Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červnu 2016

09.07.2016
Euroskop

Komise chce řešit migrační krizi prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi, EP schválil volný pohyb veřejných listin v EU, Rada chce zpřísnit držení zbraní v EU, Unie chce zesílit boj proti terorismu, Komise hodnotila provádění prohlášení EU a Turecka, Pohraniční a pobřežní stáž by měla chránit hranice EU, Podezřelé a obviněné osoby by měly mít zajištěna jednotná práva, Komise přijala stanovisko týkající se stavu právního státu v Polsku, Komise přijala čtvrtou zprávu o přesídlení, Rada jednala o rovnosti LGBTI

  • Komise informovala o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci

  • V EU bude snazší uznání veřejných listin napříč členskými státy

  • Rada souhlasí s návrhem na zpřísnění podmínek držení zbraní v EU, ČR návrh kritizuje

  • Komise představila kroky v boji proti násilné radikalizaci

  • Dohoda mezi EU a Tureckem funguje, ale výsledky nejsou nikterak pozitivní

  • Unie chce své vnější hranice chránit nově vzniklou pohraniční a pobřežní stráží

  • Rada schválila jednotná práva pro podezřelé a obviněné osoby

  • Komise znovu projednávala situaci v Polsku

  • Čtvrtá zpráva o přemístění a přesídlení přinesla pozitivnější výsledky

  • Instituce EU podporují rovnost pro LGBTI osoby

Komise chce řešit migrační krizi prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi

Sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (KOM(2016)385)

  • Komise 7. 6. 2016 představila plány nového rámce, který by měl podpořit partnerství se třetími zeměmi s cílem řešit problémy migrace.

Pozadí

Na celém světě je více než 60 mil. vysídlených osob, což představuje závažný globální problém. Unie se problémům vysídlených osob a osob na útěku věnuje již dlouhodobě a v rámci toho se snaží navazovat vztahy se třetími zeměmi. Zásadní roli ve vztazích se třetími zeměmi hrají nyní vztahy s Tureckem. Prohlášení EU a Turecka vytvořilo nové metody pro zavádění řádu do migračních toků a pro záchranu životů (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016). Komise představila plán, jenž by měl partnerství se třetími zeměmi podporovat.

Klíčové a sporné body

Nový partnerský rámec by měl zlepšit podporu pro potřebné v jejich zemích původu a v zemích tranzitu. Měl by pomoci rozvíjet bezpečné a udržitelné přijímací kapacity a zajišťovat pro uprchlíky a jejich rodiny ve třetích zemích vhodné podmínky k životu.

Na základě Evropského programu pro migraci jsou prioritními cíli: záchrana životů na moři; zvyšování počtu navrácených osob; umožnění toho, aby migranti a uprchlíci zůstali blíže svým domovům a v dlouhodobém horizontu pomoc při řešení základních příčin nelegální migrace. Členské státy by se měly zapojit do partnerství, jež by mohla být na diplomatické, odborné či finanční bázi. Představený rámec by měl podporovat v zemích původu a v zemích tranzitu osoby, které potřebují pomoc.

Nový rámec pro spolupráci se třetími zeměmi by měl zahrnovat jak dlouhodobé, tak krátkodobé cíle:

  • Krátkodobé cíle – záchrana lidských životů ve Středozemním moři; zvýšení rychlosti navracení do zemí původu; umožnit migrantům a uprchlíkům zůstat co nejblíže svých domovů

  • V dlouhodobém horizontu – řešení základních příčin nelegální migrace; posílení podpory Unie ve třetích zemích s cílem zlepšit jejich politickou, sociální a ekonomickou situaci.

Pro naplňování rámce Komise představila nástroje a postupy, jež by mohly být využity. Jedná se o:

  • Cílená spolupráce: Okamžitá akce s partnery by se měla zaměřit na zlepšení legislativního a institucionálního rámce v oblasti migrace a budování kapacit v oblasti správy hranic a řízení migrace.
  • Posílená podpora: Finanční podpora a nástroje rozvojové politiky a politiky sousedství by měly posílit budování místních kapacit, včetně kapacit v oblasti ochrany hranic, azylových postupů, boje proti převaděčství a úsilí o reintegraci.
  • Narušení obchodního modelu převaděčů lidí. Pro dosažení tohoto cíle má být nejdůležitější účinné navracení osob.
  • Vytváření legálních cest, tedy existence alternativních možností legálního vstupu do Evropy a větší humanitární přijímací kapacity blíže jejich místu původu.
  • Finanční nástroje: Finanční prostředky určené k řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování osob by měly být navýšeny.
  • Vzájemná spolupráce: Členské státy by měly zpřístupnit rovnocenné finanční zdroje a pracovat v partnerství s EU na plnění cílů.

Mezi klíčové kroky patří uzavření dohody s Jordánskem a Libanonem a zvýšení úrovně vztahů s Tuniskem. Dále je nezbytné zahájit jednání a uzavřít dohody s Nigerem, Nigérií, Senegalem, Mali a Etiopií.

Pozice ČR

Vláda ČR zdůrazňuje, že by migrační krize měla být řešena zejména důrazem na návratovou politiku, ochranou hranic a bojem proti pašeráctví.

Odkazy

EP schválil volný pohyb veřejných listin v EU

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on promoting the free movement of citizens and businesses by simplifying the acceptance of certain public documents in the European Union and amending Regulation (EU) No 1024/2012 (COM(2013)228)

  • EP 9. 6. 2016 přijal Komisí navrhované nařízení, jež občanům, kteří potřebují předložit veřejné listiny v jiném členském státě EU, podstatně sníží náklady a formality.

Pozadí

Komise předložila návrh v dubnu 2013. Navrhované nařízení by se mělo pozitivně dotknout cca 1,4 mil. dokumentů, které jsou dnes každoročně kvůli pohybu cca 12,6 mil. fyzických a 7 mil. právnických osob (zejm. malých a středních podniků) napříč členskými státy ověřovány. Komise vyčíslila roční úspory (v důsledku přijetí nových pravidel a nad rámec úspory času) na 330 mil. €. Přijetím nového souboru pravidel chce Komise omezit byrokracii, která občany EU zatěžuje. V současné době občané, kteří se stěhují do jiné země EU nebo v jiné zemi EU žijí, musí své veřejné listiny opatřovat ověřovací doložkou prokazující jejich pravost (např. rodný, oddací nebo úmrtní list). Podle nového nařízení nebude již tato doložka při předkládání veřejných listin vydaných v jedné zemi EU orgánům jiné země EU zapotřebí, a tím odpadá s ní spojená byrokratická zátěž (více v příspěvku „EU usiluje o volný pohyb veřejných listin“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Klíčové a sporné body

Návrh nařízení ruší požadavek na apostilaci („legalizaci“) veřejných listin (a to jak v případě fyzických, tak i právnických osob), které vnitrostátní orgány v případě některých veřejných listin vydaných jiným členským státem stále vyžadují. Odpadla by tedy povinnost předkládat ověřenou kopii spolu s originálem veřejné listiny. Návrh nařízení se zabývá pouze platností veřejných listin, takže členské státy budou i nadále uplatňovat své vnitrostátní předpisy, pokud jde o uznávání obsahu a účinky veřejných listin vydaných v jiné zemi Unie.

  • Nařízení se vztahuje na veřejné listiny v těchto oblastech: narození; skutečnost, že je osoba naživu; úmrtí; jméno; manželství, včetně způsobilosti k uzavření manželství a rodinného stavu; rozvod, rozluka a prohlášení manželství za neplatné; registrované partnerství, včetně způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství a statusu registrovaného partnerství; zrušení registrovaného partnerství, rozluky nebo prohlášení registrovaného partnerství za neplatné; rodičovství; osvojení; bydliště anebo místo pobytu; státní příslušnost; trestní bezúhonnost a právo volit a být kandidátem v místních volbách a volbách do EP.

Návrh nařízení také zavádí ochranná opatření proti podvodům: má-li přijímací orgán důvodné pochybnosti o pravosti veřejné listiny, může si u vydávacího orgánu v jiné zemi ověřit její platnost, a to prostřednictvím stávající platformy IT, systému pro výměnu informací o vnitřním trhu nebo IMI.

  • Návrh nařízení zavádí vícejazyčný standardní formulář jako překladatelský nástroj pro veřejné listiny, pokud jde o: narození; skutečnost, že je osoba naživu; úmrtí; manželství (včetně způsobilosti k uzavření manželství a rodinného stavu); registrované partnerství (včetně způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství a statusu registrovaného partnerství); bydliště anebo místo pobytu a trestní bezúhonnost.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy mají dva a půl roku od vstupu nařízení v platnost na přijetí nezbytných opatření umožňujících jeho hladké uplatňování na konci této lhůty.

Odkazy

Rada chce zpřísnit držení zbraní v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (KOM(2015)750)

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Hodnocení REFIT směrnice Rady 91/477/ES ze dne 18. června 1991 ve znění směrnice 2008/51/ES ze dne 21. května 2008 o kontrole nabývání a držení zbraní (KOM(2015)751)

  • Ministři členských států se 10. 6. 2016 dohodli na vyjednávacím postoji Rady ohledně návrhu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní.

Pozadí

Komise v listopadu 2015 předložila balík opatření, které má posílit kontrolu zbraní v EU. Balík je součástí Agendy pro evropskou bezpečnost, která byla představena v dubnu 2015, a jeho přijetí urychlily teroristické útoky v Paříži, kde byly použity mimo jiné i znovu aktivované vyřazené zbraně či jejich komponenty. Revize stávající legislativy patří do iniciativy REFIT na podporu kontroly účinnosti již přijatých legislativních aktů EU.

Formálně má dojít k revizi stávající směrnice č. 51/2008, která upravuje pravidla pro získání a držení zbraně v členských státech EU, ale i jejich přesuny přes hranice (více v příspěvku „Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015).

Klíčové a sporné body

Cílem předloženého návrhu je řešit některé nedostatky ve stávajících právních předpisech, jež byly zjištěny zejména po sérii teroristických útoků, ke kterým došlo v Evropě. Hlavním cílem změny směrnice je posílení boje proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi.

Směrnice stanovuje minimální pravidla a nebrání členským státům přijmout a uplatňovat přísnější pravidla. V tuto chvíli jsou zbraně rozdělovány dle míry nebezpečnosti do čtyř kategorií. Do nejvyšší kategorie A dnes spadají plně automatické či vojenské zbraně, které nemohou být drženy soukromými osobami, pokud nejsou deaktivovány. Návrh usiluje o zavedené povinnosti uchovávat záznamy o znehodnocených střelných zbraních ve vnitrostátních registrech. Jakýkoliv převod (změna majitele) znehodnocených střelných zbraní by měl být zaregistrován. Navrhovaný akt zavádí také společná pravidla EU pro označování, která mají zabránit tomu, aby bylo možno označení snadno odstranit.

Nyní už by tak nemělo být možné vlastnit ani deaktivovanou poloautomatickou zbraň nově zařazenou do kategorie A. Cílem návrhu je:

  • Sjednotit pravidla pro regulaci výstražných zbraní kvůli jejich možné transformaci na funkční zbraně (tj. zahrnout je do působnosti směrnice)
  • Zpřísnit možnost získání zbraně prostřednictvím internetu
  • Harmonizaci pravidel značení zbraní pro usnadnění jejich dohledávání, registrů zbraní a výměnu informací napříč EU
  • Zpřísnit pravidla v případě oběhu deaktivovaných zbraní i pro sběratele či brokery

Nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti a předseda Rady Ard Van Der Steur uvedl: „Po tragických teroristických útocích v Paříži a v Bruselu vyzvali ministři spravedlnosti a vnitra k urychlenému přijetí této směrnice.“

Pozice ČR

ČR kritizuje, že se návrh zabývá zejména legálními držiteli zbraní, nikoliv nelegálními. Přitom nelegálně držené zbraně jsou k trestné činnosti používány nejčastěji. Analýza možných dopadů změn uvádí, že by mohly být rizikem pro vnitřní bezpečnost ČR a že by znamenaly ztrátu tisíců pracovních míst. Z českého pohledu patří mezi nejproblematičtější změny směrnice přesunutí většiny poloautomatických zbraní mezi zakázané zbraně a požadavek na znehodnocení zakázaných zbraní ve sbírkách a muzeích (Vláda bude vystupovat proti návrhu směrnice EU o zbraních).

Předpokládaný další vývoj

Ministři se dohodli na vyjednávacím postoji Rady a na základě tohoto mandátu může předsednictví zahájit jednání s EP.

Odkazy

Unie chce zesílit boj proti terorismu

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions supporting the prevention of radicalisation leading to violent extremism (COM(2016)379)

  • Komise 14. 6. 2016 představila sdělení, ve kterém chce iniciovat opatření v 7 oblastech vedoucí k intenzivnější spolupráci členských států v boji proti radikalizaci a terorismu.

Pozadí

Evropský program pro bezpečnost, který byl vydán v dubnu 2015, stanovuje hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v EU v období 2015–2020 (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). Dle hrubých odhadů se do probíhajících konfliktů zejména v Sýrii a Iráku zapojilo asi 4 tis. státních příslušníků EU. Většina osob podezřelých z terorismu spolupracujících na nedávných teroristických útocích byla občany EU. Unie chce nejen z těchto důvodů zajistit lepší výměnu informací z databází v oblasti bezpečnosti, ostrahu hranic a posílit Europol a jeho Evropské centrum pro boj proti terorismu.

Unie se snaží podporovat boj proti radikalizaci již více než 10 let. Od roku 2005 se boj proti radikalizaci řídí Strategií Evropské unie pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů. Komise s využitím sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) založila v říjnu 2015 centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Dále zorganizovala v říjnu 2015 setkání na vysoké úrovni, včetně ministrů spravedlnosti, s cílem projednat reakci trestního soudnictví na radikalizaci, jež vyústilo v závěry Rady vyzývající k výměně osvědčených postupů v oblasti deradikalizace ve věznicích a rehabilitačních programech, odborné přípravě a financování. Následně v březnu 2015 Komise a ministři školství podepsali „Pařížské prohlášení“ o prosazování občanství a společných hodnot.

Klíčové a sporné body

Odpovědnost za řešení otázky násilné radikalizace vedoucí k terorismu nesou v první řadě členské státy a aktéři na místní, regionální a celostátní úrovni. Komise proto usiluje o řadu iniciativ s cílem podpořit členské státy v jejich úsilí v různých oblastech politiky, počínaje podporou inkluzivního vzdělávání a společných hodnot až po potírání extremistické propagandy online a radikalizace ve věznicích. Komise v předloženém návrhu nastínila opatření v 7 konkrétních oblastech:

  1. Boj proti teroristické propagandě a protiprávním nenávistným projevům na internetu: Spolupráce s odvětvím informačních technologií s cílem zamezit šíření protiprávních obsahů podněcujících k násilí, podpora rozvoje pozitivního alternativního diskurzu v rámci občanské společnosti a rozvoj mediální gramotnosti tak, aby mladí lidé mohli přistupovat k informacím kriticky.
  2. Řešení radikalizace ve věznicích: Výměna informací mezi členskými státy s cílem vypracovat pokyny týkající se mechanismů a programů k předcházení a boji proti radikalizaci ve věznicích a pomoci při rehabilitaci a reintegraci.
  3. Podpora inkluzivního vzdělávání a společných hodnot EU: Využití financování z programu Erasmus+ na podporu projektů sociálního začleňování, společných hodnot a mezikulturního porozumění.
  4. Podpora inkluzivní, otevřené a odolné společnosti a oslovení mladých lidí: Komise například vypracuje soubor nástrojů na pomoc těm, kdo nejintenzivněji pracují s mladými lidmi, pro odhalování a potírání násilné radikalizace.
  5. Posílení mezinárodní spolupráce: EU chce napomáhat třetím zemím, které čelí podobným problémům při řešení otázek radikalizace pomocí nástrojů, které jsou v souladu s postupy uplatňování práva a s lidskými právy.
  6. Posílení výzkumu, získávání důkazů, monitorování a vytváření sítí: Příprava konkrétních nástrojů a analýz pro lepší pochopení procesu radikalizace, které budou moci odborníci v oblasti bezpečnosti a tvůrci politik v členských státech přímo použít; využije se rovněž rámec centra excelence RAN.
  7. Důraz na bezpečnostní rozměr: Základní bezpečnostní přístup spočívající v opatřeních zaměřených proti bezprostředním i dlouhodobým hrozbám, jako jsou zákazy cestování a kriminalizace cest do třetích zemí pro účely terorismu, což již Komise navrhla. Členské státy by měly posílit sdílení informací, plně využívat informační nástroje v oblasti bezpečnosti a zvýšit propojení informačních systémů.

Pozice ČR

Vláda ČR je stejně jako Komise přesvědčena, že tato otázka vyžaduje celoevropské řešení. Komise má tedy v této oblasti plnou podporu Vlády ČR.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzvala EP a Radu, aby toto sdělení podpořily, aby mohla být navrhovaná opatření provedena.

Odkazy

Komise hodnotila provádění prohlášení EU a Turecka

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council – Second Report on the progress made in the implementation of the EU-Turkey Statement (COM(2016)349)

  • Komise 15. 6. 2016 přijala druhou zprávu plnění dohody mezi EU a Tureckem.

Pozadí

V březnu 2016 došlo k dohodě, která vedla k prohlášení EU a Turecka. Dle dohody by měli být všichni noví nelegální migranti a žadatelé o azyl, kteří vstoupili na řecké ostrovy z Turecka a jejichž žádosti o azyl byly prohlášeny za nepřípustné, navraceni do Turecka.

Prohlášení konkrétně stanovuje, že EU za každého syrského občana navraceného z řeckých ostrovů do Turecka přesídlí jednoho syrského občana z Turecka do EU (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Přednost dostávají migranti, kteří dosud nevstoupili nebo se nepokusili vstoupit do EU nelegálně. Přesídlování by mělo probíhat v rámci stávajících závazků (více v příspěvku „Komise představila první zprávu o pokroku mezi EU a Tureckem“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016).

Komise přislíbila, že bude provádění dohody pravidelně monitorovat (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

Klíčové a sporné body

Pokles počtu nelegálně připlouvajících osob z Turecka do Řecka potvrzuje funkčnost prohlášení. Členské státy rovněž částečně zvýšily své úsilí o přesídlení osob a pokračovalo provádění návratových operací. Od zveřejnění třetí zprávy o pokroku při provádění plánu na uvolnění vízového režimu s Tureckem v květnu 2016 se pokročilo rovněž v otázce plnění zbývajících kritérií plánu na uvolnění vízového režimu.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans uvedl: „Prohlášení EU a Turecka přináší výsledky: migranti vidí, že nemá smysl riskovat život na lodích převaděčů, a my do konce léta stihneme uzavřít smlouvy na 1 mld. € na projekty v rámci nástroje pro uprchlíky. Turecké orgány musí dokončit provádění plánu na uvolnění vízového režimu.“

Druhá zpráva hodnotila pokrok zejména v následujících oblastech:

  • Významný pokles počtu nelegálních příchozích: Průměrný denní počet nelegálních příchozích od 1. 5. 2016 klesl na 47 osob.
  • Navracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka: Od nabytí účinnosti prohlášení dne 20. 3. 2016 bylo z Řecka do Turecka doposud navráceno dalších 462 nelegálních migrantů, kteří nepožádali o azyl.
  • Přesídlování „jeden za jednoho“ z Turecka do EU: V rámci režimu „jeden za jednoho“ bylo z Turecka do EU zatím přesídleno celkem 511 Syřanů (dalších 408 od první zprávy o pokroku).
  • Uvolnění vízového režimu: 1. 6. 2016 vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob, u níž je ještě zapotřebí přijmout konečné rozhodnutí o jejím aktuálním použití.
  • Nástroj pro uprchlíky v Turecku: Prostřednictvím nástroje pro uprchlíky v Turecku byla poskytnuta další finanční pomoc EU na podporu uprchlíků. Doposud byly uzavřeny smluvní závazky na 150 mil. € z rozpočtu EU.
  • Modernizace celní unie: Komise postupuje s přípravou posouzení dopadů a očekává se, že následně bude připraven návrh směrnic pro jednání k přijetí Komisí ve 4. čtvrtletí roku 2016.
  • Proces přistoupení: V květnu 2016 Komise dokončila vypracování společného postoje v oblasti vzdělávání a kultury a dne 20. 5. 2016 byla vydána aktualizovaná kontrolní zpráva ESVČ o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice.
  • Humanitární podmínky uvnitř Sýrie: EU vyčlenila 140 mil. € na humanitární pomoc lidem v Sýrii.

Pozice ČR

Vláda ČR podporuje principy dojednané s Tureckem v rámci společného prohlášení. ČR je připravena podílet se na realizaci přesídlování syrských uprchlíků z Turecka.

Předpokládaný další vývoj

Řecko by nyní mělo dle Komise zvýšit svoje kapacity v oblasti zpracování žádostí o azyl, aby co nejdříve zajistilo navracení a zpětné přebírání osob, zejména prostřednictvím použití pojmu bezpečné třetí země. Třetí zpráva o provádění prohlášení EU a Turecka by měla být předložena Komisí v září 2016.

Odkazy

Pohraniční a pobřežní stáž by měla chránit hranice EU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (KOM(2015)671)

Proposal for a Council decision establishing provisional measures in the area of international protection for the benefit of Sweden in accordance with Article 9 of Council Decision (EU) 2015/1523 and Article 9 of Council Decision (EU) 2015/1601 establishing provisional measures in the area of international protection for the benefit of Italy and Greece (COM(2015)677)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council Progress Report on the Implementation of the hotspots in Greece (COM(2015)687)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on a European travel document for the return of illegally staying third-country nationals (COM(2015)688)

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council Progress Report on the Implementation of the hotspots in Italy (COM(2015)689)

  • Coreper 22. 6. 2016 potvrdil jménem Rady kompromisní znění navrhovaného nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži, které bylo dohodnuto s EP den před tím.

Pozadí

V prosinci 2015 předložila Komise návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Sada opatření je součástí tzv. Evropského programu pro migraci, programu, který má prostřednictvím krátkodobých i střednědobých opatření řešit současnou migrační krizi (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže avizoval 9. 9. 2015 předseda Komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015). Zřízení pohraniční a pobřežní stráže byla jednou z priorit nizozemského předsednictví.

Klíčové a sporné body

Cílem návrhu je zřídit evropskou pohraniční a pobřežní stráž, a tím zajistit evropské integrovanou správu vnějších hranic EU. Pohraniční a pobřežní stráž by měla pomoci účinně řídit migraci a zaručit vysokou úroveň bezpečnosti v EU a zároveň v ní zachovat volný pohyb osob.

Evropská pohraniční a pobřežní stráž by se měla spojit s agenturou Frontex, která má na starosti správu vnějších hranic a má být přebudována na Agenturu pro evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Stráž by měla mít k dispozici vlastní odborníky (1,5 tis. expertů v záloze) a nově i vlastní vybavení. Počet zaměstnanců by měl být oproti agentuře Frontex zdvojnásoben, do roku 2020 má dosáhnout 1 tis. stálých zaměstnanců.

  • Komise navrhuje zavedení povinných kontrol při vstupu do i z EU včetně systematické kontroly občanů EU prostřednictvím databází Interpolu a Schengenského informačního systému. V případě pochybností o pravosti cestovního dokladu mají mít hraniční strážníci povinnost ověřit i biometrické údaje. Výjimka z povinných kontrol může nastat v případě výrazného ohrožení plynulosti provozu. Dopady se mají projevit v revizi Schengenského hraničního kodexu.

Agentura by měla monitorovat kapacity členských států na provádění operací a případně požadovat nápravu. Jednotky evropské pohraniční a pobřežní stráže by měly být nasazeny v okamžiku, kdy daný členský stát nebude schopen i ochoten řešit nedostatky na hranicích a situace bude vyžadovat společné operace. Agentura tak má získat právo zasáhnout i v případě, že stát o její pomoc nepožádá.

Agentura by měla získat mandát pro realizaci operací se zeměmi mimo EU a podílet se na navracení neúspěšných žadatelů o azyl do země původu. K urychlení tohoto procesu má napomoci standardizovaný unijní cestovní doklad pro návrat cizinců (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015).

Aby byla pobřežní stráž funkčnější, měla by být podpořena spolupráce mezi jednotlivými agenturami EU, tj. mandáty Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a Evropské agentury pro námořní bezpečnost by měly být přizpůsobeny nově vzniklé evropské pohraniční stráži.

Mezi hlavní body dohody institucí patří:

  • Nová agentura by měla mít větší roli při navracení migrantů do jejich země původu, ale pouze pokud jde o provádění rozhodnutí, která již byla přijata ze strany vnitrostátních orgánů.

  • V případech, kdy se členský stát staví proti rozhodnutí Rady poskytnout pomoc, může v ostatních zemích EU dojít k dočasnému znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.
  • Vyjednavači EP podpořili, aby týmy pohraniční stráže v případě rychlé reakce měly potřebné vybavení k dispozici nejpozději do 10 dnů po schválení operačního plánu.
  • Bylo dohodnuto, že styční důstojníci budou sledovat všechny členské státy EU s vnějšími hranicemi.
  • EP by měl být průběžně informován prostřednictvím pravidelných zpráv, úloha EP byla posílena také v rámci postupu pro výběr výkonného ředitele agentury.

Předpokládaný další vývoj

EP by měl o dohodě hlasovat na červencovém plenárním zasedání.

Odkazy

Podezřelé a obviněné osoby by měly mít zajištěna jednotná práva

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (KOM(2013)824)

  • Coreper 30. 6. 2016 potvrdil jménem Rady dohodu s EP o směrnici týkající se práva občanů podezřelých nebo obviněných ze spáchání trestného činu a občanů, kteří jsou předmětem evropského zatýkacího rozkazu, na právní pomoc.

Pozadí

Komise v listopadu 2013 předložila balík legislativních návrhů, které mají posílit záruky občanů v trestním právu procesním. Hlavním cílem je zaručit občanům právo na spravedlivý proces před jakýmkoliv soudem v EU, a to bez ohledu na státní příslušnost.

Balík doplňuje již dříve přijaté normy postupně schválené od roku 2010 – o právu na překlad a tlumočení do mateřského jazyka v jakémkoliv stádiu trestního řízení u všech soudů v EU (2010), o právu na informace v trestním řízení (2012) a o právu na přístup k obhájci (2013). Kroky Komise v oblasti trestního práva jsou v souladu s plánem posílení procesních práv přijatým v rámci tzv. Stockholmského programu. Každoročně v EU proběhne 9 mil. trestních řízení. Evropský soud pro lidská práva shledal, že 11 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko) porušilo mezi lety 2007 a 2012 zásadu presumpce neviny (a to se těchto případů před štrasburský soud dostane jen velmi malý počet) (více v příspěvku „Komise dále posiluje práva občanů v trestním řízení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2013). V únoru 2016 Rada přijala nová pravidla, která by měla zaručit presumpci neviny těm, kteří budou policií či soudními orgány obviněni nebo podezříváni ze spáchání trestného činu. Nová pravidla by měla zajistit, aby byla základní práva rovnoměrně a v plném rozsahu dodržována v praxi po celé EU (více v příspěvku „EU chce posílit právo na presumpci neviny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016).

Klíčové a sporné body

Navrhovaná směrnice stanovuje minimální pravidla týkající se práva podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení. Rovněž by měla zajistit, že právní pomoc je k dispozici v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu. Všechny podezřelé/obviněné osoby, které byly zbaveny svobody, a rovněž osoby, na které byl vydán evropský zatykač, by měly mít přístup k právní pomoci v raných fázích trestního řízení (kdy jsou nejvíce zranitelné). Je na členských státech, aby rozhodly, kdo splňuje podmínky pro poskytnutí právní pomoci (a mají právo vymáhat náklady v případě, že osoba nárok na právní pomoc nemá).

Rada a EP se dohodly na určitých změnách návrhu předloženého Komisí.

  1. Oblast působnosti směrnice byla rozšířena, aby zahrnovala právo na běžnou právní pomoc a nikoli pouze na prozatímní právní pomoc. Součástí běžné právní pomoci je podpora během všech fází trestního řízení za podmínek stanovených ve směrnici, zatímco účelem práva na prozatímní právní pomoc by bylo pokrýt pouze první fázi trestního řízení před přijetím konečného rozhodnutí o právní pomoci;
  2. Zahrnutí přezkumu majetkových poměrů a odůvodněnosti, který lze použít ke stanovení toho, zda má určitá osoba nárok na právní pomoc. Cílem přezkumu majetkových poměrů má být posoudit, zda osobě skutečně chybí dostatečné prostředky na uhrazení právní pomoci, zatímco přezkum odůvodněnosti umožňuje posoudit, zda je poskytnutí právní pomoci s ohledem na okolnosti případu v zájmu spravedlnosti.

Velká Británie a Irsko se rozhodly, že se nebudou účastnit a Dánsko se provádění právních předpisů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí neúčastní automaticky.

Předpokládaný další vývoj

Dohodnuté znění by nyní mělo být podrobeno revizi právníky-lingvisty a po té by mělo být schváleno Radou a EP, a to koncem roku 2016.

Odkazy

Krátce…

Komise přijala stanovisko týkající se stavu právního státu v Polsku

Komise 1. 6. 2016 přijala stanovisko, jež shrnuje obavy Komise, ale také usiluje o podporu dialogu a o nalezení vhodného řešení v souvislosti se stavem právního státu v Polsku. V návaznosti na intenzivní dialog, který probíhá s polskými orgány od ledna 2016, se Komise rozhodla formalizovat své hodnocení současné situace formou stanoviska. Největší obavy ze strany EU se vztahují k ústavnímu soudu, konkrétně (1) jmenování soudců ústavního soudu a provádění rozsudků ústavního soudu; (2) zákon ze dne 22. 12. 2015, kterým se mění zákon o ústavním soudu a (3) účinnost ústavní revize. Polské orgány jsou nyní vyzvány, aby předložily svá vyjádření ke stanovisku. Komise bude nadále usilovat o konstruktivní dialog s polskou vládou s cílem nalézt řešení. To potvrdil i první místopředseda Komise Frans Timmermans, který řekl, že Komise je připravena pokračovat v dialogu s polskými orgány. Pokud by problematické body nebyly uspokojivě vyřešeny v přiměřené lhůtě, může Komise rozhodnout o doporučení, což by znamenalo vstup do druhé fáze.

Komise přijala čtvrtou zprávu o přesídlení

Komise 15. 6. 2016 přijala čtvrtou zprávu v řadě o systémech pro nouzové přemístění a přesídlení. EU ve zprávě informuje o pokroku a opatřeních v uplynulém měsíci. Od poslední zprávy, členské státy zvýšily své úsilí o přesídlení v rámci provádění prohlášení EU-Turecko. Počet relokovaných osob se zvýšil na 2 280, což je téměř dvojnásobek od vydání třetí hodnotící zprávy. I přes tyto pozitivní signály Komise vyzývá členské státy k rychlejšímu jednání. Na základě informací získaných od zúčastněných států bylo do 10. 6. 2016 přesídleno 7 272 osob v rámci systému přesídlení od 20. 7. 2015, a to především z Turecka, Libanonu a Jordánska. Ačkoli lze sledovat značný pokrok, tak stále nejsou zdaleka plněny cíle, které Komise stanovuje, tj. 6 tis. lidí měsíčně. Členské státy mají stále velmi daleko k dodržování svých závazku dle rozhodnutí Rady o přemístění. Aktuální měsíční průměr relokací z Řecka se pohybuje kolem 260 až 300 lidí. Hodnocení mechanismů bude nadále pokračovat.

Rada jednala o rovnosti LGBTI

Rada 16. 6. 2016 předložila závěry, které navazují na předchozí aktivity a na politické závazky EP, Rady, Komise a dalších příslušných zúčastněných stran v oblasti rovnosti LGBTI (lesbické, gay, bisexuální, transsexuální a intersexuální) komunity. Rada zdůraznila, že podporuje záměr Komise zajistit soudržnost mezi svým seznamem opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob a obecnými zásadami Rady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv LGBTI osobami v rámci vnější politiky. Vyzvala Komisi, aby do konce roku 2016 a poté jednou za rok vydala zprávu o pokroku ohledně posunu v agendě LGBTI. Členské státy by dle Rady měly zvážit spolupráci s Komisí, pokud jde o seznam opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob. Při hledání způsobů, jak urychlit pokrok při plném respektování pravomocí členských států, národních identit a ústavních tradic, by členské státy měly využívat skupiny na vysoké úrovni pro otázky rovnosti, nediskriminace a rozmanitosti.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality