Vnitřní trh v březnu 2020

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Identifying and addressing barriers to the Single Market (COM(2020)93)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Long term action plan for better implementation and enforcement of single market rules (COM(2020)94)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A New Industrial Strategy for Europe (COM(2020)102)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – An SME Strategy for a sustainable and digital Europe (COM(2020)103)

• Komise 10. 3. 2020 představila novou strategii, která má evropskému průmyslu pomoci zvládnout dvojí transformaci, jednak na klimatickou neutralitu a jednak na vedoucí postavení v digitální oblasti. Cílem strategie je podpořit konkurenceschopnost EU.

Pozadí

Evropský průmysl zaujímá v celosvětovém měřítku vedoucí postavení v mnoha odvětvích, představuje 20 % celkové přidané hodnoty EU a vytváří v EU pracovní místa pro 35 mil. lidí. V březnu 2019 vyzvala Evropská rada k vypracování komplexní a dlouhodobé strategie průmyslové politiky EU doprovázené integrovaným přístupem, který by mohl zajistit silnější jednotný trh.

Jednotný trh je jedním z největších úspěchů EU a poskytuje evropským podnikům velký domácí trh. Podněcuje hospodářskou soutěž a obchod v rámci EU. Poskytuje občanům EU širší výběr zboží a služeb a více pracovních a podnikatelských příležitostí. Poskytuje evropským podnikům pákový efekt, který potřebují k tomu, aby získaly silnější pozici v celosvětovém měřítku.

Potřeba nového přístupu EU k průmyslu se také odráží ve stěžejních dokumentech EU – v politických směrech předsedkyně Ursuly von der Leyenové, v prioritách stanovených EP, ve strategické agendě Evropské rady na období 2019–2024, v Zelené dohodě pro Evropu a ve strategii Komise pro utváření digitální budoucnosti Evropy.

Klíčové a sporné body

Předložený balík iniciativ vymezuje nový přístup k evropské průmyslové politice na základě evropských hodnot. Stanovuje opatření na podporu aktérů evropského průmyslu, včetně velkých a malých podniků, inovativních začínajících podniků, výzkumných center, poskytovatelů služeb, dodavatelů a sociálních partnerů.

Zvláštní strategie pro SME má snížit administrativní zátěž, pomoci SME podnikat na celém jednotném trhu i mimo něj a získat přístup k financování a pomoci jim být při ekologické a digitální transformaci v první řadě. Iniciativy rovněž obsahují konkrétní opatření k odstranění překážek, které brání fungování jednotného trhu.

Balík opatření v oblasti průmyslové politiky zahrnuje tyto konkrétní iniciativy:

(1) Nová průmyslová strategie

K udržení vedoucího postavení EU v oblasti průmyslu má přispět nová průmyslová strategie ke splnění 3 klíčových priorit: (1) zachování globální konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rovných podmínek, a to jak na domácí, tak na celosvětové úrovni, (2) dosažení cíle klimatické neutrality Evropy do roku 2050 a (3) utváření digitální budoucnosti Evropy.

Akční plán pro duševní vlastnictví, jehož cílem je mimo jiné bojovat proti krádežím duševního vlastnictví a přizpůsobit právní rámec ekologické a digitální transformaci. Strategie obsahuje také opatření pro modernizaci a dekarbonizaci energeticky náročných odvětví, podporu udržitelných a inteligentních odvětví mobility, podporu energetické účinnosti a zajištění dostatečného a trvalého zásobování nízkouhlíkovou energií za konkurenceschopné ceny.

Posílení evropské průmyslové a strategické autonomie má probíhat zajištěním dodávek kritických surovin prostřednictvím akčního plánu pro kritické suroviny a léčivé přípravky na základě nové farmaceutické strategie EU a podporou rozvoje strategických digitálních infrastruktur a klíčových základních technologií. Součástí je také Aliance pro čistý vodík, jejímž cílem je urychlit dekarbonizaci průmyslu a udržet vedoucí postavení průmyslu, dále aliance pro nízkouhlíková odvětví, aliance pro průmyslové cloudy a platformy a aliance pro suroviny.

Komise by měla do poloviny roku 2020 přijmout bílou knihu, jejímž cílem bude řešit rušivé dopady zahraničních dotací na jednotný trh i zahraniční přístup k veřejným zakázkám EU a k financování ze strany EU. Otázka týkající se zahraničních dotací má být řešena návrhem právního nástroje v roce 2021. Současně má probíhat práce na posílení celosvětových pravidel pro dotace průmyslu ve WTO a mají být přijata opatření k řešení nedostatečného vzájemného přístupu k veřejným zakázkám ve třetích zemích.

Komise má v plánu přijmout soubor opatření a kromě toho chce analyzovat rizika a potřeby různých průmyslových ekosystémů. Při této analýze má úzce spolupracovat s průmyslovým fórem, které má být zřízeno do září 2020. Fórum se má skládat ze zástupců průmyslu včetně SME, velkých podniků, sociálních partnerů, výzkumných pracovníků, jakož i zástupců členských států a orgánů EU. Komise má dále každý rok pořádat Dny průmyslu.

(2) Nová strategie pro malé a střední podniky

SME hrají v průmyslové struktuře EU klíčovou úlohu, protože poskytují 2 ze 3 pracovních míst a jsou pro úspěch tohoto nového průmyslového přístupu zásadní. Cílem strategie je pomoci SME, aby při ekologické a digitální transformaci sehrály vedoucí úlohu. Aby si SME vybudovaly svou kapacitu pro transformaci, Komise chce zmodernizovat evropskou síť podniků prostřednictvím specializovaných poradců pro otázky udržitelnosti. Plánuje rozšířit rovněž centra pro digitální inovace v každém regionu v EU. Komise chce také podpořit možnosti dobrovolnictví a odborné přípravy v oblasti digitálních technologií. Aby usnadnila činnost SME na jednotném trhu i mimo něj, navrhuje Komise opatření k odstranění regulačních a praktických překážek podnikání nebo rozšiřování činnosti. Aby Komise SME usnadnila vstup na burzovní trh, chce podpořit fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků v rámci InvestEU. Komise dále vyzývá členské státy, aby společnostem zajistily jednotné kontaktní místo pro získání poradenství. Komise chce s členskými státy spolupracovat na vytvoření standardu EU pro startupy.

(3) Jednotný trh, který plní své funkce pro podniky a spotřebitele

Občané EU nadále narážejí na překážky, které jim brání plně využívat potenciálu jednotného trhu. Podle odhadů by odstranění těchto překážek mohlo do konce tohoto desetiletí přinést až 713 mld. €. Jako součást strategie byla zveřejněna Zpráva o překážkách na jednotném trhu, která identifikuje širokou škálu překážek na jednotném trhu z pohledu evropských podniků a spotřebitelů. Poukazuje na hlavní příčiny těchto překážek: omezující a složitá vnitrostátní pravidla, nedostatečné správní kapacity, nedokonalé provedení předpisů EU a jejich nedostatečné prosazování.

Za účelem odstranění těchto překážek Komise přijala Akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, jehož cílem je řešit překážky, které vyplývají z porušování práva EU. Akční plán je založen na obnoveném partnerství mezi členskými státy a Komisí v jejich společné odpovědnosti za zajištění řádného prosazování a uplatňování pravidel jednotného trhu. V této souvislosti akční plán zřizuje společnou pracovní skupinu Komise a členských států s cílem posílit spolupráci při prosazování pravidel jednotného trhu. Komise má podporovat vnitrostátní a místní orgány v jejich úsilí o správné provádění evropského práva a nebude váhat přijmout opatření proti porušování pravidel jednotného trhu.

Předpokládaný další vývoj

Ke strategii se postupně vyjádří EP a členské státy.

Odkazy

• Akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu

• Identifikace a řešení překážek na jednotném trhu

• Jednotný trh, který bude sloužit podnikům a spotřebitelům

• Nová průmyslová strategie pro Evropu

• Průmyslová strategie pro udržitelnou a digitální Evropu pro malé a střední podniky

• Připravit evropské podniky na budoucnost: nová průmyslová strategie pro celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu

• Questions & Answers: European Industrial Strategy Package

Komise přijala Akční plán pro oběhové hospodářství

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa (KOM(2020)98)

• Komise 11. 3. 2020 přijala nový akční plán EU pro oběhové hospodářství – jeden ze základních součástí Zelené dohody pro Evropu. Pomocí opatření týkajících se celého životního cyklu výrobků si nový plán klade za cíl připravit ekonomiku EU na zelenou budoucnost, zlepšit její konkurenceschopnost a zároveň chránit životní prostředí a spotřebitelům poskytnout nová práva.

Pozadí

Model oběhového hospodářství, v němž jsou hodnoty a zdroje v ekonomice zachovávány co nejdéle a minimalizuje se vznik odpadů, snižuje tlak na přírodní zdroje. Během let 1970-2017 se objem těžby a zpracování materiálů, jako je biomasa, fosilní paliva, kovy a nerostné suroviny, ztrojnásobil – a nadále roste. To způsobuje emise skleníkových plynů, úbytek biologické rozmanitosti a nedostatek vody.

Oběhové hospodářství může mít rozhodující význam pro dekarbonizaci ekonomiky. Současně Komise chce spolupracovat s členskými státy na podpoře oběhovosti v rámci budoucích revizí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i v dalších klimatických politikách.

Klíčové a sporné body

Nový akční plán oznamuje iniciativy pro celý životní cyklus produktů od návrhu a výrobu přes spotřebu až po opravy, opětovné použití a recyklaci a přivedení zdrojů zpět do ekonomiky. Obsahuje legislativní i nelegislativní opatření a zaměřuje se na oblasti, v nichž činnost na úrovni EU přináší přidanou hodnotu. Akční plán je centrální součástí Zelené dohody pro Evropu – plánu, jak v EU dosáhnout klimatické neutrality. Bez přechodu na plně oběhové hospodářství není možné do roku 2050 klimatické neutrality dosáhnout.

Cílem akčního plánu je snížit v EU v příštím desetiletí dopady spotřeby a zdvojnásobit využití oběhových materiálů, a současně zvýšit hospodářský růst. Díky uplatnění ambiciózních opatření oběhového hospodářství se může HDP EU do roku 2030 zvýšit o dalších 0,5 % a může vzniknout přibližně 700 tis. nových pracovních míst.

Komise plánuje zahájit legislativní iniciativu pro udržitelné výrobky. Jejím jádrem má být návrh na rozšíření působnosti směrnice o ekodesignu nad rámec výrobků spojených se spotřebou energie. Rámec pro ekodesign by se tak měl vztahovat na co nejširší spektrum výrobků a přispívat k dosažení oběhového hospodářství.

Nová pravidla mají především řešit potřebu zlepšit trvanlivost, opětovnou použitelnost, modernizovatelnost a opravitelnost produktů; kromě toho mají řešit přítomnost nebezpečných chemických látek v produktech a zvyšovat podíl recyklovaného obsahu. Chce rovněž usilovat o omezení jednorázového použití a zamezení předčasného zastarávání výrobků. Součástí opatření má být také zavedení zákazu likvidace neprodaného trvanlivého zboží.

Komise chce zajistit, aby přechod na oběhové hospodářství přinesl příležitosti pro všechny a nikdo nezůstal opomenut. V předkládaném akčním plánu EU pro oběhové hospodářství, který je také součástí průmyslové strategie EU z března 2020, jsou navržena opatření s těmito cíli:

(1) Dosažení stavu, kdy se udržitelné výrobky stanou v EU normou. Komise plánuje navrhnout právní předpisy v oblasti udržitelné výrobkové politiky, aby bylo zajištěno, že výrobky uváděné na trh EU budou navrženy tak, aby vydržely déle, daly se snadněji opětovně použít, opravit a recyklovat a aby místo primárních surovin obsahovaly co nejvíce recyklovaného materiálu. Jednorázové použití má být omezeno, má se řešit předčasné zastarávání výrobků a má být zakázáno ničení neprodaného trvanlivého zboží.

(2) Posílení postavení spotřebitelů. Spotřebitelé mají mít přístup ke spolehlivým informacím například o opravitelnosti a trvanlivosti výrobků, aby mohli přijímat environmentálně udržitelnější rozhodnutí. Spotřebitelé budou mít nárok na skutečné „právo na opravu“.

(3) Zaměření na odvětví, která spotřebovávají největší množství zdrojů a mají velký potenciál pro oběhové hospodářství. Komise má zavést konkrétní opatření týkající se:

• elektroniky a ICT – „iniciativa Oběhová elektronika“ pro zajištění delší životnosti výrobků a zlepšení sběru a zpracování odpadů: Toto odvětví má být prioritní při uplatňování „práva na opravu“. Komise má v úmyslu přijmout v rámci směrnice o ekodesignu nová regulační opatření pro mobilní telefony, tablety a laptopy, stejně jako nová regulační opatření pro nabíječky mobilních telefonů a podobných zařízení. Zváží také zavedení celounijního vratného systému pro zpětný odběr nebo odprodej starých mobilních telefonů, tabletů a nabíječek.
• baterií a vozidel – nový regulační rámec pro baterie pro posílení udržitelnosti a zvýšení oběhového potenciálu baterií: Nový regulační rámec má obsahovat opatření s cílem zlepšit míru sběru a recyklace všech baterií a zajistit využití cenných materiálů, požadavky udržitelnosti pro baterie, míru recyklovaného obsahu v nových bateriích a požadavky na poskytování informací spotřebitelům.
• obalů – nové závazné požadavky ohledně toho, co je na trhu EU povoleno, včetně snížení nadměrného množství obalů: Množství materiálů používaných na balení se stále zvyšuje. V roce 2017 dosáhl odpad z obalů v EU úrovně 173 kg na osobu, což je dosud nejvyšší zaznamenané množství. Cílem Komise je, aby všechny obaly na trhu EU byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné způsobem, který je z ekonomického hlediska přijatelný. Komise navrhne zpřísnit povinné základní požadavky na veškeré obalové materiály prodávané na trhu EU.
• plastů – nové závazné požadavky na recyklovaný obsah a zvláštní pozornost věnovaná mikroplastům, jakož i plastům z biologického materiálu a biologicky rozložitelným plastům,
• textilních výrobků – nová strategie EU pro textilní výrobky má zvýšit konkurenceschopnost a podpořit inovace v odvětví a oživit trh EU pro opětovné využití textilních výrobků. Textilní výrobky představují kategorii s 4. největším zatížením pro životní prostředí, pokud jde o využívání primárních surovin a vody, a kategorii s 5. největším zatížením, pokud jde o emise skleníkových plynů. Tato budoucí strategie má podpořit trh EU s udržitelnými a oběhovými textilními výrobky, včetně trhu pro opětovné využití textilu. Komise také poskytne pokyny ke tříděnému sběru textilních odpadů, který musí členské státy zajistit do roku 2025.
• stavebnictví a budov – komplexní strategie pro udržitelnost zastavěného prostředí podporující zásady oběhového hospodářství u budov: Stavební odvětví spotřebovává okolo 50 % veškerých vytěžených materiálů a odpovídá za více než 35 % celkového objemu odpadu vzniklého v EU. Komise přijme novou komplexní strategii pro udržitelné prostředí ve stavebnictví, která má prosazovat zásady oběhovosti v průběhu celého životního cyklu budov. Navrhne provést revizi nařízení o stavebních výrobcích, z níž by mohly vzejít požadavky na obsah recyklovaných materiálů u některých stavebních produktů.
• potravin – nový legislativní podnět zaměřený na opětovné použití nahrazením jednorázových obalů, stolního nádobí a příborů ve stravovacích službách: Komise v rámci strategie EU „od zemědělce ke spotřebiteli“ navrhne cíl, pokud jde o snížení plýtvání s potravinami. Strategie se má zabývat celým potravinovým hodnotovým řetězcem, aby byla zajištěna udržitelnost tohoto odvětví. Na základě plánu kromě toho dostanou spotřebitelé v místě prodeje spolehlivější informace o výrobcích včetně informací o jejich životnosti a environmentální výkonnosti. Komise navrhne, aby společnosti dokládaly svá environmentální tvrzení pomocí metod environmentální stopy.

(4) Méně odpadů: Komise se chce zaměřit na úplné zabránění vzniku odpadů nebo jejich přeměnu na vysoce kvalitní druhotné zdroje, jež budou využívat fungující trh s druhotnými surovinami. Komise prozkoumá možnost stanovení celoevropského harmonizovaného vzoru pro tříděný sběr a označování odpadů. Akční plán také předkládá řadu opatření k minimalizaci vývozu odpadů z EU a řeší nedovolenou přepravu odpadů.

Předpokládaný další vývoj

V roce 2021 má Komise provést aktualizaci stávajícího monitorovacího rámce o ukazatele spojené s aktuálním akčním plánem, jež budou odrážet propojení mezi oběhovostí, klimatickou neutralitou a ambicí nulového znečištění. Má také dále rozvíjet ukazatele využívání zdrojů, včetně spotřeby a materiálové stopy.

Odkazy

• A new Circular Economy Action Plan for a Cleaner and More Competitive Europe

• Circular Economy Action Plan – For a cleaner and more competitive Europe

• Informativní přehled: Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství

• Otázky a odpovědi: Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu

• Změna způsobu výroby a spotřeby: Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství ukazuje cestu ke klimaticky neutrální, konkurenceschopné ekonomice, v níž mají spotřebitelé posílené postavení

Krátce…

EU investuje přes 1,4 mld. € do zelených projektů v 7 členských státech

Komise 17. 3. 2020 schválila investiční balík v hodnotě více než 1,4 mld. € z prostředků EU na 14 velkých infrastrukturních projektů v 7 členských státech, konkrétně v ČR, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Španělsku. Projekty zahrnují několik klíčových oblastí, jako je životní prostředí, zdravotnictví, doprava a energetika. Představují investice na podporu hospodářství, ochranu životního prostředí a zlepšení kvality života a sociálního blahobytu občanů. Velké projekty jsou rozsáhlé investice v rámci politiky soudržnosti v hodnotě více než 50 mil. €. Vzhledem k vysokému finančnímu příspěvku EU na tyto projekty – prostřednictvím ERDF nebo Fondu soudržnosti – podléhají zvláštnímu posuzovacímu postupu a konečné rozhodnutí o nich přijímá Komise. V programovém období 2014–2020 již v rámci politiky soudržnosti EU obdrželo podporu 310 velkých projektů. Mezi schválené projekty patří modernizace chorvatské železniční sítě, zvýšení ochrany proti povodním a udržitelnější vodní hospodářství v Maďarsku, čistá energie a kvalitnější dopravní služby v Polsku, modernizace veřejné dopravy v Portugalsku, zajištění přístupu k čisté vodě a lepší zdravotní péči v Rumunsku nebo zlepšení železničního spojení v rámci atlantického koridoru. V rámci ČR se jedná o spolehlivější a účinnější dodávky energie v Česku. Díky investici ve výši téměř 37 mil. € z ERDF má být vybudováno nové, účinné a spolehlivé dvojité vedení mezi Přešticemi a Vítkovem v Plzeňském a Karlovarském kraji. Nejenže se jedná o klíčovou infrastrukturu spojující energetické systémy různých zemí EU, tento projekt má také zvýšit také energetickou bezpečnost a posílit výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Mimo to se mají snížit regionální výpadky a selhání sítě.

Komise přijala dočasný rámec, který členským státům umožní podpořit ekonomiku během šíření nákazy COVID-19

Komise 19. 3. 2020 přijala v rámci sdělení Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19, který má členským státům umožnit využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory a během šíření koronavirové nákazy COVID-19 tak podpořit ekonomiku. Dočasný rámec umožňuje zajistit, aby pro podniky všech typů byla k dispozici dostatečná likvidita a aby byla zachována kontinuita hospodářské činnosti během epidemie COVID-19 i po ní. Dočasný rámec státní podpory, který má v souvislosti s nákazou COVID-19 podpořit ekonomiku, založený na čl. 107 SFEU konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno. V zájmu nápravy stanovuje 5 druhů podpory: (1) Přímé granty, selektivní daňové výhody a zálohy: členské státy budou moci zavést režimy poskytování grantů až do výše 800 tis. € na podnik s naléhavou potřebou likvidity; (2) Státní záruky za bankovní úvěry: členské státy budou moci poskytovat státní záruky, aby zajistily, že banky nepřestanou poskytovat úvěry podnikům, které je potřebují; (3) Subvencované veřejné úvěry: členské státy budou moci podnikům poskytovat úvěry se zvýhodněnými úrokovými sazbami. Úvěry mají být určeny na pokrytí okamžitých provozních a investičních potřeb; (4) Záruky pro banky, které zprostředkovávají státní podporu reálné ekonomice: některé členské státy chtějí vycházet ze stávající úvěrové kapacity bank a použít je jako zprostředkovatele podpory pro podniky, a to zejména malé a střední. Rámec stanovuje, že tato podpora se považuje za přímou podporu zákazníků bank, nikoli bank samotných. Dále jsou stanoveny pokyny, jak zajistit minimální narušení hospodářské soutěže mezi bankami; (5) Krátkodobé pojištění vývozních úvěrů: rámec zavádí dodatečnou flexibilitu v prokazování, že některé země představují neobchodovatelná rizika. Umožňuje tak, aby stát v případě potřeby poskytoval krátkodobé pojištění vývozních úvěrů. Vzhledem k omezené výši unijního rozpočtu má hlavní reakce pocházet z vnitrostátních rozpočtů členských států. Dočasný rámec má pomoci zacílit podporu do ekonomiky a zároveň omezí negativní důsledky pro rovné podmínky na jednotném trhu. Dočasný rámec doplňuje řadu dalších možností, které členské státy již mají k dispozici ke zmírnění socioekonomického dopadu nákazy COVID-19 v souladu s pravidly EU pro státní podporu, např. sdělení o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19 z 13. 3. 2020, v němž jsou tyto možnosti uvedeny. Rámec má fungovat do konce prosince 2020. V zájmu zajištění právní jistoty Komise před tímto termínem posoudí, zda je třeba jeho platnost prodloužit.

Komise prodlužuje platnost blokové výjimky pro konsorcia liniové dopravy

Komise 24. 3. 2020 prodloužila o další 4 roky nařízení, které stanovuje podmínky, za nichž mohou konsorcia liniové dopravy poskytovat společné služby, aniž by porušila antimonopolní pravidla EU, která zakazují protisoutěžní dohody mezi společnostmi. V září 2018 Komise zahájila veřejnou konzultaci a provedla hodnocení nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia. Zjištěná hodnocení byla shrnuta v pracovním dokumentu útvarů Komise, který byl zveřejněn v listopadu 2019. Hodnocení ukázalo, že navzdory vývoji na trhu (zvýšená konsolidace, koncentrace, technologické změny, zvyšující se velikost plavidel) je nařízení o blokových výjimkách stále vhodné pro daný účel. Platnost nařízení č. 906/2009 známého jako „nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia“ se proto prodloužila do 25. 4. 2024. Stávající nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia bylo přijato v roce 2009 a prodlouženo nařízením č. 697/2014 v roce 2014 o 5 let a jeho platnost má skončit dne 25. 4. 2020. Konsorcia pro liniovou dopravu jsou konkrétně dohodami mezi lodními společnostmi o provozování společných služeb liniové přepravy a zapojení do určitých typů operační spolupráce vedoucí k úsporám z rozsahu a lepšímu využití prostoru na plavidlech. Právo EU obecně zakazuje dohody mezi společnostmi, které omezují hospodářskou soutěž. Nařízení o blokových výjimkách pro konsorcia však za určitých podmínek umožňuje provozovatelům liniové dopravy se společným tržním podílem nižším než 30 % uzavřít dohody o spolupráci s cílem poskytovat společné služby mezi společnostmi liniové dopravy (známé jako „konsorcia“). Tyto dohody však nemohou zahrnovat stanovení cen nebo sdílení trhu.

Komise vydala pokyny k ochraně kritických evropských aktiv a technologií v koronavirové krizi

Komise 25. 3. 2020 vydala pokyny, které mají zajistit celounijní přístup k prověřování zahraničních investic v období krize v oblasti veřejného zdraví. Cílem je chránit podniky a kritická aktiva v EU, zejména v oblastech, jako je zdravotnictví, lékařský výzkum, biotechnologie a infrastruktura nezbytná pro bezpečnost a veřejný pořádek, aniž by byla ohrožena obecná otevřenost EU vůči zahraničním investicím. Podle stávajících pravidel EU mají členské státy pravomoc prověřovat z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku přímé zahraniční investice ze zemí mimo EU. Ochrana veřejného zdraví je uznána jako naléhavý důvod obecného zájmu. Členské státy tudíž mohou uložit zmírňující opatření (např. dodavatelské závazky s cílem uspokojit životně důležité potřeby členských států a EU) nebo zabránit tomu, aby zahraniční investor získal určitou společnost nebo nad ní převzal kontrolu. Vnitrostátní mechanismy prověřování přímých zahraničních investic jsou v současné době zavedeny ve 14 členských státech. Díky nařízení č. 452/2019 o prověřování zahraničních investic, které je v platnosti od roku 2019, je EU vybavena pro koordinaci kontroly zahraničních akvizic prováděné na úrovni členských států. U příležitosti vydání těchto pokynů vyzývá Komise členské státy, ve kterých již prověřovací mechanismus existuje, k plnému používání nástrojů, které mají podle unijních i vnitrostátních právních předpisů k dispozici, aby se zabránilo kapitálovým tokům ze zemí mimo EU, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo veřejný pořádek v EU. Komise rovněž vyzvala zbývající členské státy, aby zavedly plnohodnotný prověřovací mechanismus a v mezidobí zvážily všechny možnosti, které by v souladu s právem EU a mezinárodními závazky řešily potenciální případy, kdy by akvizice konkrétního podniku, infrastruktury či technologie ze strany zahraničního investora nebo jeho kontrola nad nimi představovaly riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v EU. Komise podporuje spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o prověřování přímých zahraničních investic v případech, kdy by zahraniční investice mohly mít dopad na jednotný trh EU. Zahraniční akvizice již nyní spadají do působnosti nařízení č. 452/2019 o kontrole přímých zahraničních investic a mohly by být přezkoumány v rámci mechanismu spolupráce zavedeného nařízením, který bude plně funkční od října 2020.

Rada přijala opatření k okamžitému uvolnění finančních prostředků

Rada 30. 3. 2020 přijala 2 legislativní akty, na jejichž základě mohou být z rozpočtu EU urychleně uvolněny finanční prostředky na řešení krize způsobené onemocněním COVID-19. Prvním z aktů se mění pravidla strukturálních a investičních fondů, druhým se pak rozšiřuje působnost Fondu solidarity EU. Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus z 13. 3. 2020 má členským státům poskytnout přístup k prostředkům pro účely soudržnosti ve výši 37 mld. €, díky nimž budou moci posílit systémy zdravotní péče a podpořit malé a střední podniky, režimy zkrácené pracovní doby a komunitní služby. Přibližně 8 mld. € z uvedené celkové částky pochází z nevyčerpaných prostředků předběžného financování v rámci strukturálních fondů v roce 2019. Nové opatření členským státům umožňuje, aby nevyčerpané peněžní prostředky nevracely do rozpočtu EU a aby je namísto toho vynakládaly na zmírnění dopadu pandemie. Dalších 29 mld. € bude uvolněno předčasně z přídělů, které by byly splatné až později během letošního roku. Výdaje budou zpřístupněny od 1. 2. 2020 na pokrytí nákladů, které již vznikly v souvislosti s úsilím věnovaným záchraně životů a ochraně občanů. Členské státy mají mít rovněž větší flexibilitu k provádění převodů mezi programy politiky soudržnosti, takže budou moci přesměrovat zdroje do oblastí, kde jsou nejvíce zapotřebí. Rada kromě toho pozměnila oblast působnosti Fondu solidarity EU tak, aby vedle přírodních katastrof zahrnovala i ohrožení veřejného zdraví. Členské státy i přistupující země tak budou během koronavirové pandemie schopny lépe reagovat na bezprostřední potřeby obyvatel. Vzhledem k naléhavosti situace byly oba legislativní akty dne 31. 3. 2020 zveřejněny v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dne 1. 4. 2020.

Komise chce pomoci navýšit výrobu bezpečných zdravotnických potřeb

Komise 30. 3. 2020 zveřejnila v rámci sdělení pokyny, které mají v souvislosti s koronavirovou nákazou pomoci výrobcům zvýšit produkci nezbytného zdravotnického vybavení a materiálu ve 3 oblastech: výroba roušek a jiných osobních ochranných prostředků, roztoků či gelů na dezinfekci rukou a produktů zhotovených na 3D tiskárně. Cílem těchto dokumentů je pomoci výrobcům a orgánům dozoru nad trhem zajistit, aby tyto výrobky splňovaly nezbytné bezpečnostní normy a byly účinné. Sdělení obsahuje pokyny ve 3 oblastech: (1) První pokyny mají pomáhat výrobcům při posuzování platných právních a technických požadavků před dovozem nových výrobků do EU nebo před spuštěním nových (či před úpravou stávajících) zařízení na výrobu ochranných prostředků, jako jsou roušky, rukavice a chirurgické pláště, jež mají uspokojit bezprecedentní poptávku v souvislosti s koronavirovou nákazou. Dnešní pokyny podrobně popisují platné právní rámce EU a výrobcům radí, jak je třeba postupovat při uvádění výrobků na trh EU. Objasňují rovněž úlohu vnitrostátních úřadů, zejména orgánů dozoru nad trhem, při zajišťování náležité úrovně zdraví a bezpečnosti u vybavení pocházejícího ze třetích zemí a uváděného na trh EU. (2) Dokument má poskytnout hospodářským subjektům včetně SME pokyny ohledně platného právního rámce pro uvádění hydroalkoholových gelů na trh EU (tj. nařízení č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích nebo nařízení o biocidních přípravcích) a pokyny týkající se příslušných zdravotních tvrzení pro uživatele. Cílem je reagovat na časté dotazy, které Komise dostává od hospodářských subjektů působících v odvětví kosmetických přípravků a jiných odvětvích, jež intenzivně zvyšují svou výrobní kapacitu nebo ji upravují na tyto výrobky. (3) Třetí pokyny se týkají postupů posuzování shody u 3D tisku a výrobků zhotovených na 3D tiskárně, jež jsou určeny pro lékařské použití v souvislosti s koronavirovou nákazou. Dokument popisuje platné právní rámce EU pro tyto výrobky a uvádí příklady technických norem, které mohou výrobci použít k uvádění vyhovujících výrobků na trh EU. Zveřejněné dokumenty nabízejí konkrétní rady, jak uplatňovat doporučení Komise ze dne 13. 3. 2020 o posuzování shody u osobních ochranných prostředků a některých typů zdravotnických prostředků. Dokumenty poskytují rovněž více informací o příslušných normách pro osobní ochranné prostředky a některé typy zdravotnických prostředků, které daly evropské normalizační organizace volně k dispozici všem hospodářským subjektům díky dohodě s Komisí ze dne 20. 3. 2020.