Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016

09.06.2016
Euroskop

Turci by měli mít možnost cestovat do EU bez víz, Komise představila reformu azylového systému, 5 členských států může na 6 měsíců obnovit kontroly na vnitřních hranicích, Relokace stále nefunguje, Komisaři se vyjádřili k situaci v Polsku, EU prodlužuje o 1 rok sankce vůči syrskému režimu, Poslanci vyzývají členské státy k lepší ochraně obětí, Poslanci zopakovali výzvu k solidaritě mezi členskými státy EU ve věci azylu, Nová pravidla pro Europol budou platit od poloviny roku 2017

  • Krátkodobá víza pro Turky by mohla být zrušena

  • Komise chce reformovat azylový systém včetně zavedení trvalého systému kvót

  • Řecko nevyřešilo problémy, a proto mohou pokračovat kontroly na vnitřních hranicích některých členských států

  • Státy dle 3. hodnotící zprávy stále neplní relokační kvóty

  • Komise hodnotila dní v Polsku a zaměřila se na přetrvávající problémy

  • Sankce uvalené na Sýrii byly prodlouženy

  • Oběti trestných činů by měly mít v rámci EU vyšší míru ochrany

  • Státy by měly být podle EP v otázce azylu více solidární

  • Nová pravidla pro Europol byla schválena

Turci by měli mít možnost cestovat do EU bez víz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Turecko) (KOM(2016)279)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě Třetí zpráva o pokroku Turecka při plnění požadavků plánu na uvolnění vízového režimu (KOM(2016)278)

  • Komise 4. 5. 2016 představila návrh na zrušení vízové povinnosti tureckých občanů za předpokladu, že orgány Turecka urychleně a v souladu se svým závazkem ze dne 18. 3. 2016 splní zbývající referenční kritéria plánu na uvolnění vízového režimu.

Pozadí

EU vede od prosince 2013 s Tureckem jednání o uvolnění vízového režimu a o dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Unie s Tureckem jedná na základě plánu pro přechod k bezvízovému styku. V tomto dokumentu jsou stanoveny požadavky, které musí Turecko splnit, aby Komise mohla předložit EP a Radě návrh na změnu nařízení č. 539/2001, na jejímž základě by byla zrušena vízová povinnost pro turecké občany cestující na krátkodobou návštěvu (90 dnů během 180denního období za obchodními, turistickými či rodinnými účely) do schengenského prostoru.

Plán obsahuje 72 požadavků, které jsou rozděleny do pěti tematických bloků:

  • zabezpečení dokladů,
  • řízení migrace,
  • veřejný pořádek a bezpečnost,
  • základní práva a
  • zpětné přebírání nelegálních migrantů.

V říjnu 2014 Komise přijala první zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků jejího plánu na uvolnění vízového režimu. Tato první zpráva hodnotila, do jaké míry byl každý z požadavků splněn, a vydala doporučení ohledně dalšího pokroku (více v příspěvku „Turecko se blíží k uvolnění vízového režimu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Na summitu EU-Turecko v listopadu 2015 vyjádřila turecká strana závazek zrychlit plnění plánu, mimo jiné předčasným uplatňováním všech ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem s cílem dosáhnout uvolnění vízového režimu do října 2016 (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

  • Komise v březnu 2016 přijala druhou zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků stanovených v rámci uvolňování vízového režimu. Zpráva potvrdila, ve kterých oblastech Turecko kritéria splnilo, a označila opatření, jež má Turecko přijmout, aby zajistilo splnění všech kritérií plánu.

Na summitu EU-Turecko konaném v březnu 2016 se Turecko zavázalo k ještě rychlejšímu plnění plánu. Po tomto zasedání se 28 hlav států a předsedů vlád zemí EU ve společném prohlášení zavázalo, že pokud bude splněno všech 72 referenčních kritérií plánu, zruší vízovou povinnost pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.

Předpokládalo se, že třetí zpráva o pokroku bude uvedena až na podzim 2016, ale byla vydána současně s návrhem na omezení vízové povinnosti. Současně je stále monitorováno celkové plnění dohody s Tureckem o přebírání osob.

Klíčové a sporné body

Ve třetí zprávě Komise uvádí, že turecké orgány v posledních měsících dále zintenzívnily své úsilí splnit všechny podmínky. Komise ocenila značný pokrok, kterého turecké orgány doposud dosáhly. Přijatá zpráva stanovuje zbývající referenční kritéria a obsahuje výčet konkrétních opatření, která musí Turecko přijmout, aby dostálo všem požadavkům, a to v oblastech, jako je boj proti korupci, ochrana údajů, justiční spolupráce se všemi členskými státy, posílená spolupráce s Europolem a revize právních předpisů a postupů týkajících se terorismu.

  • Pokud Turecko splní zbývající požadavky, tak by se bezvízový styk měl vztahovat na všechny členské státy EU a na 4 země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) s výjimkou Irska a Velké Británie. Bezvízový režim by se měl týkat pouze krátkodobých pobytů do 90 dnů (během jakéhokoli období 180 dnů) mimo jiné za obchodními, turistickými či rodinnými účely a nezajišťuje právo pracovat v EU. Ostatní podmínky pro vstup do schengenského prostoru, mimo jiné nutnost prokázání účelu cesty a dostatečných prostředků k pobytu, by měly nadále zůstat v platnosti.

Většina poslanců EP Komisi za navržení zrušení vízové povinnosti pro turecké státní příslušníky kritizovala. Turecko totiž nesplnilo všechny požadavky a Komise by k němu neměla dle poslanců EP mít nerovný přístup k zemím usilujícím o bezvízový styk s EU. Poslanci souhlasí s tím, že Turecko nesmí být diskriminováno, ale na druhé straně také nesmí být protežováno. Konference předsedů v EP prohlásila, že Turecko musí splnit všechny zbývající požadavky před tím, než bude EP hlasovat.

Pozice ČR

Vláda ČR je spokojena s dosavadním fungováním dohody s Tureckem a podporuje její implementaci. Zároveň vláda zdůrazňuje potřebu stejného přístupu k zemím v procesu vízové liberalizace, tedy na základě splnění stanovených podmínek a bez preferenčních výjimek.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada budou rozhodovat o přijetí návrhu Komise v rámci řádného legislativního postupu.

Odkazy

Komise představila reformu azylového systému

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing the criteria and mechanisms for determining the Member State responsible for examining an application for international protection lodged in one of the Member States by a third-country national or a stateless person (COM(2016)270)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European Union Agency for Asylum and repealing Regulation (EU) No 439/2010 (COM(2016)271)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment of ‚Eurodac‘ for the comparison of fingerprints for the effective application of [Regulation (EU) No 604/2013 establishing the criteria and mechanisms for determining the Member State responsible for examining an application for international protection lodged in one of the Member States by a third-country national or a stateless person], for identifying an illegally staying third-country national or stateless person and on requests for the comparison with Eurodac data by Member States‘ law enforcement authorities and Europol for law enforcement purposes (recast) (COM(2016)272)

  • Komise 4. 5. 2016 předložila návrh, jehož cílem je reformovat společný evropský azylový systém a vytvořit dle ní „spravedlivější, účinnější a udržitelnější“ systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy. Součástí předloženého návrhu je také transformace současného Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) do podoby plnohodnotné agentury Evropské unie pro otázky azylu a posílení databáze EU pro porovnávání otisků prstů (Eurodac).

Pozadí

Komise od května 2015, kdy představila Evropský program pro migraci, iniciovala řadu kroků, které měly problém migrace řešit. Konkrétně se věnovala otázkám nelegální migrace, ochrany hranic a azylu. Evropský program pro migraci byl následně implementován 3 prováděcími balíky – v květnu 2015, v září 2015 a v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

Se snahou Komise o řešení krize souvisí také plán mezi EU a Tureckem, který byl dojednán v březnu 2016. Vzájemná dohoda stanovila několik konkrétních kroků, které mají zamezit nelegální migraci přes Turecko (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

S migrační vlnou se přestala dodržovat pravidla azylového režimu (dublinský systém), a proto se Komise rozhodla tuto oblast reformovat. Následně Komise v dubnu 2016 představila sdělení, jehož cílem je zlepšení a reforma azylového systému v EU. Poté Komise jednotlivé možnosti revize diskutovala a v květnu 2016 uvedla návrh nařízení, jež má upravit dublinský systém do podoby, ve které by byl dle Komise spravedlivější vůči všem státům EU, a odpovědnost by nenesly jen některé z nich.

Klíčové a sporné body

Představený návrh neopouští základní princip dublinského systému – žadatelé o azyl by měli požádat v první zemi vstupu, nemají-li ovšem rodinu jinde v EU. Nový mechanismus by měl zajistit, aby azylový systém žádného členského státu nemusel čelit nepřiměřenému tlaku. Nový systém by měl zajistit rychlejší určení odpovědnosti členského státu za posouzení žádosti o azyl, což by mělo omezit tzv. „asylum shopping“.

K novým prvkům patří:

  • Posílení solidarity neboli korekční mechanismus pro rozdělování žádostí o azyl (tj. mechanismus kvót označovaný jako „mechanismus spravedlivosti“). Nový systém má automaticky stanovit, kdy se některá ze zemí potýká s nepřiměřeným počtem žádostí o azyl. To určí na základě počtu obyvatel a HDP. Členské státy by měly mít možnost neúčastnit se relokace, ale pouze v případě, že za každého žadatele, za něhož by jinak byl podle tohoto relokačního mechanismu odpovědný, poukázat členskému státu, jemuž byla daná osoba přidělena, příspěvek solidarity ve výši 250 tis. €.
  • Zohlednění přesídlovaných osob: Mechanismus by měl zohlednit zapojení konkrétního členského státu o přesídlení osob, které potřebují mezinárodní ochranu, přímo ze třetí země.
  • Účinnější systém, tj. stanovení kratších lhůt pro zasílání žádostí o přemístění, pro odpovědi i pro provádění přemístění žadatelů o azyl mezi členskými státy a bez přenosu odpovědnosti.
  • Odrazování od zneužívání systému a od druhotného pohybu osob, tj. stanovení jasnějších právních povinností pro žadatele o azyl, včetně povinnosti zůstat v členském státě odpovědném za jejich žádost.
  • Ochrana zájmů žadatelů o azyl, např. větší záruky pro nezletilé osoby bez doprovodu a s rozšířením definice rodinných příslušníků.

Velká Británie a Irsko budou mít možnost zvolit, zda se zúčastní či nikoliv.

Někteří poslanci EP se k nově představenému aktu nestaví pozitivně a vyjádřili se, že by přivítali ambicióznější řešení.

V otázce posílení systému Eurodac by měl návrh rozšířit oblast působnosti stávajícího nařízení o Eurodacu (č. 603/2013) tak, aby byla zahrnuta možnost členských států uchovávat údaje státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří nejsou žadateli o mezinárodní ochranu a u nichž bylo zjištěno, že na území EU pobývají nelegálně. Členské státy by měly nově moci uchovávat více osobních údajů – jména, data narození, státní příslušnosti, údaje o totožnosti či cestovní doklady, a zobrazení obličeje osob. Více informací v systému by mělo umožnit imigračním a azylovým orgánům snadno identifikovat nelegálního státního příslušníka třetí země či žadatele o azyl, aniž by o tyto informace musely žádat další členské státy jednotlivě, jako je tomu v současnosti.

Návrh by měl přeměnit současný Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu do podoby plnohodnotné agentury. Nově konstruovaná agentura by měla mít posílený mandát. Jedním z hlavních nových úkolů agentury by mělo být uplatňování „mechanismu spravedlivosti“ dle nového dublinského systému.

Pozice ČR

Vláda důrazně odmítá všechny mechanismy, které by vedly k trvalým kvótám. Zároveň odmítá i jakékoliv návrhy na penalizaci států, které s kvótami nesouhlasí. O konečné podobě reformy dublinského nařízení bude vláda dále intenzivně jednat, přičemž bude prosazovat, aby konečná podoba návrhů obsahovala důraz na odpovědnost členských států, ochranu hranic a výměnu informací a naopak princip přerozdělovacího mechanismu bude odmítat.

Řešení migrační krize by dle vlády ČR mělo vycházet ze základních 7 kroků – (1) řešení příčin současného migračního tlaku, mj. prováděním efektivní společné zahraniční politiky v EU a při využití všech nástrojů, které má EU k dispozici; (2) důsledná ochrana vnější hranice EU; (3) vytvoření sítě společných přijímacích center ve státech EU při vnějších hraních EU – centra mají plnit i detenční funkci; (4) efektivní vracení neúspěšných žadatelů o azyl/ekonomických migrantů; (5) společné vnější politiky EU, které omezí příčiny azylové i ekonomické migrace; (6) pomoc uprchlíkům v místě prvního vysídlení a (7) posílená spolupráce se třetími zeměmi, včetně posilování kapacit třetích zemí pro zamezování tranzitní migrace.

Předpokládaný další vývoj

Legislativní návrh je teprve na začátku legislativního procesu a lze předpokládat dlouhodobé diskuze napříč institucemi EU.

Odkazy

5 členských států může na 6 měsíců obnovit kontroly na vnitřních hranicích

Proposal for a Council implementing decision setting out a recommendation for temporary internal border control in exceptional circumstances putting the overall functioning of the Schengen area at risk (COM(2016)275)

Council Implementing Decision setting out a Recommendation for temporary internal border control in exceptional circumstances putting the overall functioning of the Schengen area at risk (2016/0140 (NLE))

  • Rada 12. 5. 2016 přijala prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví doporučení, jež umožňuje pokračovat v provádění dočasných kontrol na vnitřních hranicích EU v případě mimořádných situacích. Ode dne jeho přijetí by Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko měly mít možnost po dobu maximálně 6 měsíců zachovat přiměřené dočasné hraniční kontroly na vnitřních hranicích.

Pozadí

Schengenský hraniční kodex stanovuje zvláštní mechanismus pro mimořádné situace, kdy je ohroženo celkové fungování schengenského prostoru vlivem vážných a přetrvávajících nedostatků na vnějších hranicích EU. Smyslem tohoto mechanismu nemá být členský stát penalizovat nebo izolovat, ani jej vyloučit ze schengenského prostoru, ale pomoci vyřešit mimořádnou situaci.

Schengenský hodnotící mechanismus zavedený v říjnu 2013 nařízením Rady č. 1053/2013 stanovuje, že plnění schengenských pravidel ověřují týmy odborníků z Komise a ze členských států prostřednictvím kontrolních návštěv, které mohou být ohlášené i neohlášené. Po uskutečnění těchto návštěv je vypracována zpráva, kterou schválí schengenský hodnotící výbor složený z odborníků ze členských států.

Pokud po uplynutí 3 měsíců od přijetí doporučení Rady závažné nedostatky přetrvávají a přijatá opatření se ukážou jako nedostatečná, Komise může zahájit postup podle čl. 29 Schengenského hraničního kodexu. Čl. 29 Schengenského hraničního kodexu stanovuje, že Komise může předložit návrh doporučení, aby jako nejzazší možnost byly znovuzavedeny kontroly po celé délce nebo v konkrétních úsecích hranice jednoho nebo více členských států; návrh doporučení musí přijmout Rada kvalifikovanou většinou. Kontroly mohou být zavedeny na dobu až 6 měsíců. Toto období může být prodlužováno o další období šesti měsíců a to až do celkové doby maximálně 2 let.

V listopadu 2015 bylo hodnoceno Řecko a jeho uplatňování schengenských pravidel v oblasti správy vnějších hranic. V únoru 2016 přijala Komise hodnotící zprávu, která odhalila vážné nedostatky v ochraně vnějších hranic a Rada přijala doporučení nápravných opatření. Vzhledem k závažným nedostatkům přijala Komise na konci února 2016 prováděcí rozhodnutí, kterým stanovila doporučení zvláštních opatření, které by mělo Řecko přijmout. Cílem doporučení je zajistit, aby Řecko uplatňovalo všechna schengenská pravidla související se správou vnějších hranic (více v příspěvku „Schengenský systém hlásí problémy“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016).

V březnu 2016 Řecko předložilo akční plán věnující se nedostatkům, které zpráva zjistila. Následně v dubnu 2016 se k plánu vyjádřila Komise a předložila hodnocení přiměřenosti akčního plánu.

Klíčové a sporné body

Podle zjištění Komise přes pokrok, který Řecko učinilo, přetrvávají závažné nedostatky. Lhůta 3 měsíců nebyla dostatečná pro vyřešení všech problémů. Z toho důvodu Komise 4. 5. 2016 konstatovala, že podmínky pro uplatnění čl. 29 Schengenského hraničního kodexu jsou splněny a předložila Radě návrh doporučení prodloužit dočasné kontroly na vnitřních hranicích zavedené 5 státy schengenského prostoru. Rada toto doporučení následně schválila.

Komise konkrétně navrhla Radě doporučit, aby kontroly na vnitřních hranicích po období dalších 6 měsíců zachovalo následujících 5 členských států:

  • Rakousko na pozemní hranici mezi Rakouskem a Maďarskem a Rakouskem a Slovinskem;
  • Německo na pozemní hranici mezi Německem a Rakouskem;
  • Dánsko v dánských přístavech, které mají trajektové spojení s Německem, a na pozemní hranici mezi Dánskem a Německem;
  • Švédsko ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund;
  • Norsko v norských přístavech, které mají trajektové spojení s Dánskem, Německem a Švédskem.

Hraniční kontroly by měly být cílené a jejich rozsah, četnost, místa a doba provádění by měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné jako reakce na závažnou hrozbu vyvolanou druhotným pohybem nelegálních migrantů a v zájmu ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Schválené doporučení nepočítá se zavedením kontrol cestujících, kteří přicestují do Řecka letadlem nebo lodí nebo z jeho území takto odcestují.

Cílem Komise je zajistit návrat k běžnému fungování schengenského prostoru a veškeré kontroly na vnitřních hranicích v souladu s Plánem návratu k Schengenu do konce roku 2016 zrušit (více v příspěvku „Komise představila svůj plán pro návrat k Schengenu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Předpokládaný další vývoj

Kontroly mohou být obnoveny pouze na omezený čas. Komise usiluje o to, aby byl Schengenský systém plně funkční co nejdříve.

Odkazy

Krátce…

Relokace stále nefunguje

Komise 18. 6. 2016 přijala zprávu o pokroku v systémech pro nouzové přemístění a přesídlení. Komise hodnotila opatření přijatá do 13. 5. 2016. I přes zvýšené úsilí a větší připravenost nejsou výsledky uspokojivé. Pokroku bylo dosaženo v rámci plnění dohody EU a Turecka a počet přesídlených osob se postupně zvyšuje. Potřeba relokace je stále naléhavější, protože humanitární situace v Řecku se zhoršuje a také se zvyšuje počet příchozích přes Itálii. Nejvíce Syřanů z Turecka přijalo Švédsko a Německo. Komise opětovně vyzývá členské státy, aby zvýšily své závazky a zefektivnily systém přijímání osob. Komise rovněž požaduje, aby státy zvýšily zájem o přemístění nezletilých osob bez doprovodu. Představená zpráva je již třetí v řadě (více v příspěvku „Členské státy musí zvýšit svoji aktivitu při přesídlování uprchlíků“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016).

Komisaři se vyjádřili k situaci v Polsku

Členové Komise 18. 5. 2016 projednali aktuální situaci týkající se právního státu v Polsku. Nedávné události v Polsku týkající se zejména Ústavního soudu vedly Komisi k tomu, že zahájila dialog s polskou vládou s cílem získat potřebné záruky toho, že je v Polsku nadále respektován právní stát. Komise má stále výhrady k fungování ústavního soudu, kde je přesvědčena, že nemůže existovat žádná účinná kontrola dodržování základních práv. Obavy Komise se týkají následujících otázek: jmenování soudců ústavního soudu a provádění rozsudků. Dialog mezi Komisí a polskými orgány bude nadále pokračovat a v červnu 2016 bude vydáno formální stanovisko Komise. Komise bude nadále usilovat o otevřený dialog s polskými orgány, jež by měl zajistit plné respektování právního státu.

EU prodlužuje o 1 rok sankce vůči syrskému režimu

Rada 27. 5. 2016 prodloužila omezující opatření vůči syrskému režimu. Rozhodnuto bylo o prodloužení o 1 rok, čili do 1. 6. 2017. Toto vychází ze závěrů Rady z prosince 2014, v nichž je uvedeno, že EU bude v sankcích pokračovat, dokud budou pokračovat represe. EU přes prodloužení sankcí nechce omezit své snahy o ukončení syrského konfliktu a bude nadále podporovat úsilí mezinárodní skupiny na podporu Sýrie s cílem zajistit ukončení nepřátelských akcí. Unie bude také dále pokračovat v podpoře prostřednictvím humanitární pomoci. Mezi aktuálně platné sankce patří ropné embargo, omezení určitých investic, zmrazení majetku syrské centrální banky v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím a také zařízení a technologie pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonní komunikace. Kromě toho má více než 200 osob zákaz cestovat. Příslušné právní akty jsou uveřejněny v Úředním věstníku EU a rozhodnutí bylo přijato písemným postupem. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek v diskuzi k Sýrii zdůraznil, že EU musí posílit svoji roli v procesu politické obnovy země.

Poslanci vyzývají členské státy k lepší ochraně obětí

EP vyzval 12. 5. 2016 v rámci nelegislativního usnesení členské státy, aby se více soustředily na ochranu obětí obchodování s lidmi (zejména ženami) a přijaly opatření v oblasti prevence, pomoci a podpory. Usnesení bylo schváleno poměrem 391:43:53. Text usnesení poukazuje na to, že právní předpisy EU na ochranu obětí obchodování s lidmi nejsou dostatečné. Dle poslanců se současné iniciativy soustředí zejména na boj s mezinárodními gangy, kde bylo sice dosaženo pokroku, ale málo se věnují obětem této trestné činnosti. Opatření EU k řešení tohoto problému musí být plně realizováno skrze národní vlády. Speciální důraz by měl být kladen na ženy a děti, které jsou nejvíce ohroženou skupinou. Podle Europolu v roce 2015 zmizelo asi 10 tis. dětí od svého příchodu do EU. Děti při příchodu na území EU nejsou správně registrovány a zahrnuty do systémů ochrany dětí. Poslanci vyzývali členské státy, aby zajistily, že policie, soudnictví, zdravotnický personál a sociální pracovníci získají odpovídající školení, aby byli schopni identifikovat zranitelné oběti a nabídnout jim podporu, kterou potřebují.

Poslanci zopakovali výzvu k solidaritě mezi členskými státy EU ve věci azylu

EP 11. 5. 2016 se vyjádřil proti návrhu Komise na úpravu dublinského systému. Komise v květnu 2016 předložila svůj návrh na reformu dublinského nařízení, podle nějž kritérium prvního vstupu zůstává nejzásadnější a mělo by být doplněno korekčním mechanismem. Poslanci souhlasí s Komisí, že dublinský systém nefunguje, ale na rozdíl od ní žádají hlubší přepracování. Nová pravidla musí být dle EP založena na solidaritě mezi členskými státy EU. Mnoho poslanců žádá ambicióznější návrh a zároveň pochybuje, že by navrhovaný systém ze strany Komise mohl účinně fungovat. Poslanci kritizovali také skutečnost, že by se členské státy mohly „vyplatit” z účasti na systému. EP také v dubnu 2016 schválil nelegislativní usnesení o „komplexním přístupu k migraci „, kde požaduje radikální přepracování dublinského nařízení, které by zajistilo společnou odpovědnost, solidaritu a rychlejší zpracování žádostí o azyl.

Nová pravidla pro Europol budou platit od poloviny roku 2017

EP 11. 5. 2016 schválil nová pravidla pro Europol. V listopadu 2015 došlo ke shodě mezi institucemi EU a v květnu 2016 dohodu potvrdila jak Rada, tak EP (více v příspěvku „Europol bude mít silnější pravomoci, shodly se instituce EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015). Nová pravidla se soustředí zejména na boj proti organizovanému zločinu a proti nárůstu přeshraniční trestné činnosti a teroristických hrozeb, a to zejména tím, že usnadňuje zřízení specializovaných jednotek, které mohou okamžitě reagovat na nové hrozby. Nově schválená pravidla stanovují normy také pro Evropské středisko pro boj proti terorismu, které funguje od ledna 2016. Nově bude mít Europol v některých případech možnost vyměňovat si informace přímo se soukromými subjekty, např. s podniky nebo nevládními organizacemi, aby mohl pracovat rychleji a efektivněji. Členské státy budou nově nuceny poskytnout Europolu data, která potřebuje pro své účinné fungování. Schválený návrh nařízení vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU a vstoupí v účinnost od 1. 5. 2017.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality