Více než polovina Evropanů má za to, že je v jejich zemi rozšířená diskriminace na základě etnického původu, barvy pleti či sexuální orientace. Ukazují to výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometru. Každý pátý respondent pak uvedl, že se s diskriminací v posledním roce sám přímo setkal. Uchazeči o nové zaměstnání jsou často znevýhodňováni kvůli věku, způsobu oblékání či celkovému fyzickému vzhledu.
Z prosincových výsledků nejnovějšího průzkumu Eurobarometru vyplynulo, že více než polovina z celkových 26 tisíc respondentů ze všech států EU uvedla, že vnímají v jejich zemi rozšířenou diskriminaci na základě příslušnosti k romské národnosti (65 %), barvy pleti (61 %), etnického původu (60 %), genderové identity (57 %) nebo sexuální orientace (54 %). Asi 21 % účastníků průzkumu pak uvedlo, že se v posledních 12 měsících osobně cítili diskriminováni nebo zažili obtěžování.
Nejčastěji zmiňované formy diskriminace nebo obtěžování souvisejí s věkem, pohlavím, politickými názory, socioekonomickými podmínkami nebo fyzickým vzhledem. Naopak diskriminaci na základě náboženského vyznání v posledních letech Evropané nevnímají jako natolik rozšířenou. Nejčastějšími místy, kde k diskriminaci nebo obtěžování dochází, jsou veřejné prostory nebo zaměstnání.
Dvě třetiny respondentů schvalují rovná práva pro sexuální menšiny a transsexuály. Více než sedm z deseti dotázaných souhlasí s tím, že na sexuálním vztahu mezi dvěma osobami stejného pohlaví není nic špatného, a že by manželství osob stejného pohlaví mělo být povoleno v celé Evropě.
Přibližně 62 % respondentů souhlasí s tím, že by transsexuálové měli mít možnost změnit své doklady tak, aby odpovídaly jejich vnitřní identitě. S možností oficiálního označení osob, které se neidentifikují jako muž nebo žena, jako nebinární, by pak souhlasilo 47 % respondentů.
Co se týče integrace romského obyvatelstva, tak tu považují tři čtvrtiny respondentů za neúčinnou. Výsledky průzkumu se však v tomto směru v jednotlivých státech EU značně liší. V České republice považuje romskou integraci za funkční pouze 19 % respondentů.
Na otázku, která kritéria mohou uchazeče znevýhodnit při náboru do nového zaměstnání, respondenti nejčastěji uváděli věk uchazeče (52 %) a jeho způsob oblékání nebo vystupování (50 %). Důležitou roli hraje také celkový fyzický vzhled (44 %), zdravotní postižení (43 %), romská příslušnost (42 %), barva pleti (39 %), přízvuk (35 %) a etnický původ (34 %).
Výsledky za Českou republiku se však v některých otázkách oproti evropskému průměru poměrně výrazně liší. Zatímco diskriminaci na základě etnického původu či barvy pleti považuje za hojně rozšířenou průměrně 60 % Evropanů, mezi Čechy si to myslí pouze 37 % dotázaných. Celkem 56 % Čechů vnímá tento druh diskriminace dokonce jako vzácný. Naprostá většina Čechů by také neměla žádný problém s tím, kdyby byla v každodenním pracovním kontaktu s kolegou, který by byl tmavé pleti nebo Asiat. Pokud by však s takovou osobou byl v partnerském vztahu jejich potomek, čísla už takto pozitivní nejsou. Například 27 % českých respondentů uvedlo, že by vztah jejich potomka s osobou tmavé pleti pro ně byl zcela nepřijatelný.
Zdroj: Eurobarometr
Náhledové foto: Unsplash
