V pondělí 14. října se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se věnovalo ruské agresi na Ukrajině, situaci na Blízkém východě, v Gruzii a Moldavsku, Africkém rohu a Venezuele. Poprvé po Brexitu se k ministerskému zasedání připojil také nový britský ministr zahraničí David Lammy. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ruská agrese vůči Ukrajině
Rada pro zahraniční věci jednala o současné situaci na Ukrajině, o které na začátku zasedání prostřednictvím videokonference referoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Unijní ministři následně diskutovali o další vojenské podpoře Ukrajiny, strategické revizi Asistenční mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM) a podpoře mírového plánu prezidenta Zelenského.
Ministři se také shodli na nutnosti podpory připravenosti Ukrajiny na nadcházející zimu a rovněž potřebě další energetické podpory.
„S blížící se zimou musíme také maximalizovat naše úsilí k ochraně kritické infrastruktury a zajistit základní potřeby obyvatel Ukrajiny. Jinak hrozí humanitární krize,“
uvedl ministr Lipavský v souvislosti s nedávnými ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Situace na Blízkém východě
Dalším tématem zasedání byla situace na Blízkém východě, přičemž diskuze ministrů se zaměřila na současné dění v celém regionu. Ministři také připomněli nedávné výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael, ke kterému došlo před rokem 7. října., přičemž více než 100 ukrajinských rukojmí je stále v zajetí.
Ministr Lipavský k situaci v Libanonu uvedl, že je třeba zajistit klid zbraní. Tomu ale musí předcházet stažení Hizballáhu z hraniční oblasti na jihu země. Členské státy včetně Česka také odsoudily íránské útoky proti Izraeli a vyzvaly k reakci na jeho rostoucí vojenskou spolupráci s Ruskem.
„Podívejte se, jakým způsobem jsou ty íránské drony a rakety používány. Jednou na Ukrajině, jednou proti Izraeli, jednou jsou to Hútíjové, kteří ohrožují mezinárodní obchod,“
uvedl Lipavský.
Rada následně schválila sankční balík proti 14 íránským osobám a společnostem, které se podílejí na dovozu balistických raket a dronů do Ruska.
K současné situaci v Libanonu vydala EU před zasedáním prohlášení, v němž odsoudila všechny útoky proti misím OSN, včetně těch ze strany izraelských obranných sil, při nichž bylo zraněno několik příslušníků mírových jednotek. Ministři se také shodli na tom, že prozatímní jednotky OSN (UNIFIL) by měly v Libanonu nadále zůstat.
Situace v dalších státech
V rámci aktuálních otázek se Rada stručně věnovala předvolební situaci v Moldavsku a Gruzii a jejich budoucí evropské perspektivě. Zaměřila se také na vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a bezpečnostní situaci v Africkém rohu.
Během diskuze k povolební situaci ve Venezuele se ministr Lipavský ohradil proti postupu tamního režimu vůči některým občanům EU a zadržování českého občana, který se dle venezuelských úřadů údajně podílel na spiknutí s cílem destabilizovat politickou situaci v zemi.
Spolupráce EU a UK v zahraniční politice
Během pracovního oběda se k unijním ministrům připojil ministr zahraničních věcí Spojeného království David Lammy. Šlo o symbolický okamžik, jelikož se britský ministr zúčastnil jednání Rady vůbec poprvé od Brexitu. Ministři neformálně projednali řadu klíčových zahraničních, bezpečnostních a obranných otázek v současném geopolitickém kontextu.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell uvedl, že EU do budoucna zváží možnost pravidelných konzultací se Spojeným královstvím v oblastech společného zájmu. Šlo by zejména o podporu Ukrajiny, deeskalaci situace na Blízkém východě či podporu západního Balkánu.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU
