Místopředseda české vlády Ivan Bartoš v pondělí jednal v Bruselu s eurokomisařkou Margrethe Vestager zejména o aktu o umělé inteligenci, evropské elektronické peněžence, ale i o dostupném bydlení. Místopředsedkyně Komise podle Bartoše ocenila nedávné spuštění aplikace eDoklady, kam si lze nově uložit elektronickou variantu občanského průkazu.
„Margrethe Vestager sledovala spuštění aplikace eDoklady v České republice a i když na začátku trochu zakolísaly centrální systémy, které až tak moc nesouvisejí s tou technologií, tak to vnímá jako dobrý první krok,“ řekl ČTK Ivan Bartoš. Takzvaná evropská digitální peněženka by měla vstoupit v platnost v roce 2026. Na celoevropské úrovni by pak lidé mohli mít v digitální verzi přístup jak k občanskému, tak k řidičskému průkazu, kartám pojištění či dalším důležitým dokladům, například vysokoškolským diplomům.
Na konečném kompromisním znění aktu o umělé inteligenci se minulý týden shodli zástupci členských zemí EU, akt musí nyní ještě formálně schválit Evropský parlament. Nejspíš se tak stane v dubnu. „Myslím si, že dohoda (členských států EU), které jsme dosáhli v rámci českého předsednictví (v druhé polovině roku 2022), byla v jistém směru o fous lepší, protože pracovala pouze s definicí nechtěného užití AI vůči lidem, což je například šmírování a podobně,“ okomentoval akt Bartoš.
V následných jednáních s Evropským parlamentem se text normy o něco posunul a hovoří se v něm již i o modelech typu ChatGPT. „Nutno ale říct, že když vznikal akt o umělé inteligenci, tak ještě nebyl takový boom ChatGPT. Až nyní se ukazuje, jaký má tato technologie dopad například i na deep fakes, které se teď objevují stále častěji,“ dodal místopředseda české vlády. Anglický termín složený ze slov deep (hluboký) a fake (podvrh) se používá k označení pokročile padělaných videí, zvuků či snímků, které jsou často jen obtížně rozeznatelné od skutečnosti.
Na druhou stranu je podle Bartoše pozitivní, že Evropský parlament do normy přidal více opatření souvisejících s ochranou lidských práv. „Jsou tam vyjmenovaná další užití, která jsou z našeho pohledu i z mého pirátského pohledu nežádoucí, například vytahování obličejů ze záznamů CCTV kamer,“ doplnil Bartoš, který výslednou normu označil za „vyvážený kompromis“. U některého užití umělé inteligence, například pro policejní účely, by byl český ministr podle svých slov během národní implementace aktu „ještě tvrdší“.
Třetím tématem, které s eurokomisařkou řešil, je dostupné bydlení, ve kterém Dánsko, ze kterého Vestagerová pochází, hraje prim. „Představil jsem jí náš program Nájemní bydlení, kde jsme během tří měsíců v uvozovkách rozestavěli 500 nových bytů po České republice,“ řekl Bartoš. Investiční podpora v programu umožní hlavně výstavbu bytových domů s nájemními byty. O dotace a výhodné úvěry si v uplynulých měsících řekly převážně středně velké obce skoro ve všech krajích, uvedl ministr již dříve.
„Dánsko má poměrně dobrý systém družstevních fondů, do kterých se peníze stále vrací, a oni tak mohou uspokojovat další množství lidí,“ vysvětlil český ministr. V Bruselu měl v této souvislosti schůzku i se zástupcem starosty městské čtvrti Watermael-Boitsfort, kde si chtěl prohlédnout některé projekty výstavby podobných nájemních bytů. „Není to totiž stát, který staví, jsou to obce ve svém katastru, proto mě zajímají příklady, které bychom mohli přenést do českého prostředí pro různé velikosti měst,“ dodal s tím, že problematiky dostupného bydlení se týká i zákon o podpoře bydlení, který bude nyní předkládat na vládě. Ten mimo jiné počítá se zřízením kontaktních míst, která by poskytovala poradenství i podporu v bydlení.
Zdroj: ČTK
Foto: Margrethe Vestager, síť X
