Česko chystá sídlo, odkud bude řídit EU

10.04.2006
Šestipatrová kancelářská budova na Rue Caroly v centru Bruselu není na první pohled nijak výjimečná. Za tři roky na ni ale upře pozornost celá Evropa.

Šestipatrová kancelářská budova na Rue Caroly v centru Bruselu není na první pohled nijak výjimečná. Za tři roky na ni ale upře pozornost celá Evropa. Několik set Čechů totiž z 2424 čtverečních metrů plochy jejích čtyř pater, která si minulý týden pronajala Česká republika, bude řídit Evropskou unii.
Pro Česko přitom může být půlroční předsednictví EU, které začne 1. ledna 2009, velkou šancí a reklamou. Může ale také skončit pořádnou ostudou.

Volby jsou komplikací

Přípravy na české předsednictví navíc komplikují blížící se domácí volby. S některými zásadními rozhodnutími, jako je třeba systém řízení a rozhodování, se totiž čeká až na novou vládu. Šéf diplomacie Cyril Svoboda už několikrát varoval, že Česko své přípravy na předsednictví EU podceňuje.
Největší starosti diplomatům dělají jazykové znalosti úředníků. Všichni Češi, kteří budou řídit stovky formálních i neformálních jednání a koordinovat činnost evropských institucí, musejí umět anglicky a francouzsky.

Tyto dva jazyky jsou v institucích EU zcela rovnocenné a běžně se přechází z jednoho do druhého.
„Z jazykové připravenosti jde strach. Ani na našem ministerstvu, které je na tom asi nejlépe, to není zdaleka dokonalé,“ tvrdí zdroj.
Už za pár měsíců by ale několik set úředníků mělo začít chodit na kursy francouzštiny, které pro ně má zorganizovat francouzské velvyslanectví.

Česko přitom čeká v čele EU pořádné sousto. Bude odpovídat za zásadní reformy rozpočtu a společné zemědělské politiky, vstup Chorvatska do EU, spuštění satelitního systém Galileo i otevření pracovních trhů zemí, které to do té doby neudělají. Navíc se v té době budou konat volby do Evropského parlamentu a bude končit funkční období nynější Evropské komise.

150 nových úředníků

Už nyní ale mají některé resorty strach, že si své lidi, kteří v Bruselu získají obrovské zkušenosti, po návratu do Prahy neudrží.

Autor: Radek Honzák

Sdílet tento příspěvek