03.05.2011
Euroskop
Komise zveřejnila zelenou knihu cílící na změnu řízení podniků v EU, Single Market Act „tlačí“ EP i Komise, Evropský patent znovu ožívá, Rada debatuje o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků
Komise zveřejnila zelenou knihu cílící na změnu řízení podniků v EU
Zelená kniha. Rámec EU pro správu a řízení společností (KOM(2011)164)
Komise 5. 4. 2011 uveřejnila zelenou knihu týkající se správy a řízení „evropských společností (zejm. těch kótovaných na burzách) a zahájila příslušnou veřejnou konzultaci. Podle Komise by se mj. měla „zlepšit různorodost a činnost správních rad a „zvýšit účast akcionářů.
Pozadí
Komise při prezentaci zelené knihy použila jako hlavní argument „poučení z finanční krize: ta údajně ukázala, že „správa a řízení podniků, které byly dosud založeny na samoregulaci, nebyly tak účinné.
Otázka správy a řízení podniků je na úrovni EU krom nezávazných etických kodexů obecně ošetřena směrnicí č. 2006/46 o ročních účetních závěrkách některých forem společností, směrnicí č. 2004/25 o nabídkách převzetí, směrnicí č. 2004/109 o transparentnosti kótovaných společností, směrnicí č. 2007/36 o právech akcionářů, směrnicí č. 2003/6 o zneužívání trhu a směrnicí č. 2006/43 o auditu.
Klíčové body
Podle Komise by se do budoucna měly, pokud jde o řízení podniků v EU, změnit minimálně 3 věci: mělo by se změnit fungování správních rad, zvýšit zapojení akcionářů a zlepšit monitorování a prosazování stávajících vnitrostátních kodexů správy a řízení podniků.
První položka cílí především na genderovou různorodost (tj. na povinnou účast žen na řízení podniků, jichž v nich podle různých průzkumů působí jen 3-12 %; cílem je mj. i omezení fenoménu „group think), druhá na ochranu minoritních akcionářů a na zvýšení zájmu akcionářů o řízení podniků (sic!; aby management skutečně pracoval v zájmu akcionářů či aby neexekutivní členové představenstva nezastávali stejnou pozici i ve dvou desítkách firem, jak je běžné např. v Německu) a třetí na možnost zvýšení (vnitrostátního) dohledu nad těmi podniky, které se svou správou a řízením odchylují od nezávazných doporučení existujících etických kodexů (společnosti kótované na burze jsou sice formálně povinny vydávat prohlášení o své správě a řízení, jejich obsah je ale nezávazný).
Předpokládaný další vývoj
Veřejná konzultace k zelené knize bude otevřena do 22. 7. 2011.
Po vyhodnocení zaslaných příspěvků se na přelomu třetího a čtvrtého kvartálu 2011 očekává uveřejnění sdělení, v němž Komise předestře další potenciální (legislativní) kroky.
Odkazy
- Zelená kniha. Rámec EU pro správu a řízení společností (KOM(2011)164)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS
Single Market Act „tlačí EP i Komise
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod (KOM(2010)608)
Plénum EP 6. 4. 2011 schválilo 3 zprávy (Antonia Fernanda Correie De Campose, Sandry Kalniety a Cristiana Silviu Busoie) k iniciativě Komise „Single Market Act. První byla přijata poměrem 600:48:27, druhá 595:61:10 a třetí 570:44:28. Komise týden na to, 13. 4. 2011, zveřejnila 12 konkrétních „akcí, které by měly být v rámci „Single Market Act realizovány do roku 2012.
Pozadí
V říjnu 2009 byl bývalý komisař odpovědný za oblast vnitřního trhu a hospodářské soutěže Mario Monti předsedou stávající Komise José Manuelem Barrosem požádán, aby vypracoval zprávu týkající se dosavadního fungování jednotného vnitřního trhu EU. Montiho text byl uveřejněn v květnu 2010, kdy jej podpořilo i plénum EP. Komise proto v říjnu 2010 uveřejnila sdělení o 50 konkrétních položkách („akcích), cílící na „restart projektu vnitřního trhu v souvislosti s blížícím se 20. výročím jeho oficiálního vzniku (31. 12. 1992) (více v příspěvku „Komise tvrdí, že už ví, jak restartovat vnitřní trh, Vnitřní trh v říjnu 2010).
Klíčové body a stav projednávání
Zpráva Antonia Fernanda Correie De Campose se postavila za to, aby byly lépe uznávány profesní kvalifikace napříč EU (měl by vzniknout „evropský dovednostní pas), aby EU pokračovala v regulaci roamingu a ve zpřísňování kontrol dovozů zboží ze třetích zemí a aby napomohla „zprůhlednit bankovní poplatky a zajistit plnou přenositelnost práv na penzi.
Obecně by také ve všech normách týkajících se jednotného vnitřního trhu EU měla být – v souladu s čl. 8 a 9 Smlouvy o EU revidované Lisabonskou smlouvou a Protokolem č. 26 o službách obecného zájmu – obsažena tzv. horizontální sociální klauzule. Na druhou stranu neprošel požadavek na revizi směrnice č. 96/71 o vysílání pracovníků, jejíž parametry podle socialistů vedou k sociálnímu dumpingu zejm. ze strany levných a kvalitních firem z tzv. nových členských zemí EU, jež usilují o rozšíření svých aktivit v původní EU-15.
Řízení (governance) vnitřního trhu by podle zprávy Sandry Kalniety nemělo být, jak navrhuje Rada, primárně otázkou členských států; koordinační roli by měli na nejvyšší úrovni naplňovat také předseda Evropské rady a předseda Komise.
Komise by také měla zvážit častější používání přímo účinných a přímo použitelných nařízení namísto směrnic, k nimž jsou zpravidla potřeba národní prováděcí normy (např. zákony), čímž dochází k nejasnostem, resp. k neplnění povinností ze strany členských států (proti takovým eventualitám by měla výrazněji vystupovat Komise, Soudní dvůr EU, ale i samy členské státy, jež by měly objem neimplementovaných nebo nesprávně implementovaných směrnic snížit do konce roku 2012 na nejvýše 0,5 %).
Zpráva Cristiana Silviu Busoie požaduje zlepšení financování malého a středního podnikání (více v příspěvku „Komise reviduje ,Small Business Act‘, Vnitřní trh v únoru 2011), ale i větších přeshraničních infrastrukturních dopravních, energetických nebo telekomunikačních projektů.
Nadto by měla být implementována politika na podporu elektronického obchodování (e-commerce) a mělo by se zjednodušit zadávání veřejných zakázek (více v příspěvku „Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek, Vnitřní trh v lednu 2011).
Komise na zprávy, jež EP přijal jako nezávazná usnesení, reagovala 13. 4. 2011 uveřejněním 12 „projektů pro jednotný trh roku 2012.
12 projektů pro jednotný trh roku 2012
|
Název |
Podstata |
|
Přístup k financování pro malé a střední podniky |
Vytvoření společného statusu fondů rizikového kapitálu |
|
Mobilita pracovníků v rámci jednotného trhu |
Modernizace pravidel uznávání profesních kvalifikací včetně zavedení evropského profesního průkazu |
|
Práva duševního vlastnictví |
Zavedení patentu EU (více níže) |
|
Spotřebitelé, aktéři jednotného trhu |
Zavedení alternativní úpravy řešení sporů a mimosoudních opravných prostředků |
|
Služby: zesílit normalizaci |
Revize evropského normalizačního systému s cílem rozšířit jej na služby |
|
Silnější evropské sítě |
Přijetí právních předpisů o energetických a dopravních infrastrukturách s identifikací strategických projektů |
|
Jednotný digitální trh |
Zajištění vzájemného uznávání elektronické identifikace a elektronické autentifikace a revize směrnice o elektronickém podpisu |
|
Podnikání s důrazem na sociální aspekt |
Vytvoření „evropského rámce pro fondy solidárního investování |
|
Daně |
Revize směrnice o zdanění energie |
|
Více sociální soudržnosti v jednotném trhu |
Posílení aplikace směrnice o vysílání pracovníků a vyjasnění výkonu základních sociálních práv v rámci výkonu hospodářských svobod |
|
Právní prostředí podniků |
Zjednodušení směrnic o účetních standardech, pokud jde o požadavky na účetní výkaznictví, a zmenšení administrativních omezení |
|
Zadávání veřejných zakázek |
Modernizace legislativního rámce zadávání veřejných zakázek |
Zdroj: Dvanáct projektů pro jednotný trh roku 2012: společně pro nový růst (IP/11/469)
Organizace zastupující zaměstnance (ETUC) postrádá v uvedeném seznamu zevrubnou (rozuměj více restriktivní) revizi směrnice o vysílání pracovníků. Přesně opačného názoru je např. BusinessEurope. UEAPME či Eurochambres krom toho považují za nutné, aby EU obecně zesílila vymáhání stávající legislativy namísto toho, aby neustále předkládala novou (obě organizace přesto většinu iniciativ, jež Komise předložila, přivítaly – s důležitou výjimkou požadavku na standardizaci/normalizaci služeb, jež by podle nich měla vznikat „zdola, od poskytovatelů služeb). Spotřebitelská organizace BEUC tvrdí, že „Single Market Act víceméně ignoruje otázku „tvrdé ochrany spotřebitele; z hlediska spotřebitelů jsou představené iniciativy nezajímavé.
Předpokládaný další vývoj
Komise by měla konkrétní návrhy ke svým 12 projektům („akcím) předložit postupně v následujících měsících. Rada a EP by je měly schválit nejpozději do konce roku 2012.
Rada by se měla iniciativou „Single Market Act jako takovou zabývat v průběhu maďarského předsednictví znovu (po diskusi proběhnuvší 10.-11. 3. 2011) ještě ve dnech 30.-31. 5. 2011.
Odkazy
- Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod
- Návrh zprávy o jednotném trhu pro Evropany (2010/2278(INI))
- Návrh zprávy o správě a partnerství na jednotném trhu (2010/2289(INI))
- Návrh zprávy k jednotnému trhu pro podniky a růst (2010/2277(INI))
- A New Strategy for the Single Market at the Service of Europe’s Economy and Society. Report to the President of the European Commission José Manuel Barroso by Mario Monti, 9 May 2010
- EU Citizenship Report 2010. Dismantling the obstacles to EU citizens‘ rights (COM(2010)603/4)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb
Evropský patent znovu ožívá
Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council implementing enhanced cooperation in the area of the creation of unitary patent protection (COM(2011)215)
Proposal for a Council Regulation implementing enhanced cooperation in the area of the creation of unitary patent protection with regard to the applicable translation arrangements (COM(2011)216)
Komise 13. 4. 2011 uveřejnila 2 legislativní návrhy, které by měly umožnit zavést v režimu tzv. posílené spolupráce patent platný pro celou EU a snížit náklady na patentování až o 80 %.
Pozadí
Komise v červenci 2010 uveřejnila návrh týkající se „ujednání o překladu pro patent EU. Cílem bylo snížit cenu patentových přihlášek, jež je podle Komise až 17krát vyšší než v USA (činí až 32 tis €, z čehož 23 tis. € padne na překlady; více v příspěvku „Komise navrhla, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v červenci 2010, a zde). Rada ale kvůli odporu Itálie a Španělska nebyla schopna dospět k nezbytnému jednomyslnému souhlasu všech členských států (více v příspěvku „Rada se neshoduje, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v říjnu 2010, a v příspěvku „Rada se opět neshodla, jak řešit problém překladu patentů, Vnitřní trh v listopadu 2010). Komise proto na žádost 12 členských států navrhla zahájení posílené spolupráce (více v příspěvku „Komise navrhla ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, Vnitřní trh v prosinci 2010). EP i Rada souhlasily (více v příspěvku „EP schvaluje ve věci patentů tzv. posílenou spolupráci, Vnitřní trh v únoru 2011, a v příspěvku „Rada schválila ve věci patentů zahájení posílené spolupráce, Vnitřní trh v březnu 2011).
Posílená spolupráce je od přijetí Amsterodamské smlouvy možná, pokud se pro její implementaci rozhodne minimálně třetina (nyní 9) členských států EU. V současnosti je upravena čl. 329 Smlouvy o fungování EU.
Klíčové body
Uveřejněné návrhy naplňují schválenou posílenou spolupráci obsahem. Oba jsou fakticky založeny na kompromisu, jenž byl členským státům předložen belgickým předsednictvím v druhé polovině roku 2010.
Náklady na „evropský patent s jednotným účinkem v 25 členských státech EU (tzv. patent EU) by se měly nejprve snížit na 2500 € a poté až na 680 €.
Držitelé evropského patentu by měli moci u Evropského patentového úřadu (EPO), který na mezivládní bázi sdružuje patentové organizace ze 27 členských zemí EU a z 11 dalších evropských zemí, žádat o jednotnou patentovou ochranu na území 25 členských států (tj. patent EU; s výjimkou Itálie a Španělska). Patent by měl jejich vynálezům zajišťovat ve všech těchto zemích stejnou úroveň ochrany.
Žádosti o patent by mělo být možné podávat v jakémkoli jazyce, ale EPO by měl patenty udělovat jen v angličtině, francouzštině a němčině (úředních jazycích EPO).
Na druhou stranu žadatelům se sídlem v EU, kteří předloží patentovou přihlášku v jiném jazyce než v jazyce EPO, by měly být náklady na překlad do angličtiny, francouzštiny a němčiny proplaceny.
Po přechodnou dobu nejvýše 12 let by měly být evropské patenty udělené ve francouzštině nebo němčině překládány do angličtiny. Patenty udělené v angličtině by se měly překládat do jednoho z úředních jazyků EU. Tyto překlady by měly být vyžadovány, dokud nebude k dispozici strojový překlad vysoké kvality, který zajistí přístupnost patentových informací (právě překlady vyhotovené během přechodného období by měly být využity pro vývoj strojového překladu).
Postoj ČR
Hospodářská komora ČR návrh na zavedení evropského patentu přivítala.
Předpokládaný další vývoj
O obou předložených návrzích bude jednat Rada a EP.
První text týkající se evropského patentu jako takového by měl být předmětem procedury spolurozhodování, druhý text věnovaný jazykovému režimu předmětem procedury konzultace. Rada navíc v daném případě musí rozhodnout jednomyslně (nepočítaje v to Itálii a Španělsko).
Odkazy
- Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council implementing enhanced cooperation in the area of the creation of unitary patent protection (COM(2011)215)
- Proposal for a Council Regulation implementing enhanced cooperation in the area of the creation of unitary patent protection with regard to the applicable translation arrangements (COM(2011)216)
- Návrh nařízení Rady (EU) o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie (KOM(2010)350)
- Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (KOM(2010)790)
Rada debatuje o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (KOM(2009)83)
Rada v průběhu dubna 2011 diskutovala o výjimce pro mikropodniky týkající se předkládání ročních účetních uzávěrek.
Pozadí
Komise svůj návrh na revizi směrnice č. 78/660, vztahující se obecně na všechny společnosti s výjimkou např. finančních institucí, předložila v únoru 2009 s cílem snížit požadavky na velmi malé podnikatelské subjekty, jež vyvíjejí nevýznamnou nebo žádnou přeshraniční aktivitu.
Text do legislativy EU zavádí pojem „mikropodnik: musí mít účetní rozvahu nejvýše 500 tis. € ročně, čistý obrat 1 mil. € ročně a/nebo nejvýše 10 zaměstnanců (splněna musí být alespoň 2 ze 3 uvedených kritérií).
Plénum v březnu 2010 zavedení výjimky pro mikropodniky schválilo, předpokládá se ale, že ji musí autorizovat separátně každý členský stát (podle svých potřeb) a musí být zachována povinnost sběru a uchovávání dat o obchodních transakcích a finanční situaci mikropodniků.
Klíčové body a stav projednávání
Vzhledem k tomu, že k návrhu se staví řada členských států (mj. Rakousko, Itálie, Lucembursko, Francie, Španělsko a Belgie) rezervovaně, navrhlo maďarské předsednictví úpravu podmínek, jež je třeba splnit, aby byl subjekt považován za mikropodnik. Výsledkem by mělo být to, že výjimka z účetních uzávěrek se bude týkat menšího počtu podniků.
Mikropodnik by měl mít podle předsednictví účetní rozvahu nejvýše 250 tis. € ročně a čistý obrat 500 tis. € ročně, tedy polovinu toho, co navrhovala Komise. Na požadavku na počet zaměstnanců by se nemělo měnit nic.
Návrh maďarského předsednictví z pochopitelných důvodů přivítala organizace zastupující účetní (ACCA), naopak asociace malého podnikání (ESBA) za podpory UEAPME jej považuje za zklamání. Obě organizace shodně tvrdí, že návrh je „demagogický a založený na nereálných základech (navzdory tomu, že výsledná norma by měla být podle Komise zaměřena na podniky, jež tyto subjekty reprezentují), protože v EU vzniknou různá pravidla – a očekávaná úspora a snížení byrokratické zátěže zdaleka nebudou takové, jak se předpokládá. Jinak řečeno, požadavky na roční účetní uzávěrky by měly zůstat v celé EU jednotné, byrokratická zátěž by se měla umenšovat jinde.
Předpokládaný další vývoj
Je otázkou, kdy (a zda vůbec) Rada návrh přijme. Podle některých zdrojů předsednictví činí vše pro to, aby jednání de facto zbrzdilo.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (KOM(2009)83)
- Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (78/660/EHS)