Velikonoce patří v křesťanské tradici mezi nejvýznamnější svátky v roce. V zemích Evropské unie jsou však oslavy těchto svátků různé a ne všude chodí chlapci koledovat s pomlázkou, což je unikátní tradice spjatá snad jen s Českou republikou a Slovenskem!
Proč slavíme Velikonoce? Křesťané se radují nad zázrakem, ke kterému údajně došlo tři dny po ukřižování Ježíše Krista, tedy k jeho vzkříšení či zmrtvýchvstání. Na znamení této radosti se v kostele zapaluje velikonoční svíce, tzv. paškál. Velikonoce jsou však rovněž oslavou jara a počátku zemědělských prací.
Mezi tradiční symboly Velikonoc snad ve všech zemích Evropy patří vajíčko jako symbol nového života, úrody a plodnosti. Dále zajíček, jenž je především symbolem západních tradic, tzv. honů na vajíčka. Beránek je zase symbolem obětovaného Ježíše Krista, proto je také pečené jehně svátečním pokrmem ve většině zemí Evropy.
Ačkoliv tradice barvení vajíček údajně pochází z Velké Británie, krásněji nabarvená vajíčka než v České republice budeme jen stěží hledat v jiné zemi. Během přísného čtyřicetidenního půstu byla konzumace vajíček dle křesťanských tradic zakázaná, proto se lidem hromadila, začala se různě zdobit či barvit, a následně si je lidé vzájemně darovali. Ve většině evropských zemí pak převládá prodej čokoládových velikonočních vajíček, přičemž nejvíce se jich vyrobí v Německu a Rakousku.
Jak se slaví Velikonoce v Evropě? V různých zemích Evropy panují různé zvyky. Například ve Velké Británii a dalších zemích západní Evropy nesmějí chybět tradiční egg hunts neboli hony na vajíčka, kdy cílem této hry je nalézt co nejvíce vajíček ukrytých na zahradě, které tam schoval velikonoční zajíček. V Irsku a ve Spojených státech amerických zase převládá zvyk kutálení vajíček, jehož principem je dokutálet vajíčko do cíle pomocí vařečky v co nejkratším čase. Tohoto nelehkého úkolu se každoročně zhostí také sám americký prezident! V Irsku se rovněž setkáme s oslavami Dne Svatého Patrika, patrona Irska, který přinesl do země křesťanství. Tento svátek připadá na 17.3. a tradiční barvou tohoto dne je zelená.
Tradice koledování se však výrazně liší v severských zemích jako je Finsko a Švédsko, jelikož zde chodí děvčata koledovat v přestrojení za čarodějnice! Právě v tuto dobu totiž roste moc a síla čarodějnic. Tato postava pak nesmí chybět ani na pohlednicích, které si lidé tajně posílají. Jedná se o jakési valentýnky.
Pokud se vydáme do jižní Evropy, narazíme zde na bujaré oslavy a hodování, ale rovněž na sváteční průvody věřících, nesoucích do kostela kříž a sochu Ježíše v jeho životní velikosti. V Itálii nesmíme opomenout tradiční karnevaly v Benátkách s bohatě nazdobenými maskami a nedělní papežovo požehnání Urbi et Orbi. Nejen v Řecku se zase setkáme s tradiční barvou velikonočních vajíček, a to červenou, jež symbolizuje prolitou krev Ježíše Krista. Poněkud zvláštním zvykem v této zemi je pak vyhazování starých džbánů a talířů z oken, tedy oslava příchodu jara a nové úrody.
V Polsku a v Maďarsku se zase setkáme s žehnáním jídla v kostele a s tzv. Mokrým pondělím, kdy se ženy polévají studenou vodou či postřikují lacinými parfémy, což má ženám přinést plodnost a sílu. Muži jsou pak za tento počin odměněni barevnou kraslicí.
Už víte, kde byste chtěli trávit velikonoční svátky? 🙂
Autor: Lucie Boukalová, Eurocentrum Pardubice
