Junckerův plán. Dnes začne Evropská rada

Evropský fond strategických investic

Evropský fond strategických investic (EFSI je jádrem tzv. Investičního plánu pro Evropu, jež v listopadu představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. K dispozici by měl mít kapitál 21 miliard eur (579 miliard Kč) z rozpočtu EU a peněz od Evropské investiční banky (EIB). Komise zveřejní legislativní návrh na jeho vznik v lednu a očekává, že bude schválen tak, aby do poloviny příštího roku mohl být plně funkční.

Cílem EU je mobilizovat po dobu příštích tří let investice do reálné ekonomiky z veřejného i soukromého sektoru ve výši nejméně 315 miliard eur (8,7 biliónu korun), a to díky očekávanému multiplikačnímu efektu – kdy 1 euro z veřejných prostředků má vytvořit zhruba 15 eur investic. Zhruba 240 miliard eur má jít na strategické investice a 75 miliard eur pro malé a střední podniky.

EIB poskytne 5 miliard eur. Záruka z rozpočtu EU dosáhne 16 miliard eur. Zatím byly vyhrazeny ze stávajících rozpočtu EU 2 miliardy eur, z Nástroje pro propojení Evropy 3,3 miliardy eur a z programu Horizont 2020 2,7 miliardy eur – tedy celkem 8 miliard eur.

Členské státy přímo nebo prostřednictvím vnitrostátních bank mohou také přispívat do fondu – k těmto kapitálovým příspěvkům bude Komise zaujímat kladné stanovisko v kontextu posuzování veřejných financí v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Fond bude mít vlastní řídicí strukturu. Činnosti a projekty budou hodnoceny nezávislým výborem pro investice na základě jejich životaschopnosti a se zárukou toho, že veřejná podpora nebude vylučovat nebo vytěsňovat soukromé investice.

Minulý týden byl zveřejněn seznam asi 2000 projektů, kterých by se peníze mohly v příštích letech týkat.

Investiční plán pro Evropu

Komise odhaduje, že investiční plán by v příštích třech letech mohl vytvořit milión až 1,3 miliónu nových pracovních míst. Plán sestává ze tří komponentů:

1) mobilizace investic, aniž by se při tom vytvářel nový veřejný dluh (vytvoření fondu EFSI)

2) podpora projektů v klíčových oblastech (infrastruktura, vzdělávání, výzkum a inovace)

EU sestavila seznam investičních projektů evropského významu, do nichž by měly strategické investice směřovat. První verze tohoto seznamu byla zpracována Task Force za účasti členských států a EIB a obsahuje přibližně 2000 projektů.

Celkově se necelá třetina (29 procent) navržených projektů týká dopravy a stejné procento problematiky posilování energetické unie, 18 procent projektů se zabývá vědomostní, inovační a digitální ekonomikou, 15 procent budováním sociální infrastruktury a devět procent otázkou zdrojů a životního prostředí.

Záměrem Komise je také provozovat „centrum pro investiční poradenství“, jehož cílem je sdílení relevantních zkušeností z celé Evropy a snazší přístup investorů ke všem potřebným informacím o životaschopných projektech.

3) odstraňování specifických finančních i nefinančních překážek, jež brání investování

Komise návrhy na odstraňování regulatorních překážek představí v průběhu prosince.

Jaké projekty plánuje Česko financovat pomocí Junckerova balíčku?

Z ČR se na seznamu projektů, který by mohl Evropský fond strategických investic podpořit, nachází více než čtyři desítky projektů. Jde například o rekonstrukce bytového fondu nebo stavby a opravy silnic a dálnic, třeba D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Další projekty zahrnují budování či rozšiřování zásobníků na plyn, přeshraničních plynovodů, včetně koridoru Sever-Jih z Polska přes Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko do Chorvatska, ropovodů či rozvoj a modernizaci elektrické sítě. Jiným z projektů je třeba renovace čističky odpadních vod v Praze. ČR je také zapojena do některých mezinárodních výzkumných projektů.