Velké technologické společnosti, často přezdívané „Big Tech“, jsou právem označovány za hráče na globální úrovni. Vzhledem ke kapitálu a síle, které pojímají, se firmy spravující Twitter, Instagram, Google či Facebook stále častěji dostávají pod drobnohled politiků, kteří se snaží jejich monopolní postavení potlačit.
V posledních letech EU otevřela sérii antimonopolních šetření s velkými technologickými společnostmi. Evropská komise například vznesla podezření, že Google v rámci svého reklamního systému systematicky upřednostňuje své vlastní služby na úkor ostatních účastníků trhu. Toto chování je považováno za antimonopolní, což je proti předpisům EU.
S rostoucí mocí digitálních gigantů přichází i velké množství informací, které se do povědomí uživatelů skrze ně dostávají. S tím souvisí i možnost šíření dezinformací. Dle EU se přes 80 % Evropanů domnívá, že dezinformace ohrožují evropskou demokracii a přes 50 % se s nimi na internetu setkalo.
Co je nezákonné mimo internet, by mělo být nezákonné i online
Moderace on-line prostoru je komplexním tématem. Zpravidla v tomto kontextu můžeme mluvit o dvou názorových skupinách. Ti, kteří se shodnou na tom, že je nutné digitální prostředí regulovat, ale bojují s otázkou do jaké míry. Druzí jsou ti, kteří vnímají zásahy do volnosti internetu jako narušení práva na svobodu slova.
Evropská unie se po více než šestnáctihodinovém jednání v dubnu rozhodla balancovat na pomezí obou skupin a dohodla se na nových pravidlech regulace obsahu na internetu, dnes známých jako Akt o digitálních službách, také nazýván zkratkou DSA.
„Akt o digitálních službách zajistí, aby to, co je nelegální offline, bylo vnímáno a řešeno také jako nelegální (v online prostoru),“ vyjádřila se komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Cílem DSA je mimo jiné zajistit, aby byl ze sítí rychleji stahován nezákonný obsah, jako například nenávistné projevy, či aby byly méně sdíleny škodlivé dezinformace a válečná propaganda.
Jourová: Nebudeme cenzorovat
Boj proti dezinformacím je ze strany Evropské unie posílen kodexem zásad boje proti dezinformacím, ke kterému velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily. V červnu letošního roku Komise tento kodex rozšířila a zprostředkovatelé sociálních platforem, jako například Twitter či Facebook, se zavázaly k důslednějšímu boji proti dezinformacím.
„Nebudeme cenzurovat, budeme označovat dezinformace jako informace, které se prokazatelně vymykají faktům,“ popsala praktické fungování kodexu místopředsedkyně Komise Věra Jourová.
Evropský digitální balíček
Samotný Akt o digitálních službách není jedinou částí evropské politiky v oblasti digitalizace. Evropská komise navrhla v prosinci 2020 rozsáhlý digitální balíček, jehož částí je kromě DSA i tzv. DMA, Akt o digitálních trzích. Cílem DMA, který Rada s konečnou platností přijala v červenci letošního roku, je především omezit pomocí přísnějších pravidel tržní sílu technologických gigantů, jako je Google nebo Facebook.
Akt o digitálních službách vejde v platnost 1. ledna 2024. Druhá část digitálního balíčku, Akt o digitálních trzích, začne platit šest měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Společnosti budou mít na splnění nových povinností maximálně šest měsíců od jejich určení.
Autor: Barbora Novotná, Euroskop
