Týdenní přehled dění v institucích EU 15. – 22. července 2024

V průběhu jednání proběhne prezentace pracovního programu nastupujícího maďarského předsednictví. Dále bude na programu pravidelný bod k obchodně-zemědělským otázkám, kdy Komise podá informaci o aktuální situaci, a proběhne rovněž související výměna názorů. Dále je na programu výměna názorů na téma podpory venkovských oblastí, zejména pokud jde o generační obměnu a demografický vývoj. V části Různé bude předsednictví informovat o výsledcích politického fóra o podpoře výzkumu a inovací ve střední a východní Evropě, které proběhlo 4. 7. v Bruselu. Pracovní oběd by měl mít téma zachování potravinářských tradic v EU. Dále jsou předběžně avizovány dva body v části Různé – k tématu evropského zemědělství a lesnictví a ke zlepšení implementace propagačních programů. Delegaci ČR povede náměstek ministra zemědělství M. Skřivánek.

První den je naplánovaná návštěva geotermálního vrtu a kulturní program. Druhý den je na programu jednání diskuze o roli geotermální energie v evropském energetickém mixu, implementaci energetického rámce a o národních energeticko-klimatických plánech. Během oběda proběhne diskuze ke způsobům, jak může energetický sektor přispět k nové dohodě o konkurenceschopnosti. Poslední část jednání je věnována tématu odolné, flexibilní a integrované elektrické sítě jakožto klíče k dekarbonizaci ekonomiky. Delegaci ČR povede ředitel Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu P. Binhack.

Zasedání Rady ECOFIN bude zahájeno představením priorit maďarského předsednictví v oblasti hospodářské a finanční politiky Unie. Komise poté podá zprávu o stavu provádění nástroje pro oživení a odolnost a budou rovněž předloženy ke schválení návrhy prováděcích rozhodnutí Rady k revidovaným národním plánům obnovy Finska, Německa, Polska, Kypru a Řecka. Evropská komise následně poskytne obvyklé informace ohledně vývoje finančních potřeb Ukrajiny a provádění nástroje pro Ukrajinu. Lze rovněž očekávat, že se Rada bude věnovat otázce možné půjčky od členů skupiny G7 Ukrajině, jež by byla splácena prostřednictvím mimořádných výnosů z evropské záležitosti
2
imobilizovaných aktiv Ruska. Ke schválení budou Radě předloženy návrhy doporučení pro jednotlivé země (tzn. country-specific recommendations) a návrh závěrů Rady k hloubkovým přezkumům pro rok 2024 v rámci Postupu při makroekonomické nerovnováze. V rámci provádění Paktu o stabilitě a růstu budou ministrům ke schválení předloženy návrhy rozhodnutí Rady o existenci nadměrných schodků v Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, Slovensku a v Polsku, jež povedou k zahájení Postupu při nadměrném schodku (EDP) v uvedených ČS. Ministři si poté vymění názory na konvergenční zprávy Evropské komise a Evropské centrální banky popisující pokrok v připravenosti Bulharska, České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska na přijetí eura. Dále se očekává, že ministři schválí společnou pozici EU na nadcházejícím jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20. Delegaci povede ministr financí Z. Stanjura.

Jako první bod programu proběhne politická debata na téma nedostatku pracovních sil a dovedností v EU. Dále Rada projedná dvojici dokumentů v rámci Evropského semestru a Specifických doporučení členským státům (CSR) předložených Komisí. Konkrétně jde o Příspěvek k aspektům zaměstnanosti a sociální politiky v rámci CSR: Doporučení k hospodářské, sociální, zaměstnanecké, strukturální a rozpočtové politice každého členského státu, a o stanovisko Výboru pro zaměstnanost (EMCO) a Výboru pro sociální ochranu (SPC) s posouzením CSR na rok 2024 a stanovisko k provádění CSR vydaných v roce 2023. Následovat bude politická debata na téma sociálního začlenění osob se zdravotním postižením na evropské a národní úrovni se zaměřením na podporu (re)integrace do trhu práce. V neposlední řadě ČR představí non-paper na téma zajištění rychlé důchodové ochrany pro osoby, které využily svobody pohybu v rámci EU. Pracovní oběd ministrů se pak bude věnovat problematice území soudržnosti pro podporu sociálního začlenění. Delegaci ČR povede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí M. Jurečkou.

Na Radě pro zahraniční věci proběhne tradiční diskuze o všech aspektech ruské agrese vůči Ukrajině s důrazem na vojenskou podporu, využití mimořádných výnosů z imobilizovaných ruských aktiv nebo na další kroky v mírovém procesu. Zúčastnit by se měl skrze videokonferenci jako pravidelně ukrajinský ministr zahraničí D. Kuleba. Proběhne také diskuze o situaci na Blízkém východě, která se zaměří například na podporu Palestinské národní správy, kontakty s arabskými partnery a regionální dimenzi konfliktu včetně podpory libanonské vlády, připravovanou asociační radu EU-Izrael či reaktivaci asistenční mise EU na hranicích v Rafáhu. Během oběda si ministři neformálně vymění názory s prezidentkou Evropské investiční banky Nadiou Calviñovou. V rámci aktuálních otázek by měl Vysoký představitel Borrell informovat o zprávě o pokroku v oblasti digitální diplomacie. Delegaci ČR na jednání povede ministr zahraničí J. Lipavský.

Neformální Rada JHA bude zahájena dne 21. 7. večeří ministrů vnitra. Následný program dne 22. 7. bude rozdělen do třech pracovních zasedání. První se bude týkat budoucnosti spolupráce v rámci vnitřních věcí, druhá část se bude věnovat implementaci interoperability a poslední částí bude diskuze ohledně boje proti organizovanému zločinu. Obědové téma bude věnováno vnější dimenzi migrace. Účast ministra vnitra ČR prozatím nebyla potvrzena.
Pro jednání ministrů spravedlnosti dne 23. 7. jsou na programu 3 bloky: posílení právní konkurenceschopnosti EU, role umělé inteligence v justici a budoucnost justiční spolupráce v oblasti civilního a trestního práva. Delegaci ČR povede vrchní ředitelka Z. Fišerová.