Marie Bydžovská, Euroskop, 18. 12. 2014
Poslední letošní summit EU se bude věnovat plánu na podporu investic nové Evropské komise a souvislostem vývoje kolem Ukrajiny. Přinášíme zpravodajství přímo z Bruselu.
„Investiční balíček vítám jako pozitivní signál ze strany nové Evropské komise. Je to signál pro podporu růstu a zaměstnanosti. Česká vláda jej proto bude podporovat,“ řekl novinářům před zahájením summitu premiér Bohuslav Sobotka.
„Chceme ale akcentovat i další téma, a to finanční prostředky, které již nyní máme reálně k dispozici – peníze z kohezních fondů. Měly by být vytvořeny maximálně příznivé podmínky, aby členské státy jako Česká republika, ale i třeba Slovensko, měly šanci finanční prostředky dočerpat. Bude to mít srovnatelně pozitivní vliv na ekonomický růst a zaměstnanost jako Junckerův balíček,“ dodal.
Podobně i český státní tajemník pro EU Tomáš Prouza napsal minulý týden v komentáři pro European Voice, že „Česká republika plně podporuje tematické priority investičního balíčku, kterými jsou doprava, energetická unie a digitální ekonomika“.
Prouza současně zdůraznil, že pro Česko je důležité, aby „investiční balíček nezastínil politiku soudržnosti EU a fungování evropských strukturálních a investičních fondů obecně“. V takovém případě by totiž mohlo docházet ke konkurenci mezi projekty ze strukturálních fondů a vést naopak k prohloubení rozdílů mezi regiony EU.
Sobotka: Důležitý je politický dialog Porošenka a Putina
Druhá část summitu bude patřit aktuálním zahraničně-politickým tématům. Konkrétně se bude hovořit o situaci na Ukrajině, kde v minulých týdnech došlo k sestavení nového kabinetu premiéra Jaceňuka, který získal ve volbách silný proevropský mandát. Evropští lídři budou patrně debatovat i o současných ekonomických nesnázích Ruska.
„Z hlediska potíží, které dnes Rusko prožívá, je klíčové, že ruské hospodářství se v minulých letech příliš jednostranným způsobem orientovalo na vývoz surovin. Rusové se i z hlediska příjmů svého rozpočtu výrazně spoléhali na výnosy z prodeje ruských surovin a ty výnosy nebyly investovány dostatečným způsobem do dalšího rozvoje a modernizace ekonomiky,“ okomentovat pro novináře český premiér aktuální dění.
„Sankce ten problém urychlily a komplikují refinancování ruského bankovního sektoru. To dál snižuje manévrovací schopnost ruské vlády reagovat na strukturální krizi domácí ekonomiky,“ dodal premiér.
Sobotka zdůraznil, že vždy hodnotil ne samotný vliv sankcí na ruské hospodářství, ale především jejich reálný dopad na politické kroky ruského vedení. Za nejdůležitější v tuto chvíli pokládá politický dialog mezi ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a obecně mezi Ukrajinou a Ruskem. „Právě v rovině ruského dialogu může být vyřešena bezpečnostní krize, která tady reálně existuje,“ zdůraznil Sobotka.
EU přitvrdila ruské sankce
Krátce před zahájením summitu Evropská unie oznámila už dříve avizované přitvrzení sankcí souvisejících s ruskou anexí Krymu. Občané a firmy z EU nebudou smět na poloostrově investovat či kupovat nemovitosti. Evropští turističtí operátoři nebudou nabízet turistické služby na Krymu či v Sevastopolu. Všechny lodě plující pod evropskými vlajkami budou moci v přístavech poloostrova kotvit jen v nouzových případech.
Zákaz platí od soboty, v pátek bude publikován v oficiálním věstníku EU. Pro už existující smlouvy týkající se lodní dopravy platí výjimka do 20. března. Sankce také zakazují investice do firem na poloostrově či tam vyvážet určité druhy zboží a techniky v oblastech jako je doprava, telekomunikace či těžba nerostných surovin. Ve stejných odvětvích začíná také platit zákaz poskytovat firmám z Krymu technickou pomoc nebo stavební či inženýrské služby.
Unie kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny zavedla vůči Rusku několik druhů sankcí. V první řadě nyní už více než stovce osob a několika firmám zmrazila evropské majetky a zakázala vstup na své území. Omezen byl také export zbraní a určitých technologií do Ruské federace a především přístup ruských firem a bank na světové finanční trhy. Ruský prezident Vladimir Putin dnes novinářům řekl, že sankce přispěly asi 25 až 30 procenty k nynějším hlubokým ekonomickým potížím jeho země.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop