Institucionální záležitosti v září 2017

10.10.2017
Euroskop

V rámci brexitu se jedná o Irsku a Severním Irsku, Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku, Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017, Nový kodex chování komisařů, EU chce posílit evropskou občanskou iniciativu, Rada ukončila postup při nadměrném schodku vedený vůči Řecku, Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie

  • Problémy Irska kvůli brexitu

  • Komise pokračuje v žalobě proti Polsku

  • Tradiční zpráva o stavu Unie

  • Nová pravidla pro Komisaře

  • EU chce reformovat občanskou iniciativu

  • Deficit řeckých veřejných financí se po 7 letech dostal od 3 % HDP.

  • Přesun agentur z VB

V rámci brexitu se jedná o Irsku a Severním Irsku

  • V červnu 2017 bylo zahájeno vyjednávání mezi EU a Velkou Británií o Irsku a Severním Irsku.

  • Komise představila zásady pro jednání.

  • Jednání musí vést k dodržování Velkopáteční dohody

  • Snahou je vyhnout se vzniku „tvrdé“ hranice uprostřed irského ostrova.

Guiding Principles for the dialogue on Ireland/Northern Ireland

  • Komise 7. 9. 2017 představila zásady pro politický dialog o Irsku a Severním Irsku v rámci jednání o brexitu.

Pozadí

V červnu 2017 bylo zahájeno vyjednávání mezi EU a VB o Irsku a Severním Irsku. Cílem tohoto dialogu je dosáhnout politické dohody o ochraně tzv. Velkopáteční dohody (Velká Británie je podle mezinárodního práva společným garantem).

Představený dokument navazuje na pokyny Evropské rady z dubna 2017, a na směrnici Rady pro jednání z května 2017. Oba tyto texty uznávají „výjimečné okolnosti na irském ostrově“ a nutnost hledat „flexibilní a inovativní řešení“, která by respektovala integritu právního řádu EU. Jedinečné postavení a zvláštní situaci irského ostrova uznává rovněž usnesení EP z dubna 2017.

Klíčové a sporné body

Dle dohody by i po vystoupení VB měly být nadále chráněny a posilovány všechny části Velkopáteční dohody. Rovněž by mělo být uznáno pokračování společného prostoru cestování, který usnadňuje vzájemné vztahy.

K hlavním cílům patří ochrana spolupráce (zejména spolupráce mezi Irskem a Severním Irskem) ve všech příslušných odvětvích a aby bylo plně zohledněno nezadatelné právo osob narozených v Severním Irsku hlásit se buď k britské, nebo irské národnosti a případně k obojí.

Snahou je vyhnout se vzniku „tvrdé“ hranice uprostřed irského ostrova. Tato řešení musí respektovat řádné fungování vnitřního trhu a celní unie a také úplnost a účinnost právního řádu EU.

Předpokládaný další vývoj

Jednání budou pokračovat a měla by být ukončena s předstihem před odchodem VB z EU.

Odkazy

Druhý krok v řízení o nesplnění povinnosti proti Polsku

  • Komise má stále problém s polským soudnictvím.

  • Komise trvá na tom, že polský zákon není slučitelný s právem EU.

  • Vysvětlení Polska nebylo pro EU uspokojující.

  • Polské orgány mají nyní měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření.

  • Komise se 12. 9. 2017 rozhodla zaslat Polsku odůvodněné stanovisko, pokud jde o polský zákon o organizaci obecných soudů.

Pozadí

Komise v červenci 2017 rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti, jakmile zákon o obecných soudech vstoupí v platnost. Komise poté zaslala výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy. Polské orgány na výzvu odpověděly na konci srpna 2017 (více v příspěvku: „Komise opětovně řešila stav právního státu v Polsku a vydala k němu doporučení“, Institucionální záležitosti v červenci 2017). Toto nesplnění povinnosti by nemělo mít vliv na pokračující dialog o právním státu, který Komise zahájila s Polskem v lednu 2016.

Klíčové a sporné body

Komise podrobně analyzovala odpověď polských orgánů na výzvu zaslanou v červenci 2017, která se týkala zákona o organizaci obecných soudů.

Komise trvá na tom, že polský zákon není slučitelný s právem EU, neboť zavádí jiný věk pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), čímž diskriminuje osoby na základě pohlaví. To je v rozporu s čl. 157 SFEU a se směrnicí č. 54/2006 o rovnosti žen a mužů v zaměstnání.

Skutečnost, že ministr spravedlnosti může sám rozhodovat o prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a může odvolávat a jmenovat předsedy soudů, vyvolává u Komise rovněž právní obavy z oslabení nezávislosti polských soudů. Jedná se o rozpor s čl. 19 odst. 1 SEU vykládaným ve spojení s čl. 47 Listiny základních práv EU. Nová pravidla umožňují ministru spravedlnosti ovlivňovat jednotlivé soudce zejména díky vágním kritériím pro prodlužování jejich mandátu a chybějící lhůtě pro přijetí rozhodnutí o jeho prodloužení, čímž je narušena zásada neodvolatelnosti soudců. Kromě toho může ministr spravedlnosti sám odvolávat a jmenovat předsedy soudů, což mu rovněž umožňuje ovlivňovat soudce při rozhodování o věcech, které zahrnují uplatňování práva EU. Komise se proto rozhodla přistoupit k další fázi řízení o nesplnění povinnosti.

Předpokládaný další vývoj

Polské orgány mají nyní měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud polské orgány nepřijmou odpovídající opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.

Odkazy

Předseda komise zhodnotil EU v roce 2017

  • Komise bude mít v roce 2018 10 priorit.

  • Jean-Claude Juncker představil vizi EU do roku 2025.

  • EU má být jednotnější, silnější a demokratičtější.

  • Současně předseda představil nové návrhy legislativních aktů.

Projev o stavu Unie 2017

  • Předseda Komise 13. 9. 2017 přednesl před poslanci EP ve Štrasburku projev o stavu Unie v roce 2017.

Pozadí

Každý rok v září přednáší předseda Komise před EP projev o stavu Unie, v němž bilancuje dosažené výsledky za předešlý rok a představuje priority na rok následující. Předseda Komise rovněž nastiňuje, jak by měla Komise řešit nejzásadnější výzvy, kterým EU čelí. Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog, který vede ve vypracování pracovního programu Komise na následující rok. Projev o stavu Unie vychází také z Lisabonské smlouvy a je stanoven v Rámcové dohodě o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Jean-Claude Juncker přednesl svůj třetí projev.

Klíčové a sporné body

Juncker v projevu představil své priority pro nadcházející rok a vizi, jakým směrem by se EU měla do roku 2025 ubírat. Představen byl také plán na vybudování jednotnější, silnější a demokratičtější Unie. Komise má ve své legislativní činnosti navazovat na základní priority, které jsou platné po celé funkční období. Prohlášení o záměru, které Jucker zaslal předsedovi EP a předsedajícímu premiérovi Estonska, počítá s 10 prioritami. Juncker prezentoval 5 iniciativ, které jsou podle něj obzvláště důležité. Jedná se o posílení obchodní agendy při současné obraně strategických zájmů EU či o silnější a konkurenceschopnější průmysl. Evropa by dle jeho představ měla být lídrem v boji proti změně klimatu a měla by lépe chránit Evropany v digitálním věku. Poslední a pátá priorita je dle předsedy Komise migrace a ochrana vnějších hranic. Předseda zopakoval, že osoby, které nemají právo v EU pobývat, musí být navráceny do zemí původu.

Projev předsedy Komise doprovázelo také prezentace konkrétních iniciativ v oblastech obchodu, prověřování investic, kybernetické bezpečnosti, průmyslu, dat a demokracie.

Pozice ČR

ČR pozitivně přivítala, že předseda Komise v projevu umínil problematiku dvojí kvality potravin.

Předpokládaný další vývoj

Komise se bude snažit naplnit stanovené cíle, které by se měly projevit i v pracovním plánu Komise na rok 2018. Předseda Komise přednese projev opět na podzim roku 2018.

Odkazy

Nový kodex chování komisařů

  • Jean-Claude Juncker představil přísnější pravidla pro komisaře.

  • V současné době platí kodex z roku 2011.

  • Součástí je prodloužení zákazu výkonu určitých činností po odchodu z funkce.

  • Nezávislý etický výbor má mít více pravidel.

Draft Commission decision of 12. 9. 2017 on a Code of Conduct for the Members of the European Commission (C(2017)6200)

  • Jean-Claude Juncker 13. 9. 2017 představil u příležitosti projevu o stavu Unie nový kodex chování pro členy Komise.

Pozadí

Komise se snaží stanovovat pravidla pro chování komisařů. Juncker pokračuje v prosazování větší transparentnosti, o kterou usiluje od začátku funkčního období. V rámci toho nedávno předložil návrh na prodloužení zákazu výkonu určitých činností po odchodu z funkce (tzv. cooling off) ze současných 18 měsíců na 2 roky u bývalých komisařů a na 3 roky u předsedy Komise. V současné době je platný kodex chování z roku 2011.

Klíčové a sporné body

Kodex chování členů Komise se novým návrhem mění zejména v těchto oblastech:

  • Zamezení střetu zájmů: Nový kodex chování poprvé definuje termín střet zájmů a jako zásadu stanoví nejen to, že se komisaři musí střetu zájmů vyvarovat, ale rovněž se musí vyhýbat všem situacím, které by mohly jako střet zájmů působit. V případě, že bývalí komisaři budou chtít pracovat v oblastech, jež předtím spadaly do jejich portfolia, budou nejdříve muset konzultovat nezávislý etický výbor.
  • Finanční zájmy: Komisaři budou muset přiznávat veškeré investice nad 10 tis. € bez ohledu na to, zda mohou střet zájmů představovat či nikoli.
  • Transparentnost a odpovědnost: Pracovní cesty komisařů musí být z hlediska nákladů co nejefektivnější. Informace o cestovních výdajích jednotlivých komisařů mají být zveřejňovány každé 2 měsíce.
  • Prosazování pravidel: V případě nejasností při uplatňování kodexu se komisaři budou moci obrátit na nezávislý etický výbor, který by měl získat nové pravomoci. V případě porušení kodexu, které nebude vyžadovat předložení věci Soudnímu dvoru EU, bude moci Komise udělit komisaři důtku a případ zveřejnit.

Součástí nových pravidel je i Junckerův návrh z listopadu 2016, jenž komisařům, kteří chtějí kandidovat do EP, umožňuje, aby byli ze své funkce na čas uvolněni.

Předpokládaný další vývoj

Předseda Komise na základě rámcové dohody mezi EP a Komisí konzultuje věc s EP a navrhovaný kodex chování vstoupí v platnost 1. 2. 2018. Poté začne platit pro všechny současné členy Komise. Komise by měla zveřejňovat výroční zprávy o uplatňování kodexu.

Odkazy

EU chce posílit evropskou občanskou iniciativu

  • Evropská občanská iniciativa by měla být snazší.

  • Věk pro signatáře by měl být snížen na 16 let.

  • EU chce zamezit špatnému vynakládání finančních prostředků pro strany.

  • Návrh zvyšuje podíl finančních prostředků, které budou přidělovány na základě volebního výsledku, z 85 % na 95 %.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European citizens’ initiative (COM(2017)482)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU, Euratom) No. 1141/2014 of the European Parliament and the Council of 22 October 2014 on the statute and funding of European political parties and European political foundations (COM(2017)481)

  • Komise 13. 9. 2017 představila v rámci Zprávy o stavu Unie 2 legislativní návrhy, které tvoří tzv. demokratický balíček.

Pozadí

Zvýšení demokratické legitimity v EU prostřednictvím většího zapojení občanů je jednou z 10 priorit Junckerovy Komise (priorita č. 10 – demokratická změna). V rámci projevu o stavu Unie 2017 předseda Komise představil svůj plán EU, která má být jednotnější, silnější a demokratičtější Unie, s čímž souvisí i představené návrhy.

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012 vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě. Když je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může minimálně 1. mil. občanů z alespoň 1/4 členských států Komisi vyzvat, aby předložila návrh právního aktu v určité otázce.

Evropské politické strany jsou zakotveny ve Smlouvě o EU. Nařízení o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací z roku 2014 má zvyšovat viditelnost, efektivnost, transparentnost a zodpovědnost evropských politických stran a jejich přidružených politických nadací. Politické strany a nadace, které splňují stanovené podmínky, se mohou registrovat na evropské úrovni, stát se tak evropským právním subjektem a získat evropskou finanční podporu.

Klíčové a sporné body

V zájmu plnění tohoto závazku přijala Komise 2 legislativní návrhy revidující nařízení o evropské občanské iniciativě a nařízení o evropských politických stranách a nadacích.

Cílem návrhu o evropské občanské iniciativě je zejména její snazší organizace prostřednictvím užší spolupráce Komise s organizátory. Organizátoři by měli mít možnost bezplatného online shromažďování údajů, možnost použít k podpoře iniciativy elektronickou totožnost a překlad všech iniciativ do všech jazyků EU. Návrh Komise rovněž snižuje věk, od kterého lze iniciativu podpořit, ze současných 18 na 16 let.

Návrh nařízení týkající se statusu a financování evropských politických stran a nadací by měla přinést změny zejména v oblasti jejich založení, prahové hodnoty spolufinancování, poměrnosti financování z EU, možnosti zrušit registraci nebo získat zpět neoprávněně vyplacené prostředky. Návrh by měl podpořit tvorbu užší vazby mezi tím, kolik voličů strany zastupují, a jejich financováním. Návrh stanovuje zvýšení podílu finančních prostředků, které jsou přidělovány na základě volebního výsledku, z 85 % na 95 %. Nově by mělo být možné zrušit registraci, pokud politická strana nebo nadace přestane splňovat některé z kritérií.

Pozice ČR

ČR podporuje návrhy směřující ke zvýšení transparentnosti fungování a financování evropských politických stran a pozitivně hodnotí snahu o zjednodušení občanské participace.

Předpokládaný další vývoj

Oba návrhy musí být projednány EP a Radou a schváleny řádným legislativním postupem.

Odkazy

Ve zkratce…

Rada ukončila postup při nadměrném schodku vedený vůči Řecku

  • Řecko se nachází v posledním roce programu finanční podpory.

  • Dosáhlo pokroku, který mu umožní znovu získávat finanční prostředky na finančních trzích za udržitelné úrokové sazby.

Rada 25. 9. 2017 zrušila své rozhodnutí z roku 2009 o existenci nadměrného schodku v Řecku. Tím potvrdila, že schodek jeho veřejných financí je nyní pod unijní referenční hodnotou pro rozpočtové schodky ve výši 3 % HDP. Od schodku ve výši 15,1 % HDP, který Řecko vykázalo v roce 2009, se jeho rozpočtové saldo postupně zlepšovalo, až v roce 2016 skončil rozpočet přebytkem 0,7 % HDP. Na snižování schodku se v podstatě rovnou měrou podílelo omezování výdajů i fiskální konsolidace. Přestože za rok 2017 bude podle prognóz rozpočet opět mírně schodkový, v dalších letech se znovu očekává zlepšení. Řecký dluh dosáhl svého vrcholu v roce 2016, kdy činil 179 % HDP, a v nadcházejících letech by se měl snižovat. V důsledku zhoršování finanční situace musela řecká vláda požádat několikrát o finanční podporu eurozónu a MMF výměnou za makroekonomický ozdravný program. Na Řecko se bude nyní vztahovat preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Rozpočtový vývoj bude až do srpna 2018 nadále sledován v rámci makroekonomického ozdravného programu, na což naváže monitorování prováděné po ukončení programu. Cílem je zajistit pro Řecko návrat k udržitelnému hospodářskému růstu. Řecké orgány se zavázaly udržovat až do roku 2022 primární přebytek ve výši 3,5 % HDP a následně fiskální trajektorii, která je v souladu s fiskálními požadavky EU.

Sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví a Evropské agentury pro léčivé přípravky se přesune z Velké Británie

  • Na umístění agentury EU bylo podáno 27 nabídek.

  • Další jednání budou pokračovat během podzimu.

Komise 30. 9. 2017 zveřejnila posouzení 27 nabídek členských států na umístění Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které mají v současné době sídlo ve VB. Komise pod vedením svého generálního tajemníka všechny nabídky posoudila na základě kritérií, která stanovili předseda Komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk a potvrdili hlavy států nebo předsedové vlád EU-27 na zasedání Evropské rady v červnu 2017. Posouzení vychází z informací zaslaných členskými státy. Při posuzování byly konzultovány také samotné agentury. Na základě posouzení Komise se v říjnu 2017 uskuteční politická rozprava na zasedání Rady pro obecné záležitosti. Konečné rozhodnutí bude přijato na zasedání Rady pro obecné záležitosti v listopadu 2017. Rozhodnutí přesunout agentury EMA a EBA, které mají v současnosti sídlo v Londýně, přijmou vlády 27 členských států.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality