Vnitřní trh v červenci 2014

06.08.2014
Euroskop

MSP mají využívat své zdroje efektivněji, Komise radí, jak účinně využít zdroje ve stavebnictví, Česká republika bude součástí první vlny propojování insolvenčních rejstříků, Nová pravidla mají pomoci firmám v obtížích, Malé a střední podniky by měly mít možnost získat další podporu, EU posílí finanční odpovědnost, Na začátku srpna končí prodloužené implementační období SEPA

MSP mají využívat své zdroje efektivněji

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelený akční plán pro malé a střední podniky (KOM(2014)440)

Komise 2. 7. 2014 představila Zelený akční plán pro malé a střední podniky: „Povolení malým a středním podnikům, aby výzvy ochrany životního prostředí přeměnily obchodních příležitostí“.

Pozadí

Akční plán představuje řadu akcí navržených na evropské úrovni s cílem pomoci využít obchodní příležitosti, které přechod k zelené ekonomice nabízí, a to díky lepší účinnosti zdrojů MSP, podpory zeleného podnikání a usnadnění přístupu na trh pro zelené MSP.

Klíčové a sporné body

Akční plán stanovil řadu cílů a akcí, které budou realizovány na evropské úrovni během víceletého finančního rámce na období 2014-2020. V rámci posílení své konkurenceschopnosti by měly MSP více uplatňovat ekologické hledisko a zvýšit účinnost svých zdrojů, která sníží výrobní náklady, a produktivita MSP tak vzroste. Evropské MSP by tím ročně mohly ušetřit až 630 mld. €. V průměru totiž utratí 50 % svých nákladů na suroviny, energii a vodu ve srovnání s 20 % podílem nákladů na pracovní sílu.

Předcházení vzniku škod na životním prostředí a přechod k nízkouhlíkovému hospodářství mimo jiné nabízí podnikům nové obchodní příležitosti a na trh přinášejí nové ekologicky šetrné výrobky a služby. Proto MSP potřebují prostředí, které podpoří vývoj, financování a zavádění zelených výrobků na trh.

Znovu užití ve výrobě, opravy, údržba, recyklace a eko-design mají velký potenciál stát se hnací silou hospodářského růstu a vytváření pracovních míst a zároveň významně přispívají k řešení problémů životního prostředí. MSP a podnikatelé proto musí být podporováni směrem k „oběhovému hospodářství“.

Naprostá většina MSP v EU prodává své zelené technologie, produkty nebo služby pouze na vnitrostátních trzích. Proto je zapotřebí podpůrný rámec a další mezinárodní spolupráce, která by pomohla MSP se začlenit do globálních trhů.

Evropským MSP budou poskytovány praktické informace (Eurobarometr), poradenství (The European Resource Efficiency Excellence Centre) a podpora (strukturální a investiční fondy), jak zlepšit účinnost jejich zdrojů. Bude usnadněn přístup k finančním prostředkům pro zlepšení zdrojů a energetické účinnosti v MSP (EIB, ERDF). EU bude podporovat všechny formy ekologických inovací, včetně netechnologických eko-inovací (např. přes program Horizont 2020). Lépe budou využívány role klastrů na podporu ekologických inovací MSP.

Odkazy

Komise radí, jak účinně využít zdroje ve stavebnictví

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions On Resource Efficiency Opportunities in the Building Sector (COM(2014)445)

Komise 2. 7. 2014 přijala návrh, jehož cílem je omezit dopady nových a renovovaných budov na životní prostředí účinnějším využíváním zdrojů a zlepšením dostupných informací o náročnosti budov ve vztahu k životnímu prostředí.

Pozadí

Výživa, mobilita a bydlení jsou obvykle odpovědné za 70 až 80 % celkového dopadu na životní prostředí v průmyslově vyspělých zemích. Obsah návrhu by měl být přínosem jak pro životní prostředí (jelikož s výstavbou a užíváním budov souvisí téměř ½ konečné spotřeby energie a vytěžených surovin v EU a asi 1/3 spotřeby vody v EU), tak pro stavebnictví (vytváří téměř 10 % HDP a 20 mil. pracovních míst v EU), ale také pro obyvatele (udržitelné budovy umožňují levnější provoz a údržbu a pozitivně působí na ty, kdo se v nich zdržují).

Výstavba, používání a demolice budov mají často značný dopad na životní prostředí. Zatímco v oblasti energetické účinnosti došlo v EU v posledních letech ke zlepšení, o celkovém působení budov na životní prostředí je k dispozici velmi málo informací. Až 79 % domácností v EU by při pronájmu či koupi nemovitosti rádo vzalo v úvahu otázky životního prostředí. V Evropě však bylo v tomto ohledu posouzeno méně než 1 % budov.

Klíčové a sporné body

Návrhy Komise by architektům, výrobcům stavebních prvků, stavbařům i všem ostatním, kdo si chtějí pronajmout nebo koupit dům, měly zajistit přístup k lepším informacím o souvisejících dopadech na životní prostředí a zdraví. Bylo by možné lépe porovnat vliv různých možností projektů, výstavby, užívání a demolic na životní prostředí, což by vedlo ke zvýšení zájmu o udržitelné budovy v EU.

Komise proto vytvoří rámec s omezeným počtem ukazatelů pro hodnocení náročnosti budov s dopadem na životní prostředí. Cílem je poskytnout nástroj, který by mohly používat soukromé subjekty i veřejné orgány v celé Evropě. Nové návrhy na druhou stranu také usnadní recyklaci stavebního a demoličního odpadu a jeho opětovné použití při výstavbě nových budov či renovaci starších. To znamená, že na skládkách skončí méně odpadů a ve stavebnictví se bude používat méně primárních surovin.

Navržená iniciativa nabídne přístupy k vzájemnému uznávání nebo harmonizaci různých stávajících metod posuzování, což by mělo rovněž zvýšit jejich použitelnost a dostupnost pro stavební podniky, pojišťovny a investory.

Předpokládaný další vývoj

Vytvoření rámce Komise předpokládá v horizontu 2 až 3 let.

Odkazy

Česká republika bude součástí první vlny propojování insolvenčních rejstříků

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (KOM(2012)744)

Komise 7. 7. 2014 informovala o tom, že začíná propojovat insolvenční rejstříky 7 členských států: Česká republika, Německo, Estonsko, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko.

Pozadí

V evropské ekonomice je úpadek běžným jevem. Asi polovina podniků přežívá méně než pět let a konkurz v EU každoročně ohlásí zhruba 200 tis. společností (asi 600 denně). Takřka čtvrtina těchto případů má implikace ve více členských státech.

Evropské úpadkové právo se řídí v současné době nařízením č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, které je formálně platné od května 2002. Nařízení určuje, podle jakých pravidel se řídí soudní příslušnost, uznávání rozhodnutí a rozhodné právo, a stanoví koordinaci úpadkových řízení, která běží v několika členských státech. Toto nařízení se použije v případě, má-li dlužník majetek nebo věřitele ve více než jednom členském státě.

Od června 2012 Komise zahájila veřejnou konzultaci o modernizaci úpadkového práva EU. Záměrem nového právního aktu o úpadku je modernizovat stávající pravidla tak, aby podporovala restrukturalizaci podniků v obtížích a vytvářela podnikatelsky vstřícné prostředí, zejména právě v ekonomicky složité době (více v příspěvku „EP podpořil modernizaci úpadkového řízení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2014).

Spuštěný projekt by měl být prvním krokem směrem k celounijní síti insolvenčních rejstříků. Tato iniciativa předchází modernizaci evropského insovenčního práva dle návrhu nařízení. Rada se 6. 6. 2014 dohodla na obecném postupu a modernizace insolvečního řízení by měla být schválena do konce roku.

Klíčové a sporné body

Cílem úpravy, která by měla být schválena do konce roku, je posílení právní jistoty vytyčením jasných pravidel k určení soudní příslušnosti. Akt stanovuje pro případ, kdy dlužník čelí úpadkovému řízení v několika členských státech, aby soudy, které jednotlivé případy projednávají, spolu úzce spolupracovaly. Soudy nařízením získají povinnost zveřejňovat soudní řízení ve veřejně dostupném elektronickém rejstříku.

Návrh usiluje o lepší informovanost věřitelů prostřednictvím povinnosti členských států zveřejňovat nejdůležitější rozhodnutí – např. o zahájení úpadkového řízení. Změny mají obecně zefektivnit přeshraniční úpadkové řízení a zvýšit jejich účinnost.

Návrh rozšiřuje oblast působnosti nařízení tím, že pozměňuje definici úpadkového řízení tak, aby zahrnovala rovněž hybridní a předúpadková řízení, stejně jako řízení o oddlužení a jiná úpadková řízení pro fyzické osoby, které nyní nespadají do definice.

Přístup k rejstříku by měl zefektivnit a zlepšit účinnost přeshraničního insolvenčního řízení. Díky rejstříku by mělo dojít k zavedení jednotného přístupového bodu k informacím o insolvenčním řízení, které by měly být přístupné zdarma a ve všech jazycích Unie. Rejstřík by měl také dopomoci k jasnějšímu vysvětlení terminologie týkající se insolvencí, což by mělo přinést větší porozumění všem zájemcům.

Odkazy

Nová pravidla mají pomoci firmám v obtížích

Sdělení Komise Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (2014/C249/01)

Komise 9. 7. 2014 revidovala pravidla pro posuzování opatření členských států na záchranu a restrukturalizaci firem v obtížích.

Pozadí

Nová pravidla jsou důležitou součástí iniciativy Modernizace státní podpory (SAM), kterou Komise zahájila v roce 2012 a nahradí tak již 10 let stará pravidla. Firmy mohou v případě nesnází obdržet podporu max. na 6 měsíců. Za tuto dobu musí být podpora vrácena, nebo oznámena Komisi a schválena jako „podpora na restrukturalizaci“, která zajistí životaschopnost firmy bez další podpory a nenaruší hospodářskou soutěž. Restrukturalizační podpora může být poskytnuta jednou za 10 let.

Státní podpora poskytnutá členskými státy podnikům ve finanční tísni udržuje naživu firmy, které by jinak odešli z trhu. Taková podpora má vysoký potenciál narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu a ti, kteří nedostávají žádnou takovou podporu, jsou v nevýhodě. Navíc může podpora neefektivních firem přispět ke zhoršení ekonomického růstu. Nové pokyny mají za cíl zajistit, aby veřejné finance byly směřovány tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, a že investoři upadajících podniků ponesou svůj spravedlivý podíl nákladů na restrukturalizaci.

Klíčové a sporné body

Základním požadavkem je, aby podpora měla pozitivní efekt, tj. přispívá k dosažení cíle společného zájmu (např. zachování pracovních míst, průmyslové know-how). Nová pravidla posílí tak, že zavede „filtry“, které zajistí pozitivní přínos podpory a členské státy budou muset prokázat potřebu podpory. Aby bylo zajištěno, že je podpora použita k udržení životaschopné hospodářské činnosti a vytváření pracovních míst (a nikoli k záchraně akcionářů), vyžadují nové pokyny, aby majitelé (včetně podřízených věřitelů) společností přispívali na náklady restrukturalizace (tzv. sdílení zátěže). To znamená, že majitelé firmy budou nést ztráty jako první a stát (daňoví poplatníci) obdrží spravedlivý podíl z veškerých budoucích zisků, jestliže se restrukturalizace povede.

Nové pokyny prosazují poskytnutí podpory takovým způsobem, který bude nejméně škodlivý pro hospodářskou soutěž (např. prostřednictvím úvěrů a záruk namísto hotovosti). Proto pokyny obsahují novou koncepci dočasné podpory na restrukturalizaci ve formě úvěrů a záruk, které mají být poskytnuty malým a středním podnikům, a to po dobu až 18 měsíců (3x více než dosud) na základě zjednodušeného plánu restrukturalizace.

Předpokládaný další vývoj

Pravidla platí pouze pro nefinanční podniky a vstoupí v platnost 1. 8. 2014.

Odkazy

Malé a střední podniky by měly mít možnost získat další podporu

Komise a Evropský investiční fond (EIF) podepsaly 22. 7. 2014 dohodu, která by měla malým a středním podnikům (MSP) zajistit přístup k dalším až 25 mld. € na financování jejich potřeb.

Pozadí

Program EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) byl schválen Parlamentem i Radou v prosinci 2013 a jeho plánovaný rozpočet ve výši 2,3 mld. € může díky pákovému efektu vygenerovat až 25 mld. €. Program by měl navázat na úspěšný rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, který v letech 2007–2013 pomohl zajistit skoro 330 tis. MSP půjčky ve výši přes 16 mld. € a rizikový kapitál ve výši asi 2,8 mld. €.

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem COSME je umožnit MSP lepší přístup k financování a zjednodušit jejich přístup na trhy.

Z programu COSME by v následujících 7 letech mělo plynout na 1,3 mld. € na finanční nástroje pro malé a střední podniky. Program COSME by měl fungovat na základě finančních záruk pro banky tak, aby mohly SME umožnit více úvěrů, resp. finančního leasingu.
Díky pákovému efektu by mělo být možno SME z 1 € záruk financování až ve výši 30 €. Pákový efekt by měl tedy umožnit získat finance i těm podnikům, které by jinak takovou možnost neměly, kvůli jejich nedostatečnému zajištění.

Dle dohody se očekává, že by mohlo asi 330 tis. podniků získat půjčky, které by byly zaštítěné programem COSME. Podle informací získaných z rámcového programu, který byl předchůdcem COSME lze předpokládat, že by výše půjček mohla dosáhnout částky přesahující 20 mld. € a průměrná poskytnutá půjčka by mohla být ve výši 65 tis. €. Dle zkušeností by měla mít valná většina příjemců půjček maximálně 10 zaměstnanců.

Předpokládaný další vývoj

EIF, díky dohodě, zveřejní v nejbližších týdnech výzvu, pomocí které by mělo být umožněno finančním institucím, jako jsou banky, záruční instituce, fondy atd., které splňují dané podmínky, přihlásit se. EIF by poté měl po hluboké analýze zveřejnit, které instituce mohou poskytnout prostředky SME.

Odkazy

EU posílí finanční odpovědnost

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro řešení finanční odpovědnosti v souvislosti se soudy pro urovnávání sporů mezi investorem a státem zřízenými mezinárodními dohodami, jichž je Evropská unie smluvní stranou (KOM(2012)335)

Rada 23. 7. 2014 schválila návrh nařízení, který by měl usnadnit řešení sporů mezi investory a stanovit rámec pro finanční odpovědnost (Investor-state dispute settlement, ISDS).

Pozadí

Návrh nařízení Komise představila v červnu 2012. Poté co Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, existuje možnost přímých zahraničních investic v rámci společné obchodní politiky, která je dle čl. 3 SFEU zařazena mezi tzv. výlučné pravomoci Unie, což znamená, že EU smí v této oblasti jako jediná vydávat a přijímat závazné akty (členské státy mohou pouze provádět tyto akty s výjimkou případu, kdy je Unie zplnomocní k přijetí určitých aktů). Návrh nařízení je součástí širokého rámce politik EU na ochranu investic.
K dohodě s EP, kterou poté potvrdil i Coreper, došlo v dubnu 2014. V druhé polovině dubna EP přijal v prvním čtení své stanovisko.

Klíčové a sporné body

Nová právní úprava by měla být dle Komise klíčovým prvkem v rámci politiky na ochranu investic. Nový právní akt by měl stanovit pravidla pro řešení sporů a stanovit, jak by měla v konkrétních případech probíhat spolupráce mezi Komisí a členskými státy.

Úprava na jedné straně zahrnuje jednání o nových pravidlech pro investice s klíčovými obchodními partnery a na straně druhé, další uplatňování stávající dvoustranné investiční smlouvy mezi členskými státy a třetími zeměmi. Dle mezinárodních dohod mohou investoři ze třetích zemí vznést nárok vůči EU nebo vůči členskému státu, kde došlo k jednání, které se neslučuje s dohodou. V takovém případě může dojít k soudnímu sporu.

Hlavním cílem nařízení by mělo být, aby finanční odpovědnost, která vyplývá z řízení o urovnání sporu mezi investorem a státem, byla přidělena subjektu, který poskytl zacházení, jež je předmětem sporu. Jinými slovy, pokud instituce nejednaly v rámci dohody, měly by finanční odpovědnost nést ony. V případech, kdy jednání členského státu vyžaduje právo Unie, měla by finanční odpovědnost spadat na EU. Znamená to tedy, že je vždy nutné zhodnotit, kdo nese odpovědnost a jak řešit spolupráci členských zemí a Komise.

Návrh dále stanovuje další tři zásady. Zaprvé se jedná o rozdělování odpovědnosti, které musí být neutrální, aby EU nesla náklady pouze v případě, které způsobily instituce EU. Zadruhé se musí dbát na to, aby investoři ze třetích zemí, v případě neshody, nebyli stavěni do nevýhodné pozice. Proto, pokud dojde k neshodě, náklady jsou vyplaceny, a rozdělení se řeší až poté. Zatřetí návrh stanovuje, že musí být dle Smluv dodržovány mechanismy vnější činnosti EU.

Odkazy

Na začátku srpna končí prodloužené implementační období SEPA

Regulation (EU) No 260/2012 of European parliament and of the Council of 14 March 2012 establishing technical and business requirements for credit transfers and direct debits in euro and amending Regulation (EC) No 924/2009 (260/2012)

Dne 1. 8. 2014 končí státům prodloužené období v zavedení SEPA (Single Euro Payments Area).

Pozadí

Nařízení týkající se SEPA si klade za cíl vytvořit jednotný evropský trh pro maloobchodní platby. 1. 2. 2014 měly být všechny úhrady a inka­sa v eurech prováděny v rámci stejného formátu: SEPA bezhotovostní převody (SCT) a SEPA inka­sa (SDD). Ačkoli míra migrace v posledních několi­ka měsících rostla a dosáhla 64,1 % pro SCT a 26 % pro SDD (v listopadu 2013), 100 % do 1. 2. 2014 dosaženo nebylo. Proto Komise v lednu 2014 navrhla prodloužit přechodné období, během něhož budou moci být i nadále přijí­mány platby, které nerespektují pravidla jednotného evropského platebního prostoru SEPA, a to o 6 měsíců (do 1. 8. 2014). Dodatečné přechodné ob­dobí odsouhlasil hned v lednu 2014 i výbor ECON a v únoru došlo oficiálně k prodloužení termínu. Pokud by nedošlo k prodloužení přechodného období, platby, které se od formátu SEPA liší, by byly zastaveny.

V rámci SEPA může více než 500 mil. občanů a 20 mil. podniků a veřejných orgánů provádět a přijímat platby v eurech za stejných základních podmí­nek, práv a povinností bez ohledu na svou lokaci.

Klíčové a sporné body

Plné spuštění SEPA by mělo dle Unie přinést řadu výhod. Jedná se o snížení počtu bankovních účtů. Podle nové úpravy by měl stačit pouze jeden účet pro celou eurozónu. Díky SEPA by mělo být možno využívat přímé inkaso kdekoliv v eurozóně. Mělo by také dojít ke snížení nákladů a to zejména v zemích s vysokými bankovními poplatky. Ceny bankovních poplatků by měly být transparentní a neměly by se vyskytovat další skryté poplatky. SEPA by mělo umožnit rychlejší převody mezi zeměmi a v blízké budoucnosti také využívat debetní karty na celém území eurozóny. SEPA si klade za cíl zvýšit efektivitu a snížit bankovní náklady. Zvýšení konkurenceschopnosti v eurozóně by mělo mít pozitivní vliv na bankovní trh. Otevření celého trhu hospodářské soutěži by mělo způsobit postupné snížení cen.

Předpokládaný další vývoj

Země mimo eurozónu by měly nařízení SEPA přijmout do 31. 10. 2016. Těmto zemím by měly plynout stejné výhody jako členským státům eurozóny.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality