Institucionální záležitosti v březnu 2014

05.04.2014
Euroskop

Nová pravidla pro zakládání a financování evropských politických stran od roku 2017, EP vyhodnotil práci trojky, Rada a EP uvolnily cestu ke vzniku dalšího pilíře bankovní unie

Nová pravidla pro zakládání a financování evropských politických stran od roku 2017

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (KOM(2012)499)

Coreper 5. 3. 2014 potvrdil dohodu o pravidlech pro zakládání a financování evropských politických stran, kterou překvapivě instituce stihly uzavřít po měsících vyjednávání na konci února 2014. Následně dohodu 18. 3. 2014 formálně schválil i výbor AFCO. Změny se ovšem projeví až po květnových volbách do EP.

Pozadí

Komise zveřejnila návrh na žádost EP, učinila tak ovšem na poslední chvíli z hlediska náročnosti délky vyjednávacího procesu, a to v září 2012. Výbor AFCO schválil mandát pro zahájení jednání s Radou v dubnu 2013 přijetím zprávy Marietty Giannakou se záměrem, aby nová pravidla mohla vstoupit v platnost již pro volby do EP v roce 2014 (více v příspěvku „AFCO schválil mandát pro jednání s Radou o revizi pravidel zakládání a financování evropských politických stran a podpořil změnu data konání voleb do EP v roce 2014“, Institucionální záležitosti v dubnu 2013).

Cílem má být zvýšení transparentnosti fungování evropských politických stran, přičemž EP si slibuje, že tato nová opatření posílí také „evropský“ charakter voleb do EP a zvýší malý zájem v EU o tyto volby.

Klíčové a sporné body

Navrhované změny pravidel se mj. týkají právní báze pro založení strany. Tou by mělo být právo EU namísto dosavadní roztříštěné praxe stavící na právních řádech jednotlivých členských států.

Po obdržení právního statusu evropské politické strany, které se má i nadále řídit platným primárním právem (konkrétně čl. 2 platné Smlouvy o EU), je příslušná strana oprávněna žádat o finanční podporu z rozpočtu EU. Podle navrhovaných pravidel však tuto podporu může získat pouze za podmínky, že již má v EP alespoň jednoho zvoleného poslance.

Podle tiskové zprávy EP tím příslušná strana podává jakýsi důkaz svých již existujících „evropských ambicí“, což ji opravňuje také k získávání finančních prostředků z rozpočtu EU. Podobná pravidla se mají týkat i různých nadací afiliovaných s příslušnými evropskými politickými stranami, pokud stojí o financování z rozpočtu EU.

Změny mají přinést přísnější sankce pro případ, že se příslušná strana dopustí porušení práva EU. V takovém případě by měla být vyškrtnuta z registru evropských politických stran a všechny nespotřebované prostředky z rozpočtu EU by jí měly být zabaveny. Přísnější pravidla se mají týkat také pokut a dalších peněžitých trestů.

Nejcitlivější otázku ve vyjednávání představoval režim dohledu nad evropskými politickými stranami. Konkrétně se jednalo o určení toho, kdo bude mít v pravomoci rozhodování o souladu evropských politických stran s dodržováním základních hodnot EU a případně bude moci tyto strany vyloučit z registru v souvislosti s rostoucí podporou, kterou získávají v EU krajně pravicové strany. Výsledkem je vytvoření dvoustupňového systému, kdy výbor složený z uznávaných a nezávislých osobností poskytne stanovisko nezávislému orgánu, který bude mít na starosti registraci, monitoring i právě případné vyloučení strany při porušování předpisů.

Půjde o orgán s vlastním právním statutem sídlícím v budovách EP a financovaným z rozpočtu EP. Komise tak nezískala podporu pro svůj původní návrh, aby dohled prováděl samotný EP.

Druhým sporným byla otázka flexibility při nakládání evropských politických stran a nadací s finančními prostředky a možnost jejich převádění mezi jednotlivými lety. Instituce EU se shodly na možnosti převodu prostředků pouze ve výši 20 % ročního objemu na dobu prvních třech měsíců následujícího roku. Na druhou stranu bude umožněna realizace víceletých projektů.

Nadace získají od EP dotace ve výši 85 % a budou muset hledat další externí zdroje pro financování zejména prostřednictvím projektů.

Oproti návrhu Komise se ztrojnásobí výše darů, nad kterou budou muset evropské politické strany vykazovat seznam svých dárců – z 1 tis. € na 3 tis. €. Dary vyšší než je stanovená hranice nesmí celkově překročit částku 18 tis. € (v současnosti 12 tis. €).

Vyloučeno by i nadále mělo být využití veřejných prostředků z rozpočtu EU pro financování politických kampaní kandidátů na národní úrovni, výjimkou by ale měla být možnost použít tyto peníze pro případ referend týkajících se legislativy EU, změn primárního práva ap.

Předpokládaný další vývoj

Nová podoba nařízení vstoupí v platnost v lednu 2017 poté, co dohodu potvrdí formálně i plénum EP na dubnovém zasedání.

Odkazy

EP vyhodnotil práci trojky

Usnesení Evropského parlamentu Úloha a operace „trojky“ s ohledem na země zapojené do programu eurozóny (2013/2277(INI))

Usenesení Evropského parlamentu Zaměstnanost a sociální aspekty úlohy a operací „trojky“ (2014/2007(INI))

EP schválil 13. 3. 2014 velmi očekávanou zprávu hodnotící působnost tzv. trojky (Komise, ECB a MMF) a svá doporučení k jejímu fungování do budoucna. Přes všechny nepříznivé důsledky se poslanci shodli na tom, že záchranné programy byly nutné.

Pozadí

Trojka je uskupení věřitelů vzniklé během evropské dluhové krize, které řešilo (a řeší) finanční obtíže v zadlužených státech jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko či Irsko. Poskytuje technickou asistenci při přípravě úsporných programů, strukturálních reforem a privatizací, monitoruje a hodnotí jejich implementaci v zemích, které čerpají mezinárodní pomoc pod hrozbou sankcí. Byla poprvé zřízena u příležitosti záchrany Řecka v květnu 2010.

Poslanci nyní ukončili čtyřměsíční vyšetřování práce trojky v Řecku, Portugalsku, Irsku a na Kypru. To zahrnovalo mise do těchto zemí, slyšení s nejvyššími představiteli trojky a písemné dotazníky zaslané všem zúčastněným stranám.

Klíčové a sporné body

Ve zprávě poslanci dospěli k závěru, že programy pomohly postiženým zemím vyhnout se chaosu a pravděpodobně ještě horším ekonomickým a sociálním důsledkům. Text zdůraznil nárůst nerovnosti příjmů, nezaměstnanosti a zadlužení těchto zemí, a to, že důvěra trhu byla obnovena až po zahájení přímých peněžních transakcí ECB. Nelegislativní usnesení zdůrazňuje katastrofální sociální dopady programů a volá po co nejrychlejší obnově. Poslanci také vyzvali Komisi, aby provedla podrobnou studii o ekonomických a sociálních důsledcích krize a programů k jejímu řešení. Mezinárodní organizace práce a Evropská rada by měly zhodnotit nápravná opatření a podněty potřebné ke zlepšení sociální situace, prostředky a udržitelnost veřejných financí v postižených zemích. Samotná trojka měla dle poslanců špatnou strukturu, nerovnoměrně rozdělenou zodpovědnost, různé mandáty, nedostatek dohledu a demokratické odpovědnosti jako celek.

Zpráva zmiňuje doporučení EP vedoucí ke zlepšení práce trojky. Základem by měla být jasná, transparentní a závazná pravidla vzájemného působení institucí trojky, která upravují rozdělení úkolů mezi nimi a také zlepšení komunikační strategie. Budoucí programy budou muset mít i „plán B“ pro případ, kdy se původní předpoklady ukážou jako nesprávné. Memorandum o porozumění bude muset lépe odrážet sociální a pracovní rozměry, má být věnováno větší úsilí k zajištění odpovědnosti institucí a odpovědnosti členských států. Ve střednědobém horizontu poslanci doporučují radikální přepracování fungování trojky, ve které by bylo zapojení MMF „volitelné“, ECB by byl přítomen pouze jako „tichý pozorovatel“ a roli Komise by převzal „Evropský měnový fond“ (více v příspěvku „Vznikne evropská verze MMF?“, Institucionální záležitosti v únoru 2014).

Odkazy

Rada a EP uvolnily cestu ke vzniku dalšího pilíře bankovní unie

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (KOM(2013)520)

EP a Rada dosáhly 20. 3. 2014 po dlouhých a komplikovaných vyjednáváních dohody na sporných bodech týkajících se jednotného mechanismu řešení problémů bank v eurozóně (SRM). Umožní tak dokončit budování bankovní unie.

Pozadí

Jednotný mechanismus pro řešení problémů by měl garantovat, že potenciální krach banky negativně ne­zasáhne daňové poplatníky. Banky budou přispívat do společného fondu, ze kterého se bude financovat uzavření nebo záchrana krachujících bank. Fond má v průběhu 10 let (od roku 2015 či 2016) dosáhnout objemu prostředků ve výši 55 mld. € (asi 1,5 bilionu Kč; více v příspěvku „Státy se shodly na podobě SRM“, Institucionální záležitosti v prosinci 2013).

SRM by měl být spuštěn od 1. 1. 2015 a doplní letos zavedený první pilíř bankovní unie – jednotný me­chanismus dohledu (tzv. SSM) Evropské centrální banky.

Klíčové a sporné body

Dohoda přináší tyto změny:

1. ECB bude ta, kdo spustí celý proces řešení problému banky a bude odpovědná za rozhodování o tom, zda banka je na pokraji úpadku. Rada SRM může požádat, aby ECB vydala takovéto rozhodnutí a pokud to ECB odmítne, může pak samotná Rada přijmout rozhodnutí. ECB je tedy hlavní orgán, ale Rada může také hrát roli v případě, že ECB je neochotná nebo váhá jednat.

2. Komise bude přijímat návrhy na řešení potíží bank, tj. akční plány vypracované pro řešení konkrétního případu krachující banky. Rada se bude podílet pouze na žádost Komise. Tím se zabrání politickým zásahům, což bylo klíčový zájmem poslanců EP.

3. Čas na rozhodnutí, která mají být přijata na zavedení režimu, se sníží. Rozhodovací proces byl značně zjednodušen. Schéma řešení úpadku banky by proto mělo být schváleno v rámci víkendu, od uzavření amerických trhů po jejich otevření v Asii.

4. Systém bude vytvořen ještě předtím, než nařízení vstoupí v platnost, což umožní fondu SRM poskytovat půjčky. 40 % prostředků z národních fondů má být převedeno do společného fondu SRM v prvním roce, 20 % v druhém roce, zbytek rovnoměrně během dalších 6 let. Národní fondy by tak sdružovaly 60 % všech svých zdrojů dva roky. Rychlejší přeměnu prostředků podporoval hlavně EP.

Předpokládaný další vývoj

Dohoda bude předložena hlasování plénu v dubnu 2014 a Radě.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality