Výchova, vzdělání a mládež v říjnu 2018

Komise 16. 10. 2018 předložila Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2018, který informoval o tom, že členské státy dosáhly pokroku a přiblížily se cílům EU stanoveným pro rok 2020. Vzdělávání je v politické agendě EU prioritou. Komise se snaží pracovat s členskými státy na vytvoření evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, který má rozšířit vzdělávání, spolupráci a excelenci. K podpoře investic a podpoře politických priorit v oblasti vzdělávání napomáhají kromě evropského prostoru vzdělávání program Erasmus+, evropské strukturální a investiční fondy včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropský sbor solidarity a také program Horizont 2020 a Evropský inovační a technologický institut. Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2018, který připravuje Komise, je již 7. vydáním této výroční zprávy, která na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU. Měří pokrok EU z hlediska 6 cílů iniciativy Vzdělávání a odborná příprava 2020. Monitor analyzuje hlavní problémy evropských vzdělávacích systémů a představuje politiky. Součástí zprávy je srovnání zemí, 28 podrobných zpráv o jednotlivých členských státech EU a zvláštní internetové stránky s dalšími údaji a informacemi. Komise podporuje členské státy při zajišťování toho, aby jejich vzdělávací systémy dobře plnily svou funkci. Poslední vydání Monitoru také ukazuje, že členské státy udělaly další pokrok a dosáhly některých cílů v oblasti reforem a modernizace vzdělávacích systémů EU stanovených pro rok 2020 nebo se jim velmi přiblížily. Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2018 ukazuje, že členské státy pokročily v dosahování svých hlavních cílů. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich však nadále existují. To se týká zejména základních dovedností, kde je potřeba ještě zvýšit úsilí k zajištění toho, aby se mladí lidé naučili dobře číst, psát a počítat – což je základním předpokladem pro to, aby se z nich stali aktivní a odpovědní občané. Podíl žáků, kteří řádně neukončí školu, se v roce 2017 snížil na 10,6 %, což je blízko cíli dostat se do roku 2020 pod 10 %. Více než 1 z 10 žáků nemá dobré vyhlídky, co se týče dalšího vzdělávání nebo jistého vstupu na trh práce, což je dáno také omezenějšími možnostmi dostupného vzdělávání dospělých. Podíl těch, kteří skončí terciární vzdělání, vzrostl na 39,9 %, čímž bylo téměř dosaženo cíle dohodnutého pro rok 2020 – 40 %. Vzdělávání a péče v raném věku se účastnilo 95,5 % dětí ve věku 4 let nebo starších, což je o něco více než stanoví cíl (nejméně 95 %). Monitor rovněž sleduje to, jaké jsou výdaje členských států na vzdělávání, které představují významnou investici do hospodářského a sociálního vývoje. Veřejné financování vzdělávání v roce 2016 vzrostlo ve srovnání s předchozím rokem o 0,5 % v reálném vyjádření. Řada členských států však stále investuje do vzdělávání méně než před hospodářskou krizí.

Komise 17. 10. 2018 informovala o tom, že 1. kolo iniciativy DiscoverEU, která poskytovala jízdenky zdarma, se setkalo úspěchem, a proto Komise 28. 11. 2018 zahájí 2. kolo soutěže. Iniciativa DiscoverEU byla zahájena v červnu 2018 s rozpočtem na rok 2018 ve výši 12 mil. €. Během 1. kola, které probíhalo od července do září 2018, obdrželo bezplatnou jízdenku přibližně 15 tis. mladých lidí, přičemž na jednotlivé země připadaly fixní kvóty. Ti, kteří byli vybráni, mohou po dobu až 30 dnů cestovat v jednom či více členských státech EU, a to buď samostatně, nebo ve skupině až 5 osob. Do 2. kola, jež bude probíhat do 11. 12. 2018 se budou moci přihlásit všichni osmnáctiletí obyvatelé EU. Vybraní budou moci v době mezi 15. 4. – 31. 10. 2019 bezplatně cestovat po Evropě. Zájemci se musí zaregistrovat přes Evropský portál pro mládež a posouzení žádostí provede hodnotící komise. Úspěšní žadatelé budou moci cestovat samostatně či v maximálně pětičlenných skupinkách. Hlavním dopravním prostředkem při poznávání Evropy má být vlak. V některých zvláštních případech ale můžou účastníci využít jiných dopravních prostředků, např. autobusů nebo trajektů či výjimečně letadel.

Komise 25. 10. 2018 představila nový nástroj, který má všem školám v EU a také v Rusku, Gruzii a Srbsku pomoci vyhodnotit, jak využívají digitálních technologií pro výuku a učení. V EU by mělo získat 76,7 mil. studentů a učitelů v 250 tis. školách dobrovolný přístup k nástroji SELFIE (Self-reflection on Effective Learning by Fostering the use of Innovative Educational Technologies; Sebehodnocení efektivního učení s podporou využívání inovačních vzdělávacích technologií)). Nástroj se nabízí ve 24 jazycích EU a měly by přibýt další jazykové verze. Každá škola, která o to projeví zájem (2. stupeň základních škol, střední školy a učiliště), se může k platformě SELFIE přihlásit a v rámci své školy provést sebereflexi. Cílem Komise je, aby nástroj do konce roku 2019 využil 1 mil. studentů, učitelů a vedoucích pracovníků škol. SELFIE je jednou z 11 iniciativ akčního plánu digitálního vzdělávání, který Komise představila v lednu 2018 (více v příspěvku „Nové iniciativy Komise ve vzdělání“, Výchova, vzdělání a mládež v lednu 2018). Cílem akčního plánu je zlepšit digitální dovednosti v Evropě a podpořit inovativní využívání digitálních technologií při výuce a učení. Když se škola rozhodne k využití nástroje SELFIE, studenti, vedoucí pracovníci škol a učitelé posoudí využívání technologií při výuce a učení. Nástroj má modulární strukturu a školy si mohou vybrat z řady volitelných výroků a také mohou přidat až 8 otázek, které jsou přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly jejich potřebám a prioritám. Nástroj SELFIE je již k dispozici v srbských školách a od začátku příštího roku bude k dispozici ve všech zemích západního Balkánu. Komise při vývoji nástroje SELFIE spolupracovala s ministerstvy školství a odborníky na digitální vzdělávání z celé Evropy. Partnerskými institucemi jsou mimo jiné Evropská nadace odborného vzdělávání, Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (CEDEFOP) a Institut UNESCO pro informační technologie ve vzdělávání. První verze tohoto nástroje byla v roce 2017 testována v 650 školách v 14 zemích. V rámci tohoto pilotního projektu bylo předloženo 67 tis. připomínek, jak tento nástroj zjednodušit. Tato zpětná vazba byla zohledněna při přípravě současné verze nástroje.