09.10.2020
Euroskop
Komise nastínila směřování EU v roce 2021, Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation, Rada se dohodla na postoji k rozpočtu na rok 2021, Rada schválila navýšení rozpočtu na rok 2020
|
Komise nastínila směřování EU v následujícím roce
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and The Committee of the Regions Stepping Up Europe’s 2030 Climate Ambition Investing In A Climate-Neutral Future For The Benefit Of Our People (COM(2020)562)
Proposal for a Council Regulation on Establishing the European High Performance Computing Joint Undertaking (COM(2020)569)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Unie Rovnosti: Akční Plán EU proti rasismu na období 2020–2025 (COM(2020)565)
- Předsedkyně Komise 16. 9. 2020 přednesla pravidelný projev týkající stavu EU (SOTEU).
Pozadí
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová přednesla pravidelný projev o stavu Unie (SOTEU). Projev o stavu Unie má svůj původ v Lisabonské smlouvě a je definován rámcovou dohodou o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Podle této dohody předseda Komise zasílá předsedovi EP a předsednictví Rady také tzv. prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise přijmout do konce následujícího roku, ať již formou právních předpisů, nebo jiných iniciativ.
Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá otevřená debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog s EP a Radou, který vede k vypracování pracovního programu Komise na rok 2021.
Klíčové a sporné body
S programem obnovy Next Generation EU má nyní EU dle Komise šanci provést změny. Komise klade za cíl především:
- chránit životy, zdraví a živobytí lidí v Evropě a zachovat stabilní ekonomiku,
- posílit základní prvky Zelené dohody pro Evropu a zvýšit naše ambice,
- stát v čele digitální transformace, především v oblasti dat, technologií a infrastruktury,
- vytěžit co nejvíce z jednotného trhu,
- během čekání na dostupnou a bezpečnou očkovací látku proti COVID-19 se i nadále zasazovat o globální reakci,
- důrazněji reagovat na celosvětové události a prohlubovat vztahy s nejbližšími sousedy a globálními partnery EU,
- zaujmout nový přístup k migraci a zároveň ostražitě sledovat dodržování zásad právního státu a vybudovat takovou EU, kde se rasismus ani diskriminace netolerují.
Konkrétně se jedná o:
- Reakce na koronavirus – a ochrana zdraví v Evropě v budoucnu
Předsedkyně Komise vyzvala k tomu, že je třeba se poučit ze zkušeností, a prohlásila, že Evropa musí vytvořit silnější evropskou zdravotní unii, s řádně financovaným programem „EU pro zdraví“, který obstojí i v budoucnu, posílenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a silnějším Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Přislíbila vybudovat evropskou „BARDU“ – agenturu pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny – k podpoře schopnosti Evropy reagovat na přeshraniční hrozby. Předsedkyně vyzvala k diskusi o nových kompetencích pro EU v oblasti zdraví v rámci nadcházející konference o budoucnosti Evropy.
- EU, která chrání
Předsedkyně von der Leyenová zdůraznila, že je důležité posilovat sociálně tržní hospodářství Evropy a chránit pracovníky a podniky před vnějšími otřesy. Přislíbila, že bude předložen právní rámec pro stanovení minimálních mezd. Předsedkyně se zavázala k činnosti za účelem podpory jednotného trhu, posílení hospodářské a sociální unie, opětovného plného fungování schengenského prostoru, aktualizace průmyslové strategie EU a přizpůsobení jejího rámce pro hospodářskou soutěž.
- Zelená dohoda pro Evropu – snížení emisí do roku 2030 nejméně o 55 %
Předsedkyně oznámila, že Komise navrhuje zvýšit cíl pro snižování emisí do roku 2030 ze 40 % na přinejmenším 55 %. EU tak bude směřovat ke klimatické neutralitě do roku 2050 a ke splnění svých povinností plynoucích z Pařížské dohody. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má pomoci zajistit, aby Evropu následovali další. Do léta 2021 chce Komise přepracovat veškeré právní předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky tak, aby byly „v souladu se strategií 55“.
Předsedkyně dále oznámila, že 30 % z rozpočtu Next Generation EU, který činí 750 mld. €, bude získáno prostřednictvím zelených dluhopisů. A 37 % finančních prostředků bude investováno do cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně stěžejních evropských projektů, jimiž je vodík, zelená architektura a milion elektrických dobíjecích stanic. Vyzvala k vytvoření nového „evropského Bauhausu“ – společného tvůrčího prostoru pro architekty, inženýry a designéry, aby vznikl architektonický styl naší doby, který by odrážel naše usilování o to, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Komise přijala revidované pokyny ke státní podpoře v rámci systému EU pro obchodování s emisemi („pokyny k ETS“). Pokyny se uplatní v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Vstoupí v platnost od ledna 2021 se zahájením nového obchodovacího období ETS a nahradí předchozí pokyny přijaté v roce 2012. Pokyny rovněž zohledňují specifika MSP v souladu se strategií pro malé a střední podniky pro udržitelnou a digitální Evropu tím, že je osvobozují od nového požadavku podmíněnosti s cílem omezit jejich administrativní zátěž.
- Evropská digitální dekáda
Předsedkyně Komise vyzvala k vytvoření společného plánu pro digitální Evropu s jasně definovanými cíli pro rok 2030 v oblastech, jako jsou konektivita, dovednosti a digitální veřejné služby. Dále oznámila, že EU investuje 20 % rozpočtu nástroje Next Generation EU do digitálních technologií.
Komise navrhla nové nařízení o evropském společném podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku s cílem zachovat a posílit vedoucí úlohu EU v oblasti superpočítačů a kvantové výpočetní techniky. Podpoří výzkumné a inovační činnosti v oblasti nových superpočítačových technologií, systémů a produktů, posílí dovednosti nezbytné k využívání infrastruktury a stane se základem pro to, aby si Evropa v této oblasti udržela světovou úroveň. Návrh by umožnil investice do nové generace superpočítačů ve výši 8 mld. €, což v porovnání se současností představuje podstatně vyšší rozpočet.
Komise zveřejnila doporučení, v němž vyzývá členské státy, aby podpořily investice do infrastruktury širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou, včetně sítí 5G, což je nejdůležitější předpoklad digitální transformace a základní pilíř oživení. Včasné zavedení sítí 5G má nabídnout významné ekonomické příležitosti pro nadcházející roky, neboť se jedná o zásadní přínos pro evropskou konkurenceschopnost a udržitelnost a hlavní faktor umožňující budoucnost digitálních služeb.
Souběžně s tímto doporučením Komise navrhla nové nařízení týkající se evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, aby zachovala a posílila vedoucí pozici EU, podpořila celkovou digitální strategii a zajistila globální konkurenceschopnost Unie.
- Vitální Evropa v nestabilním světě
Předsedkyně vyzvala k oživení a reformě multilaterálního systému, včetně OSN, WTO a WHO. Zavázala se, že Komise předloží evropskou verzi tzv. zákona Magnitského, a apelovala na členské státy, aby v oblasti vnějších vztahů přijaly hlasování kvalifikovanou většinou.
Předsedkyně uvedla, že EU je připravena budovat novou transatlantickou agendu se USA a dosáhnout dohody s VB, bude-li tato země respektovat dohodu o vystoupení. Předsedkyně přislíbila balík pro hospodářské oživení určený pro západní Balkán a zdůraznila důležitost vztahu Evropy s Afrikou. V neposlední řadě se předsedkyně von der Leyenová zavázala, že bude využito diplomatických sil a ekonomického vlivu Evropy ke zprostředkování dohod, které přispějí k dosažení skutečné změny v oblasti etických otázek, lidských práv a životního prostředí. Jasně prohlásila, že EU chce globální dohodu o zdanění digitální ekonomiky.
- Nový pakt o migraci
Předsedkyně uvedla, že Komise předloží nový pakt o migraci, který zaujme přístup založený na lidskosti, solidaritě a jasném rozlišování mezi těmi, kdo mají právo zůstat, a těmi, kdo ho nemají.
- Právní stát
Předsedkyně zdůraznila, že Komise do konce září 2020 přijme svoji první výroční zprávu o právním státu, která se zabývá všemi členskými státy. Předsedkyně von der Leyenová se zavázala, že zajistí, aby se finanční prostředky EU vynakládaly tak, aby byl zaručen právní stát.
- Boj proti rasismu a nenávistně motivovaným trestným činům a diskriminaci
Předsedkyně von der Leyenová oznámila, že Komise představí evropský akční plán boje proti rasismu, posílí zákony o rasové rovnosti a rozšíří seznam trestných činů na úrovni EU na všechny formy nenávistně motivovaných trestných činů a nenávistných výroků, ať už kvůli rase, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientaci. Komise rovněž jmenuje svého prvního koordinátora pro boj proti rasismu. Předloží strategii na posílení práv LGBTQI osob a bude usilovat o vzájemné uznávání rodinných vztahů v EU. Následně představila nový akční plán EU pro boj proti rasismu, který obsahuje řadu opatření na příštích 5 let. Komise mimo jiné zajistí, aby členské státy plně prováděly příslušné právní předpisy EU, a v případě potřeby daný právní rámec ještě posílí. K tomu by mohlo dojít zejména v oblastech, jako je prosazování práva, na něž se zatím nevztahují antidiskriminační právní předpisy
Předpokládaný další vývoj
Navržené legislativní akty budou diskutovány v Radě a v EP. Projev o stavu EU by se měl konat opět na podzim 2021.
Odkazy
-
Stav Unie: Komise zvyšuje cíle v oblasti klimatu a navrhuje snížit emise do roku 2030 o 55 %
-
Stav Unie: Komise vytyčila nový ambiciózní plán v oblasti superpočítačů
-
Stav Unie: Doporučení Komise ohledně zlepšení konektivity na podporu oživení EU – otázky a odpovědi
-
Projev o stavu Unie: nový akční plán pro úspěšnější boj proti rasismu
-
Otázky a odpovědi k plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030
-
Sdělení o zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030
-
Posouzení dopadů ke sdělení o zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 (part 1) – (part 2)
-
Posouzení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na úrovni EU
-
Informativní přehled k plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030: vize pro Evropu
-
Informativní přehled k plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030: politické nástroje
-
Informativní přehled – Posouzení vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu
Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation
|
Sdělení Komise – Roční strategie pro udržitelný růst 2021 (KOM(2020)575)
- Komise 17. 9. 2020 představila v rámci strategii pro udržitelný růst na rok 2021 strategické pokyny pro realizaci facility na podporu oživení a odolnosti. Facilita je centrálním prvkem nástroje Next Generation EU, který má EU umožnit, aby mohla poskytnout 672,5 mld. € úvěrů a grantů.
Pozadí
Pandemie COVID-19 zasáhla všechny členské státy, ale rozsah dopadu, jakož i tempo a síla oživení se budou v jednotlivých regionech výrazně lišit.
Zveřejněním roční strategie pro udržitelný růst začal letošní cyklus evropského semestru. V rámci loňské strategie Komise zahájila novou růstovou strategii založenou na Zelené dohodě pro Evropu a na konceptu konkurenceschopné udržitelnosti. Letošní strategie na tu předchozí plynule navazuje. V loňské roční strategii pro udržitelný růst byly identifikovány 4 rozměry: environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita. Tyto rozměry jsou jádrem procesu evropského semestru a zajišťují, aby nová agenda pro růst přispívala k vybudování základů ekologického, digitálního a udržitelného oživení.
Klíčem k rychlému a udržitelnému oživení je plné využití kapacity rozpočtu EU. Jakmile Rada přijme rozhodnutí o vlastních zdrojích, má být toto rozhodnutí schváleno všemi členskými státy v souladu s jejich příslušnými ústavními předpisy, a to ještě před tím, než má Komise začít poskytovat peníze získané na trzích na financování programů nástroje Next Generation EU. Rychlé zavedení nástroje Next Generation EU závisí na včasném schválení.
Klíčové a sporné body
Aby mohly členské státy obdržet prostředky z facility na podporu oživení a odolnosti, měly by předložit své návrhy plánů na podporu oživení a odolnosti, jež budou obsahovat program vnitrostátních investic a reforem v souladu se zmíněnými kritérii politik EU. Plány členských států na podporu oživení a odolnosti by se měly zabývat výzvami v oblasti hospodářské politiky, na něž v nedávných letech (zejména 2019 a 2020) upozornila doporučení pro jednotlivé země. Plány by měly členským státům rovněž umožnit, aby zvýšily růstový potenciál svých ekonomik, tvorbu pracovních míst a sociální odolnosti a dosáhly ekologické a digitální transformace.
Komise členským státům předložila také další pokyny ohledně toho, jak své plány na podporu oživení a odolnosti nejlépe předložit, jakož i jejich standardizovaný model.
Na základě jejich relevance napříč členskými státy, velmi značného objemu nutných investic a potenciálu k vytváření pracovních míst a růstu a využití přínosů ekologické a digitální transformace Komise členským státům důrazně doporučuje, aby ve svých plánech zahrnuly investice a reformy v těchto stěžejních oblastech:
- Energie – urychlené zavádění čistých technologií, které obstojí v budoucnosti, a akcelerace vývoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů;
- Renovace – zvýšení energetické účinnosti veřejných i soukromých budov;
- Dobíjení a plnění paliva – podpora čistých technologií, které obstojí v budoucnosti, pro rychlejší využití udržitelné, přístupné a inteligentní dopravy; dobíjecí a plnicí stanice a rozšíření veřejné dopravy;
- Propojení – rychlé zavádění rychlých širokopásmových služeb do všech regionů a domácností, včetně optických sítí a sítí 5G;
- Modernizace – digitalizace veřejné administrativy a služeb, včetně soudnictví a systémů zdravotní péče;
- Vyšší výkon – zvýšení evropských průmyslových cloudových datových kapacit a rozvoj nejvýkonnějších, nejmodernějších a udržitelných procesorů;
- Změna kvalifikace a prohlubování dovedností – přizpůsobení vzdělávacích systémů za účelem podpory digitálních dovedností a vzdělávání a odborné přípravy pro všechny věkové skupiny.
Předpokládaný další vývoj
Komise vyzvala EP a Radu, aby se co nejdříve dohodly na legislativním návrhu, a facilita tak mohla začít fungovat od ledna 2021. Uzávěrka pro předložení plánů na podporu oživení a odolnosti je 30. 4. 2021. Členským státům se nicméně doporučuje, aby 1. verze těchto plánů předkládaly počínaje 15. 10. 2020.
Odkazy
-
Pracovní dokument útvarů Komise: Návrh modelu plánů na podporu oživení a odolnosti
-
Facilita na podporu oživení a odolnosti – přidělování grantů
Krátce…
Rada se dohodla na postoji k rozpočtu na rok 2021
|
Coreper 9. 9. 2020 přijal postoj Rady k návrhu rozpočtu EU na rok 2021. Postoj Rady pro rozpočet na příští rok dosahuje celkové výše 162,9 mld. € v prostředcích na závazky a 164,8 mld. € v prostředcích na platby. Rozpočet na rok 2021 bude doplněn opatřeními na podporu oživení po krizi způsobené COVID-19, která budou financována z Next Generation EU – plánu EU pro oživení po pandemii ve výši 750 mld. €. Jedná se o 1. roční rozpočet v rámci dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027. Vzhledem k tomu, že třístranná jednání s EP o příštím VFR stále probíhají, vyhodnotí Rada opětovně svůj postoj s ohledem na konečné znění VFR a na návrh na změnu, který by měla předložit Komise v pozdější fázi postupu.
Postoj Rady k NR na rok 2021 |
Změny NR na rok 2021 provedené Radou |
|||
prostředky na závazky |
prostředky na platby |
prostředky na závazky |
prostředky na platby |
|
Okruhy VFR |
||||
1 Jednotný trh, inovace a digitální technologie |
20 691 823 712 |
17 251 950 531 |
– 668 146 388 |
– 321 366 275 |
2 Soudržnost a hodnoty |
52 423 840 797 |
66 008 897 578 |
+ 936 690 636 |
+ 3 383 715 737 |
2.1 Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
48 191 000 000 |
62 005 416 732 |
+ 1 041 528 559 |
+ 3 318 126 194 |
2.2 Investice do konkurenceschopnosti, lidí a hodnot |
4 232 840 797 |
4 003 480 846 |
– 104 837 923 |
+ 65 589 543 |
3 Přírodní zdroje a životní prostředí |
58 577 683 873 |
56 879 737 700 |
+ 136 556 868 |
+ 630 191 252 |
4 Migrace a správa hranic |
2 340 947 222 |
2 583 803 611 |
– 719 866 537 |
– 139 679 938 |
5 Odolnost, bezpečnost a obrana |
1 681 907 319 |
686 561 468 |
– 507 118 461 |
-1 123 895 160 |
6 Sousedství a svět |
15 318 190 665 |
10 361 698 045 |
– 795 429 335 |
– 57 107 310 |
7 Evropská veřejná správa |
10 406 729 663 |
10 408 004 752 |
– 44 495 508 |
– 44 495 508 |
Okruhy VFR celkem |
161 441 123 251 |
164 180 653 685 |
-1 661 808 725 |
+ 2 327 362 798 |
Zvláštní nástroje |
1 470 834 288 |
646 362 112 |
– 2 172 415 712 |
– 1 015 449 888 |
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech |
1 273 449 600 |
636 724 800 |
– 1 910 174 400 |
– 955 087 200 |
Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci |
197 384 688 |
9 637 312 |
– 212 241 312 |
– 10 362 688 |
Fond solidarity Evropské unie |
p.m. |
p.m. |
– 50 000 000 |
– 50 000 000 |
Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
Zvláštní nástroje celkem |
1 470 834 288 |
646 362 112 |
– 2 172 415 712 |
– 1 015 449 888 |
Prostředky celkem |
162 911 957 539 |
164 827 015 797 |
– 3 834 224 437 |
+ 1 311 912 910 |
*V €, c/a: závazky, p/a: platby, NR = návrh rozpočtu
EP by měl přijmout své změny postoje Rady v týdnu po 9. 11. 2020. Pokud se postoje Rady a EP budou lišit, bude 17. 11. 2020 zahájeno třítýdenní dohodovací období.
Rada schválila navýšení rozpočtu na rok 2020
|
Rada 11. 9. 2020 schválila navýšení rozpočtu EU na rok 2020 o 6,2 mld. € s cílem řešit dopad krize COVID-19 a financovat mimo jiné strategii na vyvinutí očkovací látky. Rada přijala písemným postupem návrh opravného rozpočtu č. 8 na rok 2020. Revidovaný rozpočet zvyšuje prostředky na platby na nástroj pro mimořádnou podporu o 1,09 mld. € s cílem zajistit vývoj a zavedení očkovací látky proti COVID-19. Evropská komise použije tyto finanční prostředky jako zálohu na předběžnou objednávku dávek očkovací látky. Návrh opravného rozpočtu č. 8 rovněž zvyšuje prostředky na platby na investiční iniciativu pro reakci na koronavirus (CRII) a investiční iniciativu pro reakci na koronavirus plus (CRII+) o 5,1 mld. €. Tyto finanční prostředky budou použity na pokrytí dodatečného financování soudržnosti, které bude podle odhadů zapotřebí do konce roku. CRII přesměrovává nevyužité finanční prostředky z rozpočtu EU na řešení krize COVID-19, zatímco CRII+ uvolňuje pravidla pro výdaje na soudržnost s cílem zvýšit flexibilitu (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19“, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku „Rada schválila pravidla pro strukturální fondy jako součást Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus”, Institucionální záležitosti v dubnu 2020).