Podpora průmyslu a podnikání spadá především do kompetencí členských států. Na úrovni EU se tato politika zaměřuje na vytvoření rámcových podmínek pro rozvoj podniků a inovací. Zohledňuje přitom, že většinu podniků tvoří malé a střední firmy. Její základ proto představuje tvorba příznivého ekonomického klimatu a doplňují ji specifické iniciativy pro určité sektory. EU usiluje o to, aby byly její průmysl a podniky konkurenceschopnější, a prostřednictvím příznivého podnikatelského prostředí podporuje zaměstnanost a růst.

K podpoře průmyslu a podnikání EU přispívá především:

• vytvářením vnitřního trhu,
• rámcovými desetiletými hospodářskými strategiemi,
• iniciativami na snižování byrokratické zátěže,
• podporou malých a středních podniků,
• podněcováním inovací a ochranou duševního vlastnictví,
• podporou strategicky důležitých odvětví (letecký a kosmický průmysl nebo biotechnologie), podporou tradičních odvětví (např. textilní a automobilový průmysl).

Montiho zpráva zveřejněná v květnu 2010 navrhuje např. vytvoření jednotného digitálního trhu, plné využití potenciálu jednotného trhu se službami či vybudování „fyzické“ infrastruktury pro jednotný trh. Věnuje se také postavení sociálních služeb v rámci jednotného trhu, smíru mezi ekonomickou svobodou a právy pracujících nebo integrací politických cílů EU do politiky veřejných zakázek. Řeší rovněž otázku zajištění regulace na úrovni EU. (foto: Audiovisual Service EU)

V březnu 2019 Evropská rada vyzvala Evropskou komisi, aby předložila dlouhodobou vizi průmyslové politiky. Následně pak Rada přijala v květnu 2019 závěry, v nichž představila vizi evropského průmyslu pro rok 2030. Komise představila v březnu 2020 Novou průmyslovou strategii pro Evropu, v niž vytyčila plán, jak by se průmysl EU mohl stát lídrem ekologické a digitální transformace, a zvýšit tak svou konkurenceschopnost. K dosažení tohoto cíle vytvořila politickou koncepci, jež se zaměřuje na lepší propojení potřeb a poskytnutí podpory všem aktérům v jednotlivých hodnotových řetězcích nebo průmyslových ekosystémech. Důraz přitom položila na základní kameny průmyslu, tedy inovaci, konkurenceschopnost a silný, dobře fungující jednotný trh, a zároveň na posílení naší globální konkurenceschopnosti prostřednictvím otevřených trhů a rovných podmínek.

V návaznosti na krizi COVID-19 Komise v květnu 2021 aktualizovala novou průmyslovou strategii s cílem posílit odolnost jednotného trhu a zajistit vedoucí postavení EU v procesu souběžné ekologické a digitální transformace. Komise plánuje mimo jiné:

• navrhnout mimořádný nástroj pro jednotný trh – strukturální řešení pro zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí. Tento nástroj by měl zajistit větší transparentnost a solidaritu a pomoci řešit kritický nedostatek výrobků/produktů tím, že urychlí jejich dostupnost a posílí spolupráci v oblasti zadávání veřejných zakázek,
• zajistit, aby členské státy plně provedly směrnici č. 123/2006 o službách a plnily své stávající povinnosti, včetně oznamovací povinnosti, aby bylo možné identifikovat a odstranit nové potenciální překážky,
• posílit dozor nad trhem s výrobky tím, že podpoří vnitrostátní orgány při zvyšování kapacity a posilování digitalizace inspekcí výrobků a sběru údajů,
• zmobilizovat investice na podporu MSP, navrhne a zavede mechanismy alternativního řešení sporů s cílem řešit prodlení u plateb MSP a stanoví opatření k řešení rizik týkajících se solventnosti, jež mají dopad na MSP.

Vnitřní trh

Jedním z hlavních předpokladů úspěchu politiky průmyslu a podnikání je fungování vnitřního trhu Evropské unie. Vytváření vnitřního trhu stále pokračuje (viz sekce vnitřní trh EU).

Hlavními instrumenty pro podporu vnitřního trhu jsou harmonizace standardů pro funkčnost a bezpečnost výrobků (pro téměř 90 procent výrobků však platí tzv. „princip vzájemného uznávání„, kde výrobek legálně vyráběný a uvedený na trh v jednom členském státě EU, může být legálně uváděn na trh na celém vnitřním trhu).

Významnou liberalizaci umožnila směrnice o službách na vnitřním trhu (směrnice č. 2006/123), která začala platit v lednu 2010. Další iniciativou k povzbuzení jednotného trhu byla tzv. Montiho zpráva, zveřejněná v květnu 2010, která navrhovala možnosti pro odstranění zbývajících slabých míst („bottlenecks“) jednotného trhu.

Strategie byla aktualizovaná v roce 2015, kdy se Komise zaměřila na odstraňování bariér pro spotřebitele, malé a střední podniky, inovativní služby a na mobilitu odborníků. Komise v roce 2015 představila novou strategii pro jednotný trh, která souvisí se snahou plně rozvinout potenciál jednotného trhu. Postupně by mělo být dosaženo změn v několika oblastech:

• Spotřebitelé: Komise si dala závazek přijmout opatření, aby se zajistilo, že se spotřebitelé, kteří chtějí kupovat služby nebo výrobky v jiném členském státě, ať již přes internet, nebo tak, že se osobně dostaví do provozovny prodejce, nebudou muset potýkat s rozdílnými cenami, prodejními podmínkami nebo možnostmi doručení, pokud k tomu ovšem neexistují objektivní a ověřitelné důvody,
• Malé a střední podniky a začínající podniky: Podnikům by měl být umožněn snadnější přístup k financování. Komise hodlá také zjednodušit právní předpis o DPH, snížit náklady na registraci společnosti, předložit návrh týkající se platební neschopnosti společností a zpřístupnit veškeré informace o regulatorních požadavcích v rámci jednotného digitálního portálu,
• Inovativní služby: Komise plánuje vytvořit evropskou agendu pro kooperativní ekonomiku,
• Odborníci: Komise chce nabídnout podnikům a odborníkům snazší uznávání odborných kvalifikací a přeshraniční poskytování podnikatelských, stavebních a dalších.

V souvislosti s plněním strategie byl lednu 2017 navržen balík opatření, jehož cílem je usnadnit poskytovatelům služeb orientaci v administrativě a pomoci členským státům identifikovat nadměrně zatěžující nebo zastaralé požadavky.

V návaznosti na projev předsedy Komise Jean-Clauda Junckera v září 2017 Komise představila Obnovenou strategii průmyslové politiky EU, jejímž cílem je umožnit evropským průmyslovým odvětvím pokračovat v udržitelném růstu a poskytovat další pracovní místa.

Hlavní prvky strategie průmyslové politiky EU jsou:

• Komplexní balíček opatření, jejichž cílem je posílit odvětví kybernetické bezpečnosti. Balíček zahrnuje vytvoření evropského výzkumného a odborného střediska pro kybernetickou bezpečnost,
• Návrh nařízení o volném toku jiných než osobních údajů, které usnadní přeshraniční předávání údajů, a napomůže tak modernizaci průmyslu a dokončení společného evropského datového prostoru,
• Nový soubor opatření o oběhovém hospodářství, včetně strategie týkající se plastů a opatření ke zdokonalení produkce obnovitelných biologických zdrojů a jejich přeměně na biologický materiál a bioenergii,
• Soubor iniciativ zaměřených na modernizaci rámce duševního vlastnictví, obsahující mimo jiné sdělení o vyváženém, transparentním a předvídatelném evropském rámci pro udělování licencí na patenty,
• Iniciativa zaměřená na lepší fungování zadávání veřejných zakázek v EU,
• Rozšíření agendy dovedností o nová klíčová průmyslová odvětví, jako je stavebnictví, ocelářství, papírenský průmysl, zelené technologie a obnovitelné zdroje energie, výroba a námořní doprava,
• Strategie pro udržitelné finance – cílem je lépe nasměrovat soukromý kapitál do udržitelnějších investic,
• Iniciativy zaměřené na vyváženost a progresivitu obchodní politiky a evropský rámec pro prověřování přímých zahraničních investic, které mohou představovat hrozbu pro bezpečnost nebo veřejný pořádek,
• Revidovaný seznam kriticky důležitých surovin, u nichž bude Komise i nadále přispívat k zajištění bezpečných, udržitelných a cenově přijatelných dodávek pro zpracovatelský průmysl v EU,
• Nové návrhy na zavádění čisté, konkurenceschopné a propojené mobility, včetně zpřísnění norem emisí CO₂ z osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, akčního plánu na vytvoření infrastruktury pro alternativní paliva, který podpoří vznik infrastruktury pro nabíjení elektromobilů, a opatření na podporu autonomního řízení vozidel.

Následně v říjnu 2017 Komise navrhla iniciativu, jejímž cílem je efektivnější způsob zadávání veřejných zakázek, který by využíval potenciál digitálních technologií.

V listopadu 2017 Rada vyzvala Komisi k vypracování komplexní strategie zaměřené na rok 2030 a následující období. Její součástí by měly být středně až dlouhodobé cíle a ukazatele týkající se průmyslu a měl by k ní být připojen akční plán obsahující konkrétní opatření.

• Lisabonská strategie a Strategie Evropa 2020

V roce 2000 Evropská rada v Lisabonu přijala desetiletý rámcový plán směřování evropského hospodářství. Lisabonská strategie měla Evropu učinit nejvíce konkurenceschopnou a dynamickou ekonomikou světa. Cílem strategie bylo přispět ke zvýšení ekonomického růstu a zaměstnanosti prostřednictvím znalostí a jejich aplikace. Přitom měly být brány v úvahu sociální a ekologické aspekty. Pro její realizaci nebyly vytvářeny nové instituce.

Lisabonskou strategii pravidelně hodnotila Evropská rada na jarním zasedání. Komise také vytvářela zprávu o plnění strategie (Scoreboard) a zprávu o konkurenčním postavení EU ve světě. V roce 2005 tzv. Wim Kokova zpráva konstatovala, že strategie není úspěšná kvůli vytyčení mnoha cílů a jejich nedostatečnému naplňování členskými státy.

V nové „pětiletce“ omezila Komise pod vedením José Manuela Barrosa množství priorit na dvě – dosažení vyššího a trvalého růstu a vytváření více pracovních míst a také lepší pracovní místa. I přes nový začátek zůstala ambice lisabonské strategie nenaplněna.

Po jejím vypršení ji nahradila Strategie Evropa 2020.

• Podpora malých a středních podniků

Malé a střední podniky dohromady tvoří 99 % všech evropských firem a vytváří tři čtvrtiny pracovních míst. Jejich podpora byla i součástí lisabonské strategie. V červnu 2000 na summitu v portugalské Santa Maria da Feira byla přijata Evropská charta malých podniků, která měla vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání.

V listopadu 2005 představila Komise politiku nazvanou Nejprve mysli na malé s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na trh, zjednodušit legislativu a lépe je zapojit do 7. rámcového programu EU pro výzkum a vývoj, který podporuje podnikání a podnikatelské dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení.

V prosinci 2008 Evropská rada přijala Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act), který definoval deset hlavních zásad pro vytváření příznivého prostředí pro podnikání či zlepšování přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům. Evropská komise v jeho rámci představila čtyři legislativní návrhy.

V roce 2008 přijala Komise návrh nařízení o statutu evropské soukromé společnosti. Cílem návrhu na statut evropské soukromé společnosti je vytvoření univerzálního typu evropské společnosti (minimální jmění 1 euro). Zjednodušený právní rámec umožňuje založit takový podnik ve všech členských zemích pod stejnými pravidly a principy.

Nová směrnice o opožděných platbách z 16. února 2011 nahradila směrnici č. 35/2000. Hlavní body jejího návrhu jsou možnost vymáhat i úroky z prodlení nižší než 5 € a náhradu za náklady spojené s vymáháním dluhu. Podniky budou mít nárok na speciální poplatek za opoždění platby ze strany veřejných orgánů a platit by měla zásada transparence.

Směrnice o snížení sazby DPH na místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce odsouhlasily členské země v březnu 2009 za českého předsednictví. Umožňuje všem členským státům používat sníženou sazbu DPH na úrovní 5 % u služeb náročných na pracovní sílu – například kadeřnictví, domovní úklid a renovace, autoservisy a obsluha v restauracích.

Nařízení o blokových výjimkách by mělo zjednodušit členským státům přidělování státních podpor. Komise vyjmenovává i nové oblasti ve kterých obdrží členské státy výjimky ze zákazu těchto podpor (např. ochrana životního prostředí, podpora inovací, podpora výzkumu a vývoje velkých společností, podpora v podobě rizikového kapitálu a podpora podnikům nově vytvořených podnikatelkami).

Na podporu malého a středního podnikání vznikly také celoevropské poradenské sítě Enterprise Europe Network nebo SOLVIT.

Na podporu MSP se zaměřil také Investiční plán pro Evropu (nebo také Junckerův plán) z roku 2015, který představil tehdy nově zvolený předseda Evropské komise jako jednu ze svých klíčových iniciativ. Plán má za cíl spustit soukromé i státní investice do sektoru malého a středního podnikání v objemu několika stovek miliard eur a oživit tak hospodářský růst v Evropě, stagnující po odeznění hospodářské krize.

Jako hlavní nástroj plánu slouží nově zřízený Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Komise a skupina Evropské investiční banky v červenci 2018 informovaly o tom, že splnily a přesáhly dříve stanovený závazek mobilizovat 315 mld. eur dodatečných investic. Od července 2015 bylo schváleno 898 akcí, které měly aktivovat investice ve výši 335 mld. eur. Unie v investičním plánu pokračovala do roku 2020 a splnila svůj závazek mobilizovat 500 miliard eur na investice.

Pro období po roce 2020 funguje nový investiční nástroj InvestEU, který vychází z úspěchu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Smyslem programu InvestEU je povzbudit veřejné i soukromé investory k účasti na finančních a investičních operacích tím, že k jejich investicím bude poskytovat záruky rozpočet EU. Nový program má sdružovat 14 různých finančních nástrojů, které jsou v současné době na podporu investic v EU k dispozici. Program InvestEU disponuje rozpočtovou zárukou ve výši 26,2 miliardy eur (v běžných cenách), která bude mezi jeho čtyři oblasti politiky rozdělena takto:

• udržitelná infrastruktura: 37,8 % (9,9 miliardy eur),
• výzkum, inovace a digitalizace: 25,1 % (6,6 miliardy eur),
• malé a střední podniky: 26,4 % (6,9 miliardy eur),
• sociální investice a dovednosti: 10,6 % (2,8 miliardy eur).

Očekává se, že program InvestEU zmobilizuje investice v objemu přibližně 370 miliard eur. Nejméně 30 % investic v rámci programu InvestEU má přispívat k cílům EU v oblasti klimatu a horizontálně napříč všemi oblastmi politiky bude zaveden režim pro spravedlivou transformaci s cílem podpořit území, která jsou nejvíce zasažena procesem přechodu na klimatickou neutralitu EU do roku 2050 a dosažením cíle EU v oblasti klimatu pro rok 2030.

• Snižování byrokracie

EU usiluje o snižování zbytečné administrativní zátěže pro podnikatele. Za tímto účelem v roce 2005 představila strategii Better regulation, konkrétní závazky proti zbytečné byrokracii přijala Evropská komise v akčním programu z ledna 2007 – jeho cílem bylo do roku 2012 snížit administrativní zátěž o čtvrtinu.

V roce 2007 byla také ustavena zvláštní skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, jejímž předsedou se stal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber. Jejím úkolem bylo poskytovat Komisi poradenství v naplňování Akčního programu pro snižování administrativní zátěže. Její mandát byl prodloužen v letech 2010 a 2014, poté byla její činnost ukončena. Komise na začátku svého funkčního období stanovila priority, mezi které patřil závazek zlepšení právní úpravy (better regulation). Vedle interních reforem Komise vypracovala interinstitucionální dohodu s EP a Radou, která má pomoci při zlepšování právní úpravy.

REFIT

Iniciativa REFIT je součástí programu Komise pro zlepšování právní úpravy, kterou Komise zřídila v roce 2015. Komise každoročně v rámci programu REFIT zahajuje několik zjednodušujících iniciativ. REFIT může využívá podněty od jednotlivců, podniků, nevládních organizací, vnitrostátních orgánů a dalších zainteresovaných stran. REFIT je součástí přípravy ročních pracovních programů Komise, z nichž každý obsahuje návrhy nových iniciativ a hodnocení kvality stávajících právních předpisů EU. V letech 2015 a 2016 bylo zrušeno 37 právních předpisů.

Pracovní program Komise na rok 2019 zahrnuje 10 nových iniciativ v rámci platformy REFIT. V roce 2017 Komise posílila program REFIT tím, že zajistila, aby byly při hodnocení a úpravách právních předpisů vždy brány v potaz otázky zjednodušení právní úpravy a snížení administrativní zátěže.

V Komisi působící od roku 2014 měl na starosti agendu snižování byrokracie Frans Timmermans, první místopředseda komise pro zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv.

• Ochrana průmyslového vlastnictví

Pod oblast ochrany průmyslových práv patří ochrana výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy a užitné vzory), předmětů průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory), práva na označení (ochranné známky) a konstrukční schémata polovodičových výrobků (topografie polovodičových výrobků). Na vnitřním trhu EU je tato ochrana zajišťována jednak harmonizací předpisů členských států, jednak vytvářením práv, která platí jednotně na celém území EU (ochranná známka Společenství, průmyslový vzor Společenství).

Evropskou ochrannou známku platící na celém území EU je možné získat od roku 1996. Známky zapisuje a spravuje Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) se sídlem ve španělském Alicante. Náklady na získání této ochranné známky jsou podstatně nižší než souhrn nákladů na získání národních ochranných známek v jednotlivých státech. OHIM od roku 2001 také rozhoduje o zápisu průmyslových vzorů Společenství, které existují ve dvou formách – nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství.

Evropská patentová úmluva uzavřená v roce 1973 umožňuje získat na základě jediné přihlášky a jediného udělovacího řízení patent buď v několika, nebo případně ve všech členských státech. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově.

Evropský patent ale není jednotný a nedílný. Jedná se v podstatě o svazek národních patentů. Po udělení patentu tak majitel musí provést jeho validaci, čímž se řízení značně prodražuje (překlady patentového spisu do úředního jazyka státu, administrativní poplatek). Od roku 2003 proto existuje snaha o vznik patentu EU, který tyto náklady odstraní.

Státy Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2015 podepsaly dohodu o Visegrádském patentovém institutu. Jeho úkolem bude snížit náklady na ochranu inovací vzniklých v rámci zemí V4.

• Podpora inovací

K podpoře inovací (včetně ekoinovací), průmyslových a průlomových technologií a výzkumu slouží rámcový program pro výzkum a inovace v EU pro období 2014-2020 s názvem Horizont 2020. Jeho rozpočet činí 80 miliard eur.

Program sestává ze tří hlavních pilířů: část Vynikající věda podporuje výzkum a vytváří pro něj vhodné podmínky), pilíř Vedoucí postavení evropského průmyslu cílí na zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu prostřednictvím nových technologií a inovací a pilíř Společenské výzvy podporuje výzkum otázek evropské společnosti, jako je čistá energie, demografické změny, ochrana klimatu nebo udržitelné zemědělství.

Pro dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 navrhuje Komise takřka 100 miliard eur na výzkum a inovace. Nový program Horizont Evropa má navázat na předchozí program pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Program je rozdělen do 3 hlavních směrů, takzvaných „pilířů“:

• Pilíř „Excelentní věda“ má podporovat výzkumnou činnost v dosud neprobádaných oblastech vědy. Podpora bude poskytována prostřednictvím Evropské rady pro výzkum, kterou řídí nezávislá vědecká rada, v níž zasedají ti nejlepší odborníci v daných oborech. Financována budou mimo jiné stipendia a výměny výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a bude použit také na investice do výzkumné infrastruktury.
• Pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ má přímo podporovat výzkum související se současnými celosvětovými problémy a technologickými a průmyslovými kapacitami. Bude také udávat směr výzkumných činností po celé EU. Zahrnuje rovněž evropská partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pod tento pilíř spadá i činnost Společného výzkumného střediska, které poskytuje nezávislé vědecké poznatky potřebné pro politické rozhodování.
• Cílem pilíře „Inovativní Evropa“ je prostřednictvím Evropské rady pro inovace dosáhnout toho, aby EU byla ve světovém srovnání na předních místech v inovační činnosti, která vytváří tržní příležitosti. Z tohoto pilíře bude podporován rovněž Evropský inovační a technologický institut, který pomáhá vytvářet vazby mezi podnikovou sférou, výzkumem a vysokými školami.

Komise navrhla pro nové období vytvořit program InvestEU, který by zajistil centralizované financování z rozpočtu EU ve formě úvěrů a záruk.

Nový program by se měl skládat z investičního fondu, poradenského centra a internetového portálu. Fond InvestEU by měl mobilizovat veřejné a soukromé investice v EU v rámci čtyř oblastí politiky – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky a sociální investice a dovednosti.

Instituce EU a průmysl a podnikání

• Evropská komise

Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

V čele stojí generální ředitelka Kerstin Joma. Úkolem ředitelství je zajišťovat hladké fungování jednotného vnitřního trhu, podporovat udržitelnou a inkluzivní ekonomiku, snižovat administrativní zátěž, podporovat podnikání, zejména malé a střední podniky, chránit a vymáhat právo průmyslového vlastnictví, podporovat technologické inovace. Generální ředitelství má také v gesci evropské vesmírné programy Copernicus a Galileo.

Tématu inovací se rovněž věnuje Generální ředitelství pro výzkum a inovace, v jeho čele stojí Jean-Eric Paquet. Politicky spadá ředitelství pod komisařku pro Inovace, výzkum, kultura, vzdělávání a mládež Mariyu Gabriel.

• Rada Evropské unie

Rada ministrů pro konkurenceschopnost

Rada vznikla v roce 2002 sloučením tří dřívějších konfigurací Rady – pro vnitřní trh, průmysl a výzkum. Podle programu jednání je složená z ministrů pro evropské záležitosti, ministrů pro průmysl nebo výzkum. Schází se přibližně pětkrát až šestkrát ročně.

• Evropský parlament

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výboru předsedá rumunský europoslanec Cristian-Silviu Buşoi z frakce Evropské strany lidové. Členy za ČR jsou europoslanci Martina Dlabajová (ANO), Mikuláš Peksa (Piráti) a Evžen Tošenovský (ODS). Mezi náhradníky patří Luděk Niedermayer (TOP 09).

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele

Výboru předsedá německá europoslankyně Anna Cavazzini ze Zelených. ČR v něm zastupuje Hynek Blaško (KSČM), Dita Charanzová (ANO 2011), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM), jako náhradník, Jiří Pospíšil (TOP 09) a Evžen Tošenovský (ODS).

• Evropský patentový úřad
• Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví
• Enterprise Europe Network

Evropská komise vytvořila celoevropskou síť zaměřenou na poskytování podpůrných služeb a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Aktivity české části Enterprise Europe Network realizuje konsorcium partnerů, které koordinuje Technologické centrum Akademie věd ČR.

Mechanismus hlasování

Většina legislativních návrhů je přijímána tzv. řádnou legislativní procedurou.

Jak politika ovlivňuje ČR

Česká republika se aktivně podílí na realizaci průmyslové politiky EU a snaží se uplatňovat především její horizontální opatření s důrazem na zlepšování podnikatelského prostředí a snižování regulace podnikání. Zároveň se plně věnuje i aktivitám věnovaných specificky důležitým sektorům (např. automobilový nebo chemický průmysl).

Vytváření vhodného podnikatelského prostředí na evropské úrovni je pro české podnikatele důležité pro udržení vlastní konkurenceschopnosti i proto, že 85 % českého exportu směřuje do zemí EU. Také prohlubování čtyř svobod významně napomáhá dosažení vyššího ekonomického růstu a vyšší životní úrovně.

Z regionálních fondů EU získává Česko prostředky na podporu podnikatelských iniciativ a inovací. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro období 2014-2020, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, získá ČR celkem 4,33 mld. eur.

Finanční prostředky z nich mohou žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů v oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, energetických úspor, rozvoje vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. Cílem je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Program má 5 prioritních os, ze kterých lze čerpat dotace.

V rámci Strategie Evropa 2020 si ČR stanovila jako národní cíle zvýšení míry zaměstnanosti na 75 %, zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2,7 % HDP, dosažení poměru lidí s vysokoškolským vzděláním ve věku 30-34 let ve výši 32 % a poměru žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ve výši 5,5 %.

Na Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) 2014 – 2020 v průběhu roku 2021 naváže Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) 2021 – 2027. OP TAK rozdělí v letech 2021–2027 mezi české podniky téměř 80 miliard Kč. První dotační programy by se měly otevřít na začátku roku 2022. Prioritami nadále jsou výzkum, vývoj a inovace, malé a střední podniky, energeticko-klimatická politika a digitalizace ekonomiky.

Gestor v ČR

V ČR je průmyslová politika v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotlivé evropské iniciativy na podporu podnikatelského prostředí však mohou spadat do gesce jiných úřadů. Gestorem pro snižování administrativní zátěže je Ministerstvo vnitra, národní cíle a pozici ke Strategii Evropa 2020 koordinuje Úřad vlády. Ochrana práv průmyslového vlastnictví spadá do působnosti Úřadu průmyslového vlastnictví.

Důležité odkazy

Evropský portál pro malé podniky

Možnosti finanční podpory pro malé a střední podniky

Důležité dokumenty

Akt pro malé a střední podniky

Strategie Evropa 2020

Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání

Sdělení „Přezkum inovační politiky Společenství v měnícím se světě“