Vnitřní trh v září 2015

07.10.2015
Euroskop

Komise položila základy unie kapitálových trhů, Čína přislíbila přispět do EFSI

  • Komise zveřejnila akční plán pro budování unie kapitálových trhů

  • Do EFSI se chce zapojit Čína jako první stát mimo EU

Komise položila základy unie kapitálových trhů

Action Plan on Building a Capital Markets Union (COM(2015)468)

Proposal for a regulation laying down common rules on securitisation and creating a European framework for simple, transparent and standardised securitisation and amending Directives 2009/65/EC, 2009/138/EC, 2011/61/EU and Regulations (EC) No 1060/2009 and (EU) No 648/2012 (COM(2015)472)

Proposal for a regulativ amending Regulation (EU) No 575/2013 on prudential requirements for credit institutions and investment firms (COM(2015)473)

  • Komise představila 30. 9. 2015 akční plán unie kapitálových trhů, jenž má vytvořit jednotný trh s kapitálem zahrnující všechny členské státy EU a zároveň zveřejnila 1. opatření plánu – nastartování spolehlivých sekuritizačních trhů.

Pozadí

Komise v lednu 2015 odstartovala práci na tvorbě unie kapitálových trhů (Capital Markets Union; CMU). Unie kapitálových trhů je klíčovým pilířem investičního plánu Junckerovy Komise (více v příspěvku „Komise chce vytvořit unii kapitálových trhů“, Vnitřní trh v lednu 2015 a v příspěvku „Komise chce znovu nastartovat růst“, Vnitřní trh v listopadu 2014). Měla by vyřešit problém s nedostatkem investic posílením alternativních možností financování evropských podniků a dlouhodobých projektů. Komise chce rovněž odstranit překážky, které blokují přeshraniční investice v EU, aby společnosti a infrastrukturní projekty mohly snadněji získat finanční prostředky bez ohledu na jejich sídlo. Obecně je cílem vytvořit investiční příležitosti, propojit zdroje financování s širší ekonomikou a prosadit odolnější finanční systém charakterizovaný hlubší integrací a větší konkurencí. Komise v únoru 2015 zahájila veřejnou konzultaci týkající se CMU v zájmu mobilizace finančních prostředků pro evropské podniky a stimulace růstu ve všech 28 členských státech EU. Veřejná konzultace trvala do 13. 5. 2015 a zapojilo se do ní více než 370 účastníků z řad organizací a soukromých osob. Z veřejných konzultací vyplynulo, že jednotný kapitálový trh by napomohl většímu přeshraničnímu sdílení rizik, vytvořil hlubší a likvidnější trhy a diverzifikoval zdroje financování ekonomiky. V polovině února 2015 Komise představila Zelenou knihu o vytváření Unie kapitálových trhů, která má evropským podnikům usnadnit přístup k finančním prostředkům a také zatraktivnit EU pro investory z celého světa. CMU cílí na společnosti, které by se chtěly v současné době rozvíjet a dále podnikat, ale nemají dostatek finančních zdrojů. EP v červenci 2015 schválil usnesení o budování CMU předložené výborem ECON (více v příspěvku „Poslanci schválili Unii kapitálových trhů (CMU)“, Vnitřní trh v červenci 2015).

Alternativní zdroje financování doplňující financování od bank (včetně kapitálových trhů, rizikového kapitálu, skupinového financování (crowdfunding) a odvětví správy aktiv) by měly hrát významnější úlohu při financování podniků, které mají se získáním finančních prostředků potíže. Trhy s rizikovým kapitálem jsou velmi rozvinuty např. ve Spojených státech, které se staly pro CMU inspirací. Rozmanitější zdroje financování mají zásadní význam pro finanční stabilitu, zmírnění dopadu možných problémů v bankovním sektoru na firmy a pro jejich přístup k financím. Z tohoto důvodu je unie kapitálových trhů rovněž důležitou součástí práce na dokončení evropské hospodářské a měnové unie.

Klíčové a sporné body

Akční plán vychází z těchto hlavních zásad:

  • Vytvářet více příležitostí pro investory: unie by měla zmobilizovat kapitál v EU a nasměrovat jej do společností a infrastrukturních projektů, které jej potřebují k rozvoji a tvorbě pracovních míst. Občanům by měla poskytnout lepší možnosti pro plánování odchodu do důchodu.
  • Propojit financování s reálnou ekonomikou: projekt Unie údajně prospěje všem členským státům, jež mohou díky nasměrování kapitálu a investic do svých projektů mnoho získat.
  • Podpořit silnější a odolnější finanční systém: zpřístupní širší škálu zdrojů financování a dlouhodobějších investic, díky čemuž občané a podniky v EU již nebudou tak zranitelní vůči finančním otřesům.
  • Prohloubit finanční integraci a zintenzivnit hospodářskou soutěž: znamená větší příhraniční sdílení rizik a likvidnější trhy. Výsledkem bude hlubší finanční integrace, nižší náklady a vyšší konkurenceschopnost.

Komise dále navrhuje vytvoření regulačního rámce pro sekuritizaci, jenž je jednoduchý, transparentní a standardizovaný a podléhá přiměřenému dohledu. Pokud emise sekuritizací v EU dosáhnou předkrizové úrovně, mělo by bát pro ekonomiku k dispozici dodatečných 100–150 mld. €. Sekuritizace je proces, při němž věřitel (banka) vytvoří sdružením aktiv (např. automobilových úvěrů nebo úvěrů pro MSP) finanční nástroj, který si následně mohou zakoupit investoři. To usnadňuje přístup k většímu počtu investorů, čímž se zvyšuje likvidita a kapitál bank se uvolňuje pro nové úvěry.

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy Komise rovněž zveřejnila výzvu ke sdělení skutečností ohledně kumulativního dopadu finančních právních předpisů. Komise do konce roku oznámí navrhované změny směrnice o prospektu, které mají malým a středním podnikům usnadnit a zlevnit získávání kapitálu a zahájila dvě konzultace na téma fondů rizikového kapitálu a krytých dluhopisů. Dále Komise vyhlásila „výzvu ke sdělení skutečností“, jejímž cílem je získat reakce a zhodnotit kumulativní dopad stávajících finančních pravidel a jejich vzájemné působení.

  • Dle kritiků zůstávají některé části CMU dosti neurčité a vágní. Kritici také uvádějí, že evropský trh nelze srovnávat s trhem USA. V rámci EU jsou v mnoha případech maloobchodní trhy málo rozvinuté.

Pro efektivně fungující CMU je potřeba změnit také společenské prostředí. Lidé se musí naučit zvážit rizikové investice a získat odvahu investovat v méně známých oblastech. Tato situace už vcelku dobře funguje ve Velké Británii, ale zatím nelze předpokládat, že by k takovým krokům byli ochotni lidé např. v Německu. Kritici dále upozorňují na to, že CMU jasně nevymezuje své hranice, což by mohlo vést k tomu, že by zasahovala až do oblastí, které by měly zůstat ve správě členských států (např. daně, správa státního dluhu apod.).

V rámci EP CMU podporuje většina poslanců, např. Kay Swinburne (ECR) prohlásil, že malé podniky a podnikatelé by neměly vnímat banku jako jediný zdroj přístup k finančním prostředkům, což se CMU snaží podpořit. Iniciativa by měla především odstranit zbytečné překážky volného toku kapitálu ve všech 28 členských státech i mimo EU.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice týkající se regulace podléhá schválení EP a Rady v rámci postupu spolurozhodování.

Odkazy

Krátce…

Čína přislíbila přispět do EFSI

Čína 28. 9. 2015 oznámila svůj záměr investovat do Fondu pro strategické investice (EFSI). Pokud Čína prostředky poskytne, stane se první nečlenskou zemí, která se do EFSI zapojí. Komise v listopadu 2015 zveřejnila svůj Investiční plán pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který by měl nastartovat investice v rámci EU. Investiční plán by měl mobilizovat asi 315 mld. € v průběhu následujících 3 let (do konce roku 2017). Prostředky by měly pomoci unijnímu hospodářství dostat se na úroveň investic před rokem 2007. Doposud se 9 členských států rozhodlo, že přispěje do vznikajícího fondu. Jedná se o Německo (8 mld. €), Španělsko (1,5 mld. €), Francii (8 mld. €), Itálii (8 mld. €), Lucembursko (80 mil. €), Polsko (8 mld. €) Slovensko (400 mil. €), Bulharsko (100 mil. €) a Velkou Británii (8,5 mld. €) (více v příspěvku „Evropský fond pro strategické investice začne fungovat na podzim“, Vnitřní trh v červenci 2015). Obě strany se také dohodly na vytvoření společné pracovní skupiny pro zvýšení spolupráce mezi EU a Čínou. Pracovní skupina by měla být složena z odborníků z Číny (Silk Road fond), Komise a Evropské investiční banky (EIB).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality