Petr Pospíšil, Euroskop, 6.4.2021
Na konci března se v bruselském sídle Severoatlantické aliance uskutečnilo významné setkání generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga s americkým ministrem zahraničí (Secretary of State) Antony Blinkenem. Vícedenní setkání představovalo významnou událost pro směřování organizace v nejbližších měsících a letech. Na úvod oba státníci vystoupili na tiskové konferenci, z níž vám přinášíme souhrn toho podstatného.
Stoltenberg přivítal Blinkena na jeho první zahraniční pracovní cestě do Evropy v pozici ministra zahraničí Spojených států. Ocenil jeho dlouholeté zkušenosti z oblastí zahraniční politiky i národní bezpečnosti a jeho oddanost k transatlantickému svazku. Generální tajemník dále uvedl, že setkání považuje za jedinečnou příležitost k zahájení nové kapitoly transatlantických vztahů. Vítá slova amerického prezidenta Bidena o přestavbě aliancí a posílení NATO, protože k témuž cíli směřuje i reformní proces uvnitř Severoatlantické aliance pojmenovaný „NATO 2030″.
Hrozbám dneška dokáží Evropa a USA čelit pouze společně
Připomněl, že v současnosti čelíme mnoha hrozbám – ruským aktivitám směřujícím k destabilizaci „Západu“, teroristické hrozbě, kybernetickým útokům, šíření jaderných zbraní, technologickým hrozbám, vzestupu Číny a v neposlední řadě environmentálním hrozbám v podobě globálního oteplování a změny klimatu. „Žádná země a žádný kontinent nedokáže těmto hrozbám čelit osamoceně – ani Evropa, ani Amerika,“ uvedl Stoltenberg a dodal, kde spatřuje řešení: „Evropa a Amerika společně v rámci NATO.“
Obsahem setkání s jeho americkým protějškem proto bylo hledání cest, jak transatlantickou spolupráci posílit, a příprava na nadcházející summit NATO, který se uskuteční později v průběhu letošního roku v Bruselu.
Již nyní je podle Stoltenberga zřejmé, že na summitu čelních představitelů členských zemí NATO bude řeč o tom, jak nastavit ambiciózní transatlantickou agendu, která povede k posílení jednoty a solidarity mezi členskými zeměmi NATO a zajistí, že Aliance bude i nadále silným aktérem jak po vojenské, tak po (geo-)politické stránce. Na programu bude podle Stoltenberga diskuze o rozšíření přístupu k bezpečnosti, posílení odolnosti a technologické vyspělosti i o bezpečnostních aspektech spojených se změnou klimatu. Spolupráce by měla vést k účinné ochraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech.
Blinken deklaroval oddanost Američanů aliančním závazkům
Antony Blinken hned na úvod svého vystoupení deklaroval neochvějné odhodlání Spojených států naplňovat alianční závazky v rámci organizace, která po více než 70 let představuje základní stavební kámen míru, prosperity a stability transatlantického společenství. „Chceme Alianci revitalizovat a zajistit, že bude silná a účinná proti současným hrozbám tak, jako byla účinná proti těm v minulosti,“ vyjádřil americké cíle a záměry Blinken.
Uvedl, že během setkání bude s generálním tajemníkem NATO probírat témata, jako jsou budoucnost mise v Afghánistánu, reakce na ruskou agresi a reformní proces NATO 2030. Dodal rovněž, že sdílí přesvědčení Jense Stoltenberga o tom, že Severoatlantická aliance by měla disponovat všemi schopnostmi relevantními pro účinnou reakci v různorodých oblastech mezinárodní bezpečnosti, například jako jsou klimatická změna či kybernetické útoky.
Stažení z Afghánistánu? Společně tam, společně ven
Jeden z dotazů se týkal budoucnosti operace v Afghánistánu a narážel na to, že dřívější americká administrativa deklarovala úmysl stáhnout americké vojáky z Afghánistánu na začátku května letošního roku. Blinken řekl, že postup ohledně Afghánistánu musí být společný a v souladu s jednáním ostatních aliančních partnerů. „Vstupovali jsme tam společně a až přijde čas, společně Afghánistán i opustíme,“ uvedl americký ministr zahraničí.
Odkázal se i na výrok amerického prezidenta Bidena, podle něhož bude obtížné docílit k 1. květnu úplného stažení amerických jednotek z Afgánistánu a postup Američanů bude reagovat i na přání jejich aliančních partnerů. Právě sladění stanovisek ohledně této záležitosti představovalo jeden z nejpodstatnějších bodů, jimž se Blinken a Stoltenberg měli věnovat v neveřejných částech setkání.
Jens Stoltenberg a Antony Blinken. Zdroj: čtk
Představitel americké administrativy neopomněl zdůraznit, že ať už bude postup jakýkoli, cílem veškerých aliančních snah v Afghánistánu i do budoucna bude především to, aby byl konflikt ukončen a aby se země již nikdy nestala útočištěm pro teroristy.
Postup v Afghánistánu se musí koordinovat mezi aliančními partnery
Nutnost koordinace postupu v Afghánistánu podtrhl i Stoltenberg, který připomněl, že tato mise, trvající již téměř dvacet let, má pro Severoatlantickou alianci historický význam. Výrazným způsobem se na ní podíleli i evropští alianční partneři. Jde rovněž o dosud jediný případ, kdy došlo k aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy – tedy klauzule o kolektivní sebeobraně v rámci NATO, podle níž v případě, je-li některý z členských států Aliance napaden, mají ostatní alianční partneři povinnost mu pomoci takovými prostředky, které uznají za vhodné a potřebné.
Pro Afghánistán je podle Stoltenberga nyní potřeba úspěšný průběh mírových jednání, neboť pouze ta mohou vést k dlouhodobě udržitelnému řešení situace. V kontextu toho generální tajemník NATO oceňuje snahu amerického prezidenta Bidena dodat těmto mírovým jednáním nový impuls a dynamiku. Stoltenberg zdůraznil i to, že jednání musí být dostatečně inkluzivní a zahrnout všechny podstatné hráče, jejichž angažmá a spoluúčast jsou klíči k trvalému míru a stabilitě v Afghánistánu.
Nord Stream 2: Kontroverzní téma, rozdělující Evropany a Američany
Téma, které naopak Američany a Evropany (přinejmenším jejich část) bude patrně i nadále rozdělovat, představuje ropovod Nord Stream 2. Blinken zopakoval pozici Joe Bidena: „Je to špatný nápad – pro Evropu i pro Spojené státy.“ Vysvětlil to tím, že dostavba ropovodu je v rozporu s vlastními cíli EU v oblasti energetické bezpečnosti a projekt ohrozí zájmy Ukrajiny, Polska a jiných východoevropských zemí.
Poslední významnou oblast, o níž na tiskové konferenci promluvil Jens Stoltenberg, představuje změna klimatu. Na první pohled se může vyvstávat otázka, proč by se Severoatlantická aliance touto problematikou měla vůbec zabývat. Její nejvyšší představitel nabídl trojí zdůvodnění.
Klima zhorší situaci na Severu i Jihu, armáda se musí adaptovat
Zaprvé je podle něj nezbytné si uvědomit provázanost klimatické změny a bezpečnosti. Roztávání ledovců v Arktidě a zvyšování teplot v oblasti Sahelu má potenciál zhoršit geopolitické soupeření v těchto regionech a zvýšit v nich nestabilitu. Tentýž vývoj bude pozorovatelný ve všech oblastech, v nichž dochází k souboji o omezené množství nerostných zdrojů a surovin.
Zadruhé klimatická změna a v jejím důsledku se měnící přírodní podmínky vyvolají potřebu adaptace ze strany ozbrojených sil. Vozidla, vybavení, uniformy – to vše a mnoho dalšího bude podle generálního tajemníka nutné přizpůsobit různorodým vnějším vlivům a obtížnějším přírodním podmínkám. Zvyšující se hladina moře, způsobená roztáváním ledovců, zase zapříčiní nutnost adaptace námořních základen a námořní infrastruktury obecně.
Zatřetí Severoatlantická aliance jakožto respektovaná součást mezinárodního společenství chce jít sama příkladem a přispět ke snížení emisí z fosilních paliv, spotřebovávaných při operacích NATO. Stoltenberg proto nastínil, že vyhodnocování environmentálních a klimatických dopadů operací bude zařazeno do standardních procedur vojenského plánování Aliance. „Věřím, že až se později v letošním roce potkají lídři zemí NATO na summitu, odsouhlasí velice ambiciózní plány v boji proti klimatické změně,“ uzavřel generální tajemník NATO.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
