Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016

08.04.2016
Euroskop

Komise představila nástroj pro pomoc při mimořádných událostech v EU, Turecko je blíže k uvolnění vízového režimu s EU, Komise představila svůj plán pro návrat k Schengenu,EU usiluje o volný pohyb veřejných listin, Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení, Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů, Aktualizace pravidel pro Europol, Rada chce více bojovat proti převaděčství, Mimořádná podpora pro země zasažené uprchlickou krizí

  • Nejen s uprchlickou krizí má pomoci členským státům nový nástroj mimořádné pomoci EU

  • Turci usilují o uvolnění vízového režimu

  • Schengenský systém nefunguje a je potřeba vyvinout větší úsilí o jeho záchranu, říká Komise

  • Uznávání veřejných listin mezi členskými státy v EU by mělo být jednodušší

  • Komise opětovně akcentuje nutnost dodržování pravidel relokace

  • EU a Turecko společně řeší migrační krizi

  • Reforma pravidel Europolu má zelenou

  • EU musí bojovat proti převaděčství, shodly se členské státy

  • Země, které jsou zasaženy migrační vlnou, mají možnost získat další mimořádnou podporu

Komise představila nástroj pro pomoc při mimořádných událostech v EU

Proposal for a Council regulation on the provision of emergency support within the Union (COM(2016)115)

  • Komise 2. 3. 2016 navrhla nový nástroj mimořádné pomoci pro rychlejší reakci na krize uvnitř EU.

Pozadí

Na pozadí nepolevujícího tlaku uprchlické krize na mnohé členské státy EU navrhuje Komise rychlejší způsob poskytování podpory řešení rozsáhlých humanitárních krizí uvnitř EU. Komise navrhla nový nástroj mimořádné pomoci, který bude využíván v situacích, kdy bude uvnitř EU třeba zajistit rychlejší a cílenější reakci na krize velkého dosahu. Pomůže tak například členským státům zvládat velké počty uprchlíků.

Komise svým návrhem přímo navazuje na závěry Evropské rady z února 2016, v nichž vlády členských států Komisi vyzvaly, aby vybudovala kapacitu, která umožní poskytovat mimořádnou pomoc interně.

K mobilizaci hmotné podpory, např. přístřeší, hygienických potřeb a zdravotnického materiálu, ale i odborných znalostí na pomoc Maďarsku, Řecku, Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku při zvládání rostoucího počtu příchozích byl využit mechanismus civilní ochrany EU. Tento mechanismus byl však navržen pro situace, kdy je v nouzi jen jeden členský stát. Neposkytuje totiž finanční prostředky a spoléhá na dobrovolné nabídky členských států, jejichž vlastní podpůrné kapacity mohou být v současné situaci také přetížené. Navrhovaný nástroj mimořádné podpory by tak měl zaplnit tuto mezeru.

Klíčové a sporné body

  • Nový nástroj by měl pomáhat těm členským státům, jejichž vlastní kapacity reakce jsou zahlceny urgentními a výjimečnými okolnostmi, ať už jde o náhlý příliv uprchlíků nebo o jiné události, které narušují běžný chod země. Poskytování mimořádné pomoci bude založeno na čl. 122 odst. 1 SFEU, díky čemuž bude možné podporu poskytovat co nejrychleji a nejšířeji.

Podpora při mimořádných událostech má za cíl poskytnout nouzové řešení vycházející z potřeb, které doplní či rozšíří příslušná opatření ze strany postižených členských států. Podpora zahrnuje operace na pomoc a ochranu, jejichž cílem je záchrana životů, zmírňování utrpení a zachování lidské důstojnosti (poskytnutí základní humanitární pomoci a služeb v oblasti zdravotnické péče, vzdělání a ochrany nebo poskytnutí materiálu ke stavbě obydlí a souvisejících služeb, zajištění vody a hygieny atd.). S ohledem na současnou uprchlickou krizi může tato podpora při mimořádných událostech zahrnovat mimo jiné také zajištění potravin, přístřeší, léků a dalších základních potřeb pro vysoké počty přicházejících mužů, žen a dětí. Neomezuje se pouze na současnou uprchlickou krizi. Lze ji kupříkladu využít při dalších mimořádných událostech s rozsáhlým humanitárním dopadem, jako jsou jaderné či chemické havárie, teroristické či kybernetické útoky a epidemie.

Mimořádná pomoc by byla poskytována v těsné koordinaci s členskými státy a organizacemi, jako jsou agentury OSN, nevládní organizace a mezinárodní organizace, a tvořilo by ji zajišťování základních potřeb, jako je jídlo, přístřeší a léky, pro velké počty dětí, žen a mužů, kteří dnes přicházejí do zemí EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise musí urychleně předložit opravný rozpočet na rok 2016 s novou rozpočtovou položkou pro tento nástroj. Pro rok 2016 se finanční potřeba odhaduje na 300 mil. €. Po 200 mil. € by pak mělo být vyčleněno na roky 2017 a 2018. Finance tedy nebudou přesměrovány ze stávajících programů humanitární pomoci pro oblasti mimo EU.

Odkazy

Turecko je blíže k uvolnění vízového režimu s EU

Report from the Commission to the European Parliament and the Council – Second Report on progress by Turkey in fulfilling the requirements of its visa liberalisation roadmap (KOM(2016) 140)

Roadmap towards a visa-free regime with Turkey

  • Komise 4. 3. 2016 přijala druhou zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků stanovených v rámci uvolňování vízového režimu. Turecko dle Komise od října 2014 udělalo velký krok kupředu. Cílem je dokončení procesu uvolnění vízového režimu do října 2016.

Pozadí

Od prosince 2013 vede EU dialog s Tureckem o uvolnění vízového režimu a o dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem. Unie s Tureckem jedná na základě plánu pro přechod k bezvízovému styku. V tomto dokumentu jsou stanoveny požadavky, které musí Turecko splnit, aby Komise mohla předložit EP a Radě návrh na změnu nařízení nařízení č. 539/2001, na jejímž základě by byla zrušena vízová povinnost pro turecké občany cestující na krátkodobou návštěvu (90 dnů během 180denního období za obchodními, turistickými či rodinnými účely) do schengenského prostoru.

Plán obsahuje 72 požadavků, které jsou rozděleny do pěti tematických bloků:

  • zabezpečení dokladů,
  • řízení migrace,
  • veřejný pořádek a bezpečnost,
  • základní práva a
  • zpětné přebírání nelegálních migrantů.

V říjnu 2014 Komise přijala první zprávu o pokroku Turecka při plnění požadavků jejího plánu na uvolnění vízového režimu. Tato první zpráva hodnotila, do jaké míry byl každý z požadavků splněn, a vydala doporučení ohledně dalšího pokroku.

Na summitu EU-Turecko, který se uskutečnil v listopadu 2015, byl deklarován posun v agendě a Turecko se zavázalo k rychlejšímu splnění požadavků plánu včetně dřívějšího uplatňování všech ustanovení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob.

Klíčové a sporné body

Zpráva uvádí, že Turecko v poslední době (nejvíce je to patrné od listopadu 2015, kdy se uskutečnil summit EU-Turecko) urychlilo reformní proces zaměřený na splnění požadavků plánu.

Dle zprávy musí Turecko učinit pokrok ve věci vydávání pasů obsahujících otisky prstů držitele v souladu s předpisy EU. Turecko by mělo dále snížit počet nevyřízených případů v azylových řízeních a více spolupracovat se všemi členskými státy, se kterými sousedí, zejména pokud jde o zpětné přebírání osob a policejní a justiční záležitosti. Zpráva dále uvádí potřebu efektivnějšího potírání korupce a organizovaného zločinu. Dalšími nezbytnými kroky jsou přijetí právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů v souladu s předpisy EU, uzavření dohod o spolupráci s Europolem a Eurojustem a rozvoj komplexních opatření k sociálnímu začlenění obyvatel romského původu.

Zpráva rovněž připomíná, že Turecko, aby mu bylo umožněno uvolnění vízového styku, musí uvést své právní předpisy týkající se terorismu do souladu s normami EU a Rady Evropy a přijmout a začlenit do svého práva několik mezinárodních úmluv.

Předpokládaný další vývoj

Na podzim roku 2016 by měla být předložena třetí zpráva o pokroku a do října 2016 by měl být dokončen proces uvolnění vízového režimu a mělo by dojít ke zrušení vízové povinnosti pro turecké občany v rámci schengenského prostoru, ale to pouze v případě splnění všech požadavků.

Odkazy

Komise představila svůj plán pro návrat k Schengenu

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Back to Schengen – A Roadmap (COM (2016)120)

  • Komise 4. 3. 2016 navrhla plán, jenž by měl vést k obnově fungování schengenského systému a k obnovení řádu v oblasti řízení vnějších a vnitřních hranic EU.

Pozadí

V důsledku uprchlické krize dochází k častému negativnímu hodnocení fungování celého systému, který nyní prochází zatěžkávací zkouškou. Na základě závěrů Evropské rady z února 2016, která stanovila mandát pro obnovení funkčnosti schengenského prostoru, bylo vypracováno sdělení, jež nyní představila Komise. Problémem, který prohlubuje nefunkčnost Schengenu, jsou také dočasné hraniční kontroly některých členských států, které omezují volný pohyb osob a navíc znamenají značné ekonomické náklady. Od září 2015 zavedlo kontroly z důvodů souvisejících s uprchlickou krizí 8 zemí, které doposud jednaly na základě jednostranných rozhodnutí podle Schengenského hraničního kodexu (dle čl. 23 až 25).

Klíčové a sporné body

Komise definovala kroky, které je potřeba podniknout ve správě řeckých hranic. Doporučuje zajistit úplnou identifikaci a registraci všech vstupů skrze hranice. Řecko by mělo také v brzké době předložit akční plán stanovující kroky k plnění schengenského hodnocení. Dle Komise by měl mít Frontex rovněž možnost neprodleně připravit další vyslání evropských jednotek pohraniční stráže.

V prosinci 2015 předložila Komise návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Komise považuje za důležité, aby EP a Rada návrh přijaly nejpozději v červnu 2016, a stráž tak mohla zahájit činnost během léta 2016. Komise prostřednictvím zprávy vyzvala také členské státy a agenturu Frontex, aby zahájily přípravy na postupné zavedení nového systému.

Komise přes návrhy nových kroků silně akcentuje potřebu dodržování stávajících pravidel, jež by měla vést také k řešení současné situace. Členské státy by měly na hranici odepřít vstup státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují podmínky vstupu podle Schengenského hraničního kodexu a nepodali žádost o azyl, ačkoli měli příležitost tak učinit.

V příloze sdělení je uveden také podrobný plán stanovující kroky až do prosince 2016.

Nejpozději do 1. 4. 2016: Členské státy poskytnou v reakci na výzvu Frontexu lidské zdroje a technické vybavení.

Nejpozději do 12. 4. 2016 Komise předloží své posouzení přiměřenosti akčního plánu, který vypracovalo Řecko.

16. 4. 2016 Komise předloží druhou zprávu o relokaci uprchlíků v rámci EU a o závazcích týkajících se přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU do EU.

Ve dnech 11.–17. 4. 2016: Odborníci z řad Komise a členských států vypracují schengenské hodnocení vzdušných, pozemních a námořních hranic Řecka.

Nejpozději do 12. 5. 2016 Řecko podá zprávu o provádění doporučení Rady.

12. 5. 2016, pokud by závažné nedostatky ochrany vnějších hranic přetrvávaly, předloží Komise návrh podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu.

13. 5. 2016: Pokud by závažné nedostatky ochrany vnějších hranic přetrvávaly, by měla Rada přijmout doporučení podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, aby byl v otázce dočasné ochrany vnitřních hranic zaveden jednotný přístup Unie.

16. 5. 2016:Komise předloží třetí zprávu o relokaci uprchlíků v rámci EU a o závazcích týkajících se přesídlování uprchlíků ze zemí mimo EU do EU.

Nejpozději v červnu 2016 dosáhnou legislativní orgány EU politické dohody o evropské pohraniční a pobřežní stráži a přijmou právní akt.

Červen 2016: Komise předloží posouzení možnosti obnovit přemísťování osob do Řecka na základě dublinského nařízení.

Nejpozději v srpnu 2016: Evropská pohraniční a pobřežní stráž začíná fungovat.

Nejpozději v září 2016: Evropská pohraniční a pobřežní stráž je plně funkční a vypracovává první testy zranitelnosti, aby mohla být přijata veškerá nezbytná preventivní opatření.

Prosinec 2016: Pokud to celková situace dovolí, cílové datum, kdy mají být ukončena mimořádná ochranná opatření.

Předpokládaný další vývoj

V případě, že značné nedostatky ochrany vnějších hranic budou přetrvávat i po 12. 5. 2016, Komise by měla předložit Radě návrh podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, ve kterém doporučí, aby byl v otázce ochrany vnitřních hranic zaveden jednotný přístup EU, dokud nebudou strukturální nedostatky odstraněny.

Odkazy

EU usiluje o volný pohyb veřejných listin

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on promoting the free movement of citizens and businesses by simplifying the acceptance of certain public documents in the European Union and amending Regulation (EU) No 1024/2012 (COM(2013)228)

  • Rada 10. 3. 2016 přijala postoj v prvním čtení k návrhu nařízení, které má usnadnit volný pohyb zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v EU.

Pozadí

Komise předložila návrh v dubnu 2013. Navrhované nařízení by se mělo pozitivně dotknout cca 1,4 mil. dokumentů, které jsou dnes každoročně kvůli pohybu cca 12,6 mil. fyzických a 7 mil. právnických osob (zejm. malých a středních podniků) napříč členskými státy ověřovány. Komise vyčíslila roční úspory (v důsledku přijetí nových pravidel a nad rámec úspory času) na 330 mil. €. Přijetím nového souboru pravidel chce Komise omezit byrokracii, která občany EU zatěžuje.

Klíčové a sporné body

  • Nové nařízení by mělo zrušit požadavek na apostilaci („legalizaci“) veřejných listin (a to jak v případě fyzických, tak i právnických osob), které vnitrostátní orgány v případě některých veřejných listin vydaných jiným členským státem stále vyžadují. Odpadla by tedy povinnost předkládat ověřenou kopii spolu s originálem veřejné listiny.

Jedná se například o listiny týkající se osobního stavu (narození, úmrtí, manželství, registrovaného partnerství, rodičovství, adopce, úmrtí, pobytu, občanství a státní příslušnosti, nemovitosti, právního postavení a zastoupení společnosti nebo podniku, práv duševního vlastnictví) nebo potvrzení o neexistenci záznamu v rejstříku trestů. Nařízení se rovněž vztahuje na veřejné listiny, jež mohou být od občanů EU požadovány v případě, že si přejí volit nebo být voleni ve volbách do EP nebo v obecních volbách. Současně platí, že nová pravidla by neměla mít žádný dopad na uznávání obsahu či účinků těchto listin, měla by pouze pomáhat prokazovat pravost veřejných listin (více v příspěvku „Komise: Drahá úřední razítka na veřejných listinách končí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2013).

Nařízení by mělo také zavést nepovinné vícejazyčné standardní formuláře, které budou sloužit jako pomůcka pro překlad a budou přiloženy k některým veřejným listinám nejčastěji používaným v přeshraničním kontextu.

Předpokládaný další vývoj

EP bude na plenárním zasedání hlasovat ve druhém čtení a očekává se, že postoj Rady v prvním čtení schválí beze změn, čímž bude legislativní postup ukončen.

Odkazy

Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – First report on relocation and resettlement (COM(2016)165)

  • Komise 16. 3. 2016 vydala zprávu o fungování dočasných režimů nouzové relokace a Evropském programu znovuusídlování. Zpráva shrnuje dosavadní problémy a nabízí doporučení ke zlepšení realizace těchto programů.

Pozadí

V červnu 2015 přijala Komise návrh Evropského programu znovuusídlování a v červenci 2015 se členské státy dohodly přesídlit více než 22 tis. osob, které urychleně potřebovaly mezinárodní ochranu, dle údajů vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

V září 2015 byl 2 rozhodnutími Rady stanoven režim nouzové relokace – Rozhodnutí Rady o relokaci 40 000 osob z Itálie a Řecka a Rozhodnutí Rady o relokaci 120 000 osob z Itálie a Řecka. Členské státy prostřednictvím rozhodnutí přislíbily přerozdělit do září 2017 celkem 160 000 osob z Itálie a Řecka (a případně z jiných členských států).

Během podzimu 2015 migrační vlna nepolevovala a EU se ji pokusila řešit prostřednictvím bilaterálních jednání mezi EU a Tureckem. V listopadu 2015 se konal summit představitelů EU a Turecka, jehož výsledkem byl akční plán EU a Turecko. Cílem akčního plánu je zejména pomoc Turecku zvládat množství příchozích osob na jeho území a rovněž nabídnout bezpečnou a legální cestu do Evropy těm osobám, které potřebují ochranu.

V březnu 2016 na svém zasedání Evropská rada vyzvala k urychlení relokací. Členské státy příliv uprchlíků nezvládají a s velkými problémy se potýká zejména Řecko. Sdělení vychází jednak ze závěrů březnového setkání Evropské rady a jednak z povinnosti stanovené v čl. 12 dvou rozhodnutí Rady o relokaci a také ze závazku Komise vyplývajícího z plánu návratu k Schengenu.

Klíčové a sporné body

  • Průběh relokace, na kterém se členské státy v průběhu roku 2015 dohodly, není funkční a k 15. 3. 2016 bylo z Řecka a Itálie relokováno jen méně než 1 tis. žadatelů o azyl. Ve své zprávě Komise uvádí, že nejpalčivějším problémem je malá politická vůle.

Z důvodu nefunkčnosti systému se Komise rozhodla představit možné kroky, které by mohly vést ke zlepšení relokačního řízení. Členské státy by podle Komise měly jednat rychleji a rozhodněji, neboť osob, které jsou připraveny k relokaci, je vyšší než počet míst přislíbených členskými státy. Pro naplnění dříve sjednaných kvót by bylo nutné měsíčně relokovat více než 5,5 tis. osob.

Komise v předložené zprávě žádá členské státy, aby přislíbily více míst a zkrátily dobu potřebnou k vyřízení žádostí. Členské státy by dle Komise měly také omezit dodatečné bezpečnostní kontroly pouze na odůvodněné případy.

Komise nezdůraznila pouze problémy států, kam by měly být osoby relokovány, ale také upozornila na to, aby Řecko a Itálie zajistily rychlé a účinné fungování systému, zejména pokud jde o systematické bezpečnostní kontroly a kvalitu informací zasílaných členským státům.

Komise kromě malé politické vůle pokládá za největší problém rozdílnost v kritériích výběru, délce řízení, nástrojích pro integraci nebo v počtu dostupných míst mezi jednotlivými státy. Problémy vznikají také kvůli nedostatečné přijímací kapacitě a kvůli zpožděním, která jsou způsobena prověřováním při odchodu ve třetích zemích.

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos uvedl: „Členské státy EU závazně přislíbily relokovat 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, a tento závazek při různých příležitostech znovu potvrdily. V nadcházejících dnech a týdnech musí být relokováno mnohem více lidí než doposud. Členské státy musí rovněž poskytnout alternativní bezpečné a legální trasy do Evropy pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.“

Předpokládaný další vývoj

Komise bude ve vydávání zpráv pokračovat a doporučuje, aby do vydání příští zprávy bylo relokováno nejméně 6 tis. osob a do vydání třetí měsíční zprávy, která by měla vyjít v květnu 2016, by mělo být dokončeno minimálně 20 tis. relokací.

Odkazy

Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů

  • Evropská rada 18. 3. 2016 jednala s Tureckem. Od listopadu 2015 se jednalo již o třetí setkání podobného druhu. Hlavním cílem setkání bylo opět řešení migrační krize.

Pozadí

EU se v listopadu 2015 věnovala mezinárodnímu řešení migrační krize se třetími státy EU. Drtivá většina uprchlíků ze Sýrie přicházejících do EU se nachází v Turecku v uprchlických táborech. Turecko má aktuálně na svém území více než 2 mil. syrských uprchlíků. Na jednání Evropské rady 15. 10. 2015 byl projednáván akční plán připravovaný mezi EU a Tureckem ve věci spolupráce při migrační krizi (více v příspěvku „Instituce EU schválily více financí na řešení migrační krize“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015).

Nejdříve Rada a posléze plénum EP schválily v říjnu 2015 navýšení alokace ve výši 401, 3 mil. € v letošním rozpočtu, které budou určeny jak členským státům EU, tak třetím zemím nejvíce zasaženým přívalem uprchlíků a 3 agenturám EU, které se na řešení tohoto problému podílejí. Navázaly tak na závěry Evropské rady z 23. 9. 2015 (více v příspěvku „Chceme povinné kvóty na uprchlíky, rozhodly členské státy EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2015).

EU přislíbila Turecku finanční pomoc ve výši 3 mld. € na základě neformálního jednání Evropské rady při summitu ve Valletě, která má přispět k oslabení migrační vlny do EU a poskytnutí pomoci uprchlíkům přímo v uprchlických táborech na tureckém území.

Součástí dohody o akčním plánu bylo:

  • řešení prvotních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování,
  • posílení spolupráce v oblasti legální migrace a mobility,
  • zvýšení ochrany migrantů a žadatelů o azyl,
  • předcházení nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti těmto jevům,
  • zvýšení společného úsilí o zlepšení spolupráce v oblasti navracení, zpětného přebírání a reintegrace (více v příspěvku „Pokračování migrační krize: 3 mld. € pro Turecko a větší kontrola schengenských hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015).

Klíčové a sporné body

Na společném březnovém jednání Turecko i EU opětovně potvrdily své odhodlání provádět společný akční plán, který byl aktivován koncem listopadu 2015. V souvislosti s plněním akčního plánu bylo dosaženo již několika cílů. Turecko otevřelo svůj trh práce občanům Sýrie, kteří požívají dočasné ochrany, pro občany Sýrie a státní příslušníky jiných zemí byly zavedeny nové vízové požadavky. Unie zahájila vyplácení prostředků z nástroje pro uprchlíky ve výši 3 mld. € a pokročila i práce v oblasti uvolňování vízového režimu a přístupových jednání.

Výsledkem společného jednání jsou kroky, které by měly rozbít obchodní modely převaděčů a ukončit nelegální migrací z Turecka do EU. Vzájemná dohoda stanovuje následující postupy:

  1. Všichni noví nelegální migranti vstupující od 20. 3. 2016 na řecké ostrovy z Turecka budou navráceni do Turecka.
  2. Za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka bude jeden syrský občan přesídlen z Turecka do EU, a to s ohledem na kritéria zranitelnosti vypracovaná OSN.
  3. Turecko přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránilo vzniku nových tras pro nelegální migraci z Turecka do EU, ať už námořních nebo pozemních, a bude za tímto účelem spolupracovat se sousedními státy i s EU.
  4. V momentě, kdy dojde k ukončení nebo alespoň omezení počtu případů nelegálního překračování hranice, bude aktivován dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů.
  5. V případě, že budou splněna všechna kritéria, bude moci dojít k plnění plánu na uvolnění vízového režimu ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům s cílem zrušit vízové požadavky pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.
  6. EU bude pokračovat ve vyplácení původně vyčleněných 3 mld. € v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku a zajistí financování dalších projektů.
  7. EU i Turecko budou také pokračovat v probíhající práci týkající se celní unie.
  8. Během nizozemského předsednictví má dojít k pokroku v přistupování Turecka do EU prostřednictvím otevření kapitoly č. 33.
  9. Unie bude intenzivně spolupracovat s tureckou stranou s cílem zlepšení humanitární situace v Turecku a v blízkosti jeho hranic.

Poslanci požádali o podrobnosti dohody mezi EU a Tureckem. Zdůraznili totiž, že je nezbytné v oblasti migrace a řízení uprchlických toků dodržovat mezinárodní pravidla azylu.

Pozice ČR

Vláda ČR ocenila, že dohoda s Tureckem nezavazuje ČR k přijetí většího počtu uprchlíků a že přesídlení z Turecka bude probíhat pouze v rámci dosavadních závazků. Vláda ČR rovněž uvítala, že Evropská rada dala za pravdu státům visegrádské skupiny, když mezi závěry summitu zahrnula uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci. ČR také souhlasí s tím, že přístupová jednání EU s Tureckem a jednání o zrušení vízové povinnosti pro turecké občany cestující do EU by neměla být spojena s otázkou uprchlíků.

Předpokládaný další vývoj

Provádění jednotlivých opatření bude monitorováno 1x měsíčně a EU s Tureckem se také rozhodly, že v případě potřeby uspořádají další společné zasedání v souladu se společným prohlášením z listopadu 2015.

Odkazy

Krátce…

Aktualizace pravidel pro Europol

Rada 10. 3. 2016 přijala postoj v prvním čtení k návrhu nařízení o Agentuře EU pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol). Cílem tohoto nového návrhu nařízení je především uvést stávající rozhodnutí Rady o Europolu (č. 2009/371) v soulad s požadavky Lisabonské smlouvy. Rovněž by se jím měly upravit vnější vztahy Europolu podle nových pravidel Smlouvy. Nařízení by mělo vést k vytvoření spolehlivého režimu ochrany údajů v rámci Europolu, zaručujícího zejména, aby inspektor ochrany údajů Europolu byl plně nezávislý, mohl účinně jednat a měl dostatečnou pravomoc zasáhnout. Předpokládá se, že EP bude hlasovat ve druhém čtení v květnu 2016 na plenárním zasedání, a schválí tak postoj Rady v prvním čtení beze změn, čímž by měl být legislativní proces ukončen (více v příspěvku „Europol bude mít silnější pravomoci, shodly se instituce EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015).

Rada chce více bojovat proti převaděčství

Rada se 10. 3. 2016 vyjádřila k otázkám migrace a převaděčství. Rada je znepokojena ve svých závěrech s řadou faktů pojících se s otázkami migrace. Jedná se zejména o množství zemřelých při pokusech o přesun do EU. Boj proti zločineckým sítím obchodníků s lidmi a převaděčů musí dle Rady zůstat prioritou. Rada ve svých závěrech vyzvala členské státy, aby urychlily proces systematické registrace, včetně snímání otisků prstů nelegálně přicházejících státních příslušníků třetích zemí podle nařízení o Eurodacu (č. 2725/2000), a aby prováděly systematické bezpečnostní kontroly za použití příslušných databází, zejména SIS II, Interpolu, VIS a vnitrostátních policejních databází a s podporou agentury Frontex a Europol. Členským státům Rada doporučila řadu dalších kroků, které by měly vést ke zlepšení současné situace. Komise by dle Rady měla podporovat členské státy při vytváření sítě jednotných kontaktních míst. Dle Rady se musí do řešení situace zapojit také další evropské agentury.

Mimořádná podpora pro země zasažené uprchlickou krizí

Rada 16. 3. 2016 schválila mimořádnou podporu pro Řecko a další členské státy tvrdě zasažené uprchlickou krizí. Podpora má být využita z rozpočtu EU, poněvadž Rada podpořila návrh opravného rozpočtu č. 1, který předložila Komise dne 9. března 2016, a souhlasila s tím, aby bylo z rozpočtu EU na rok 2016 uvolněno 100 mil. € v závazcích a 80,2 mil. € v platbách. Prostředky schválené Radou budou financovány prostřednictvím přerozdělení prostředků v rámci okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) víceletého finančního rámce EU pro období 2014-2020. V případě, že budou potřeba další prostředky, tak může Komise předložit další návrhy na mimořádnou podporu. Podle odhadů Komise bude v roce 2016 k poskytnutí mimořádné podpory v souvislosti s uprchlíky zapotřebí 300 mil. € a v roce 2017 i v roce 2018 pak vždy dalších 200 mil. €. Rada rovněž schválila navýšení počtu zaměstnanců Evropského centra pro boj proti terorismu zřízeného v rámci Europolu. Návrh opravného rozpočtu č. 1/2016 ještě musí schválit EP.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality