Zásoby na 72 hodin, krizová výuka ve školách či „Den připravenosti“. Evropská unie přichází s novou strategií, která má občany lépe připravit na nečekané krize a posílit jejich odolnost vůči hrozbám, jako jsou kybernetické útoky, výpadky energií či přírodní katastrofy. Jde o reakci na nedávné situace, kterým Unie čelila, ať už jde například o výpadky dodávek energetických surovin nebo pandemii covidu-19.

Nová strategie připravenosti na krize nyní doplňuje širší rámec bezpečnostních opatření EU. Spolu s nedávno vydanou Bílou knihou o budoucnosti evropské obrany a strategií pro vnitřní bezpečnost tvoří komplexní plán, jehož cílem je zvýšit odolnost Unie vůči krizím a zajistit lepší ochranu jejích občanů.

Krizové zásoby na 3 dny

Jedním z klíčových doporučení nové strategie je, aby každá domácnost měla zásoby základních potřeb na minimálně 72 hodin. Opatření totiž vychází z předpokladu, že v prvních třech dnech nastalé krizové situace mohou být záchranné složky přetíženy a pomoc tak nemusí dorazit okamžitě. Občané by proto měli být schopni se o sebe postarat alespoň po tuto dobu.

Co mít doma?

Každá domácnost by podle doporučení měla mít zásoby pitné vody a trvanlivých potravin alespoň na tři dny. Hodí se například konzervy, energetické tyčinky, sušené ovoce nebo instantní jídla, která jsou jednoduchá na přípravu i v případě výpadku elektřiny. Důležité je také mít k dispozici lékárničku s nezbytnými léky, svítilnu s bateriemi a alternativní zdroj energie, například powerbanku či přenosný vařič. Součástí krizové výbavy by měly být i základní hygienické potřeby, hotovost pro případ výpadku platebních systémů nebo kopie důležitých dokumentů a osobních dokladů v nepromokavém obalu.

Kdo je připraven…

EU chce prostřednictvím strategie klást větší důraz na vzdělávání a informování veřejnosti o krizové připravenosti. Plánuje se například ustanovení tzv. Dne připravenosti, během něhož by školy a veřejné organizace pořádaly školení a workshopy zaměřené na nácvik reakce v různých krizových situacích. Cílem osvěty je, aby si obyvatelé osvojili základní dovednosti potřebné k přežití a věděli, jak se zachovat v případě nouze. ​Příprava na podobné situace by měla být také součástí školní výuky.

Klíčová bude spolupráce

Pro zajištění fungování strategie je dle Evropské komise nezbytné, aby členské státy celkově změnily přístup a posílily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Nutností bude také vylepšení systémů včasného varování a zajištění kontinuity základních služeb a zdravotní péče v případě krize.

Mezi třiceti konkrétními opatřeními strategie je například i návrh na zřízení jednotného koordinačního centra krizového řízení pro celou EU, revize mechanismu civilní ochrany Unie nebo posílení spolupráce s NATO.

„Zapojujeme všechny: vlády, komunity, občany i dobrovolníky. Musíme přejít do ofenzivy a odhalovat hrozby dříve,“ uvedla evropská komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbib s tím, že Evropa musí být metodicky a zodpovědně připravena na neočekávané situace.​

Zdroj: Evropská komise, ÚV ČR
Foto: Adobe Stock