V pondělí 17. března zasedla v Bruselu Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku (TTE). Jednalo se o první zasedání Rady TTE ve formátu energetika pod taktovkou polského předsednictví. Českou delegaci vedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Vodík
České delegaci, společně s několika dalšími státy, se podařilo na jednání Rady zařadit vlastní diskusní bod. Ten pojednával o rozvoji vodíkového hospodářství. „Vodík může hrát zásadní roli jak při zvyšování konkurenceschopnosti, tak při dekarbonizaci našeho průmyslu,“ pronesl ve svém vystoupení v Radě ministr Lukáš Vlček.
Dle ministra ale zavádění vodíkových technologií a rozvoj trhu s vodíkem zaostává za stanovenými cíli, jelikož většina států nedokáže vyrábět vodík za konkurenceschopné ceny kvůli svým geografickým podmínkám. Česko tedy navrhuje, aby se zmírnila přísná pravidla pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů. Jedno z pravidel, které by se mohlo uvolnit je tzv. zeměpisná korelace. V současné době Česká republika nemůže využít elektrickou energii vyrobenou například v Polsku k výrobě obnovitelného vodíku. Právě umožnění dovozu elektrické energie pro výrobu obnovitelného vodíku i ze sousedních států, by mělo jeho výrobu zefektivnit i zlevnit.
Akční plán pro cenově dostupné energie
Prvním z hlavních bodů na Radě pro energetiku byla politická rozprava ministrů k Akčnímu plánu pro cenově dostupné energie. Některé státy upozornily Komisi, že Akční plán je stále příliš obecný. Dle ČR návrh Komise postrádá návrhy konkrétních opatření, která by měla okamžitý efekt. „Vysoké ceny energií trápí nejen české, ale i evropské domácnosti a průmysl. Budoucnost energetiky vidíme v mixu jádra a obnovitelných zdrojů a v tomto ohledu je správně, že se Komise plánuje zaměřit na licenční postupy pro výstavbu malých modulárních reaktorů a na aktualizaci plánu mapujícího investiční potřeby pro další rozvoj jaderné energetiky,“ řekl ministr Vlček
Akční plán se skládá ze čtyř pilířů. První pilíř by měl přispět k co nejrychlejšímu snížení cen energií pro spotřebitele. Evropská komise chce například výrazně snížit daňové zatížení elektřiny, či odstranit dodatečné poplatky z účtů za elektřinu. Dále také chce Komise hloubkově přezkoumat fungování evropského trhu s plynem, který má velký dopad na cenu elektřiny.
Druhý pilíř staví na dokončení energetické unie. Ta by měla zejména snížit závislost na dovozu energií do EU. Ve třetím pilíři se Komise zabývá mobilizováním dostatečného množství investic. Jedná se jak o záruky pro dodavatelský řetězec na straně výroby a rozvodu energie (od pokládání kabelů až po solární, nebo větrné elektrárny), tak i jistotu pro spotřebitele, že díky dlouhodobě stabilním cenám od dodavatelů bude snazší spočítat návratnost investice do elektrifikace výroby.
Poslední čtvrtý pilíř sleduje připravenost EU na energetickou krizi. Cílí především na bezpečnost dodávek energií. Zaměřuje se také na zvládnutí případné cenové nestability.
Druhý bod Rady se věnoval architektuře energetické bezpečnosti EU, kde se rozprava zaměřovala na roli energetické tranzice za účelem zajištění bezpečnosti dodávek na úpravu pravidel skladování zemního plynu. Členské státy ve svých projevech také reflektovaly krizi 2022 a nedávný incident v Pobaltí, kde došlo k poničení podmořských kabelů. Všechny se shodly, že je potřeba posílit připravenost na budoucí krize, koordinovat své snahy a harmonizovat pravidla.
Jednání Rady se osobně zúčastnil i ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko, který referoval o energetické situaci na Ukrajině.
Zdroj: MPO, ÚV ČR, Rada EU
Foto: Rada EU
