Petr Pospíšil, Euroskop, 25.3.2021
REPORTÁŽ – Portugalské velvyslanectví v Praze při příležitosti svého předsednictví v Radě EU pořádá cyklus online debat, které se zaměřují na jednotlivé aspekty evropské integrace. V březnu se uskutečnila čtvrtá z cyklu konferencí, zaměřená na budoucnost evropské obrany a bezpečnosti po pandemii nemoci covid-19. Reportáž z prvního panelu konference vám přinášíme zde.
Panelové diskuze se zúčastnili portugalský ministr obrany João Gomes Cravinho, náměstek ministra obrany Jan Havránek, europoslanec Alexandr Vondra, portugalský akademik João Carlos Espada a ředitel Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček. Role moderátora se ujal portugalský velvyslanec v České republice Luis de Almeida Sampaio.
Alexandr Vondra jakožto člen podvýboru Evropského parlamentu pro obranu a bezpečnost stručně charakterizoval hlavní rysy portugalského přístupu k obraně a bezpečnosti. Portugalci podle něj správně chtějí evropskou obranu vystavět od základů, nikoli od střechy. Velký důraz kladou na transatlantické partnerství se Spojenými státy. Jako nejvýznamnější tři bezpečnostní hrozby Vondra vnímá Rusko, Čínu a radikalismus. Těmto výzvám podle něj není možné čelit osamoceně, nýbrž je nezbytné spolupracovat.
Obnova po covidu a Green Deal si vyžádají hodně prostředků
Situaci podle českého europoslance komplikuje skutečnost, že ekonomická obnova po covidu a naplňování ekologických cílů vyjádřených v Zelené dohodě si vyžádají velké množství finančních prostředků. Přitom podle Vondry i v předminulém roce, ekonomicky nepoznamenaném koronavirovou pandemií, svoje výdaje na obranu zvýšila pouze polovina evropských aliančních partnerů.
Nutnost hledání společných zájmů mezi členskými zeměmi EU, NATO a Spojenými státy akcentovali Estrada. Macháček ocenil, že Severoatlantická aliance na svém posledním summitu oficiálně prohlásila, že Čínu považuje za hrozbu. Čína a pozice Evropy k ní představovala jedno z nosných témat debaty. Ministr Cravinho považuje Čínu za velice specifickou hrozbu. Ve vztahu k ní by Evropa měla postupovat diferencovaně podle toho, o jakou oblast politiky zrovna jde. Podle Cravinho bychom tedy s Číňany měli jednat a spolupracovat v oblastech, jako jsou boj proti změně klimatu či ekonomické otázky.
Buď bude Evropa geopoliticky silnější, nebo irelevantní
Cravinho hodnotí s politováním nedostatečnou informovanost veřejnosti o bezpečnosti a obraně. Jde podle něj o oblast navýsost důležitou. „Nemáme jinou alternativu než se stát silným geopolitickým hráčem. Jedinou alternativou je irelevance – a to nechceme,“ deklaroval jasně. Podporu veřejnosti pro investice do obrany a bezpečnosti lze podle jeho slov získat posílením a rozvinutím obranných průmyslů a z toho plynoucím vznikem nových pracovních míst. Nejde však jen o to – pozitivní je podle portugalského ministra i to, že se bude jednat i o vysoce kvalifikované pracovní pozice a přínos inovací v obranném průmyslu se projeví i v souvisejících segmentech ekonomiky.
Havránek se zaměřil na transatlantické partnerství. Ačkoli spolupráci s předchozí americkou administrativou Donalda Trumpa označil za „náročnou jízdu,“ v mnoha dílčích oblastech bezpečnosti došlo k posunu. Evropské země mírně navýšily výdaje na obranu, proběhlo větší množství velkých mezinárodních cvičení, došlo k aktualizaci četných strategických dokumentů.
NATO i EU v současnosti revidují svoje strategické dokumenty
Do budoucna podle Havránka bude podstatné alokovat na obranu dostatek financí, protože bez finančních prostředků nejsou vojenské schopnosti. Je třeba soustředit se na posilování vlastní odolnosti, prokazovat trvající závazek a ochotu vysílat svoje ozbrojené síly na mise i nezapomínat na dlouhodobé priority jako protiterorismus.
Havránek připomněl, že nyní jsou v plném proudu procesy, které vyústí ve formulaci strategických dokumentů na úrovni NATO i EU. První jmenovaná organizace vydá svůj nový „Strategic Concept“ a druhá jmenovaná zveřejní „Strategic Compass“. Čím by se podle Havránka měly Aliance i Unie vyvarovat, je institucionální soupeření a vytváření duplicit. Náměstek naopak nabádá k realizaci přístupu, v rámci něhož monitoring bezpečnostního prostředí sleduje všech 360 stupňů. Pozornosti Evropy by tak neměly uniknout ruské aktivity v arktické oblasti ani čínské angažmá v Africe.
Američané jsou Evropané na opačné straně Atlantiku
Profesor Espada ještě zvýraznil význam transatlantického spojenectví. To podle něj není pouze o vojenství, nýbrž jde i o kulturní a civilizační svazek. Evropa má sdílenou kulturní identitu a historické kořeny vycházející z antické řecké, římské i židovské tradice. Právě na těchto základech vznikly koncepty, o které se dodnes opíráme – vláda práva, svoboda jednotlivce, demokraticky zvolené vlády. Tyto hodnoty mají Evropa i Amerika společné. „Američané jsou Evropané na opačné straně Atlantiku,“ prohlásil Espada.
Ten se vyjádřil i k častým hlasům volajícím po strategické autonomii Evropy v oblasti zahraniční politiky. Podle Espady ve svých externích vztazích jedná Unie dostatečně autonomně již v současnosti: „Evropa není žádná kolonie, již nyní je schopna sama definovat svoje zahraničněpolitické zájmy,“ uvedl. Portugalský akademik varuje před tím, aby Trumpova administrativa sloužila jako laciná výmluva pro snahy vzdálit Evropu od Spojených států.
Problémem Evropy nejsou vnější hrozby, ale vlastní zranitelnost
Vondra by vše, co profesor Espada řekl, podepsal. Hodnoty jsou podle něj tím, co nás drží pohromadě. Měli bychom podle něj stavět zejména na jádru těchto hodnot. Problém z hlediska bezpečnosti nemá svoji příčinu v existenci vnějších hrozeb, nýbrž v naší vlastní zranitelnosti, což doložil na příkladu vakcín proti covid-19: „Kdybychom více investovali do výzkumu, nepotřebovali bychom vakcíny ze zahraničí.“
„NATO je fungující, dobře organizovaná instituce,“ stručně shrnul svoje hodnocení Severoatlantické aliance Macháček. Odmítl, že by se NATO nacházelo v krizi, uznal ovšem, že Aliance bude čelit výzvám v čele s narůstajícím významem pacifického regionu. Co bychom měli do budoucna ve svém přístupu k obraně a bezpečnosti a obraně změnit?
Jednání s americkými partnery by podle českého analytika měla pokrýt více oblastí, neboť v současné době přístup Evropy k vyjednávání není dostatečně flexibilní. Evropa by zároveň měla ve vztahu k Číně upřesnit, v jakých konkrétních aspektech bezpečnostní ohrožení spatřuje. Severoatlantická aliance by se podle Macháčka měla naopak více angažovat v energetické bezpečnosti a země ze severního křídla Aliance by měly více naslouchat aliančním partnerům z jižního křídla a naopak.
Soft power nestačí, Rusko a Čína se neliberalizovaly
Podle Alexandra Vondry problém Evropy spočívá v tom, že se snaží plnit úlohu jakéhosi majáku: zářit svými hodnotami na zbytek světa a doufat, že ten tyto hodnoty vezme za své. Je třeba si ovšem uvědomit, že „soft power“ nezafunguje vždy. Evropská víra, že ostatní světové mocnosti se liberalizují a budou jednoho dne „jako my“, se nenaplnily a Rusko i Čína stále představují autoritářské státy. Jak má nyní Evropa reagovat: „Potřebujeme inspirující politické vedení, které nás provede rozbouřenými vodami,“ míní Vondra.
Dobrý základ může položit proces revize strategických dokumentů NATO pojmenovaný „NATO 2030″. Strategická vize Severoatlantické aliance do budoucna bude podle Havránka odrážet jednak stávající, dlouhodobá témata (např. odzbrojení), tak i nové hrozby poslední doby (např. kybernetická rizika). Ve vznikajících aliančních strategických materiálech Havránek zdůraznění závazku k solidaritě mezi aliančními partnery. Významným tématem bude jistě také zvyšování odolnosti, rozvoj vojenských schopností, navyšování výdajů na obranu i propracovanější plánování v oblastech, kde se protínají vojenské a civilní aspekty obranné politiky.
Duch transatlantické aliance je živý
Espada na závěr panelové debaty ocenil výraznou „atlanticistní“ atmosféru, ve které se diskuze nesla. „Duch transatlantické aliance je velice živý,“ uzavřel. Je však nutné jej stále udržovat a o významu transatlantické spolupráce pro evropskou bezpečnost informovat. „Všichni máme povinnosti hovořit k veřejnosti,“ apeloval na závěr Jan Havránek.
Videozáznam celé konference je k dispozici ke zhlédnutí zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
