Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání v neděli oficiálně vstoupily do schengenského prostoru. Zatím končí kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstávají, což znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP. Důvodem zachování kontrol na silnicích je veto Rakouska, které se obává přílivu žadatelů o azyl.
Od neděle se také do Bulharska a Rumunská létá z druhého terminálu pražského Letiště Václava Havla. Doposud cestující do těchto zemí létali z prvního terminálu, odkud se cestuje do zemí mimo schengenský prostor. Vstupem obou zemí do schengenského prostoru se tak lety přesunují na druhý terminál.
„Je to velký úspěch pro obě země,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Je to historický okamžik pro schengenský prostor, největší oblast volného pohybu na světě. Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ dodala.
Přestože silniční kontroly zůstávají, má tento krok silnou symbolickou hodnotu. Rumunský premiér Marcel Ciolacu dnes označil částečný vstup své země do schengenského prostoru za „zasloužený výdobytek“. Rumunská ministryně spravedlnosti Alina Gorghiuová je přesvědčená, že to přiláká investory, zvýší atraktivitu země a pomůže k její prosperitě.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy EU ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na konci roku 2022. Podpořilo tehdy přitom vstup Chorvatska, i když to se stalo členem Evropské unie až v roce 2013, zatímco Bulharsko a Rumunsko už v roce 2007. Později Rakousko souhlasilo aspoň s omezeným členstvím obou zemí v schengenském prostoru.
„Bulharsko se plně zapojí do schengenského prostoru do konce roku 2024,“ řekl v neděli bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov. „Ukázali jsme a nadále ukazujeme nelegálním migrantům, že by se do Evropy neměli vydávat přes Bulharsko,“ dodal. Také rumunský premiér Ciolacu vyjádřil přesvědčení, že plného členství se jeho zemi podaří dosáhnout ještě do konce letošního roku.
Silniční dopravci zůstávají ale zklamaní. Agentura AFP s odvoláním na informace od jednoho z rumunských svazů dopravců upozornila, že na hranicích s Maďarskem se čeká osm až 16 hodin a s Bulharskem 20 až 30 hodin. Bulharští přepravci upozorňují, že jen tři procenta bulharského zboží se přepravují letecky a po moři, zbytek po zemi. Podnikatelé z obou zemí ale věří, že se podaří brzy odstranit i silniční kontroly.
Schengenský prostor byl vytvořený v roce 1985. Vstupem Bulharska a Rumunska se počet jeho členů zvyšuje na 29. Patří k nim 25 z celkem 27 států EU a jejich sousedé – Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.
Zdroj: ČTK
Foto: Evropská komise
