Informační společnost v říjnu 2019

Komise 23. 10. 2019 zveřejnila zprávu o třetím přezkumu fungování štítu EU-USA na ochranu soukromí. Zpráva potvrzuje, že USA zajišťují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů, které jsou v rámci štítu na ochranu soukromí předávány z EU společnostem v USA. Štít EU-USA na ochranu soukromí byl přijat v červenci 2016 a začal fungovat v srpnu 2016. Štít má chránit základní práva všech osob v EU, jejichž osobní údaje jsou předávány certifikovaným společnostem v USA ke komerčním účelům, a vyjasňuje právní prostředí, v němž se pohybují podniky, které s toky údajů mezi EU a USA pracují. Ze zprávy vyplývá, že od 2. ročního přezkumu se fungování rámce v řadě ohledů zlepšilo. Přezkum se zaměřil na poznatky získané při jeho praktickém provádění a každodenním fungování. Přezkumu se zúčastnili i zástupci nezávislých orgánů EU pro ochranu osobních údajů. V současné době probíhá u SDEU řízení týkající se předávání údajů mezi EU a USA. V červenci 2019 se konalo slyšení ve věci C-311/18 (Schrems II). Jakmile vydá SDEU rozsudek, Komise posoudí jeho důsledky pro štít na ochranu soukromí. V říjnu 2019 se tohoto rámce na ochranu údajů mezi EU a USA účastnilo přibližně 5 tis. společností. Jako zlepšení 3. přezkum uvádí skutečnost, že Ministerstvo obchodu USA zajišťuje dohled systematičtějším způsobem – např. každý měsíc u vzorku společností kontroluje dodržování zásad štítu na ochranu soukromí. Ze zprávy také vyplývá, že se zlepšilo vymáhání zásad a stále více občanů EU využívá svých práv v rámci štítu a příslušné nápravné mechanismy fungují řádně. Komise však doporučuje určitá konkrétní opatření, která by mohla lépe zajistit účinné fungování štítu v praxi. Patří mezi ně zkrácení postupů certifikace či opětovné certifikace společností, které se chtějí štítu účastnit a rozšíření kontrol dodržování zásad. Komise rovněž očekává, že Federální obchodní komise bude intenzivněji prošetřovat dodržování základních požadavků štítu na ochranu soukromí a poskytne Komisi a úřadům EU pro ochranu údajů informace o probíhajících šetřeních. Komise se zavázala tento režim každoročně přezkoumat a posoudit, zda i nadále zajišťuje odpovídající úroveň ochrany osobních údajů. První každoroční přezkum proběhl v září 2017, druhý pak v říjnu 2018.

Komise 29. 10. 2019 zveřejnila první výroční sebehodnotící zprávy, které na základě kodexu zásad boje proti dezinformacím vypracovaly Facebook, Google, Microsoft, Mozilla, Twitter a 7 evropských oborových sdružení (více v příspěvku „EU hodnotila boj proti dezinformacím na internetu“, Informační společnost v květnu 2019). Ve zprávách signatáři tohoto samoregulačního kodexu popisují pokrok, jehož v uplynulém roce dosáhli v boji proti dezinformacím na internetu. Kodex se uplatňuje od října 2018 a je součástí akčního plánu proti dezinformacím. Z hlavních zjištění v sebehodnotících zprávách vyplývá: (1) Signatáři kodexu uvádějí, že ve srovnání s říjnem 2018 se zlepšila transparentnost. Probíhá užší dialog s platformami ohledně jejich politik proti dezinformacím. (2) Došlo sice k pokroku v oblasti závazků, které Komise sledovala v období leden–květen 2019 před volbami do EP, ale pokud jde o plnění závazků posílit postavení spotřebitelů a výzkumné obce, jsou zprávy méně pozitivní. Poskytování dat a vyhledávacích nástrojů je stále ojedinělé a nesystematické a neodpovídá potřebám výzkumu ohledně nezávislé kontroly. (3) Rozsah opatření, která jednotlivé platformy k plnění svých závazků realizují, se značně liší. Přetrvávají také rozdíly mezi jednotlivými členskými státy v oblasti provádění politik platforem, spolupráce se zainteresovanými stranami a citlivosti na volební situaci. (4) Zprávy obsahují informace o politikách k provádění kodexu, včetně specifických unijních parametrů. Konzistentnost a podrobnost informací je ovšem různá. Poskytnutými parametry jsou především ukazatele výstupů, např. počet zrušených účtů. Komise provádí celkové hodnocení účinnosti kodexu. Kromě sebehodnocení jednotlivých signatářů vezme Komise v úvahu také informace od skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální služby (ERGA), jak stanoví akční plán proti dezinformacím; hodnocení od třetí strany vybrané signatáři, jak je stanoveno v kodexu; posouzení od nezávislého poradce pověřeného Komisí, které se očekává počátkem roku 2020; zprávu o volbách do EP v roce 2019, kterou Komise předloží v nadcházejících měsících. Na základě těchto podkladů má Komise počátkem roku 2020 předložit své komplexní posouzení. Pokud se ukáže, že kodexu nefunguje uspokojivě, může Komise navrhnout další opatření, včetně opatření regulační povahy. EU se snaží aktivně potírat šíření dezinformací od roku 2015. V návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z března 2015 byla v rámci EEAS zřízena pracovní skupina East StratCom, která měla vystupovat proti probíhajícím ruským dezinformačním kampaním. V roce 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, po němž v roce 2018 následovalo společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb. V dubnu 2018 Komise nastínila evropský přístup a samoregulační nástroje proti šíření dezinformací na internetu. V říjnu 2018 pak Facebook, Google, Twitter a Mozilla a také oborová sdružení zastupující on-line platformy, reklamní průmysl a zadavatele reklamy podepsaly kodex zásad boje proti dezinformacím (více v příspěvku „Komise navrhla kodex zásad boje proti šíření dezinformací online“, Informační společnost v dubnu 2018). Sebehodnocení, která byla dnes zveřejněna, navazují na výchozí zprávy předložené v lednu 2019 a na měsíční zprávy společností Facebook, Google a Twitter z období leden–květen 2019, které se zaměřovaly na plnění závazků souvisejících s integritou evropských voleb. V roce 2019 se signatářem kodexu stala také společnost Microsoft. Ve společném sdělení zveřejněném v červnu 2019 informovala Komise a vysoká představitelka Federica Mogheriniová o pokroku dosaženém v boji proti dezinformacím a o hlavních poznatcích z evropských voleb. Tato zpráva zdůraznila, že ačkoli se v souvislosti s květnovými volbami do EP zjevně nepodařilo dezinformace zcela odstranit, opatření přijatá EU pomohla omezit prostor pro cizí vměšování a koordinované kampaně manipulující veřejné mínění. Stalo se tak za přispění řady novinářů, ověřovatelů faktů, platforem, vnitrostátních orgánů, výzkumné obce i občanské společnosti.