Institucionální záležitosti v dubnu 2019

Komise 30. 4. 2019 představila politická doporučení pro budoucnost v „multipolárním a nejistém světě“. Před 5 lety Evropská rada definovala Strategickou agendu pro Unii v čase změn. Tato agenda pak byla rozvedena v podobě 10 politických priorit předsedy Jean-Claude Junckera, které byly vypracovány během jeho volební kampaně a v dialogu s členskými státy a EP. Na další politický cyklus EU ovšem potřebuje nové cíle. V březnu 2017, před 60. výročím Římských smluv, zveřejnila Komise bílou knihu o budoucnosti Evropy a nastínila v ní 5 možných scénářů pro budoucnost EU o 27 členech (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017). To bylo výchozím bodem pro diskusi o budoucnosti, která se nyní může stát inspirací pro hlavní politické priority příští strategické agendy. Předseda Juncker představil plán podrobně popisující hlavní kroky vedoucí k „jednotnější, silnější a demokratičtější Unii“. Na tomto základě se čelní představitelé jednotlivých států sešli na zasedání v estonském Tallinu a dohodli se na agendě lídrů – seznamu nejnaléhavějších problémů a výzev, k nimž je třeba nalézt řešení ještě před volbami do EP v květnu 2019. Komise na základě výstupů z téměř 1,6 tis. dialogů a konzultací s občany zveřejnila zprávu, která potvrzuje, že většina občanů vnímá EU jako zásadní pro řešení globálních výzev, ale očekává, že bude efektivnější a transparentnější. Vedoucí představitelé EU se sejdou 9. 5. 2019 v rumunském Sibiu a předpokládá se, že tento proces završí obnovením závazku k vytváření EU, která přináší výsledky v oblastech, jež jsou pro občany skutečně důležité. Budou se zabývat politickými aspiracemi EU a připravovat strategickou agendu na dalších 5 let (více v příspěvku „Jaký směrem se má EU ubírat?“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Strategická agenda EU na období 2019–2024 představuje podle Komise správný okamžik k řešení výzev a příležitostí, před nimiž EU stojí. Další opatření by se podle názoru Komise měla EU zaměřit na 5 aspektů: (1) Evropa, která chrání: EU by měla pokračovat v úsilí o vytvoření účinné a skutečné evropské bezpečnostní unie a o směřování ke skutečné evropské obranné unii, v níž by se spolupráce při obraně v EU stala normou, a nikoli výjimkou. Rovněž by měly být aktivnější při řízení migrace; (2) Konkurenceschopná Evropa: Měl by se zlepšovat, modernizovat a plně provádět jednotný trh ve všech jeho aspektech. Ve výzkumu a inovacích se má EU zaměřit na ekologické, sociální a hospodářské změny a související společenské výzvy. Měla by investovat do klíčových evropských digitálních kapacit; (3) Spravedlivá Evropa: EU by měla pokračovat v naplňování evropského pilíře sociálních práv. Měla by spolupracovat s členskými státy na dosažení sociálního začlenění a rovnosti. Měly by se důsledně prosazovat a podporovat společné hodnoty, na nichž je EU založena, jako např. právní stát. Dle Komise potřebujeme spravedlivou a moderní daňovou politiku, jakož i vysoce kvalitní, finančně únosnou a dostupnou zdravotní péči a přístup ke kvalitnímu, energeticky účinnému a cenově dostupnému bydlení pro všechny v Evropě; (4) Trvale udržitelná Evropa: Hospodářství by se mělo modernizovat tak, aby si Evropané osvojili udržitelné vzorce spotřeby a výroby. EU by měla zintenzivnit úsilí v boji proti změně klimatu a zhoršování životního prostředí. EU by měla přejít k oběhovému hospodářství; (5) Vlivná Evropa: EU by měla zaujmout vedoucí postavení ve světě, a to prostřednictvím „důsledné a silné podpory“ mnohostranného celosvětového řádu založeného na pravidlech, jehož jádrem je OSN. EU by si rovněž jako prioritu měla stanovit rozvoj pevných vztahů s blízkými sousedy založených na jasné rovnováze mezi právy a povinnostmi. Posílená mezinárodní úloha € by také měla zvýšit ekonomickou a měnovou svrchovanost EU.

EP 4. 4. 2016 schválil nové nařízení, které má za cíl zlepšit zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu v celé EU. Nedostatečné bezpečnostní prvky průkazů totožnosti v některých členských státech, které stále vydávají papírové dokumenty, představují podle EU bezpečnostní riziko. V dubnu 2018 Komise navrhla zlepšit bezpečnostní prvky průkazů totožnosti občanů EU a pobytových karet rodinných příslušníků ze zemí mimo EU. Jedná se o další z kroků k dosažení bezpečnostní unie (více v příspěvku „Rada projednala přísnější bezpečnostní pravidla pro průkazy totožnosti“, Svoboda a bezpečnost v listopadu 2018). V současné době má průkaz totožnosti bez biometrických údajů, který není strojově čitelný, odhadem 80 mil. Evropanů. Cílem navržené legislativy je zamezit používání padělaných dokladů, které mohou využívat také teroristé a zločinci ke vstupu na území EU ze třetích zemí. Tyto dokumenty je totiž snadné falšovat, a ke vstupu do EU je tak mohou využívat teroristé a další pachatelé trestných činů. Nové nařízení má zavést minimální společné bezpečnostní normy, které zvýší jejich bezpečnost a spolehlivost. Návrh nařízení musí ještě s konečnou platností přijmout Rada.

Rada 9. 4. 2019 přijala aktualizované nařízení o evropské občanské iniciativě, které má přinést organizátorům a občanům EU nová pravidla usnadňující zřizování a podporu iniciativ. Takzvaná evropská občanská iniciativa umožňuje občanům požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh, pokud příznivci iniciativy budou mít alespoň 1 mil. podpisů a budou pocházet nejméně z 1/4 členských států EU. V prosinci 2018 dosáhlo rakouské předsednictví se zástupci EP předběžné dohody o změnách evropské občanské iniciativy. Spuštění iniciativ a sběr podpisů má být snazší díky centrálnímu online systému, který bude zřízen a zpřístupněn organizátorům zdarma. Umožní, aby byla podpora poskytnuta iniciativě online prostřednictvím elektronické identifikace (eID) nebo podpisem prohlášení o podpoře s elektronickým podpisem a podpisů shromážděných na papíře, které mají být nahrány. Mezi další změny patří zlepšení pomoci organizátorům, překlad všech iniciativ do všech jazyků EU, v určitých mezích možnost částečné registrace v případech, kdy části navrhované iniciativy nespadají do oblasti působnosti Komise. Aby bylo možné plně využít 12měsíčního období sběru, organizátoři mají mít větší flexibilitu při rozhodování o svém počátečním datu v závislosti na svých přípravách. Podle nových pravidel mohou občané EU podporovat iniciativy bez ohledu na zemi svého bydliště a při poskytování prohlášení o podpoře musí poskytnout méně osobních údajů. Mladí lidé by mohly mít více příležitostí k účasti, protože členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy stanovit minimální věk pro podporu iniciativy na 16 let. V případě úspěšných iniciativ se má zlepšit proces navazování. Zkušební období pro takové iniciativy se má prodloužit ze 3 na 6 měsíců, aby se poskytlo více času na diskuse, slyšení a analýzy EP dříve, než Komise předloží své politické a právní závěry. Nová pravidla mají platit od 1. 1. 2020.