07.05.2014
Euroskop
EU bojuje proti nehlášené práci, Nadnárodní společnosti získají možnost dočasného převedení kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí do dceřiných společností v EU, EP podpořil spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti
EU bojuje proti nehlášené práci
Proposal for a decision of the European parliament and of the on establishing a European Platform to enhance cooperation in the prevention and deterrence of undeclared work (COM(2014)221)
Komise 9. 4. 2014 navrhla vytvořit evropskou platformu, která by zabraňovala nehlášené práci prostřednictvím sdružování různých donucovacích orgánů členských států zapojených do boje proti nehlášené práci.
Pozadí
Nehlášenou práci jednotlivé členské státy definují různě, ovšem na úrovni EU je nehlášená práce definována jako placená činnost, která je v souladu s právem pokud jde o její obecnou povahu, avšak není nahlášená orgánům veřejné moci. Pod tuto definici spadají pouze legální činnosti.
Eurobarometr za rok 2013 přinesl data týkající nehlášené práce. Nehlášená práce představuje v EU široce rozšířený problém. 11 % Evropanů přiznává, že v minulém roce nakoupili zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, přičemž 4 % dotázaných přiznalo, že za svou práci obdrželi nenahlášenou mzdu.
Ohromný nárůst poptávky po nehlášené práci byl zaznamenán v Řecku, na Kypru a ve Slovinsku, tedy v zemích, které významně postihla hospodářská krize.
Již balík týkající se zaměstnanosti z dubna 2012 zdůraznil, že transformace neformální nebo nehlášené práce v legální zaměstnání by mohla napomoci ke snížení nezaměstnanosti, a také zdůraznil potřebu zlepšit spolupráci mezi členskými státy.
V polovině roku 2013 Komise provedla první fázi konzultací se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU týkajících se možné budoucnosti opatření EU ke zvýšení spolupráce mezi donucovacími orgány jednotlivých členských států. Na začátku roku 2014 následovala druhá fáze konzultací.
Nehlášená práce připravuje pracovníky o sociální ochranu, ohrožuje jejich zdraví a bezpečnost a oslabuje pracovněprávní normy. Rovněž narušuje korektní hospodářskou soutěž mezi podniky a ohrožuje udržitelnost veřejných financí a systémů sociálního zabezpečení.
Klíčové a sporné body
Navrhovaná platforma by měla sdružovat všechny donucovací orgány podílející se na řešení nehlášené práce, jako jsou inspektoráty práce, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové a migrační orgány, jakož i ostatní zúčastněné strany jako např. zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU. Návrh předpokládá, že členy platformy by měly být všechny členské státy, jelikož nehlášená práce se týká jich všech a společná účast všech zemí EU je zásadní pro řešení přeshraničních situací.
Nová platforma by měla (1) být fórem, kde se mohou odborníci podělit o informace a osvědčené metody, a zároveň rozšířit dosavadní kontakty; (2) zjistit, jak mohou nástroje na vnitrostátní úrovni a úrovni EU řešit sdílené problémy, jako je související nepravá samostatná výdělečná činnost a nehlášená práce v subdodavatelských řetězcích; (3) řešit přeshraniční aspekty například tím, že prozkoumá způsoby, jak zlepšovat výměnu údajů mezi vnitrostátními správami; (4) posilovat operativní spolupráci, např. prostřednictvím společných školení, výměny pracovníků a společných kontrol; (5) vypracovat společné zásady a pokyny pro provádění kontrol v zájmu boje proti nehlášené práci; (6) zvyšovat informovanost o problému prostřednictvím společných aktivit.
Předpokládaný další vývoj
Návrh rozhodnutí, kterým se evropská platforma zřizuje, bude nyní předložen ke schválení EP a Radě.
Odkazy
- Proposal for a decision of the European parliament and of the on establishing a European Platform to enhance cooperation in the prevention and deterrence of undeclared work (COM(2014)221)
- Komise navrhuje novou platformu pro předcházení nehlášené práci a odrazování od ní
- Undeclared work: frequently asked questions
- Nehlášená práce představuje široce rozšířený problém
- Commission presents new measures and identifies key opportunities for EU job-rich recovery
- Nenahlášená práce: Komise zahajuje konzultaci s odborovými svazy a zástupci zaměstnavatelů
Nadnárodní společnosti získají možnost dočasného převedení kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí do dceřiných společností v EU
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (KOM(2010)378)
Plénum EP 15. 4. 2014 schválilo poměrem 358:278:39 návrh směrnice, která by měla usnadnit nadnárodním firmám transfer kvalifikovaných zaměstnanců ze třetích zemí do EU. Unie se tímto krokem snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.
Pozadí
Unie i přes vysokou míru nezaměstnanosti potřebuje vysoce kvalifikované zaměstnance. Komise už dlouhodobě pracuje na koncepci legální migrace. Plán z roku 2005 nastiňuje možné plány a vize do budoucna. V květnu 2009 byla přijata směrnice č. 50/2009 o modré kartě, která řeší otázku migrace vysoce kvalifikovaných pracovních sil.
Otázkou legální migrace se týkal také Stockholmský program přijatý Evropskou radou v prosinci 2009, který potvrdil akční plán Komise z roku 2005 a vyzval k přijetí obecné evropské migrační politiky.
V rámci strategie Evropa 2020 se taktéž hovoří o tom, že dobře řízená politika v oblasti legálního přistěhovalectví bude hrát stále významnější roli nejen při doplňování pracovních sil a zvyšování konkurenceschopnosti EU, ale i při řešení demografických problémů, s nimiž se potýká či v blízké budoucnosti bude potýkat většina členských států.
V červenci 2010 Komise přijala směrnici, která by měla napomáhat nadnárodním firmám s transferem zaměstnanců v rámci jejich dceřiných společností. Zásadním důvodem k vypracování návrhu směrnice bylo, že v jednotlivých členských státech přetrvávají překážky pro dočasnou legální migraci. Firmy narážejí u členských států na řadu zdlouhavých postupů a pravidel např. při zisku pracovního povolení.
Klíčové a sporné body
Cílem návrhu je zavedení společního rámce pro rychlejší vstup vybrané skupiny vysoce specializovaných zaměstnanců (manažeři, specialisté a absolventi – stážisté) ze třetích zemí a zároveň vytvoření mechanismu, který by umožňoval rychlou a jednoduchou mobilitu v rámci členských států EU. O počtu převáděných osob by nadále měly být oprávněny rozhodovat členské státy EU.
Návrh by měl zajistit, aby podniky se sídlem ve třetích zemích netěžily z méně náročných pracovních norem. Převedení zaměstnanci v rámci společnosti (ICT) by neměli mít méně výhodné podmínky, než které platí pro vyslané pracovníky (více v příspěvku „Došlo k dohodě o vysílání pracovníků“, Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2014). Návrh směrnice řeší také finanční ohodnocení převedených pracovníků.
Tito zaměstnanci by měli mít minimálně stejné ohodnocení jako příslušníci členského státu, kteří zastávají srovnatelnou pracovní pozici. Toto musí platit po celou dobu převodu zaměstnance ze třetích zemí. Zaměstnanci by měli mít také stejné množství ochranných práv a měli by pro ně platit také předpisy pro sociální zabezpečení.
Předpokládaný další vývoj
Nyní bude návrh předán Radě a ta by jej měla formálně schválit.
Odkazy
- Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (KOM(2010)378)
- Commissioner Malmström welcomes the European Parliament vote on intra-corporate temporary transferees
- Attractive conditions for the admission and residence of highly qualified immigrants
- Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je
- Evropa 2020: Komise navrhuje novou evropskou hospodářskou strategii
EP podpořil spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti
Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (KOM(2013)430)
Plénum EP 16. 4. 2014 schválilo poměrem 509:21:43 návrh rozhodnutí o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ).
Pozadí
EU se potýká s obrovským množstvím nezaměstnaných a Komise se proti tomu snaží bojovat. Komise vypracovala návrh rozhodnutí, jehož cílem je maximalizovat efektivitu veřejných služeb zaměstnanosti prostřednictvím užší spolupráce, která by umožnila lépe reagovat na potřeby nezaměstnaných i na potřeby podniků.
Fungující služby zaměstnanosti jsou klíčem k postupnému zlepšování politiky zaměstnanosti v jednotlivých členských státech. Veřejné služby zaměstnanosti mohou poskytovat záruky pro mladé, kteří v EU trpí nezaměstnaností nejvíce. Veřejné služby zaměstnanosti mohou jednotlivým uchazečům o práci poskytnout poradenství ohledně odborného vzdělávání, učňovské přípravy, stáží a dalších možností vzdělávání odpovídajícího situaci uchazečů a požadavkům zaměstnavatelů.
Veřejné služby zaměstnanosti jsou ve většině členských států nastaveny tak, aby byly efektivní, pohotové a cílily na problémy občanů, kteří řeší problémy spojené s nezaměstnaností. Kvůli zisku informací a pro pomoc s hledáním možných řešení funguje již od roku 1997 neformální poradní skupina veřejných služeb zaměstnanosti, kterou by měl návrh rozhodnutí formalizovat a měl by stanovit její přesné úkoly. Zároveň by mělo dojít k snazšímu provádění projektů na trhu práce financovaných ESF.
Veřejné služby zaměstnanosti by nadále měly vzájemně spolupracovat v rámci sítě EURES, portálu pro vyhledávání pracovních nabídek.
Klíčové a sporné body
Hlavním cílem návrhu rozhodnutí je zlepšení funkčnosti a efektivity veřejných služeb zaměstnanosti, díky čemuž by mělo dojít k efektivnějšímu poskytování služeb pro 26 mil. nezaměstnaných osob. Podpora užší spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti a členskými státy může zlepšit neutěšenou situaci v Evropě. Díky návrhu rozhodnutí by mělo být možné porovnávat výkonnost, učit od sebe navzájem a identifikovat osvědčené a prověřené postupy. Návrh rozhodnutí je dalším krokem v prohlubování a posilování koordinace politik zaměstnanosti na evropské úrovni.
Předpokládaný další vývoj
Po uplynutí 4 let od vstupu rozhodnutí v platnost Komise vypracuje zprávu o jeho uplatňování. Ve zprávě bude posouzeno zejména to, nakolik síť přispívá k dosažení definovaných cílů.
Odkazy