Gruzie se podle Senátu pod současným vedením vzdálila závazkům kandidátské země EU. Řešením nynější krize v této zemi, kde jsou protesty násilně potlačovány a zástupci opozice perzekvováni, jsou nové parlamentní volby. Přispět by k tomu měly i sankce vůči představitelům stávajícího gruzínského režimu, shodl se dnes Senát ve stanovisku, které podpořilo 64 ze 73 přítomných členů horní parlamentní komory.
Postoj Senátu ocenila bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. „Děkuji vám za vaši podporu. Děkuji, že stojíte na straně svobody,“ pronesla česky na závěr svého projevu přednášeného v angličtině. Uvedla mimo jiné, že od loňských parlamentních voleb je Gruzie přitahována na ruskou oběžnou dráhu a hrozí to, že v důsledku ruské hybridní války padne mezi autoritářské režimy.
Senát své stanovisko přijal na gruzínský Den národní jednoty, který je gruzínským ekvivalentem českého 17. listopadu. Sovětská vojska 9. dubna 1989 v gruzínské metropoli Tbilisi násilně potlačila protesty, při nichž zemřelo 21 mladých demonstrujících. O dva roky později Gruzie na základě výsledků referenda vyhlásila nezávislost.
Předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) k tomu uvedl, že hrozí, že Gruzie samostatnost a svobodu ztratí. Český Senát je podle Vystrčila věrný svobodě a měl by se jí zastávat, i když se to Česka přímo netýká, a měl by proto podpořit svobodné síly v Gruzii.
Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) uvedl, že gruzínské parlamentní volby loni v říjnu nebyly ani podle mezinárodních pozorovatelů a organizací férové ani spravedlivé. Možnost hlasovat v nich byla upřena statisícům Gruzínců v zahraničí, voliči v zemi byli vystaveni nátlaku a hrozbám a současné vládní strany v Gruzii živelně obsadily parlament a nechaly zvolit nového prezidenta, uvedl Fischer.
Loňské rozhodnutí nového gruzínského režimu přerušit rozhovory s EU na čtyři roky bylo podle Fischera porušením předvolebních slibů i ústavního závazku usilovat o členství Gruzie v EU.
Senát proto vyzval vládu, aby ve spolupráci s dalšími evropskými státy a institucemi usilovala o vypsání nových parlamentních voleb v Gruzii. Vláda by podle Senátu měla gruzínský režim vyzvat k propuštění všech politických vězňů, obnovení svobody shromažďování a svobody projevu.
Na vnitrostátní sankční seznam by měl kabinet doplnit další zástupce současného gruzínského režimu mimo jiné kvůli represím vůči opozici. „Jestliže se něčeho současní vládci v zemi bojí, tak jsou to sankce,“ řekl k tomu Fischer. Na sankčním seznamu je zatím devět lidí a dvě společnosti, převážně kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Koncem ledna vláda na seznam zařadila trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina.
Protesty v Gruzii se konají od konce loňského října, kdy opozice a prozápadní prezidentka Zurabišviliová zpochybnily výsledky parlamentních voleb. Zurabišviliovou koncem loňského roku po kontroverzním zvolení nahradil Michail Kavelašvili z vládnoucího Gruzínského snu.
Zdroj: ČTK, Evropská komise
