08.03.2014
Euroskop
EP schválil svůj mandát k SRM, Vznikne evropská verze MMF?
EP schválil svůj mandát k SRM
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (KOM(2013)520)
Plénum EP 6. 2. 2014 schválilo svou pozici k navrhovanému jednotnému mechanismu pro řešení bank (SRM) v poměru 441:141:17. Nyní může začít vyjednávat s Radou kompromis.
Pozadí
Jednotný mechanismus pro řešení problémů by měl garantovat, že potenciální krach banky negativně nezasáhne daňové poplatníky. Banky budou přispívat do společného fondu, ze kterého se bude financovat uzavření nebo záchrana krachujících bank. Fond má v průběhu 10 let (od roku 2015 či 2016) dosáhnout objemu prostředků ve výši 55 mld. € (asi 1,5 bilionu korun). Do doby naplnění fondu by dle Rady mělo být možné potřebné finance získat z vnitrostátních zdrojů (např. dodatečným zdaněním bank) či podle pravidel o státní pomoci prostřednictvím ESM jako půjčky státu (více v příspěvku „Státy se shodly na podobě SRM“, Institucionální záležitosti v prosinci 2013).
SRM by měl být spuštěn od 1. 1. 2015 a doplní letos zavedený první pilíř bankovní unie – jednotný mechanismus dohledu (tzv. SSM) Evropské centrální banky.
Klíčové a sporné body
Poslanci mezi hlavní nedostatky návrhu řadí příliš složité a politizované rozhodovací procesy poskytování pomoci bankám. Podle poslanců může být fond financovaný bankami v prvních letech po jeho zřízení jen stěží důvěryhodný. Nejsou ani příliš nakloněni úsilí Rady zabudovat do nového mechanismu mezivládní prvky, pro něž podle nich nejsou z právního hlediska pádné důvody.
Zejména členové ECR, EDF a německá část EPP oponuje plánům Rady, která chce fond pro řešení problémů zřídit na základě mezivládní dohody (jak požaduje také Německo), zatímco Komise svým nařízením vycházejícím z článku 114. V případě mezivládní dohody by se totiž EP neúčastnil legislativního procesu. Celkově plénum zkritizovalo Radu za její pozici, která dle nich vede ke ztrátě času a jednání tak mohou nabrat zpoždění. Na mandátu se neshodli ani ministři financí na jednání Rady ECOFIN 18. 2. 2014, mnoho ministrů se však vyjádřilo k ochotě přehodnotit svůj postoj, aby mohla být dohoda s EP vyjednána co nejdříve a SRM přijat do konce tohoto legislativního období.
Převládajícím názorem v EP je klíčové úlohy svěřit bankovnímu dohledu a orgánu zodpovědnému za řešení krizových situací, s cílem vyhnout se politické paralýze, ke které by mohlo dojít při rozhodování o zavření banky. Ve snaze zabezpečit rovnováhu mezi aktivitami na úrovni EU a v rámci členských států však mandát zároveň přiznává více pravomocí Jednotnému výboru pro řešení problémů, ve kterém by měly být zastoupeny všechny vnitrostátní krizové orgány. Bankami financovaný fond na řešení krizových situací bank by na přání EP mohl být v prvních letech své existence financován i prostřednictvím půjček, čímž by se zvýšila jeho síla a důvěryhodnost ihned (nikoli až po deseti letech). Všechny půjčky z fondu by měly být splaceny bankami, a to nad rámec jejich ročních příspěvků.
Předseda EP Martin Schulz požaduje mimořádné jednání Rady ECOFIN.
Předpokládaný další vývoj
Nyní budou zástupci Rady a EP vyjednávat konečné znění dohody v prvním čtení, což by mělo být do konce března.
Odkazy
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (KOM(2013)520)
- Likvidace bank: EP potvrzuje mandát a kritizuje Radu za plýtvání časem
Vznikne evropská verze MMF?
Draft report: Enquiry report on the role and operations of the Troika (ECB, Commission and IMF) with regard to the euro area programme countries (2013/2277(INI))
Výbor ECON 24. 2. 2014 hlasoval o velmi očekávané zprávě EP hodnotící činnost tzv. Trojky – Komise, ECB a MMF – a její budoucnosti v rámci práva EU.
Pozadí
Trojka je uskupení věřitelů vzniklé během evropské dluhové krize, které řešilo (a řeší) finanční obtíže v zadlužených státech jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko či Irsko. Poskytuje technickou asistenci při přípravě úsporných programů, strukturálních reforem a privatizací, monitoruje a hodnotí jejich implementaci v zemích, které čerpají mezinárodní pomoc pod hrozbou sankcí. Byla poprvé zřízena u příležitosti záchrany Řecka v květnu 2010.
V rámci šetření EP navštívila delegace poslanců Irsko, Portugalsko a Kypr, aby se zde setkali se zástupci veřejných orgánů, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran, byla pořádána také slyšení s čelními představiteli zástupců Trojky.
Klíčové a sporné body
Zpráva byla ve výboru přijata po sedmi měsících šetření v poměru 31:10:2. V krátkodobém horizontu Trojka totiž potřebuje vnitřní procesní pravidla za účelem zvýšení transparentnosti jejího rozhodování. Z dlouhodobého hlediska výbor požádal Evropskou Komisi, aby předložila návrh na zřízení Evropského měnového fondu, a to do konce tohoto roku. Tento nový orgán by měl převzít roli a práci Trojky, což by zajistilo demokratickou legitimitu a kontrolu EP nad rozhodováním v této problematice. Nicméně i přes některé chyby a slabé stránky Trojky zpráva uznává, že takovýto ad hoc nástroj byl zapotřebí, jelikož alternativy by mohly být mnohem horší. Programy pomoci a reforem pomohly postiženým zemím vyhnout se chaosu a mnohem horším sociálním důsledkům.
Zpráva uvádí, že tyto tři nezávislé instituce mají nerovnoměrné rozdělení zodpovědnosti mezi sebou, spolu s rozdílnými mandáty, stejně jako vyjednávací a rozhodovací struktury s různými úrovněmi odpovědnosti. To vše vede k nedostatku vhodného dohledu a demokratické odpovědnosti jako celku. Zpráva dále kritizuje neschopnost Trojky přizpůsobit svá doporučení k místnímu kontextu a měnícím se scénářům (tzv. přístup one-size fits all) a často nedostatečné postavení vnitrostátních parlamentů. Memorandum o porozumění, které je základem všech programů, bude muset lépe odrážet sociální a pracovní rozměry, má být také zajištěno, že rozpočtové škrty jsou doprovázeny opatřeními pro růst. Bude nutné mnohem lepší zapojení sociálních partnerů, národních parlamentů a Evropského parlamentu.
Poslanci se také vyjádřili k otázce ESM. Tento mezivládní nástroj by rádi začlenili do evropského práva. Časový plán tohoto kroku je však nejasný, proto by poslanci rádi získali přístup k informacím o ESM od člena Evropského účetního dvora, který je účasten ve správní radě ESM. K jeho informacím však sám Účetní dvůr nemá přístup.
Předpokládaný další vývoj
Plénum bude o zprávě hlasovat v březnu 2014.
Odkazy