Vnitřní trh v září 2013

07.10.2013
Euroskop

Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím, EP je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu

Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. Stínové bankovnictví – ošetření nových zdrojů rizik ve finančním sektoru (COM(2013)614)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu (COM(2013)615)

Komise přijala 4. 9. 2013 sdělení o stínovém bankovnictví a navrhla nová pravidla pro fondy peněžního trhu, která mají umožnit, aby v případě ztížené situace na trhu lépe odolávaly zvýšenému počtu žádostí o zpětný odkup tím, že budou více likvidní a stabilní.

Pozadí

Komise svůj zájem o problematiku stínového bankovnictví projevila již v březnu 2012, když uveřejnila zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Novým návrhem pak navazuje na další opatření, která již byla v zájmu řešení rizik stínového bankovnictví přijata, jako jsou pravidla upravující činnost hedgeových fondů nebo pravidla posilující vztahy mezi bankami a neregulovanými aktéry (ustanovení týkající se sekuritizace expozic v revidovaných kapitálových požadavcích).

Již delší dobu je cílem Komise vytvořit spolehlivý a stabilní finanční sektor, ale právě nově zaváděná bankovní pravidla by mohla vytěsnit některé bankovní činnosti do méně regulovaného stínového bankovnictví. Což je systém zprostředkování úvěrů odehrávající se mimo standardní bankovní systém (hedgeové fondy, fondy soukromého kapitálu a sekuritizace), který byl v posledních letech jedním ze zdrojů nestability celosvětového finančního systému. Podle odhadů činil v roce 2011 objem celosvětového stínového bankovnictví přibližně 51 bil. € (cca 25–30 % objemu celého finančního systému a 50 % objemu bankovních aktiv; v Evropě je to více než 23 bil. €). I přesto, že tyto subjekty vykonávají nezanedbatelnou míru bankovní činnosti, nejsou regulovány jako tradiční banky a nemohou žádat o podporu centrální banky ani využívat ochranných opatření, jako jsou např. pojištění vkladů nebo záruky za závazky.

Fondy peněžního trhu jsou pro finanční instituce, obchodní společnosti a vlády důležitým zdrojem krátkodobého financování. Asi 22 % krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných státy nebo podnikovou sférou drží v Evropě právě tyto fondy. Drží také 38 % krátkodobých dluhových nástrojů emitovaných bankovním odvětvím. Kvůli této propojenosti fondů peněžního trhu s bankovním trhem a podnikovými a vládními financemi je jejich fungování v centru pozornosti mezinárodní činnosti v oblasti stínového bankovnictví.

Klíčové body

Z hlediska likvidity by fondy peněžního trhu měly ve svém portfoliu držet alespoň 10 % aktiv splatných do 1 dne a nejméně 20 % aktiv splatných do 1 týdne. To by jim mělo umožnit vyplatit investory, kteří chtějí zpět své peněžní prostředky v takto krátké lhůtě. Aby se předešlo situaci, kdy má 1 emitent příliš významnou váhu v čisté hodnotě aktiv fondu peněžního trhu, je expozice na jednoho emitenta omezena horní hranicí 5 % portfolia fondu peněžního trhu. U standardních fondů peněžního trhu může na jednoho emitenta připadat 10 % portfolia. Ohledně stability budou nová pravidla pro fondy s konstantní čistou hodnotou aktiv, které mohou vyžadovat sponzorskou podporu na stabilizaci vyplácení v nominální hodnotě, požadovat, aby si vybudovaly předem definované kapitálové rezervy. Tyto rezervy budou využity na zajištění stability vyplácení vkladů v případě poklesu hodnoty investičních aktiv fondu peněžního trhu.

Sdělení poukazuje na problémy související se stínovým bankovním systémem, uvádí opatření, která již byla v zájmu řešení rizik stínového bankovnictví přijata a představuje další opatření, která Komise hodlá v této oblasti iniciovat. Komise sdělení zaměřila na transparentnost stínového bankovnictví, aby bylo možné účinným způsobem sledovat rizika a v případě nutnosti zasáhnout. Je proto nezbytné shromažďovat o tomto odvětví podrobné, spolehlivé a komplexní údaje. Transakce cenných papírů a rizika spojená s repo obchody (hlavně půjčování cenných papírů a transakce zpětného odkupu) mohou přispět k navyšování pákového efektu a zesílit procyklický charakter finančního systému, jenž se následně stává citlivým na hromadné vybírání vkladů bank a náhlý pokles pákového efektu. Nedostatečná transparentnost těchto trhů znesnadňuje identifikaci majetkových práv (kdo co vlastní), sledování koncentrace rizik a identifikaci protistran (kdo komu plní). Vysoký stupeň vzájemné propojenosti stínového bankovnictví se zbytkem finančního sektoru (zejm. bankovního systému) představuje dle Komise hlavní zdroj rizika nákazy. To by mohlo být řešeno zpřísněním obezřetnostních pravidel uplatňovaných u bank v případě, že provádějí operace s neregulovanými finančními subjekty. Kromě toho bude zvláštní pozornost věnována opatřením dohledu nad činnostmi a subjekty stínového bankovnictví, což umožní náležitě zohlednit specifická rizika.

Předpokládaný další vývoj

Některé oblasti, jako např. vytvoření nástrojů k řešení problémů pro nebankovní finanční instituce a strukturální reformy bankovního systému, vyžadují podrobnější analýzu a budou dle Komise definovány později.

Odkazy

EP je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (KOM(2011)651)

Plénum EP 10. 9. 2013 souhlasilo poměrem 659:20:28 s revizí směrnice o zneužívání trhu. Stávající norma by se měla výrazně zpřísnit. Komise to přivítala.

Pozadí

Komise návrh na revizi směrnice č. 2003/6 o zneužívání trhu (na komoditních a souvisejících derivátových trzích, resp. při „obchodování zasvěcených osob s finančními nástroji za pomoci cenově citlivých důvěrných informací týkajících se těchto nástrojů“) uveřejnila v říjnu 2011 spolu s návrhem směrnice na zavedení trestněprávních postihů za obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (více v příspěvku „Komise zpřísňuje směrnici o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v říjnu 2011) a po skandálu, jenž se týkal manipulací se sazbami LIBOR a EURIBOR, změnila v červenci 2012.

Komise texty navázala mj. na své sdělení „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ z prosince 2010 a sdělení „Na cestě k politice EU v oblasti trestního práva: zajištění účinného provádění politik EU prostřednictvím trestního práva“ ze září 2011. Výbor ECON návrhy Komise podpořil v říjnu 2012 (více v příspěvku „ECON je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v říjnu 2012), Rada v prosinci 2012 (více v příspěvku „Rada je pro zpřísnění směrnice o zneužívání trhu“, Vnitřní trh v prosinci 2012).

Současně s uvedenými návrhy byly prezentovány i návrhy mající revidovat směrnici č. 2004/39 o trzích finančních nástrojů (více v příspěvku „Komise reviduje směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID)“, Vnitřní trh v říjnu 2011, v příspěvku „ECON podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)“, Vnitřní trh v září 2012, a v příspěvku „EP podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID)“, Vnitřní trh v říjnu 2012).

Klíčové body

Nová úprava by měla mít charakter přímo účinného a přímo použitelného nařízení, které se bude nad rámec úpravy stávající vztahovat také na finanční nástroje obchodované pouze na nových platformách v mnohostranných obchodních systémech (Multilateral Trading Facility; MTF) a organizovaných obchodních systémech (Organised Trading Facility; OTF) a mimoburzovně (over the counter; OTC).

Právnické osoby by měly čelit sankcím až do výše 15 % jejich ročního obratu nebo až do výše 15 mil. €, fyzické osoby až do výše 5 mil. € včetně dočasného či trvalého zákazu činnosti, a to (1) za zneužití vnitřních informací, (2) za manipulaci s trhem a (3) za manipulaci s referenčními hodnotami (benchmarky) včetně sazeb LIBOR a EURIBOR (neboť ve výsledku mohou ovlivňovat např. ceny hypoték či jiných úvěrů pro koncové spotřebitele; viz také níže Ve zkratce). Postih by se měl uplatnit i v případě navádění, pomáhání, spoluúčasti či pokusu cokoliv z uvedeného spáchat, přičemž členské státy by měly mít možnost uvedené minimální sankce navýšit.

Norma by se měla vztahovat mj. i na obchody s komoditními deriváty, jež ovlivňují ceny energií a potravin. Obecně platí, že paleta dotčených finančních nástrojů by se měla novou normou rozšířit. Postih by se nicméně neměl vztahovat na zpětné odkupy a stabilizační programy, monetární politiku a činnosti související se správou dluhu a činnosti týkající se emisních povolenek, resp. politiky opatření v oblasti klimatu.

Předpokládaný další vývoj

V říjnu 2013 by měli zástupci EP a Rady začít vyjednávat o potenciálním kompromisu stran potenciálních trestněprávních postihů za uvedené činy (v současnosti s trestněprávními postihy za zneužívání trhu nepočítají podle Komise právní řády jen 5 členských států EU – Bulharska, ČR, Estonska, Finska a Rakouska).

Lze očekávat, že nejspornějším bodem bude to, zda by revidovaná směrnice měla definovat minimální druhy a úrovně trestních sankcí (až 5 let odnětí svobody) již nyní, jak požaduje EP, nebo až po 4 letech poté, co vstoupí v platnost, jak požaduje Rada.

Obě nové normy (nařízení a směrnice) by se měly začít uplatňovat po 2 letech od svého vstupu v platnost. K tomu by ovšem mělo dojít až poté, co bude dojednán kompromis ve věci zmíněné revize směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), která je se směrnicí o zneužívání trhu úzce meritorně spjata.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality