11.12.2019
Euroskop, ČTK
Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.
Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.
Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.
„Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“ prohlásila von der Leyenová při dnešní prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.
Investice do ekologickch projektů se musí vyplatit
Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality. Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.
Fond pro uhelné regiony by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny. Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka.
Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.
Tranzitní fond
Musí být vytvořen takzvaný spravedlivý tranzitní fond, čítající nejméně 35 miliard eur (asi 892 miliard Kč), který má pomoci regionům závislým na fosilních palivech s přechodem na obnovitelné zdroje energie. Mezi takové regiony patří nejen regiony z Polska, České republiky či Maďarska, ale i více než desítka dalších zemí. Varšava, Praha a Budapešť má zatím vůči unijnímu plánu klimatické neutrality vážné výhrady.
Mezi další kroky plánu kromě fondu, který dnes představila von der Leyen patří:
- Zavést uhlíkovou přeshraniční daň, která má být uvalena na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší; daň podle EK nebude porušovat pravidla mezinárodního obchodu.
- Rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu, které se podle EK podílejí na světových emisích skleníkových plynů asi čtvrtinou.
- Zpřísnit závazky snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990; dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent.
- Připravit do března 2020 evropský klimatický zákon, který by zavazoval členské země EU dosáhnout „klimatické neutrality“ do roku 2050. Klimatická neboli uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje (například výsadbou stromů) tolik emisí, kolik vyprodukuje.
- Přísnější limity emisí pro auta; zemědělská reforma cílená na udržitelný rozvoj, která zahrnuje mimo jiné výrazné snížení používání pesticidů; rozšiřování lesů; boj proti plastům na jedno použití.
Autor: Euroskop
