V důsledku klimatických změn byl rok 2023 vůbec nejteplejším rokem v naší historii. Evropa se navíc čím dál častěji potýká s extrémními klimatickými jevy, jako jsou povodně, zemětřesení či požáry. Evropská komise proto vydala sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě, které shrnuje, jak mohou členské státy EU lépe předvídat, chápat a řešit rostoucí klimatická rizika.
Sdělení Komise vychází ze závazku stanoveného ve strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021, jehož cílem bylo vypracovat posouzení klimatických rizik v celé EU. Rovněž navazuje na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů. V neposlední řadě vychází z vůbec prvního evropského hodnocení klimatických rizik (EUCRA), které v letošním roce vypracovala Agentura pro životní prostředí (EEA).
„Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a klimatická rizika ohrožují její energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu a zdraví lidí,“ uvádí zpráva EEA. Dle loňského průzkumu Eurobarometru považuje změnu klimatu za velmi vážný problém 77 % Evropanů a více než třetina z nich (37 %) se cítí být osobně vystavena klimatickým rizikům.
Komise sdělením reaguje na obavy mnohých Evropanů ohledně loňských rekordních teplot a extrémních klimatických jevů. Zdůrazňuje, že opatření k posílení odolnosti vůči změně klimatu jsou nezbytná pro zachování konkurenceschopnosti, prosperity a dosažení spravedlivé transformace v EU. Také uvádí, že investice do snižování naší zranitelnosti vůči klimatickým rizikům budou spojeny s mnohem nižšími náklady, než jsou částky potřebné k zotavení z následků přírodních katastrof.
Sdělení představuje výzvu k přijetí opatření pro všechny úrovně státní správy, soukromý sektor i občanskou společnost a stanovuje 4 klíčová opatření k řízení klimatických rizik:
1) Zlepšení řízení rizik:
Země EU by měly zajistit lepší pochopení odpovědnosti a klimatických rizik. Užší spolupráce v oblasti odolnosti vůči změnám klimatu na národní, regionální a místní úrovní by měla zajistit, že znalosti a zdroje budou k dispozici tam, kde budou nejúčinnější.
2) Lepší nástroje pro předávání relevantních informací:
Tvůrci politik, podniky a investoři musí lépe porozumět tomu, jak spolu souvisejí klimatická rizika, investice a dlouhodobé finanční strategie. Komise plánuje zlepšit a rozšířit přístup k údajům a predikcím vývoje, aby pomohla regionálním a místním orgánům se lépe připravit. Jako doplněk pozemních výstražných systémů bude v roce 2025 k dispozici satelitní služba nouzového varování Galileo, která bude veřejnosti předávat výstražné informace.
3) Využití strukturálních politik:
Pro zvládání klimatických rizik napříč odvětvími sdělení doporučuje lepší územní plánování v zemích EU, začlenění klimatických rizik do plánování a údržby kritické infrastruktury a propojení mechanismů solidarity na úrovni EU s odpovídajícími vnitrostátními opatřeními na zvýšení odolnosti.
4) Správně nastavené financování odolnosti vůči změně klimatu:
Zásadní význam má mobilizace dostatečných veřejných a soukromých finančních prostředků pro odolnost vůči změně klimatu. Komise je připravena podpořit členské státy při zlepšování a začleňování klimatických rizik do vnitrostátních rozpočtových procesů. Na základě evropského hodnocení klimatických rizik Komise dále definuje 6 nejvíce dotčených oblastí: ekosystémy, voda, zdraví, potraviny, infrastruktura a zástavba, a ekonomika.
Sdělení Komise je nelegislativním textem, který bude předmětem dalších diskuzí na různých úrovních Rady. V nejbližší době bude předmětem jednání ministrů životního prostředí na Radě ENVI dne 25. března.
Zdroj: Evropská komise, Eurobarometr
Ilustrační foto: Unsplash
