09.06.2015
Euroskop
Výbor EP rozhodoval o nehlášené práci, Jednání o harmonizaci mateřské dovolené v EU se ocitla v patové situaci
|
Výbor EP rozhodoval o nehlášené práci
Proposal for a decision of the European parliament and of the on establishing a European Platform to enhance cooperation in the prevention and deterrence of undeclared work (COM(2014)221)
- Výbor EMPL hlasoval 7. 5. 2015 o návrhu Komise na zřízení Evropské platformy pro předcházení nehlášené práci.
Pozadí
Komise v dubnu 2014 navrhla vytvořit evropskou platformu, která by zabraňovala nehlášené práci prostřednictvím sdružování různých donucovacích orgánů členských států zapojených do boje proti nehlášené práci. Nehlášenou práci jednotlivé členské státy definují různě, ovšem na úrovni EU je nehlášená práce definována jako placená činnost, která je v souladu s právem pokud jde o její obecnou povahu, avšak není nahlášená orgánům veřejné moci. Pod tuto definici spadají pouze legální činnosti.
Nehlášená práce představuje v EU široce rozšířený problém. V roce 2012 tvořila podle odhadů Komise 18,4 % HDP tehdejší EU-27 . 11 % Evropanů přiznává, že v minulém roce nakoupili zboží nebo služby vytvořené v rámci nehlášené práce, přičemž 4 % dotázaných přiznalo, že za svou práci obdrželi nenahlášenou mzdu. Ohromný nárůst poptávky po nehlášené práci byl zaznamenán v Řecku, na Kypru a ve Slovinsku, tedy v zemích, které významně postihla hospodářská krize.
Nehlášená práce připravuje dle Komise pracovníky o sociální ochranu, ohrožuje jejich zdraví a bezpečnost a oslabuje pracovněprávní normy. Rovněž narušuje korektní hospodářskou soutěž mezi podniky (neoprávněně zvýhodněné podniky těží z takové práce) a ohrožuje udržitelnost veřejných financí a systémů sociálního zabezpečení (více v příspěvku „EU bojuje proti nehlášené práci“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2014).
Klíčové a sporné body
- Navrhovaná platforma by měla sdružovat všechny vnitrostátní donucovací orgány podílející se na řešení nehlášené práce, jako jsou inspektoráty práce, inspektoráty sociálního zabezpečení a daňové a migrační orgány, jakož i ostatní zúčastněné strany jako např. zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců na úrovni EU.
Nová platforma by měla (1) být fórem, kde se mohou odborníci podělit o informace a osvědčené metody, a zároveň rozšířit dosavadní kontakty; (2) zjistit, jak mohou nástroje na vnitrostátní úrovni a úrovni EU řešit sdílené problémy, jako je související nepravá samostatná výdělečná činnost a nehlášená práce v subdodavatelských řetězcích; (3) řešit přeshraniční aspekty například tím, že prozkoumá způsoby, jak zlepšovat výměnu údajů mezi vnitrostátními správami; (4) posilovat operativní spolupráci, např. prostřednictvím společných školení, výměnanmi pracovníků a společných kontrol; (5) vypracovat společné zásady a pokyny pro provádění kontrol v zájmu boje proti nehlášené práci; (6) zvyšovat informovanost o problému prostřednictvím společných aktivit.
Předpokládaný další vývoj
Legislativní proces bude pokračovat v rámci pléna EP.
Odkazy
- 18 % HDP: jak řešit práci načerno?
- Proposal for a decision of the European parliament and of the on establishing a European Platform to enhance cooperation in the prevention and deterrence of undeclared work (COM(2014)221)
- Komise navrhuje novou platformu pro předcházení nehlášené práci a odrazování od ní
- Undeclared work: frequently asked questions
Ve zkratce…
Jednání o harmonizaci mateřské dovolené v EU se ocitla v patové situaci
Poslanci EP schválili 20. 5. 2015 usnesení, ve kterém vyzývají k obnovení jednání a žádají Komisi, aby nestahovala svůj návrh o mateřské dovolené, nebo aby do konce roku představila návrh nový. Mateřská dovolená je na úrovni EU upravena směrnicí č. 85/92, která stanoví minimální dobu mateřské dovolené na 14 týdnů, z toho 2 týdny jsou povinné. Příspěvek po dobu mateřské dovolené stanovují vnitrostátní právní předpisy. Mezi členskými státy ale panují velké rozdíly (14–52 týdnů) a ne vždy a všude je mateřská dovolená plně placená. Liší se i délka povinné části mateřské dovolené. Úsilí o zlepšení společných standardů je od roku 2008 blokováno vládami členských států. Komise navrhla revizi směrnice, která by stanovila minimální délku mateřské dovolené na 18 týdnů, z nichž 6 týdnů by bylo povinných, a po dobu mateřské dovolené by ženy obdržely příspěvek ve výši plné mzdy. Poslanci v roce 2010 požadovali prodloužení mateřské dovolené na nejméně 20 plně placených týdnů, z nichž 6 by si ženy musely vybrat povinně po narození dítěte.