Mediální gramotnost je klíčovým prvkem v digitální éře. Poskytuje schopnost kriticky analyzovat, vytvářet a sdílet různé formy mediálního obsahu. Od roku 2008 uděluje Evropský parlament společně s Nadací pro Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách ocenění, které uznává každodenní úsilí mladých lidí v Evropě, kteří se angažují v posilování evropské demokracie a aktivně se podílejí na formování budoucnosti kontinentu. Vítězem národního kola byl pro letošní rok zvolen projekt s názvem „Zvol si info“, který se zaměřuje na šíření mediální a informační gramotnosti a boj s dezinformacemi formou interaktivních workshopů a vzdělávacích programů. Projekt nám blíže představila jeho předsedkyně Veronika Batelková.
Jak byste definovala mediální gramotnost a proč je v naší moderní digitální době důležitá?
Mediální gramotnost bych definovala jako schopnost kriticky analyzovat a zároveň vytvářet a sdílet různé druhy mediálního obsahu. To je za mě nějaká obecná, malá definice, která ale zároveň obsahuje vše důležité. Je tam popsáno nějaké hledání informací, zároveň jejich analyzování a vyhodnocování, a v neposlední řadě i nakládání s těmi informacemi.
Když se podíváme konkrétně na příklad sociálních sítí, tak mediální gramotnost může být o tom, že najdeme nějaký příspěvek na sociálních sítích, přečteme si ho, vyhodnotíme, jestli je pravdivý a na základě toho si vytvoříme názor. Ten názor poté dále šíříme například tím, že natočíme video na Instagram nebo napíšeme komentář pod nějaký příspěvek. To je takový jednoduchý příklad mediální gramotnosti a poté se o ní můžeme bavit na nějaké vyšší úrovni. Tato úroveň by pak představovala třeba to, že student vysoké školy je schopný najít relevantní informace, vyhodnotit zdroje a na základě těchto zdrojů napsat diplomovou práci. I to je příklad mediální a informační gramotnosti.
Jaké činnosti za Zvol si info nabízíte a co je cílem Vašeho projektu?
Primárně se zaměřujeme na šíření mediální a informační gramotnosti a boj s dezinformacemi prostřednictvím vzdělávání. Naší hlavní činností jsou interaktivní workshopy a vzdělávací programy pro školy a knihovny. V téhle oblasti projektu máme cílové skupiny od třetí třídy základní školy, přes celou základní školu, až po středoškoláky. Vedle toto se pak věnujeme i učitelům a tomu, jak mají správně učit mediální gramotnost, nebo knihovnám, širší veřejnosti, firmám apod.
Zároveň se snažíme o online osvětu na sociálních sítích. Cílem je zkrátka posílit schopnost společnosti kriticky přemýšlet a orientovat se v tom náročném informačním prostředí a podporovat informovanost a odolnost proti dezinformacím a manipulací ve všech cílových skupinách. Ty činnosti, co jsem zmiňovala, jsou nějakými kroky k tomu, jak naplnit naši vizi informovanější společnosti v budování zdravějšího používání médií.
Veronika Batelková je předsedkyní Zvol si info. Na Masarykově univerzitě vyučuje předmět o dezinformacích a lektorovat jezdí i do zahraničí. Vystudovala žurnalistiku, politologii a KISK.
Co bylo Vaším hlavním impulsem a osobní motivací k vytvoření projektu Zvol si info?
Já jsem tedy u samotného založení nebyla, ale můžu přetlumočit hlavní motivaci naší zakladatelky. Jednak to byla reakce na rostoucí vliv dezinformací a manipulací v té době. Vznikli jsme v roce 2016 a tehdy byly manipulace patrné hlavně během amerických prezidentských voleb. Druhým impulzem byla nespokojenost studentů, kteří se tuto iniciativu rozhodli založit, protože je štvalo, že oni sami se těmto tématům, když byli na střední škole, nevěnovali. Téma dezinformací se vůbec neřešilo a tato zakládající skupina studentů chtěla do školství přinést něco, co jim samotným chybělo. Takže jedna věc je, že se něco v tu dobu dělo ve společnosti, ale za mě asi důležitější bylo, že to byli čerství vysokoškoláci, kteří něco nezažívali na střední škole a chtěli to napravit.
Kromě toho, že digitální doba přináší mnoho změn, tak na jedince často vytváří tlak, že musí mít na vše názor a musí všemu rozumět. Součástí mediální gramotnosti je tedy i šířit to, že nemusíme na vše mít názor a nemusíme rozumět všemu. Nikdo to po nás nemůže chtít.
Vy jste již téma sociálních sítí otevřela. Jaký vliv má vzestup sociálních mediálních platforem na potřebu mediální gramotnosti?
Určitě zásadní. Ten vzestup sociálních mediálních platforem znamená to, že lidé jsou vystaveni více a více informacím a s tím i velkému množství dezinformací z neověřených zdrojů, a to prostředí sociálních sítí vyžaduje to, aby jejich uživatelé byli schopni dostupné informace efektivně filtrovat a vyhodnocovat, a to ve výsledku zdůrazňuje potřebu rozvinutí mediální gramotnosti pro bezpečné orientování se v tom digitální světě.
Dezinformace tu byly vždycky, ale sociální sítě ten problém zvětšují, protože je těch informací více a máme je neustále k dispozici. Takže určitě je tam vidět velká role sociálních sítí.
Kromě toho, že digitální doba přináší mnoho změn, tak na jedince často vytváří tlak, že musí mít na vše názor a musí všemu rozumět. Součástí mediální gramotnosti je tedy i šířit to, že nemusíme na vše mít názor a nemusíme rozumět všemu. Nikdo to po nás nemůže chtít.
Jak konkrétně mohou jedinci, který se o mediální gramotnost zajímá a třeba i tou znalostí i částečně již disponuje, programy mediální gramotnosti pomoci při řešení problémů jako jsou dezinformace, falešné zprávy a digitální manipulace?
Na jedné straně je to schopnost analyzovat zprávy, obrázky, videa a další typy obsahu a identifikovat například jejich zdroje, účely, zkreslení a manipulace. Tam pomáhá to, že když je člověk mediálně gramotný, tak dokáže tyto věci lépe analyzovat a například rozpoznat různá zkreslení a dezinformace. Další věcí je uvědomování si rizik a nějakých problémů, které jsou spjaty s určitými mediálními platformami, ať už to jsou tradiční média nebo třeba i ty sociální sítě. Pak bych řekla, že je to i uvědomění si nějakých nedokonalostí našeho mozku. Protože ve chvíli, kdy my sami víme, že jsme náchylní k nějakým stereotypům, biasům, zkreslením apod. a jsme kritičtí sami k sobě, tak dokážeme být i více kritičtí k té konzumaci obsahu. Už nehledáme chybu jen v médiích a neříkáme si, že ta média lžou, ale jsme sebekritičtí i k sobě a říkáme si, že možná téhle věci věřím jen proto, že můj mozek má nějaké chyby, nebo proto, že to souhlasí s tím, jak vidím svět já osobně. Ty dovednosti mediální gramotnosti zároveň umožňují lidem utvářet a sdílet vlastní obsah nějakým zodpovědným a etickým způsobem, což pak přispívá k pozitivnímu dialogu a vzájemnému porozumění si ve společnosti. Tam si myslím, že ten samotný konec zmiňovaného problému je ta společnost. Já mám nějaké dovednosti, tím pádem dokážu lépe analyzovat obsah a pak se dokážu lépe bavit s ostatními a je to o tom, aby ta společnost nějakým způsobem spolu dokázala efektivně komunikovat.
Jak mohou rodiče a opatrovníci podporovat mediální gramotnost u dětí a teenagerů?
To nejhlavnější je otevřeně komunikovat s dětmi o médiích a internetu. A tím otevřeně myslím otevřeně ve smyslu, že jsou otevření názorům plynoucích od těch dětí. Často se totiž stává, že rodič to vidí tak, že dítě je na sociálních sítích až moc a zakáže jim telefon, nebo je názoru, že se děti dívají na hrozné hlouposti atd. Zrovna nedávno jsem dělala webinář pro učitele, kde se mě zeptali, co děti vidí na TikToku. To je přesně ten neotevřený přístup. Mělo by to být o tom je nesoudit, ale být otevřený, zjišťovat, co tam ty děti láká, co se jim tam líbí a nelíbí, co jim tam způsobuje jaké pocity a sdílet ty názory otevřeně.
Poté je tam společné nastavování si pravidel pro mediální konzumaci. Protože někdy zkratka příliš mnoho informací může vést například k úzkostem nebo pocitu přetížení. Takže diskutování pravidel a dohod, kolik času se bude mediální konzumací trávit, je také důležité.
Další formou podpory je rozhodně povzbuzování kritického myšlení a motivovat je k tomu. A samozřejmě je velmi důležité být v používání médií sám dobrým příkladem. Často se totiž setkávám s tím, že rodiče často kritizují děti, ale sami nejsou o nic lepší.
A v neposlední řadě taky podporovat akce, které jsou zaměřeny na mediální gramotnost. Nikdo nemůže chtít, aby ti rodiče znali všechno a je skvělé, pokud se sami dojdou dovzdělat nebo pošlou svoje děti, aby se dovzdělaly.
Jak ze své praxe, tak i z výzkumů vidím, že školy konečně mediální gramotnost považují za důležité téma. Uvědomují si, že je důležité to řešit. To podle mě představuje nějaký první krok k tomu, aby se to řešilo.
Zmínila jste, že jednou z hlavních motivací pro založení projektu Zvol si Info byla absence mediální gramotnosti v českém školství. Máte pocit, že pomalu docházíme k nějakému bodu zlomu?
Jak ze své praxe, tak i z výzkumů vidím, že školy konečně mediální gramotnost považují za důležité téma. Uvědomují si, že je důležité to řešit. To podle mě představuje nějaký první krok k tomu, aby se to řešilo. Ta změna nastává hrozně pomalu, ale už je tam minimálně to, že „chceme, ale máme tu nějaké překážky“. To pořád sice není úplně pozitivní, protože tam stále jsou ty překážky, ale už je to lepší, než to bývalo. To, že je to lepší, neznamená, že bychom měli ve snahách polevit. Určitě je před námi ještě hodně dlouhá cesta.
Jak si u Vás workshop objednat?
Je to velmi jednoduché. Objednat si náš workshop je možné prostřednictvím našich webových stránek zvolsi.info, na kterých máme kontaktní formulář včetně dalších informací. Případně mohou zájemci naši organizaci kontaktovat přímo emailem nebo telefonicky. Zároveň to doporučujeme řešit dostatečně dopředu, jelikož máme poměrně dost workshopů.
Děkuji Vám za rozhovor.
