28. ledna 2022 se prostřednictvím online platformy Webex Teams uskuteční první kulatý stůl tohoto roku Národního konventu o Evropské unii, tentokrát na téma: Digitální technologie a umělá inteligence v kontextu dvojí tranzice. Debata se uskuteční od 9:00 do 11:00. O tématu budou diskutovat zástupci státní správy, vzdělávacího sektoru, podnikatelské sféry, sociální partneři a další pozvaní hosté. Odborným garantem tohoto kulatého stolu je Asociace pro mezinárodní otázky.
Vývoj ekonomiky a celé společnosti bude do budoucna ovlivňovat zavádění digitálních technologií a snaha o prosazení udržitelnosti. Procesy tzv. dvojí tranzice, digitální a zelené transformace, se budou pravděpodobně odehrávat souběžně. Evropská komise se těmto transformativním procesům (tranzicím) věnuje ve svých rámcových strategiích Zelená dohoda pro Evropu a digitální strategie EU.
Obě tranzice přitom předpokládají masivní investice v řádu až bilionu eur. Jen na investice do rozvoje internetových sítí, kapacity datových center a na kybernetickou bezpečnost jsou odhadovány potřebné finanční částky ve výši 65 miliard eur ročně. Investiční pilíř zelené dohody pro Evropu má ambici mobilizovat až 1 bilion eur. Vzhledem k souběhu obou transformačních procesů a potřebě velkých investic veřejného i soukromého sektoru je důležité vyhodnotit jejich potenciální pozitivní a případně i negativní překryvy v České republice a v EU. Při úvahách o překryvech obou tranzicí je relevantní brát ohled jak na existující technologie, tak i na realistický výhled technologického vývoje v následujícím desetiletí. Zavádění nových technologií ovšem v praxi může narážet na překážky regulatorního, hospodářského i psychologického charakteru a souvislosti dvojí tranzice je tak vhodné propojit s diskusí nad možnými změnami v oblasti právního a investičního prostředí, které mohou být pro uplatnění pozitivních synergií nezbytné.
Hlavními diskuzními okruhy tohoto kulatého stolu jsou:
- Lze dopředu identifikovat, zda vzájemné překryvy digitální a zelené tranzice budou potenciálně pozitivní, např. vliv technologií založených na umělé inteligenci na optimalizaci v sektorech energetiky, dopravy či zemědělství, nebo potenciálně negativní, jako např. z hlediska energetické a materiálové náročnosti zavádění některých nových technologií?
- Jakým způsobem lze v ČR vylepšit právní a technické podmínky pro zaznamenávání a zpracování dat využívaných těmito technologiemi a posílit vzájemnou důvěru a bezpečnost při sdílení dat v rámci jak veřejného, tak soukromého sektoru? Jaké možnosti pro ČR v této oblasti přináší technologie založené na umělé inteligenci a jaká jsou u nás úzká hrdla pro využití těchto technologií pro rozvoj udržitelnosti a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu?
- Jak lze identifikované synergie obou transformací využít při formulaci národních strategií? Mohou být identifikované synergie využity pro efektivnější čerpání finančních prostředků z EU?
