Evropská komise představila návrh nových pravidel, která mají výrazně zlepšit návratovou politiku a snížit počet osob, které neoprávněně pobývají v EU. Přestože členské státy každoročně vydávají velké množství výjezdních příkazů nejen neúspěšným žadatelům o azyl ze třetích zemí, v praxi se zpět do své země vrací pouze 20 % z nich. Nové návratové nařízení proto navrhuje zřízení jednotného evropského systému, který členským státům umožní efektivnější řízení návratů, vzájemné uznávání rozhodnutí a posílení spolupráce se třetími zeměmi.

Řada unijních států, včetně České republiky, dlouhodobě požadovala přísnější a jednotnější pravidla v oblasti migrace. Současný návrh nařízení o návratech se tak stane důležitým doplňkem Paktu o migraci a azylu, který vstoupí v účinnost v příštím roce, a jehož cílem je sjednocení migračních a azylových politik všech 27 členských států.

Součástí návrhu je i vznik návratových center v zemích mimo EU, tzv. návratových hubů, kam budou umisťovány osoby, které obdržely konečné návratové rozhodnutí. Evropská komise zdůraznila, že tato centra mohou vzniknout pouze ve státech, které zaručí dodržování lidských práv, přičemž jejich fungování budou monitorovat mezinárodní organizace jako UNHCR, IOM a agentura Frontex.

Klíčové změny v návratové politice:

• Harmonizace návratových pravidel – návrh zavádí společná pravidla pro vydávání rozhodnutí o navrácení a zavádí jednotný Evropský příkaz k navrácení, který bude platný ve všech členských státech EU.

• Vzájemné uznávání rozhodnutí o navrácení – členské státy budou moci vykonávat rozhodnutí o navrácení vydaná jinými státy EU, aniž by musely zahajovat nové řízení.

• Povinnost spolupráce – státní příslušníci třetích zemí budou povinni spolupracovat s orgány během procesu navracení, včetně poskytování potřebných informací a dokumentů.

• Důraz na dobrovolné návraty – členské státy budou upřednostňovat dobrovolné návraty s jasnými lhůtami a podporou (například finanční pomocí pro návrat do země původu). Naopak osoby, které nespolupracují nebo představují bezpečnostní riziko, budou podléhat nucenému návratu.

• Návratová centra mimo EU – zavedení možnosti navracet osoby do třetích zemí, pokud se na tom EU dohodne s konkrétní zemí. Návratová centra budou sloužit k dočasnému umístění osob, které čekají na uskutečnění návratu a budou fungovat pod dohledem mezinárodních organizací. Rodiny s dětmi a nezletilí bez doprovodu budou z tohoto postupu vyloučeni.

• Ochrana základních práv – návrh obsahuje právní záruky, které mají zajistit, že celý proces navracení bude v souladu s evropskými a mezinárodními normami v oblasti lidských práv. Osoby, kterých se návrat týká, budou mít právo na právní ochranu, včetně možnosti odvolání.

Co na návrh říká Česko?

Česká republika návrh uvítala a podporuje jeho brzké přijetí. Ministr vnitra Vít Rakušan zdůraznil, že zpřísnění systém návratů je zásadním krokem k funkční evropské migrační politice: „Návrh odpovídá tomu, co jsme spolu s dalšími členy EU požadovali po loňské schůzce v Kodani. S detaily návrhu se teprve seznamujeme, ale snahu o společné celoevropské řešení migrace, které jde nad rámec migračního paktu, jednoznačně vítám,“ uvedl.

Návrh nyní čeká na projednání v Evropském parlamentu a následnou dohodu členských států v Radě EU. Diskuze o navrhovaném nařízení bude tento čtvrtek také součástí pracovní snídaně vybraných členů Evropské rady, na kterou bylo přizváno i Česko.

Zdroj: Evropská komise, ÚV ČR
Foto: Evropská komise