10.12.2018
Euroskop
Předsednictví dosáhlo politické dohody ohledně prověřování investic ze třetích zemí, Rada přijala opatření s cílem zakročit proti nezákonnému obchodování s kulturními statky
|
Předsednictví dosáhlo politické dohody ohledně prověřování investic ze třetích zemí
|
Proposal for a regulation of the European parliament and of the Council establishing a framework for screening of foreign direct investments into the European Union (COM(2017)487)
- Předsednictví Rady 20. 11. 2018 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP ohledně rámce EU pro prověřování přímých zahraničních investic.
Pozadí
Zahraniční investice podporují hospodářský růst, inovace a zaměstnanost. V posledních letech došlo k nárůstu investic v oblasti klíčových aktiv EU, které nejsou výsledkem působení běžných tržních sil. Např. netransparentní státní podniky nebo soukromé firmy s úzkými vazbami na vládu kupují podniky v EU používající špičkové technologie či technologie dvojího užití (jako je umělá inteligence, robotika nebo nanotechnologie) a strategické prostředky infrastruktury, což by mohlo mít případný dopad na bezpečnost či veřejný pořádek v EU.
Komise v září 2017 navrhla rámec k prověřování přímých zahraničních investic jako součást obchodního balíku, který předseda Komise Jean-Claude Juncker představil ve svém projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Komise posiluje podmínky zahraničního obchodu a investic proudících do EU“, Vnější obchodní vztahy v září 2017). Od července 2018 se o rámci vedly třístranné rozhovory s EP a Radou, které dohodnutý návrh uzavírá. Současně Komise dokončuje podrobnou analýzu toků přímých zahraničních investic do EU. Zřídila pracovní skupinu pro koordinaci s členskými státy, která v oblasti přímých zahraničních investic identifikuje společná strategická témata vyvolávající obavy a hledá vhodná řešení.
Klíčové a sporné body
Na základě dohodnutých pravidel si členské státy mají ponechat pravomoc posuzovat a případně blokovat přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku. Stejně tak se od členských států nemá požadovat, aby přijaly nebo měly prověřovací mechanismus. Stávající a nové mechanismy by však měly splňovat řadu celounijních charakteristik, jako jsou dodržování zásady nediskriminace, ochrana důvěrných informací, právo na soudní nápravu ve vztahu k rozhodnutím vnitrostátních orgánů či jasně definovaná platná procesní pravidla.
Navrhované nařízení by mělo umožnit Komisi vydávat poradní stanoviska určená členským státům, pokud se domnívá, že investice, ať plánovaná nebo již uskutečněná, by mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jednom nebo ve více členských státech. Členské státy však stále budou mít poslední slovo v tom, zda by konkrétní akce měla na jejich území být povolena, či nikoli. Návrh rovněž stanovuje mechanismus spolupráce mezi členskými státy a Komisí: státy budou muset informovat ostatní členské státy a Komisi o veškerých přímých zahraničních investicích, které jsou prověřovány jejich vnitrostátními orgány. Na žádost budou rovněž muset zpřístupnit určité informace, jako je vlastnická struktura zahraničního investora a financování investice.
Předpokládaný další vývoj
Dohodnuté znění bude předloženo velvyslancům při EU na úrovni Coreperu, aby bylo po technické finalizaci potvrzeno jménem Rady. Poté budou EP a Rada vyzvány, aby navrhované nařízení přijaly v prvním čtení.
Odkazy
- Komise vítá dohodu o rámci k prověřování zahraničních investic
- Prověřování investic: dosažení politické dohody o rámci EU
Krátce…
Rada přijala opatření s cílem zakročit proti nezákonnému obchodování s kulturními statky
|
Coreper se 7. 11. 2018 dohodl na postoji Rady k návrhu nařízení, jehož cílem je zabránit tomu, aby byly do EU dováženy kulturní statky nezákonně vyvezené ze třetích zemí a v EU uskladňovány. Návrh nařízení se vztahuje na kulturní statky, které: (1) byly vytvořeny nebo nalezeny mimo EU; (2) mají být propuštěny do volného oběhu nebo do jiného celního režimu, než je tranzit; (3) jsou starší než 250 let a (4) mají hodnotu minimálně 10 tis. €. V návrhu jsou kulturní statky rozděleny do 2 kategorií podle toho, do jaké míry u nich hrozí riziko drancování a ničení. V případě nejvíce ohrožených kulturních statků, jako jsou archeologické předměty, části památek a vzácné rukopisy, bude zapotřebí předložit zvláštní licenci vydanou některou zemí EU. Licence má být vydána poté, co dovozce prokáže, že dané statky byly ze země jejich původu vyvezeny legálně. Jiné kulturní statky, u nichž se má za to, že jsou ohroženy v menší míře, mají být dováženy pouze na základě prohlášení dovozce, že dané předměty byly vyvezeny legálně. Informace o udělených dovozních licencích a prohlášeních předložených dovozci mají být vkládány do centralizované elektronické databáze, kterou zřídí Komise a k níž budou mít přístup všechny vnitrostátní orgány v EU. Rada nyní zahájí jednání s EP s cílem dosáhnout co nejrychleji dohody.