Europoslanci v úterý v rámci plenárního zasedání diskutovali o možném zřízení zvláštního tribunálu, který by se zabýval válečnými zločiny spáchanými během ruského vpádu na Ukrajinu. Zvláštní mezinárodní tribunál by měl vyšetřovat ruské představitele a vojenské velitele a jejich spojence za zločin agrese proti Ukrajině. Ve čtvrtek 19. ledna následně schválili rezoluci, v které poslanci Evropského parlamentu požadují, aby se ruské politické a vojenské vedení zodpovídalo ze zločinu agrese proti Ukrajině.
Již v listopadu 2022 přijal Evropský parlament usnesení o eskalaci ruské válečné agrese proti Ukrajině, ve kterém důrazně odsuzuje porušování lidských práv a válečné zločiny, kterých se dopouští ruské ozbrojené síly v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Poslanci Evropského parlamentu zároveň prostřednictvím tohoto usnesení vyzývají ke zřízení mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetření těchto zločinů. Kromě příslušníků ruských ozbrojených sil by se vyšetřování a následná trestní stíhání měla týkat i vládních úředníků, kteří se na válečných zločinech podíleli.
Europoslanci v listopadovém usnesení uvítali i společný vyšetřovací tým zřízený Litvou, Polskem a Ukrajinou, který koordinuje Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech Eurojust a na němž se bude podílet Úřad prokurátora Mezinárodního trestního soudu.
Zřízení zvláštního tribunálu má podporu napříč členskými státy
Do skupiny zemí, která zřízení tribunálu podporuje, patří i Česká republika. Zřízení válečného tribunálu patří mezi letošní priority Ministerstva zahraničí ČR a Česko by tak mělo aktivně pracovat na vzniku speciálního trestního tribunálu pro vyšetření zločinu agrese v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Mezinárodní trestní soud totiž nemá pravomoc postavit politické a vojenské představitele Ruska a jeho spojenců před soud a pravomocně je odsoudit za spáchané zločiny. Zvláštní tribunál by měl být v ideálním případě podporován širokou mezinárodní koalicí zemí, měl by zahrnovat státní zástupce a soudce z různých zemí a měl by sídlit mimo Ukrajinu, aby se předešlo podezření ze zaujatosti.
Europoslanci se z většiny zasazují o vznik zvláštního tribunálu
„Než než v debatách o zvláštním tribunálu získáme potřebnou mezinárodní shodu a podporu, mohli bychom uvažovat o ustavení vyšetřovacího orgánu,” uvedl na úvod rozpravy komisař pro spravedlnost Didier Reynders. Nový úřad by dle Reynderse mohl představovat první krok, jak zabránit beztrestnosti pachatelů válečných zločinů, vzhledem k tomu, že by mimo jiné mohl sloužit jako archiv důkazních materiálů, které by mohly posloužit v budoucích soudních procesech.
Vznik zvláštního tribunálu, který by mělo zřídit mezinárodní společenství, jednoznačně podpořili europoslanci ze všech velkých frakcí. V rámci tribunálu by měli být obžalováni i političtí vůdci státu, což by se týkalo i ruského prezidenta Vladimíra Putina a dalších představitelů ruské vlády a armády. Ve čtvrtek 19. ledna odsouhlasil Evropský parlament rezoluci 472 hlasy pro, 19 hlasy proti a 33 poslanců se zdrželo hlasování.
Zdroj: Evropský parlament
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Ilustrační foto: Zdroj Evropský parlament
