Vnitřní trh v listopadu 2014

07.12.2014
Euroskop

Komise chce znovu nastartovat růst, Rada a EP se dohodly na vzniku fondů pro dlouhodobé investice, Komise zveřejnila roční analýzu růstu

Komise chce znovu nastartovat růst

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Investiční plán pro Evropu (KOM(2014)903)

Komise 26. 11. 2014 zveřejnila investiční plán, který by měl dosahovat výše 315 mld. €, jehož cílem je znovu nastartovat růst v EU a podpořit vznik pracovních míst.

Pozadí

V roce 2007 dosáhla EU v oblasti investic svého maxima a od té doby úroveň investic výrazně poklesla. Současné trendy nenaznačují, že by se situace bez provedení výraznějších změn neměla zlepšit. Investice oproti roku 2007 poklesly přibližně o 430 mld. €, přičemž 5 členských států – Francie, Spojené království, Řecko, Itálie a Španělsko – představuje asi 75 % tohoto poklesu a to buď z důvodu obrovského poklesu a/nebo z rozměru jejich hospodářství.

Zatímco HDP a soukromá spotřeba v EU byly ve 2. čtvrtletí roku 2014 přibližně na stejné úrovni jako v roce 2007, celkové investice zaostaly přibližně o 15 % za čísly pro rok 2007. V některých členských státech byl pokles v oblasti investic dokonce ještě dramatičtější. Nedostatek investic způsobuje stagnaci evropského hospodářství, což představuje problém, zejména ve srovnání s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Z výše uvedených důvodů byl vypracován Investiční plán, jehož cílem je nastartování investic a podpora tvorby pracovních míst. Na rozdíl od let během ekonomické krize má nyní EU k dispozici významné množství úspor, které je možno využít. V rámci EU vzniká řada inovativních nápadů a projektů, které si dle Unie zasluhují finanční podporu. Jako hlavní důvod pro přetrvávající nedostatečné investice spatřuje Komise nedůvěru investorů. Nejistota pramení zejména z nízkého očekávání ohledně poptávky po zboží a službách. Investoři také nemají dostatečnou kapacitu snášet riziko, které se pojí s investováním.

Podpora investic by neměla být pouze v rukou Unie, ale členské státy, které mají manévrovací fiskální prostor, by měly samy více investovat. Významnou roli mohou hrát i regionální orgány, čím více aktérů se do podpory investic zapojí, tím rychleji by měl být růst nastartován. Navrhovaný Investiční plán by měl iniciativy členských států spíše doplňovat.

Návrh plánu ocenil také předseda CoR Michel Lebrun, který prohlásil, že plán je dobrým krokem a měl by být rozšířen i na další oblasti. Očekává, že podpora investic pomůže evropským městům a regionům. Zároveň ovšem zdůraznil, že plán nemůže fungovat na úkor méně rozvinutých regionů, kde granty a dotace většinou nemohou být nahrazeny půjčkami a zárukami.

Klíčové a sporné body

Plán, který na plenárním zasedání EP představil Jean-Claude Juncker společně s prezidentem EIB Wernerem Hoyerem, by měl být založen na třech základních prvcích:

(1) Díky plánu by mělo dojít k mobilizaci nejméně 315 mld. € na podporu investic během následujících 3 let (do konce roku 2017), což by mělo způsobit uvolnění soukromých investic. Kvůli dosažení rychlejších výsledků by mělo být možno navrhované opatření financovat v rámci současného víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Části rozpočtu by tedy mohly být využity jinak, než se dříve plánovalo. Hlavním cílem by měl být zisk finančních prostředků ze soukromých zdrojů pro projekty, které jsou životaschopné, ale jinak by pravděpodobně nebyly realizovány.

Na evropské úrovni by měl být zřízen nový fond – Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který by měl ve spolupráci s Komisí a EIB zajišťovat lepší přístup k rizikovému financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací. EFSI by měl být zřízen v rámci skupiny EIB a měl by mít odlišný rizikový profil. Fond by měl poskytovat rizikové kapacity a měl by být zaměřen na projekty přinášející vyšší společenskou a ekonomickou hodnotu. Tím by měl doplňovat některé projekty, které nyní financuje EIB nebo jiné stávající programy EU. Možnosti by neměly být přesně vymezeny, aby mohlo v případě potřeby docházet ke změnám na základě potřeb trhu.

Aby mohl být fond zřízen, tak by na jeho podporu měla být v rámci rozpočtu EU vytvořena záruka ve výši 16 mld. €, přičemž EIB by měla přispět částkou 5 mld. €. Členské státy by měly mít možnost přispívat do fondu ve formě kapitálu. Možnost připojit se by měli mít dle návrhu i soukromí investoři.

Komise předpokládá, že by fond mohl mít celkový multiplikační efekt 1:15 v reálných investicích. Jinými slovy řečeno, jedno euro záruky za riziko poskytnuté fondem by mohlo vygenerovat v průměru 15 € investic do reálné ekonomiky.

Co se týká oblastí, tak by fond měl podporovat strategické investice do infrastruktury, zejména do širokopásmových a energetických sítí a dopravní infrastruktury, v průmyslových centrech, do vzdělávání, výzkumu a inovací a také do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Při distribuci finančních prostředků by se měla dodržovat tematické a geografické rozdělení, aby mohla být dosaženo přidané hodnoty fondu na nejvyšší možné úrovni. Fond by se měl soustředit také na podporu SME a to asi z jedné čtvrtiny zdrojů z EFSI.

(2) Druhým prvkem navrhovaného plánu by měla být snaha o nasměrování investic tak, aby více odpovídaly potřebám reálné ekonomiky. Některé zúčastněné strany dle Komise nepociťují nedostatek finančních prostředků, ale nedostatek životaschopných projektů. S tímto tvrzením Komise nesouhlasí a je přesvědčena o velkém množství projektů, které si podporu zaslouží. Návrh plánu počítá s vytvořením seznamu projektů, do nichž lze investovat a které mají evropský význam. Tento seznam by měl vzniknout na základě nezávislých a transparentních hodnocení. Dále by mělo být zřízeno jednotné kontaktní místo pro všechny otázky týkající se technické pomoci, které by mělo podobu centra pro investiční poradenství a mělo by být primárně určeno pro 3 cílové skupiny: navrhovatele projektů, investory a veřejné řídicí orgány.

(3) Třetí prvek navrhovaného plánu by měl odstranit překážky a přinést větší regulační předvídatelnost, aby mohla být EU přitažlivější pro investory. Ke zjednodušení by mělo dojít na všech úrovních. Návrh plánu se zaměřuje také na opatření ve finančním sektoru, což by mělo pozitivně působit na podnikatelské prostředí. Mělo by dojít např. k vytvoření unie kapitálových trhů.

V rámci prvních dvou prvků by měla Komise a EIB fungovat jako strategičtí partneři s cílem aktivizovat aktéry ze všech úrovní. V rámci třetího prvku by měla Komise jednat prostřednictvím svého pracovního programu společně s dalšími institucemi EU a členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

V průběhu prosince a ledna 2014/2015 by Evropská rada a EP y schválit investiční plán. Komise by poté měla předložit návrh příslušného nařízení. Do poloviny roku 2015 by mělo dojít ke spuštění EFSI a centrum pro investiční poradenství by mělo být již také v provozu. Do poloviny roku 2016 by mělo dojít k přezkoumání pokroku a to i na úrovni Evropské rady.

Odkazy

Rada a EP se dohodly na vzniku fondů pro dlouhodobé investice

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on European Long-term Investment Funds (COM(2013)462)

Zástupci Rady a EP 27. 11. 2014 dosáhli politické dohody o vzniku fondů určených pro dlouhodobé „nebankovní“ investice.

Pozadí

Komise 26. 6. 2014 předložila návrh nařízení, které by mělo definovat právní rámec pro soukromé „evropské fondy pro dlouhodobé investice“ (European Long-Term Investment Funds; ELTIF) určené investorům (fyzickým i právnickým osobám), kteří chtějí dlouhodobě investovat své prostředky do jimi vybraných společností (nekotovaných na burze) a/nebo do projektů.

Komise návrh předložila především s odkazem na Akt o jednotném trhu II (z října 2012; více v příspěvku „Komise předložila Akt o jednotném trhu II“, Vnitřní trh v říjnu 2012) a zelenou knihu o dlouhodobém financování evropského hospodářství (více v příspěvku „Komise chce dát vzniknout fondům pro dlouhodobé investice“, Vnitřní trh v červnu 2013).

Coreper 25. 6. 2014 potvrdil dohodu mezi 28 členskými státy týkající se nařízení obecného přístupu k evropským dlouhodobým investičním fondům (více v příspěvku „Vznik fondů pro dlouhodobé investice je o krok dál“, Vnitřní trh v červnu 2014). Tento nástroj působí komplementárně ke strategii Investičního plánu představeného v listopadu 2014 novou Komisí.

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem navrhovaného nařízení je harmonizovat pravidla fungování a dohledu nad ELTIFs z toho důvodu, aby bylo možné podporovat přesun ELTIF, který byl vytvořen a povolen v jednom členském státě, do dalšího členského státu (passporting). Mělo by dojít ke zvýšení účinnosti fungování vnitřního trhu.

Zacílení investic bude směřováno především na podporu infrastruktury, duševního vlastnictví či vědy a výzkumu. Měl by se stát pomocným nástrojem pro penzijní fondy, pojišťovny a investiční společnosti, ale i investory jako jednotlivce, kteří hodlají investovat dlouhodobě minimálně 10 tis. € bez záruky krátkodobého zisku a možnosti jednoduchého navrácení investovaných prostředků. Záměrem EP je zajistit ochranu jednotlivých investorů a garanci účelnosti investic.

Předpokládaný další vývoj

Dosažený kompromis bude předmětem jednání příslušného výboru a pléna EP a následně Rady.

Odkazy

Komise zveřejnila roční analýzu růstu

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Roční analýza růstu 2015 (KOM(2014)902)

Zpráva Komise – Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ke sdělení Komise o roční analýze růstu (KOM(2014)906)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Zpráva mechanismu varování 2015 (vypracovaná v souladu s články 3 a 4 nařízení (EU) č. 1176/2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy) (KOM(2014)904)

Komise 28. 11. 2014 vydala roční analýzu růstu, která hodnotí současný stav EU, čímž zahájila nový semestr 2015.

Pozadí

Po překonání ekonomické krize došlo na jaře 2014 opět k hospodářskému zpomalení a tempo růstu není takové, jak si EU představovala. Situace je v jednotlivých členských státech rozdílná, avšak lze konstatovat, že ekonomický růst je nadále brzděn roztříštěností finančních trhů, potřebou snižovat dluhy společností, domácností i vlád, neúplnou nápravou makroekonomické nerovnováhy a vratkou důvěrou, která je důsledkem nejistých ekonomických vyhlídek a závazku ke strukturálním a institucionálním reformám. Naději na optimističtější směrování omezuje vysoká míra nezaměstnanosti a nízká úroveň investic. Nová Komise by chtěla být novým začátkem pro Unii jako celek. Představená roční analýza růstu spolu s doprovodnými dokumenty obsahuje soubor opatření na podporu pracovních míst, na podporu růstu a investic, což jsou oblasti, které nová Komise prezentovala jako své nejzásadnější priority.

Analýza představuje agendu Komise pro rok 2015 v oblasti růstu a zaměstnanosti. Nová Komise je přesvědčena, že růstu a oživení může být dosaženo pouze v případě, že orgány EU a členské státy budou úzce spolupracovat. Členské státy musí samy usilovat o změnu a podporovat růst.

Představená roční analýza růstu zahajuje každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí a stanovuje pro EU obecné hospodářské priority a taktéž poskytuje členským státům hospodářská a politická doporučení pro následující rok.

Klíčové a sporné body

Aby si státy nekonkurovaly a směřovaly stejným směrem a za společným cílem, tak Komise ve zprávě pro rok 2015 doporučuje věnovat se 3 dílčím oblastem – podpora investic, závazek ke strukturálním reformám a úsilí o fiskální odpovědnost. Jednou ze zásadních oblastí, které mohou vést k hospodářskému růstu je také integrovaný přístup, který kombinuje strukturální, fiskální a měnové politiky.

V rámci podpory investic Komise doporučuje společné a koordinované úsilí vedoucí ke zvýšení investic. S úsilím Komise úzce souvisí Evropský fond pro strategické investice (EFSI), který by měl vzniknout v první polovině roku 2015. K závazku ke strukturálním reformám by EU měla postupně směrovat svoji pozornost. Jedná se zejména o prohloubení jednotného trhu. K nejvýznamnějším prioritám patří odstranění zbývajících regulačních a jiných překážek ve všech sektorech, jako jsou energetika, telekomunikace, doprava a jednotný trh se zbožím a službami. Jednotlivé členské státy by se dle Komise měly zaměřit na řešení řady problémů, jedná se např. o otázku nezaměstnanosti, stagnace pracovního trhu, neúčinnosti důchodových a sociálních systémů apod. Zajišťování dlouhodobé kontroly nad výší schodku a snížení vysoké úrovně zadlužení zůstává i nadále klíčovými prvky udržitelného růstu. Přestože došlo mezi lety 2011 a 2014 k výraznému snížení (z 4,5 % HDP na 3 % HDP), je důležité v těchto trendech nadále pokračovat. Vždy musí být ovšem zhodnocena aktuální situace konkrétního členského státu.

Součástí analýzy je i návrh společné zprávy o zaměstnanosti, která hodnotí situaci v oblasti nezaměstnanosti a analyzuje politické kroky, které provedly členské státy. Komise hodnotí, že zásadní strukturální reformy se vyplácejí a přinášejí pozitivní výsledky. Komise také kladně zhodnotila snahu pomoci mladým při hledání zaměstnání.

Předpokládaný další vývoj

Komise se bude snažit zapojit další aktéry, zejména vnitrostátní parlamenty, aby dosáhla stanovených cílů. Současnou prioritou je schválení investičního plánu, k čemuž by mělo dojít na přelomu roku 2014/2015.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality