Ve středu 19. září měla předsedkyně Evropské komise (EK), Ursula von der Leyenová, svou poslední příležitost vystoupit v rámci Projevu o stavu Evropské unie během volebního období 2019–2024. Příští předseda/předsedkyně EK bude schválen, spolu s novou EK, Evropským parlamentem (EP) po volbách do EP, které se budou napříč EU konat v termínu 6. – 9. června 2024.
Svůj projev zahájila předsedkyně EK připomenutím termínu voleb do EP. Dále pak poděkovala EP a členských státům EU za spolupráci při prosazování hlavních legislativních iniciativ tohoto volebního období. Zmínila NextGenerationEU, zdravotní unii, úspěchy při vakcinaci proti covidu-19, společnou reakci na ruskou agresi na Ukrajině a spoustu dalších iniciativ. Dále také zmínila schválení velké spousty návrhů na podporu rovnosti mužů a žen. Práce v těchto oblastech ale podle ní zdaleka neskončila a musí pokračovat dále. Dle von der Leyen bylo až 90 procent z politických cílů EK z roku 2019 splněno.
Předsedkyně EK dále poukázala na velké úspěchy EU při reakci na klimatickou změnu, prostřednictvím tzv. Zelené dohody pro Evropu. EU podle ní bude nadále podporovat inovace a průmysl při uskutečnění tohoto plánu. Od září 2023 zahájí EK dialog se zástupci průmyslu o čisté transformaci.. Budoucnost našeho odvětví čistých technologií musí být v rukou Evropy. Tyto opatření jsou reakci na často neférové tržní prostředí ve světě. EK zahájí ještě v tomto volebním období antisubvenční šetření týkající se elektrických vozidel z Číny.
Další blok vystoupení věnovala předsedkyně EK biologické a ekologické rozmanitosti EU, která musí být chráněna. Uznání patří našim zemědělcům, kteří zajišťují obživu pro celou EU. Ochrana přírody a udržitelné zemědělství je pro EU důležité a provázané.
Následně se zaměřila předsedkyně EK na podporu zaměstnanosti, průmyslu a malých a středních podniků. Velkým problémem současné evropské ekonomiky není podle ní nezaměstnanost, ale spíš nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Toto by se dalo vyřešit zlepšením přístupu na trh pro mladé lidi, ženy a kvalifikované migranty. Dalším velkým problémem, kterému bude evropská ekonomika čelit, je dlouhodobě vysoká inflace. Dobrou zprávou je, že Evropa začala snižovat ceny energií. Dalším problémem, před nímž evropské podniky stojí, se týká usnadnění podnikání. Před koncem roku bude jmenován zmocněnec EU pro malé a střední podniky, který bude těmto podnikům naslouchat a bude zodpovědný pouze předsedkyni EK. Dále by pak přístup ke klíčovým technologiím pro podniky napříč EU měl zaručit nový programu EK, STEP, který je součásti návrhu revize současného víceletého finančního rámce. V oblasti mezinárodního obchodu se bude EK snažit prosadit co nejvíc dohod o volném obchodu a v průběhu tohoto roku bude svoláno první zasedání nového klubu pro kritické suroviny. Závěrem v tomto bloku uvedla, že poprosila bývalého guvernéra ECB a premiéra Itálie, Maria Draghiho, aby vypracoval zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti.
EU se během současného volebního období stala podle von der Leyen globálním průkopníkem práv občanů v digitálním světě, zejména prostřednictvím nařízení o digitálních službách a nařízení o digitálních trzích. Totéž by mělo platit pro umělou inteligenci. I zde bude chtít EU být průkopníkem, ale zároveň zodpovědným regulátorem, a to nejen v rámci EU, ale formou mezinárodní dohody, která by měla zaručit bezpečné a etické využití umělé inteligence po celém světě.
Předsedkyně EK v dalším bloku svého vystoupení zmínila i to, že její EK byla velmi geopoliticky orientovaná. Ve vztahu k Africe musíme prokázat stejnou jednotu, jakou prokazujeme ve vztahu k Ukrajině. Rusko vede plnohodnotnou válku proti základním zásadám Charty OSN. To vzbuzuje obrovské obavy v zemích od Střední Asie po indicko-tichomořský region. EU zde musí podle von der Leyen zasáhnout a pomoct. EU se o toto pokusí prostřednictvím strategie Global Gateway. V této souvislosti zmínila předsedkyně EK nutnost schválení Paktu o migraci a azylu a o důležitosti řízení migraci do EU. Bulharsko a Rumunsko podle U. von der Leyen dokázaly, že patří do schengenského prostoru.
V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině zmínila předsedkyně EK i příběh mladé ukrajinské matky, která se vydala do Prahy, aby dostala své dítě do bezpečí. Jakmile byl její syn v bezpečí, vrátila se tato spisovatelka na Ukrajinu, aby dokumentovala ruské válečné zločiny.
O rok později ji během večeře s kolegy zabila ruská balistická střela., Příběh měl ilustrovat širokou a konstantní pomoc EU pro Ukrajinu a zároveň i evropskou perspektivu nejen této země, ale i Gruzie, Moldavska a zemi západního Balkánu.
Závěrem vyzvedla von der Leyen důležitost rozšíření Unie a zmínila přitom možnost otevření evropských Smluv, pokud to bude nutné. Dodala, že rozšíření může proběhnout i před reformou architektury EU a že věří, že i 30+ členná EU dokáže prosadit společnou politiku v zájmu všech Evropanů.
Celé znění projevu v českém jazyce najdete ZDE.
