Institucionální záležitosti v únoru 2018

09.03.2018
Euroskop

Komise přijala aktualizovanou strategii pro země západního Balkánu, Komise zvažuje možnosti dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2020, Komise chce zefektivnit politické fungování EU, Komise chce zefektivnit politické fungování EU, Chystají se změny ve financování evropských politických stran, Komise představila návrh dohody o brexitu

  • Komise ve strategii diskutuje připravenost balkánských zemí na případný vstup EU

  • Státy se musí dohodnout na dlouhodobém rozpočtu po roce 2020

  • Komise vydala plán pro efektivnější EU

  • Financování evropských politických stran by se mělo změnit

  • První návrh „rozvodové smlouvy“ mezi EU a VB byl představen

Komise přijala aktualizovanou strategii pro země západního Balkánu

  • Komise ve své strategii potvrzuje, že západní Balkán má dveře do EU otevřené.

  • Naznačila, jak se bude cesta balkánských zemí do EU odvíjet, ačkoli během jejího funkčního k dalšímu rozšíření nedojde.

  • Země západního Balkánu mohou pokročit, projeví-li silnou politickou vůli, uskuteční opravdové a životaschopné reformy a vyřeší spory se sousedy.

Communication: A credible enlargement perspective for and enhanced EU engagement with the Western Balkans (COM(2018)65)

  • Komise 6. 2. 2018 přijala strategii pro „přesvědčivou perspektivu rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“.

Pozadí

Strategie potvrzuje budoucnost tohoto regionu jako geostrategické investice do stabilní, silné a sjednocené Evropy založené na společných hodnotách. Komise předložila 6 stěžejních iniciativ, které utuží spolupráci v nejrůznějších oblastech a podpoří transformační proces na západním Balkáně. Iniciativy jsou zaměřeny na konkrétní oblasti společného zájmu. Vymezuje priority a oblasti užší spolupráce s cílem vyřešit konkrétní výzvy, s nimiž se západní Balkán potýká, zejména nutnost zásadních reforem a navázání dobrých sousedských vztahů. EU je nejdůležitějším dárcem a investorem v regionu i nejdůležitějším politickým protějškem západního Balkánu. Zároveň je největším obchodním partnerem tohoto regionu: v roce 2016 činil roční objem obchodu 43 mld. €.

Klíčové a sporné body

  • Komise ve strategii ohlásila 6 konkrétních opatření, jež v následujících letech podnikne na podporu transformace západního Balkánu. Jedná se např. o iniciativy pro upevnění právního státu, posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a migrace prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů a evropské pohraniční a pobřežní stráže, rozšíření energetické unie na západní Balkán či snížení poplatků za roaming a zavedení širokopásmového připojení v regionu. Ve strategii se rovněž zdůrazňuje, že EU musí být připravena k přijetí nových členů, jakmile tyto země splní kritéria.

Ke splnění kritérií pro členství v EU i ve svém vlastním zájmu musí západní Balkán provést komplexní reformy v klíčových oblastech. Komise zdůrazňuje potřebu podstatně upevnit právní stát, základní práva a řádnou správu věcí veřejných. Soudní reformy, boj proti korupci a organizované trestné činnosti a reforma veřejné správy musí přinést reálné výsledky, zásadně se též musí zlepšit fungování demokratických institucí. Dále je třeba razantně přikročit k hospodářským reformám, aby se vyřešily strukturální nedostatky, nízká konkurenceschopnost a vysoká nezaměstnanost. Všechny země se musí ještě před vstupem do EU dospět k usmíření a vyřešení otevřených otázek, zejména hraničních sporů. Chtějí-li Srbsko a Kosovo pokročit na cestě do EU, musí uzavřít souhrnnou, právně závaznou dohodu o normalizaci vztahů.

Dynamika, s níž budou všechny země západního Balkánu na cestě do EU postupovat, závisí na konkrétních výsledcích a rychlosti, s níž jich dosáhnou. Ve strategii se vysvětluje, jaké kroky musí učinit Černá Hora a Srbsko, aby dokončily proces přistoupení do roku 2025. Ostatní země by se mohly dostat na stejnou úroveň, ale tyto dvě země jsou zatím jediné, s nimiž probíhají přístupová jednání. Šanci mají všechny země západního Balkánu, Komise je všechny posuzuje spravedlivým a objektivním způsobem podle výsledků a rychlosti, s níž dosahují pokroku. Albánie a Bývalá jugoslávská republika Makedonie vykazují na cestě do EU významný pokrok a Komise je po splnění podmínek připravena vypracovat doporučení k zahájení přístupových jednání. Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, po obdržení ucelených a vyčerpávajících odpovědí na svůj dotazník začne Komise připravovat stanovisko k její žádosti o členství v EU. Vyvine-li vytrvalé úsilí a odhodlání, mohla by se Bosna a Hercegovina stát kandidátskou zemí. Kosovo má příležitost dosáhnout díky provedení dohody o stabilizaci a přidružení stabilního pokroku, a jakmile to objektivní okolnosti dovolí, také pokročit na cestě do EU.

Jakmile tyto země splní podmínky, musí být EU samotná připravena k přijetí nových členů, a to z institucionálního i z finančního hlediska. Než se EU může rozrůst, musí získat na síle, pevnosti a efektivitě. K zajištění účinného rozhodovacího procesu je třeba v oblastech, kde je to již možné, využívat hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Komise navíc navrhne možnosti, jak rozšířit využití tohoto hlasování, ve 3. čtvrtletí roku 2018. Také je nutné vytvořit účinnější postup pro řešení systémového ohrožení nebo porušení právního státu v kterémkoli členském státě EU. Komise by se touto problematikou měla zabývat v říjnu 2018. V neposlední řadě musí být zavedena zvláštní opatření, jež zajistí, aby budoucí členské státy nemohly blokovat přistoupení jiných kandidátských zemí ze západního Balkánu.

Naplnění strategie pro západní Balkán a podpora hladkého přechodu k členství vyžadují odpovídají finanční prostředky. Komise navrhla postupně do roku 2020 zvyšovat finanční prostředky poskytované z nástroje pro předvstupní pomoc v míře, v jaké to umožní přerozdělení stávajícího finančního krytí. V roce 2018 je pro západní Balkán již vyčleněna předvstupní pomoc ve výši 1,07 mld. €, a to vedle téměř 9 mld. € z období 2007-2017.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude tyto země nadále sledovat s ohledem na plnění svých požadavků.

Odkazy

Komise zvažuje možnosti dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2020

  • Komise vypracovala dokument věnující se možnostem dlouhodobého rozpočtu po roce 2020.

  • Dlouhodobý rozpočet by měl být vypracován v předstihu, aby se předešlo negativním zkušenostem z předchozího období.

  • Představený dokument byl projednán na neformálním zasedání 23. 2. 2018 Evropské rady.

  • Formální návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU by měla Komise předložit nejpozději v květnu 2018.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – A new, modern Multiannual Financial Framework for a European Union that delivers efficiently on its priorities post-2020 (COM(2018)98)

  • Komise 14. 2. 2018 představila různé možnosti nového dlouhodobého rozpočtu EU po roce 2020 a také jejich finanční důsledky.

Pozadí

Z důvodu plánované rozpravy Evropské rady, potřeby stanovit nový víceletý finanční rámec a také na základě dohod ze září 2016 v Bratislavě a v březnu 2017 v Římském prohlášení se Komise rozhodla vypracovat dokument s cílem zajistit odpovídající financování EU po roce 2020(více v příspěvku „Vrcholní představitelé EU se sešli na neformálním summitu v Bratislavě“, Institucionální záležitosti v září 2016).

Předseda Komise se k tomu vyjádřil slovy: „Nejprve bychom měli hovořit o tom, jakou Evropu si přejeme. Poté musí členské státy pro tyto ambice nalézt odpovídající prostředky.“

Klíčové a sporné body

Komise vydala sdělení, ve kterém poskytla informace o rozpočtu EU a vypracovala scénáře, které znázorňují finanční dopady různých možných politických rozhodnutí. Rovněž poukázala na důsledky, které by mohlo mít případné zpoždění při přijímání nového rozpočtu EU.

1) Možnosti budoucího rozpočtu EU

Vyčíslení finančních dopadů různých možných politických rozhodnutí není vlastním návrhem Komise. Pokud se např. lídři shodnou na tom, že uskuteční často zmiňovaný příslib lépe ochraňovat vnější hranice EU, stálo by to během 7 let 20-25 mld. €, kompletní systém správy hranic EU až 150 mld. €.

2) Modernizace a financování rozpočtu EU

Komise rovněž představila možnosti modernizace rozpočtu EU, mimo jiné posílením vztahu mezi cíli rozpočtu EU a způsobem jeho financování. Kromě toho uvedla možnosti, jak posílit vazbu mezi financováním z EU a dodržováním základních hodnot Unie, tedy tzv. podmíněnost.

3) Čas hraje roli

Rychlá politická dohoda o novém, moderním rozpočtu EU má zásadní význam pro to, aby EU ukázala, že je připravena naplňovat „pozitivní“ politický program nastíněný v Bratislavě a v Římě. Komisař odpovědný za rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil: „Nesmí se opakovat nepříjemná situace z roku 2013, kdy byl současný rozpočet EU přijat až se značným zpožděním.“

Představený dokument byl projednán na neformálním zasedání 23. 2. 2018 Evropské rady. Dle lídrů EU současné debaty o rozpočtu probíhají v odlišné geopolitické situaci a s přihlédnutím k brexitu. Vedoucí představitelé se na zasedání dohodli, že EU navýší rozpočtové prostředky na zastavení nelegální migrace, na obranu a bezpečnost, stejně tak i na program Erasmus+. Mnozí vedoucí představitelé zdůrazňovali i důležitost politiky soudržnosti, společné zemědělské politiky, investic do výzkumu a inovací a celoevropské infrastruktury. Nad očekávání se mnozí zástupci členských států rozhodli zvýšit svůj příspěvek do rozpočtu po roce 2020. V blízké době musí být také vyřešen pokles příjmů v důsledku brexitu.

Postoj ČR

Český premiér Andrej Babiš na jednání podpořil, aby byl příští rozpočet zaměřen na financování klíčových nových priorit, jako jsou migrace a bezpečnost. Pro ČR zůstává prioritou zachování dostatečného financování kohezní politiky a rovných podmínek pro podniky v rámci společné zemědělské politiky.

Předpokládaný další vývoj

Formální návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU by měla Komise předložit v následujících měsících, nejpozději však začátkem května 2018. Mezitím mají probíhat veřejné konzultace o prioritách EU, které byly zahájeny v lednu 2018.

Odkazy

Komise chce zefektivnit politické fungování EU

  • Komise vyzvala evropské politické strany, aby vedoucí kandidáty vybraly dříve.

  • Členské státy se budou muset dohodnout na budoucím počtu členů EP a Komise.

  • Komise by chtěla do voleb v květnu 2019 uspořádat minimálně 500 dialogů s občany.

  • Dle Smluv je možné spojit funkci předsedy Komise a Evropské rady.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – A Europe that delivers: Institutional options for making the European Union’s work more efficient (COM(2018)95)

Commission recommendation of 14. 2. 2018 on enhancing the European nature and efficient conduct of the 2019 elections to the European Parliament (C(2018)900)

  • Komise 14. 2. 2018 představila řadu konkrétních kroků, které by mohly/měly zefektivnit činnost EU a zlepšit vazbu mezi čelními představiteli institucí EU a občany.

Pozadí

V září 2016 schválili vedoucí představitelé zemí EU novou evropskou agendu v podobě tzv. Bratislavského prohlášení a Bratislavského plánu (více v příspěvku „Vrcholní představitelé EU se sešli na neformálním summitu v Bratislavě“, Institucionální záležitosti v září 2016). Vedoucí představitelé konstatovali, že pouze kolektivní odhodlání dosáhnout společně výsledků v důležitých oblastech pomůže odstranit rozdíly mezi sliby na papíře a očekáváními občanů.

Komise je přesvědčena, že není doba na to, aby probíhaly konkrétnější diskuze o institucionální reformě. Je ovšem také přesvědčena, že existuje celá řada praktických opatření, která lze přijmout na základě stávajících Smluv a jež mohou fungování EU zefektivnit. Předložené sdělení je příspěvkem do diskuze o budoucnosti EU. Popisuje různé možnosti, které mohou v rámci stávajících Smluv fungování EU zefektivnit. Sdělení doprovází doporučení týkající se zdůraznění a zajištění celoevropské povahy a efektivního průběhu voleb do EP v roce 2019, jež aktualizuje a doplňuje některé prvky doporučení z roku 2013.

Předložené návrhy a možnosti navazují na zprávu Komise z května 2015, v níž byl obsažen slib určit, jak dále posílit evropský rozměr a demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu EU, dále zkoumat důvody dlouhodobě nízké volební účasti v některých členských státech a snažit se tento problém řešit.

Dne 23. 2. 2018 proběhla na základě rozhodnutí předsedy Donalda Tuska rozprava mezi vedoucími představiteli zemí EU o institucionálních otázkách, kde byla nastíněná témata diskutována.

Klíčové a sporné body

1) Vedoucí kandidáti: využití zkušeností s tzv. Spitzenkandidaten z roku 2014

Dle přesvědčení Komise volební proces v roce 2014 posílil vztah mezi institucemi EU a zefektivnil jejich práci, což mělo umožnit Junckerově Komisi pracovat političtějším způsobem.

  • Komise vyzvala evropské politické strany, aby celoevropské vedoucí kandidáty vybraly dříve, a to do konce roku 2018, a aby kampaň začala dříve. Voliči by tak měli více možností identifikovat se s kandidáty a politickými programy, které představují.

Komise rovněž doporučila více zviditelnit propojení mezi vnitrostátními stranami a evropskými stranami. Politické strany na vnitrostátní úrovni by měly zvýšit transparentnost, pokud jde o evropskou stranu, k níž jsou přidruženy, a to např. použitím jejího loga v kampani a volebních materiálech.

2) Složení EP a Komise

Vedoucí představitelé členských zemí v Evropské radě musejí rozhodnout o složení EP ve funkčním období 2019–2024 a o tom, co s křesly neobsazenými VB. Jednou z možností je vyhradit určitý počet těchto křesel pro nadnárodní volební obvod. I když EP v usnesení ze 7. 2. 2018 odhlasoval, že nevyzve k vytvoření nadnárodního volebního obvodu, umožnil další diskuzi. Nadnárodní volební obvod by mohl posílit evropský rozměr voleb tím, že kandidátům umožní oslovit více občanů v celé Evropě. Komise myšlenku nadnárodních kandidátních podporuje, je nutný ovšem také jednomyslný souhlas Rady, a aby se ve všech 27 členských státech změnily volební zákony.

Než bude jmenována příští Komise, budou muset také vedoucí představitelé rozhodnout, zda zachovat princip jeden komisař za každý členský stát, nebo Komisi zmenšit.

3) Jediný předseda Komise i Rady

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předseda Komise představil myšlenku společného předsedy Komise i Evropské rady. Kdyby jedna osoba zastávala funkce předsedy Evropské rady a předsedy Komise, mohlo by to strukturu EU zefektivnit. Dle Smluv tato možnost existuje, dvojí funkce totiž nevyžaduje sloučení obou institucí.

4) Dialogy s občany

Komise pravidelně pořádá dialogy s občany, jichž se účastní členové Komise, EP, vlád členských států, místních a regionálních orgánů a zástupci občanské společnosti. Od roku 2012 se na 160 místech uskutečnilo téměř 500 z těchto interaktivních veřejných diskusí. Komise by chtěla do voleb v květnu 2019 zvýšit jejich četnost, přičemž cílem je dosáhnout počtu 500 dalších akcí.

Představený dokument byl projednán na neformálním zasedání 23. 2. 2018 Evropské rady. K navrhovaným tématům se lídři vyslovili následovně – Vedoucí představitelé obecně souhlasili s tím, že méně členských států by mělo znamenat méně poslanců, což by v praxi mělo vést ke snížení jejich počtu ze 751 na 705. V otázce vedoucích kandidátů, tzv. Spitzenkandidaten, panovala shoda, že Evropská rada nemůže předem zaručit, že navrhne jednoho z vedoucích kandidátů na funkci předsedy Komise. Tento proces není automatický. Smlouva jednoznačně stanoví, že Evropská rada požívá autonomní pravomoci navrhnout kandidáta, a to s přihlédnutím k volbám do EP a po náležitých konzultacích. K otázce nadnárodních kandidátních listin by se lídři měli vrátit v budoucnu.

Postoj ČR

Český premiér Andrej Babiš v rámci jednání zdůraznil, že EU potřebuje nestrannou a nepolitickou Komisi, což je v rozporu se systémem vedoucích kandidátů, podle něhož kandidáty navrhují jednotlivé frakce v EP. Proto ČR podporuje, aby návrh nového předsedy Komise byl v rukou Evropské rady, tedy prezidentů a premiérů členských států.

Předpokládaný další vývoj

Komisí navržená témata by měla být nadále diskutována na zasedání Evropské rady společně s dalšími tématy týkajícími se budoucnosti EU.

Odkazy

Chystají se změny ve financování evropských politických stran

  • Platná pravidla jsou náchylná ke zneužití, pokud jde o otázku, kdo může podpořit registraci evropské politické strany.

  • Hlavní změny návrhu se týkají potírání některých nekalých praktik, jako je vytváření umělých subjektů za účelem získání finančních prostředků z rozpočtu EU.

  • Komise chce snížit motivace k vytváření „miniklubů“.

  • Návrh stanovuje, aby se mezi evropské politické strany rovným dílem rozdělilo 10 % celkového rozpočtu, a nikoli 15 %, jak je tomu v současnosti.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (KOM(2017)481)

  • Velvyslanci při EU 21. 2. 2018 schválili postoj Rady k revidovaným pravidlům financování evropských politických stran a nadací. Následně může být zahájeno jednání s EP.

Pozadí

Smlouvy stanuji, že občané EU jsou přímo zastoupeni v EP. Politické strany plní v zastupitelské demokracii zásadní úlohu a vytvářejí přímou vazbu mezi občany a politickým systémem. Cílem je, aby tohle platilo i na úrovni EU – dle čl. 10 Smlouvy o EU „politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“. Stejná zásada je vyjádřena v čl. 12 Listiny základních práv EU.

Dlouhodobým cílem Komise je podpora politické diskuse v EU týkající se evropských záležitostí prostřednictvím evropských politických stran. Před evropskými volbami v roce 2014 vydala Komise doporučení, v němž byly evropské a vnitrostátní politické strany vyzvány, aby „s podporou orgánů a členských států učinily řadu kroků k posílení úlohy evropských politických stran při přispívání k utváření evropského politického povědomí a vyjadřování vůle občanů EU“. Jedním z těchto kroků byli tzv. Spitzenkandidaten. Volby do EP v roce 2014 byly částečně odlišné. Poprvé byl výsledek voleb spojen s volbou stávajícího předsedy Komise.

Pravidla pro registraci a financování evropských politických stran jsou stanovena v nařízení č. 1141/2014, které se týká i evropských politických nadací přidružených k evropským politickým stranám. Nařízení bylo zavedeno s cílem zvýšit viditelnost, uznání, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a přidružených politických nadací. V roce 2018 čerpá prostředky z rozpočtu EU 10 evropských politických stran a 10 evropských politických nadací.

Klíčové a sporné body

Stávající pravidla jsou náchylná ke zneužití, pokud jde o otázku, kdo může podpořit registraci evropské politické strany, jelikož umožňují, aby bylo požadované úrovně zastoupení (tj. v sedmi členských státech) dosaženo a) podporou členských stran zastoupených v regionálních parlamentech, vnitrostátním parlamentu nebo EP; b) podporou jednotlivých členů těchto parlamentů, nebo c) kombinací obou způsobů.

  • Hlavní změny se tedy týkají potírání některých nekalých praktik, jako je právě vytváření umělých subjektů za účelem získání finančních prostředků z rozpočtu EU. Pozměněná pravidla mají zajistit spravedlivější přidělování zdrojů a umožní lepší vymahatelnost v případě podvodu.

Zakládání evropských politických stran nemají moci nově podpořit jednotlivé osoby, ale pouze vnitrostátní strany. Cílem je zajistit, aby tyto strany měly „evropský rozměr“ a byly skutečně zastoupeny alespoň v ¼ členských států.

  • Změnit se má i distribuční klíč pro přidělování finančních prostředků. Rada se ve svém mandátu vyslovila pro to, aby se mezi všechny evropské politické strany rovným dílem rozdělilo 10 % celkového rozpočtu, a nikoli 15 %, jak je tomu v současnosti.
  • Větší část finančních prostředků by měla být mezi evropské politické strany rozdělena poměrně podle počtu jejich poslanců, čímž by se zohlednila podpora, kterou získaly ve volbách. Tímto krokem by se mohla také snížit motivace k vytváření „miniklubů“.

Rada v rámci mandátu rovněž podporuje omezení povinnosti evropských politických stran a nadací, pokud jde o spolufinancování (z 15 % na 10 % pro politické strany a na 5 % pro politické nadace), s tím, že si je vědoma jejich potíží s dodržením stávající prahové hodnoty. Podrobněji jsou stanoveny podmínky pro zrušení registrace a fyzické osoby, které jsou spojeny s podvodem, by byly povinny vrátit nesprávně vynaložené prostředky.

Předpokládaný další vývoj

Jednání s EP o nových pravidlech by měla začít v nejbližší době. Rada a EP si přejí, aby byla zavedena do konce června 2018, kdy má být zveřejněna výzva k předkládání žádostí o financování v roce 2019.

Odkazy

Komise představila návrh dohody o brexitu

  • Jednání o brexitu postoupila a byl zveřejněn návrh smlouvy o vystoupení.

  • Komise předložila návrh dohody o vystoupení předem, aby mohly probíhat konzultace s členskými státy a EP.

  • Návrh navrhuje text týkající se nedořešených otázek vystoupení.

  • Návrh dohody o vystoupení bude zaslán k projednání v Radě a v řídící skupině EP pro brexit a teprve poté bude předán VB za účelem vyjednávání.

  • Komise 28. 2. 2018 zveřejnila návrh dohody o vystoupení mezi EU a VB.

Pozadí

V březnu 2017 oznámila Velká Británie Evropské radě svůj záměr vystoupit z EU. Evropská rada (na základě čl. 50) přijala v dubnu 2017 soubor politických pokynů (více v příspěvku „Brexit byl oficiálně zahájen“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). V květnu 2017 zmocnila Rada pro obecné záležitosti Komisi k zahájení jednání s VB a přijala směrnice pro jednání.

Jednání by měla být dokončena nejpozději na podzim roku 2018 tak, aby Rada měla dostatek času uzavřít po obdržení souhlasu EP dohodu o vystoupení a aby ji VB v souladu s vlastními postupy stačilo schválit do 29. 3. 2019 (2 roky od oficiálního zahájení procedury článku 50).

Komise 8. 12. 2017 doporučila, aby Evropská rada přijala závěr, že v první fázi jednání bylo dosaženo dostatečného pokroku. Následně 15. 12. 2017 vedoucí představitelé EU-27 potvrdili, že došlo k dostatečnému pokroku v oblasti práv občanů, Irska i finančního vypořádání, a přijali pokyny k přechodu do 2. fáze vyjednávání. Tomu předcházelo rovněž usnesení EP z 13. 12. 2017, které potvrdilo dosažení dostatečného pokroku. Následně Komise 20. 12. 2017 zaslala doporučení Radě, aby zahájila jednání o další fázi vystoupení VB z EU (více v příspěvku „Jednání o brexitu pokračují“, Institucionální záležitosti v prosinci 2017).

Klíčové a sporné body

Dohoda o vystoupení se skládá z 6 částí: úvodní ustanovení, práva občanů, dalších otázky související s rozlukou (například otázka zboží uvedeného na trh přede dnem vystoupení), finanční vypořádání, přechodná ujednání a institucionální ustanovení. Součástí dohody je i protokol o Irsku / Severním Irsku.

Komise předložila návrh dohody o vystoupení předem, aby mohly probíhat konzultace s členskými státy a EP a následně pro jednání se VB. Dohoda o vystoupení musí být schválena a ratifikována před tím, než VB z EU vystoupí, proto je nutné jednat v předstihu.

VB a EU se zavázaly k tomu, že budou hájit svůj podíl na financování všech závazků, které proběhly v době, kdy bylo Spojené království členem Unie (a zejména víceletého finančního rámce 2014-2020). Jak je uvedeno v části 4 smlouvy o stažení, přechodné období skončí dne 31. 12. 2020, ve stejný den, kdy skončí platný VFR. Není tedy třeba provádět žádnou úpravu finančního vypořádání.

Podle prvních vyjádření s návrhem dohody VB není příliš spokojena.

Předpokládaný další vývoj

  • Návrh dohody o vystoupení bude zaslán k projednání v Radě a v řídící skupině EP pro brexit a teprve poté bude předán VB za účelem vyjednávání.

Evropská rada vyzvala VB, aby jasněji vyjádřilo svůj postoj k rámci budoucích vztahů, a to s ohledem na její příští zasedání v březnu 2018, na němž se mají přijmout další zásady. VB by měla ukončit své členství v EU k 30. 3. 2019.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality