Jak je na tom česká krajina? Jaké výzvy před námi stojí v oblasti ochrany vod a lesů? A jaké konkrétní projekty se realizují proto, abychom byli schopni čelit změnám klimatu? Tématem již dvanácté a současně předposlední online debaty organizované Eurocentrem a Europe Direct Olomouc v rámci příprav na nadcházející předsednictví České republiky v Radě Evropské unie byla ochrana lesů, vod a tradiční české krajiny.
Na tyto a další otázky odpovídali a společně diskutovali ředitel ekologického centra Sluňákov Michal Bartoš, ekolog a hydrobiolog Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Radovan Dluhý-Smith z Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastimil Karlík z ekologické organizace Arnika a vědecký pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jiří Novák. Debatu moderovala Helena Truchlá, novinářka a analytička projektu České zájmy v EU při výzkumném ústavu STEM.
V jakém stavu je česká krajina a jaký dopad na ni má klimatická změna?
Po úvodu, kdy každý z odborníků v krátkosti představil svou specializaci a odbornou činnost, byl shrnut stav české krajiny, kdy dopady klimatické krize na krajinu nejsou tak drastické jako v jiných zemích, přesto se ale již některé problémy dostaly do povědomí, například současná kůrovcová kalamita, jež dle slov Jiřího Nováka dosahuje takových rozměrů, které nikdo z žijících lesníků nepamatuje.
Radovan Dluhý-Smith tuto problematiku kůrovcové kalamity doplnil o poznatek, že kůrovec a stav lesa by měl být vnímán v kontextu celkového stavu krajiny a životního prostředí. Biodiverzita je neustále snižována například průmyslovým zemědělstvím a používáním chemie, čímž jsme značně snížili přirozený výskyt ptactva a hmyzu, v důsledku čehož se následně bortí celý ekologický řetězec.
Otrava řeky Bečvy
Okresní soud ve Vsetíně v posledních dnech výrazně zkritizoval nedostatek odborných posudků v kauze otravy řeky Bečvy. Nebylo by záhodno revidovat ochranu přírody na úrovni legislativy či na úrovni orgánů, které na tuto oblast dohlíží a takovéto případy by vyšetřovaly?
Dle Vlastimila Karlíka zde není problémem ochrana přírody, nýbrž problém ekologických škod a prevence havárií: „Možná je důležitější zákony správně interpretovat a aplikovat, než je zásadně měnit. Máme například poměrně velmi kvalitní vodní zákon, který kdyby se skutečně uplatňoval tak, jak byl zamýšlen, tak by mohl způsobit výrazné pozitivní změny,“ dodává.
Jelikož havárie proběhla v olomouckém regionu, svým pohledem do debaty přispěl i hydrobiolog Jan Koutný, který upozorňuje, že „řeka Bečva je z 85 % technicky regulována, což znamená, že je v podstatě v lichoběžníkovém korytě, které převede spoustu vody. Pokud se do této vody dostane nějaká látka, jako tomu bylo v tomto případě, tak dosah havárie a rychlost, kterou toxická látka působí, je o to větší, čím je tok techničtější.“ Jako vhodné řešení se zde nabízí zpřírodnění řek, čímž výrazně podpoříme ekologickou stabilitu vodního toku.
Co může pro českou krajinu znamenat předsednictví ČR v Radě EU?
V rámci nadcházejícího předsednictví v Radě Evropské unie bude mít Česká republika za úkol řešit některá z opatření tzv. Green Dealu, která se zaměřují mimo jiné na lepší ochranu biodiverzity a ochranu přírody. Co by měla v tomto ohledu Česká republika prosazovat?
Jednou z prioritních snah by dle Jiří Nováka mělo být to, aby byla všechna opatření v rámci Zelené dohody zasazena do reálných mezí a lépe vysvětlitelná vlastníkům. Radovan Dluhý-Smith k této snaze přidává i dodržování dohod, ke kterým se země zavážou, a zohlednění veškerých souvislostí, aby nedocházelo například ke zvyšování spotřeby biopaliv a přesouvání problémů do jiných zemí, čímž by Evropská unie sama přispívala ke zhoršování dopadů klimatických změn.
Michal Bartoš se ke Green Dealu vyjadřuje pozitivně a zároveň upozorňuje, že tento projekt je velmi složitý a široce zaměřený, což způsobuje i řadu slabin. Negativní dopad na toto úsilí podle něj může mít mnoho faktorů včetně podnikatelských zájmů. Zelená dohoda pro Evropu byla dle jeho názoru značnou částí veřejnosti přijata, s následky covidové pandemie a krize na Ukrajině ale bohužel dochází k propadu této podpory vzhledem k ekonomické situaci obyvatel členských zemí.
Autor: Lucie Hejnová, psáno pro Euroskop; Pixabay.com
