10.07.2018
Euroskop
Jak si Komise představuje inovace v regionech po roce 2020, Přístup k inovacím se v EU zlepšuje, Rada schválila svůj postoj ohledně levnějších eurových převodů
|
Krátce…
Jak si Komise představuje inovace v regionech po roce 2020
|
Komise 19. 6. 2018 obnovila iniciativu „cesta ke špičkovému výzkumu“, aby bylo možné poskytovat cílenou podporu a odborné znalosti regionům, které zaostávají v inovacích. Iniciativa má přispět k rozvoji regionů, k aktualizaci a zdokonalení jejich strategií pro inteligentní specializaci (regionálních inovačních strategií) před začátkem rozpočtového období 2021–2027. Měla by jim pomoci také při identifikaci odpovídajících zdrojů EU k financování inovativních projektů a při spolupráci na vytváření inovačních seskupení s ostatními regiony. Iniciativa „cesta ke špičkovému výzkumu“ byla v partnerství zahájena v roce 2014. Každý rok byla obnovena s různými pracovními programy a prioritami. Pro období 2018–2019 se zaměřuje na přípravu příštího víceletého finančního rámce EU, a to na základě metody pilotních akcí pro inteligentní specializaci z roku 2017. Iniciativa má pro tyto 2 roky rozpočet 3 mil. €. V návaznosti na návrhy Komise týkající se budoucí politiky soudržnosti a nového programu „Horizont Evropa“ a v souladu s obnovenou agendou Komise pro výzkum a inovace je iniciativa „cesta ke špičkovému výzkumu“ dalším způsobem, jak se Komise snaží podporovat evropské regiony. Iniciativa, již koordinuje Společné výzkumné středisko, by měla regionům nabídnout 4 hlavní druhy podpory: 1) Komise a externí odborníci pomohou regionům ukázat oblasti, jež by měly být zlepšeny, v jejich strategiích pro inteligentní specializaci, v regionálních inovačních systémech (kvalita veřejného výzkumu, efektivní vazby světa podnikání a vědy a příznivé podnikatelské prostředí) a v tom, jak spolupracují s ostatními regiony v oblasti výzkumu a inovací. 2) Odborníci by měly pomoci regionům využívat všechny možné zdroje financování, jako jsou Horizont Evropa, Digitální Evropa a fondy politiky soudržnosti, a kombinovat je díky novým příležitostem pro synergie, jež nabízí návrhy Komise pro fondy EU na období 2021–2027. 3) Společné výzkumné středisko má přispívat ke zjišťování a nápravě konkrétních regionálních překážek pro inovace, jako např. nedostatečná interakce mezi místní podnikatelskou a akademickou sférou nebo nízká účast v současném programu Horizont 2020. 4) Společné výzkumné středisko by mělo pomoci navazovat kontakty a připravovat praktické semináře pro regiony. Nová iniciativa má být zahájena v průběhu léta 2018 na dobu 2 let. Regiony mohou vyjádřit zájem a mohou se zúčastnit prostřednictvím platformy pro inteligentní specializaci.
Přístup k inovacím se v EU zlepšuje
|
Komise 22. 6. 2018 zveřejnila Evropský srovnávací přehled inovací 2018. Z dokumentu vyplývá, že inovační výkonnost EU se průběžně zvyšuje, je však třeba dalšího úsilí. Komise každý rok zveřejňuje srovnávací posouzení inovační výkonnosti členských států a porovnává ji s mezinárodní konkurencí. Tato data by měla pomoci členským státům vyhodnotit, na které oblasti je potřeba se soustředit. Přehled informuje o pozitivním trendu ve většině zemí EU, a zejména na Maltě, v Nizozemsku a Španělsku. Lídrem EU v oblasti inovací zůstává i nadále Švédsko. V globálním měřítku dohání EU Kanadu, Japonsko a USA. Drží si náskok před Čínou, ale ten se rychle zmenšuje, jelikož Čína se zlepšuje téměř 3krát rychleji než EU. Za Jižní Koreou EU zaostává, ale v příštích letech by ji měla postupně dohnat. Tato zjištění podporuje i Komisí představená obnovená agenda pro výzkum a inovace. V červnu 2018 Komise představila program EU pro financování výzkumu a inovací, Horizont Evropa. Na období 2021-2027 se v něm počítá s podporou ve výši 100 mld. €. Lídrem v oblasti inovací v EU je opět Švédsko. Za ním následují Dánsko, Finsko, Nizozemsko, VB a letos poprvé se mezi nejlepší inovátory dostalo i Lucembursko. Německo se propadlo do skupiny silných inovátorů. Od roku 2010 vzrostla inovační výkonnost EU v průměru o 5,8 %. Za posledních 8 let se inovační výkonnost zvýšila v 18 zemích EU, a v 10 naopak poklesla. Výkonnost se nejvíce zvýšila v Litvě, na Maltě, v Nizozemsku a ve VB. Na Kypru a v Rumunsku pak nejvíce poklesla. Ve vybraných oblastech inovací jsou lídry EU tyto země: Dánsko – lidské zdroje a prostředí příznivé pro inovace; Lucembursko – atraktivní výzkumné systémy; Francie – finance a podpora; Irsko – inovace v malých a středních podnicích, dopady na zaměstnanost a dopady na prodej; Belgie – propojení a spolupráce v oblasti inovací. Veřejné výdaje na výzkum a vývoj vyjádřené jako podíl HDP setrvávají pod hodnotou z roku 2010. V průběhu příštích 2 let se očekává růst celkové inovační výkonnosti EU o 6 %. Inovace byly v posledních desetiletích motorem přibližně 2/3 hospodářského růstu EU. Z EU, kde žije pouhých 7 % světové populace, pochází 20 % celosvětových investic do výzkumu a vývoje a 1/3 všech špičkových vědeckých publikací. EU zaujímá světové prvenství v různých průmyslových odvětvích, například v oblasti léčiv, chemickém průmyslu, strojírenství a oděvním průmyslu a módě. EU také silně podporuje inovace prostřednictvím klíčových základních technologií, jako jsou fotonika a biotechnologie.
Rada schválila svůj postoj ohledně levnějších eurových převodů
|
Coreper 27. 6. 2018 odsouhlasil vyjednávací postoj Rady k návrhu Komise, který má zlevnit přeshraniční platby v eurech v celé EU. Rada potvrdila návrh Komise, aby sladila poplatky za přeshraniční platby v eurech u služeb, jako jsou úhrady, platby kartou nebo výběr hotovosti, s poplatky za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty v národní měně členského státu, kde se nachází poskytovatel platebních služeb, jenž tyto služby poskytuje danému uživateli. Toto opatření by mělo rozšířit levné přeshraniční převody eur na potenciálně dalších 1,8 mld. transakcí ročně. Kromě toho návrh revidovaný Radou zvyšuje požadavky na transparentnost ohledně nákladů na konverzi měn v případech, kdy je tato služba nabízena před uskutečněním platební transakce. Zavádí totiž povinnost informovat o uplatňovaných poplatcích a vyjádřit je jako rozdíl mezi celkovou výší transakce v měně účtu plátce a částkou vyplývající z použití nejaktuálnějšího referenčního směnného kurzu ECB. Jednání s EP budou moci začít, jakmile se EP dohodne na svém postoji.