07.05.2013
Euroskop
EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP.
EK vydala návrh týkající se přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014 a Rada dále jednala o reformách SZP a SRP
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se mění nařízení (EU) č. […] [nařízení o rozvoji venkova], pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení (EU) č. […] [nařízení o přímých platbách], (EU) č. […] [horizontální nařízení] a (EU) č. […] [nařízení o jednotné společné organizace trhů], pokud jde o jejich použití v roce 2014 (KOM(2013) 226)
Press Release: 3234th Council meeting. Agriculture and Fisheries. Luxembourg, 22 April 2013 (8472/13)
EK 18. 4. 2013 představila návrh, který se týká přechodných opatření v rámci SZP pro rok 2014.
Souvisí to se zpožděním, které čeká implementaci reformních opatření v oblasti SZP (zejm. pokud jde o problematiku přímých plateb), na jejichž konečné podobě prozatím odpovědné instituce EU ještě nenašly finální shodu.
Na zasedání Rady 22. 4. 2013 mezitím probíhala další jednání o dosavadním pokroku v oblasti reformy SZP, ale také SRP, kde též zůstávají některé nedořešené otázky.
Pozadí
Jednání v Radě o balíku legislativních návrhů, který se týká reformy SZP a který EK zveřejnila v říjnu 2011, probíhala prakticky po celý rok 2012. Paralelně byly návrhy projednávány také v EP. Některé věcné, nejen finanční body reformy SZP se promítly také v závěrech jednání ER v únoru 2013, na kterém summit dospěl ke konsensu ohledně podoby nové finanční perspektivy 2014–2020.
Náležely k nim např. sporné body týkající se konvergence přímých plateb, z hlediska ČR velmi důležitá dobrovolnost zastropování plateb či flexibilita ekologizačních („ozeleňovacích“) opatření a zmírnění požadavku na vyjímání půdy z produkce (více v příspěvku „Evropská rada se dohodla na podobě finanční perspektivy pro období 2014–2020“, Institucionální záležitosti v únoru 2013).
V březnu 2013 se reforma SZP stala předmětem důležitých hlasování a jednání jak na plénu EP, tak v Radě (EP na základě Lisabonské smlouvy poprvé o reformě SZP spolurozhodoval). Obě pozice se přitom v některých bodech, které jsou důležité i z pohledu ČR, odlišují.
Jedná se o otázky konvergence přímých plateb, zastropování přímých plateb či flexibility v rámci nových ekologických opatření (ozelenění). Jednání tedy zdaleka nekončí, naopak, nyní vstupují do rozhodující fáze, v níž se obě instituce za účasti EK budou snažit své pozice sladit.
Skutečnost, že k úplné shodě na finální podobě reformy SZP prozatím nedošlo, vedla EK k návrhům, které by měly napomoci překlenout určité přechodné období na počátku nové finanční periody.
Klíčové body
Důvodem pro zveřejnění návrhu na úpravu přechodného období je především snaha řešit situaci, v níž sice může podle optimistického scénáře dojít ke shodě Rady a EP do konce června 2013, takže nová legislativa může být připravena na úrovni EU ještě před začátkem roku 2014, členské státy ale nestihnou připravit uzpůsobit do té doby svoji legislativu a administrativu novým pravidlům. Aby se zabránilo chaosu, je nutné naplánovat určité přechodné období především v oblasti vyplácení přímých plateb předtím, než bude zaveden nový systém na základě reformy. Z hlediska ČR a většiny dalších států někdejšího východního rozšíření EU je přitom důležité, že minimálně během pro rok 2014 bude prodloužen stávající systém SAPS.
Stejně tak je potřeba vzít v úvahu, že stále ještě neexistuje ani shoda klíčových institucí na podobě celkového finančního výhledu pro období 2014–2020, závěry Evropské rady ze summitu v únoru 2013 stále ještě potřebují schválení ze strany EP. Na druhé straně, jakmile bude k dispozici konečná podoba finančního výhledu, bude možné začít od roku 2014 pracovat s přidělenými finančními prostředky. Podle slov komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe jsou tedy přechodná opatření koncipována podle principu „stávající pravidla – nový rozpočet“.
Ani nová opatření podmiňující nárok na přímé platby a související s požadavky na ozeleňování nevstoupí v platnost před rokem 2015. Tato opatření totiž s sebou ponesou nezanedbatelné (a též kritizované) administrativní požadavky, kterým se budou muset zejm. platební agentury v členských státech přizpůsobit. Podobná přechodná opatření se budou týkat také programů rozvoje venkova, které jsou momentálně připravovány na základě projednávané legislativy na úrovni jednotlivých členských států.
Zde je ovšem možné připomenout, že v případě těchto projektově vázaných programů finanční podpory, které se většinou týkají delšího časového období, jsou přechodná období pro navázání na nový víceletý program obvyklá. Přechodná opatření počítají také se začleněním Chorvatska jako nového členského státu EU.
Stav projednávání reformy SZP a také SRP byly také hlavními tématy zasedání Rady 22. 4. 2013. Jednání nyní probíhají v rámci trialogu za účasti zástupců EK, EP a Rady, za Radu je koordinuje irské předsednictví.
K přetrvávajícím sporným tématům, nad nimiž musí především EP a Rada dosáhnout konsensu, náleží především nová pravidla pro vyplácení přímých plateb, organizace trhu se zemědělskými produkty, budoucnost politiky rozvoje venkova a způsob financování, řízení a monitoringu SZP.
Sporným bodem jednání Rady byla také otázka tzv. franšízy v rámci tvorby rizikového fondu pro podporu zemědělců v krizových situacích. Jedná se o opatření rozlišující úroveň podpory podle velikosti podniků, což má s ohledem na různou velikostní strukturu zemědělského sektoru v různých členských státech poměrně důležitý vliv i na výši příspěvků, které jsou od členských států požadovány pro financování tohoto rizikového fondu.
Postoj ČR
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství ČR přivítala a obecně podporuje návrh EK týkající se přechodných opatření pro rok 2014, na jednání pracovních skupin, která budou nyní vedena o tomto návrhu v rámci Rady, však chce ČR dále jednat o některých konkrétních otázkách, které se týkají přímých plateb, přesunu finančních prostředků mezi I. a II. pilířem SZP apod.
Jednoznačnou pozici ČR zastává v otázce franšízy a fondu pro zvládání rizik, kde je tato pozice dána strukturou zemědělského sektoru u nás a průměrnou velikostí zemědělského podniku, která je u nás nejvyšší v celé EU.
Jedná se tedy o podobnou otázku jako v případě zastropování přímých plateb, pouze v opačném smyslu toku plateb: nyní se nejedná o otázku objemu přímých plateb pro ČR, ale o otázku podílu ČR na financování rizikového fondu. Vzhledem k průměrné velikosti českých zemědělských podniků totiž hrozí, že ČR bude přispívat do rezervy fondu neadekvátní částkou. Český ministr zemědělství Petr Bendl proto tuto metodiku pro určení výše příspěvků členských států označil za nespravedlivou.
Předpokládaný další vývoj
Podle optimistických předpokladů irského předsednictví by trialog o reformě SZP a SRP měl být zdárně dokončen do konce června 2013. Prozatím je ale zřejmé, že některé sporné otázky přetrvávají nejen mezi Radou a EP, ale také na půdě Rady. Jednání tedy budou dále pokračovat.
Odkazy
Legal proposals for the CAP after 2013
Evropská rada 7. a 8. února 2013, závěry (víceletý finanční rámec)
Commission proposals for CAP transition rules in 2014
Ministr zemědělství Bendl: Návrh na tvorbu rizikového fondu EU je pro české zemědělce nespravedlivý