Jakékoliv pokusy o rozdělení Bosny jsou nepřijatelné, řekla Kallas v Sarajevu

Jakékoliv pokusy o rozdělení Bosny jsou nepřijatelné, řekla při dnešní návštěvě v Sarajevu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. S odkazem na separatistické kroky bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika rovněž uvedla, že Evropská unie nebude tolerovat žádné hrozby pro územní celistvost země. Informovala o tom místní média.

Napětí v Bosně vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.

„Nebudeme tolerovat žádné hrozby územní celistvosti, suverenitě a ústavnímu pořádku této země. Jakékoliv pokusy o rozdělení země jsou nepřijatelné,“ uvedla Kallas podle stanice RFE/RL při návštěvě základny mise EUFOR v Butmiru na okraji Sarajeva.

Připomněla, že EU v březnu posílila misi o stovky dalších vojáků. Na 150 jich dorazilo z Česka. Úkolem mise EUFOR v Bosně je dohlížet na dodržování daytonské dohody, která ukončila téměř čtyři roky trvající válku, jež si vyžádala na 100.000 životů.

Celostátní prokuratura na počátku března zahájila Dodikovo vyšetřování kvůli podezření z narušení ústavního pořádku Bosny a Hercegoviny. Následně na Dodika bosenský nejvyšší soud vydal zatykač, protože ignoroval předchozí předvolání prokuratury. Minulý týden pak bosenský soud vydal i mezinárodní zatykač. Dodik ale dosud zatčen nebyl a minulý týden jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Bosňácký a chorvatský člen tříčlenného bosenského předsednictva, Denis Bećirović a Željko Komšić, dnes podle stanice N1 oficiálně požádali misi EUFOR, aby pomohla bosenské policii při zatčení Dodika. Srbská členka předsednictva a blízká Dodikova spolupracovnice Željka Cvijanovičová uvedla, že ji zbylí členové orgánu, který je kolektivní hlavou státu, přehlasovali.

Dodik – který od roku 2006 vládne v Republice srbské, jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina – dlouhodobě kritizuje bosenské vnitřní uspořádání a zemi označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.

Zdroj: ČTK, Evropská komise

Sdílet tento příspěvek