Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červenci 2016

08.08.2016
Euroskop

Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz, EP podpořil vznik pohraniční a pobřežní stráže, Režim silnější ochrany osobních údajů mezi EU a USA byl spuštěn, Komise navrhuje vytvořit společný rámec EU pro přesídlování, Komise usiluje o dokončení reformy společného evropského azylového systému, Více než 1,4 mld. € na podporu vzdělávání a zdravotní péče pro syrské uprchlíky v Turecku, Výbor IMCO jednal o pravidlech pro kontrolu zbraní, Systém přemístění a přesídlení se postupně zlepšuje

  • Komise chce opět revidovat směrnici o praní špinavých peněz a financování terorismu

  • Pohraniční a pobřežní stráž byla schválena v EP

  • Komise přijala tzv. štít EU-USA na ochranu soukromí, který nahrazuje dosavadní dohodu EU s USA o ochraně osobních údajů

  • EU chce zavést společnou evropskou politiku přesídlování

  • Reforma společného azylového systému pokračuje, Komise jí chce dokončit

  • Turecko by mělo obdržet další finanční podporu pro uprchlíky

  • Výbor EP projednával pravidla pro držení zbraní

  • Byla vydána 5. hodnotící zpráva o přesídlení a přemístění

Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive (EU) 2015/849 on the prevention of the use of the financial system for the purposes of money laundering or terrorist financing and amending Directive 2009/101/EC (COM(2016)450)

  • Komise 5. 7. 2016 představila návrh, jehož cílem je posílit pravidla EU pro boj proti praní peněz, aby mohla účinněji bojovat proti financování terorismu a zvýšit transparentnost, pokud jde o skutečné vlastníky společností a svěřeneckých fondů.

Pozadí

Tento návrh Komise představuje první iniciativu v rámci provádění akčního plánu pro zesílení boje proti terorismu z února 2016 a je rovněž součástí širšího úsilí o zvýšení daňové transparentnosti a boje proti zneužívání daňového systému, a to i v reakci na zveřejnění tzv. panamských dokumentů (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). Boj proti daňovým únikům, praní peněz a financování terorismu je jednou z priorit Junckerovy Komise. Cílem navržených změn je zasáhnout proti novým způsobům financování terorismu, zvýšit transparentnost v zájmu boje proti praní špinavých peněz a pomoci odhalovat subjekty, které se vyhýbají daňovým povinnostem.

Členské státy budou mít možnost získat a sdílet nezbytné informace o tom, kdo je skutečným vlastníkem společností nebo svěřeneckých fondů, kdo obchoduje s on-line měnami a kdo používá předplacené karty. Zveřejňování informací o tom, kdo je za společnostmi a svěřeneckými fondy, by mělo rovněž působit jako silný odstrašující prostředek pro subjekty, které se potenciálně chtějí vyhýbat placení daní. Aktualizace čtvrté směrnice o boji proti praní peněz má znemožnit teroristům, zločincům a osobám, které se snaží obcházet daňové předpisy, zneužívat mezer v zákonech evropských zemí k financování své činnosti.

Revize má dostát čtvrtý balík pro boj proti praní peněz, který byl přijat teprve v květnu 2015 (více v příspěvku „Praní špinavých peněz v EU má být obtížnější“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Balík definuje normy pro předcházení praní peněz, jako je požadavek, aby členské státy zavedly vnitrostátní registry skutečných vlastníků společností a některých svěřeneckých fondů. Tyto centrální registry by neměly být otevřeny nejen úřadům, ale i osobám s „oprávněným zájmem“, např. novinářům. Členské státy se zavázaly, že tento balíček provedou rychleji, než bylo původně plánováno (tj. 2 roky), a to nejpozději do konce roku 2016.

Klíčové a sporné body

Komise navrhuje změny, které by bránily zneužívání finančního systému k financování teroristických aktivit:

  • Posílení pravomoci finančních zpravodajských jednotek EU a usnadnění jejich spolupráce: má být rozšířen rozsah informací, k nimž mají přístup finanční zpravodajské jednotky. Nově mají mít přístup k informacím z centralizovaných bankovních rejstříků a rejstříků platebních účtů a k údajům z centrálních systémů vyhledávání dat, které budou muset členské státy zavést za účelem identifikace majitelů bankovních a platebních účtů;
  • Řešení rizik týkajících se financování terorismu souvisejících s virtuálními měnami: aby nedocházelo ke zneužívání virtuálních měn pro účely praní peněz a financování terorismu, Komise navrhuje zahrnout do oblasti působnosti směrnice o praní peněz výměnné platformy pro virtuální měny nebo poskytovatele virtuálních peněženek. Tyto subjekty by měly mít povinnost při výměně virtuální měny za skutečnou provádět hloubkové prověrky klientů, a tyto operace už tak nebudou anonymní;
  • Řešení rizik spjatých s anonymními předplacenými nástroji (například předplacenými kartami): Komise rovněž navrhuje, aby se minimalizovalo využívání anonymních plateb prostřednictvím předplacených karet, a to snížením limitů pro identifikaci z 250 € na 150 € a aby se rozšířily požadavky na identifikaci klientů;
  • Přísnější kontroly pro rizikové třetí země: Komise v souladu s mandátem uděleným čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz navrhuje harmonizovat seznam kontrol, které budou uplatňovány na země, jež se potýkají s nedostatky v oblasti boje proti praní peněz a boje proti financování terorismu. Banky budou muset v případě finančních toků z těchto zemí provádět další kontroly („zesílenou hloubkovou kontrolu“).

Návrh má posílit opatření, která zavádí čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz, a to s následujícími změnami:

  • Plný veřejný přístup k rejstříkům s informacemi o skutečných majitelích: členské státy by měly zveřejnit některé informace z rejstříků s informacemi o skutečném vlastnictví společností a obchodních svěřeneckých fondů. Informace o všech jiných fondech budou obsaženy v národních rejstřících a budou přístupné subjektům, které mohou prokázat oprávněný zájem. Do těchto rejstříků budou zařazeni také skuteční vlastníci s 10% podílem v určitých společnostech, u kterých existuje riziko, že jsou zneužívány k praní peněz či daňovým únikům. Pro všechny ostatní společnosti zůstává zachována prahová hodnota 25 %.
  • Propojení rejstříků: návrh stanovuje přímé propojení mezi rejstříky v zájmu usnadnění spolupráce mezi členskými státy;

  • Rozšíření informací dostupných orgánům: Na existující i nové účty by se měly vztahovat zesílené hloubkové kontroly. Tím se má předejít tomu, aby účty, které mohou být použity pro nezákonnou činnost, unikly odhalení. Pasivní společnosti a svěřenecké fondy, jako jsou ty, které byly odhaleny v rámci tzv. panamských dokumentů, budou podléhat větší kontrole a přísnějším pravidlům.

Pokud jde o seznam EU uvádějící vysoce rizikové třetí země, které vykazují strategické nedostatky v oblasti boje proti praní peněz nebo proti financování terorismu, Komise byla v rámci čtvrté směrnice o boji proti praní peněz pověřena, aby takovýto seznam přijímala třikrát ročně. Komise také zohlední práci, kterou na mezinárodní úrovni vykonal Finanční akční výbor. EU bude i nadále jednat se zástupci dotčených jurisdikcí ve všech příslušných oblastech politiky, mimo jiné prostřednictvím rozvojové spolupráce, přičemž konečným cílem je dosažení souladu a odstranění ze seznamu. Uvedený seznam bude jako akt v přenesené pravomoci rovněž předložen Radě a Evropskému parlamentu v rámci obvyklého postupu.

Předpokládaný další vývoj

Navrženou novelu bude projednávat EP a Rada v rámci řádného legislativního postupu.

Odkazy

EP podpořil vznik pohraniční a pobřežní stráže

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (ES) č. 2007/2004, nařízení (ES) č. 863/2007 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (KOM(2015)671)

  • EP 6. 7. 2016 schválil poměrem 483:181:48 vznik pohraniční a pobřežní stráže, která by měla zajistit lepší ochranu vnějších hranic Unie.

Pozadí

V prosinci 2015 předložila Komise návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Sada opatření je součástí tzv. Evropského programu pro migraci, programu, který má prostřednictvím krátkodobých i střednědobých opatření řešit současnou migrační krizi (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže avizoval v září 2015 předseda Komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015). V červnu 2016 byla potvrzena dohoda mezi EP a Radou. Zřízení pohraniční a pobřežní stráže byla také jednou z priorit nizozemského předsednictví (více v příspěvku „Pohraniční a pobřežní stráž by měla chránit hranice EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016).

Klíčové a sporné body

Návrh nařízení má za cíl ochránit vnější hranice EU, účinně řídit migraci a zajistit vysokou míru bezpečnosti v EU, a to při zachování volného pohybu v Schengenském systému. Základem pro pohraniční a pobřežní stráž by měla být nově vzniklá Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž navazující na Frontex a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic.

Nová agentura by měla mít jednak dvojnásobný počet zaměstnanců a jednak větší pravomoci (např. nakupovat vlastní prostředky, provádět návratové operace apod.). Agentura by měla EP průběžně podávat zprávy a poslanci by měli mít přístup ke všem důležitým informacím. Jako problematické se může jevit to, že se nepočítá s vlastní pohraniční stráží, ale její členové (1,5 tis. příslušníků rezervních týmů) by měli být poskytnuti členskými státy na základě předem stanovených počtů.

Tabulka: Příspěvky členských států k pohraniční a pobřežní stráži

Rakousko

34

Belgie

30

Bulharsko

40

Chorvatsko

65

Kypr

8

Česká republika

20

Dánsko

29

Estonsko

18

Finsko

30

Francie

170

Německo

225

Řecko

50

Maďarsko

65

Itálie

125

Lotyšsko

30

Litva

39

Lucembursko

8

Malta

6

Nizozemsko

50

Polsko

100

Portugalsko

47

Rumunsko

75

Slovensko

35

Slovinsko

35

Španělsko

111

Švédsko

17

Lichtenštejnsko

*

Norsko

20

Island

2

Švýcarsko

16

Celkem

1500

Návrh neusiluje o naprosté převzetí kontroly vnějších hranic EU, ale v případě odhalení problémů by měla nově vzniklá agentura upozornit členské státy a zároveň je vyzvat k nápravě. Návrh nařízení předpokládá v případě potřeby spuštění rychlého nasazení zásahových týmů a to během 5 pracovních dnů. Ve výjimečných případech, kdy by mohl být ohrožen Schengenský systém, by mohla agentura jednat i bez žádosti dotčeného členského státu. O potřebě zásahu evropské pohraniční stráže by měla rozhodovat Rada kvalifikovanou většinou, přičemž v původním návrhu měla rozhodovat pouze Komise.

Agentura počítá se vznikem pozice tzv. styčných důstojníků, kteří by měli jednak koordinovat činnost agentury a předávat informace a jednak provádět kontrolu a pozorování ve třetích zemích. Důležitou součástí činnosti by měla být také spolupráce s jinými agenturami. Mandát Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) by měl být sladěn s novou agenturou tak, aby všechny 3 koordinovaly své operace na moři a sdílely mezi sebou informace.

Navržená a schválená evropská pohraniční a pobřežní stráž by měla plnit také monitorovací a dohlížecí funkce skrze středisko pro monitorování a analýzu rizik, které by mělo sledovat migrační toky do EU. Taktéž by měla pomoci při navracení migrantů s nelegálním pobytem. V rámci agentury by totiž měl vzniknout speciální evropský úřad pro navracení.

Pohraniční a pobřežní stráže by se měly účastnit všechny členské státy EU společně s Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem (země schengenského prostoru bez členství v EU).

Postoj ČR

Vláda ČR se stavěla k návrhu od začátku pozitivní. ČR v rámci migrační krize zdůrazňuje potřebu efektivnější ochrany hranic a posílení Frontexu, a proto usilovala o brzké přijetí návrhu.

Předpokládaný další vývoj

Po oficiálním schválení Radou by mělo nařízení vstoupit v platnost na podzim 2016.

Odkazy

Režim silnější ochrany osobních údajů mezi EU a USA byl spuštěn

Commission implementing decision pursuant to Directive 95/46/EC of the European Parliament and of the Council on the adequacy of the protection provided by the EU-U. S. Privacy Shield (C(2016)4176)

  • Komise 12. 7. 2016 přijala štít EU–USA na ochranu soukromí, který chrání základní práva všech osob v EU, jejichž osobní údaje jsou přenášeny do USA, a vyjasňuje právní prostředí, v němž se pohybují podniky, které s toky údajů mezi EU a USA pracují.

Pozadí

V únoru 2016 dospěly Komise a vláda USA k politické dohodě o novém rámci pro transatlantickou výměnu osobních údajů pro komerční účely, nazvanou štít EU–USA na ochranu soukromí (EU–U. S. Privacy Shield). Štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů splňuje požadavky, které stanovil Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí z října 2015, jímž byl prohlášen za neplatný dosavadní regulační rámec – tzv. „bezpečný přístav“ (Safe Harbour). SDEU ve svém rozsudku ve věci Schrems prohlásil rozhodnutí Komise o dohodě bezpečný přístav za neplatné. Rozsudek potvrdil přístup, který Komise zastávala od listopadu 2013, že je nezbytné přezkoumat rozhodnutí o bezpečném přístavu, aby se v praxi zajistila dostatečná úroveň ochrany údajů, jak ji vyžadují právní předpisy EU (více v příspěvku „ESD narušil dohodu o přenosu dat mezi EU a USA“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015).

Od letošního února, kdy Komise návrh na štít na ochranu soukromí zveřejnila, došlo k jeho specifikaci a ujasnění některých pojmů (více v příspěvku „Nový přísnější rámec pro přenos osobních údajů přes Atlantik nahradí bezpečný přístav“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). Čerpala při tom ze stanovisek evropských orgánů pro ochranu údajů (pracovní skupina podle čl. 29), evropského inspektora ochrany údajů a z usnesení EP. Komise a USA se především dohodly na upřesnění pojmu hromadný sběr údajů, na posílení mechanismu ombudsmana a na explicitnějším vyjádření povinností pro společnosti, pokud jde o omezení uchovávání údajů a jejich dalšího předávání.

Nová dohoda zpřísní povinnosti společností v USA, pokud jde o ochranu osobních údajů občanů EU, a zajistí důslednější kontrolu a dohled ze strany ministerstva obchodu USA a Federální obchodní komise (FTC), mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce s evropskými orgány pro ochranu údajů. V rámci této nové dohody se USA zavazují k tomu, že veřejné orgány budou moci přistupovat k osobním údajům předávaným v novém režimu pouze při dodržení jasných podmínek a omezení a pod dohledem, aby se zabránilo širšímu přístupu. Obyvatelé EU budou mít možnost obracet se v této souvislosti s dotazy a stížnostmi na nového, zvlášť určeného veřejného ochránce práv. Záruky pro předávání údajů v novém systému jsou rovnocenné standardům ochrany údajů v EU.

Klíčové a sporné body

Štít EU–USA na ochranu soukromí je založen na těchto principech:

  • Přísné podmínky pro společnosti zpracovávající osobní údaje a důsledná kontrola: Americké společnosti, které chtějí získávat osobní údaje z EU, se budou muset podřídit přísným podmínkám, které se vztahují na jejich zpracovávání a na ochranu osobních údajů. Ministerstvo obchodu USA dohlédne na to, aby společnosti své závazky zveřejnily. Kromě toho se každá společnost zpracovávající osobní údaje z EU musí zavázat k dodržování rozhodnutí evropských orgánů pro ochranu údajů. Pokud tak neučiní, mohou být potrestány sankcí nebo vyloučením ze systému. Ministerstvo obchodu USA bude pravidelně aktualizovat seznam společností účastnících se štítu a kontrolovat, zda se tyto společnosti řídí pravidly, k jejichž dodržování se zavázaly. Pokud je v praxi nebudou dodržovat, budou čelit postihu a odstranění ze seznamu. Zpřísněním podmínek pro další předávání údajů třetím stranám má být zaručeno, že stejná úroveň ochrany bude platit i pro údaje, které společnost účastnící se štítu předá dále.

  • Záruky a povinnosti týkající se transparentnosti, pokud jde o přístup vlády USA k údajům:
    Přístup veřejných orgánů k údajům za účelem prosazování práva a národní bezpečnosti bude podléhat ochranným opatřením a mechanismům dohledu a má být umožněn pouze v nezbytném a přiměřeném rozsahu. USA vyloučily plošné a hromadné sledování osobních údajů. Pravidelnou kontrolu toho umožní společný roční přezkum, který se rovněž zaměří na otázku přístupu pro účely národní bezpečnosti.

  • Účinná ochrana práv občanů EU s několika možnostmi nápravy: Každý, kdo se domnívá, že byly jeho údaje v rámci nového režimu zneužity, bude mít k dispozici několik možností nápravy. V ideálním případě stížnost vyřeší sama společnost, která s údaji pracovala. Společnosti musí stížnosti vyřídit v dané lhůtě. Evropské orgány pro ochranu údajů mohou stížnosti předat Ministerstvu obchodu USA a Federální obchodní komisi. Alternativní řešení sporů bude bezplatné. Nepůjde-li věc vyřešit jinak, jako krajní možnost se nabízí rozhodčí řízení, které zaručí vykonatelnou nápravu. Pro stížnosti týkající se možného přístupu ze strany národních zpravodajských orgánů bude vytvořen nový post veřejného ochránce práv. Fyzické osoby se také mohou obrátit na orgány pro ochranu údajů ve svém domovském státě, které budou spolupracovat s americkou Federální obchodní komisí.

Prostřednictvím společného ročního přezkumu bude monitorováno fungování štítu, včetně závazků a záruk, pokud jde o přístup k údajům za účelem prosazení práva a zajištění národní bezpečnosti. Přezkum bude provádět Komise a Ministerstvo obchodu USA za účasti národních zpravodajských odborníků z USA a z evropských orgánů pro ochranu údajů. Na základě všech dalších dostupných zdrojů informací pak Komise vydá veřejnou zprávu pro EP a Radu.

Předpokládaný další vývoj

Rozhodnutí o odpovídající úrovni ochrany bylo oznámeno členským státům, a vstoupilo tak automaticky v platnost. Na straně USA bude rámec štítu na ochranu soukromí zveřejněn a Ministerstvo obchodu USA pak začne štít uvádět do provozu. Jakmile se společnosti s rámcem seznámí a aktualizují svoji politiku ochrany soukromí, budou se od 1. 8. 2016 moci certifikovat u Ministerstva obchodu.

Odkazy

Komise navrhuje vytvořit společný rámec EU pro přesídlování

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a Union Resettlement Framework and amending Regulation (EU) No 516/2014 of the European Parliament and the Council (COM(2016)468)

  • Komise 13. 7. 2016 představila rámec usilující o zavedení společné evropské politiky přesídlování, která by měla zajistit jednotná pravidla pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu a mají být přesídleny do členského státu EU.

Pozadí

V květnu 2015 navrhla Komise strategii prostřednictvím Evropského programu pro migraci, jejímž cílem je komplexní řízení migračních toků a která by měla stanovit společný přístup k přiznávání ochrany vysídleným osobám, jež potřebují ochranu prostřednictvím přesídlení. V červnu 2015 Komise vydala doporučení k Evropskému programu znovuusídlování, po kterém následovalo stanovení počtů osob, které potřebují okamžitou ochranu (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

V dubnu 2016 Komise zveřejnila sdělení cílící na reformu společného evropského azylového systému a na zavedení strukturovaného systému přesídlování. Následně v květnu 2016 byl předložen první balík reforem zahrnující návrhy na reformu dublinského systému, posílení systému Eurodac a vytvoření plnohodnotné evropské agentury pro otázky azylu.

Oblast přesídlování je pravidelně ze strany Komise hodnocena a od března 2016 bylo vydáno již 5 zpráv (viz první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá hodnotící zpráva). Situace se dle Komise postupně zlepšuje, stanovených cílů ovšem není dosahováno (více v příspěvku „Komise přijala čtvrtou zprávu o přesídlení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016).

Klíčové a sporné body

  • Představený návrh by měl vést k vytvoření stálého rámce s jednotným postupem pro přesídlování osob v rámci EU. O množství přesídlených osob by ovšem nadále měly rozhodovat členské státy.

Konkrétně by měly být stanovovány roční plány Unie pro přesídlování. Do praxe by měly být uváděny pomocí cílených programů přesídlování přijatých Komisí. V rámci plánů by měly být stanoveny obecné prioritní geografické oblasti, z nichž by mělo přesídlování probíhat a maximální celkový počet osob, jež má být v určitém roce přesílen. Základními kritérii pro přesídlování by měl být např. počet osob potřebujících mezinárodní ochranu ve třetích zemích, všeobecné vztahy mezi EU a třetími zeměmi a účinná spolupráce v oblasti azylu a migrace, včetně vytvoření azylového systému a spolupráce v oblasti nelegální migrace, zpětného přebírání a navracení.

Konkrétně návrh stanovuje společná pravidla EU pro:

  • přijímání státních příslušníků třetích zemí prostřednictvím přesídlení;
  • postupy, kterými se řídí všechny fáze procesu přesídlení;
  • status, jež má být přiznán přesídleným osobám ze strany členských států;
  • rozhodovací postupy pro provádění rámce;
    • finanční podporu.

Nový rámec počítá se zavedením společného souboru standardních postupů týkajících se výběru kandidátů na přesídlení a zacházení s nimi. Členské státy by dle návrhu měly na každou přesídlenou osobu obdržet 10 tis. € z unijního rozpočtu. Finanční prostředky by měly být přiděleny z Azylového, migračního a integračního fondu EU (AMIF).

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude projednávat Rada a EP. Velká Británie a Irsko se mohou rozhodnout, zda se případně budou společného rámce účastnit. Pro Dánsko není návrh nařízení závazný ani použitelný.

Odkazy

Komise usiluje o dokončení reformy společného evropského azylového systému

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a common procedure for international protection in the Union and repealing Directive 2013/32/EU (COM(2016)467)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on standards for the qualification of third-country nationals or stateless persons as beneficiaries of international protection, for a uniform status for refugees or for persons eligible for subsidiary protection and for the content of the protection granted and amending Council Directive 2003/109/EC of 25 November 2003 concerning the status of third-country nationals who are long-term residents (COM(2016)466)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council laying down standards for the reception of applicants for international protection (COM(2016)465)

  • Komise 13. 7. 2016 předložila návrhy usilující o dokončení reformy společného evropského azylového systému s cílem dosáhnout fungující a efektivní azylové politiky nejen v době krize.

Pozadí

Komise od května 2015, kdy představila Evropský program pro migraci, iniciovala řadu kroků, které měly problém migrace řešit. Konkrétně se věnovala otázkám nelegální migrace, ochrany hranic a azylu. Evropský program pro migraci byl následně implementován 3 prováděcími balíky – v květnu 2015, v září 2015 a v prosinci 2015 (více v příspěvku „Komise zhodnotila dosavadní vývoj uprchlické krize a stanovila výzvy roku 2016“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016).

Se snahou Komise o řešení krize souvisí také plán mezi EU a Tureckem, který byl dojednán v březnu 2016. Vzájemná dohoda stanovila několik konkrétních kroků, které mají zamezit nelegální migraci přes Turecko (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

S migrační vlnou se přestala dodržovat pravidla azylového režimu (dublinský systém), a proto se Komise rozhodla tuto oblast reformovat. Následně Komise v dubnu 2016 představila sdělení, jehož cílem je reforma azylového systému v EU.

Následně Komise v květnu 2016 předložila návrh, jehož cílem je reformovat společný evropský azylový systém a vytvořit dle ní „spravedlivější, účinnější a udržitelnější“ systém pro rozdělování žádostí o azyl mezi členské státy. Součástí předloženého návrhu je také transformace současného Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) do podoby plnohodnotné agentury Evropské unie pro otázky azylu a posílení databáze EU pro porovnávání otisků prstů (Eurodac) (více v příspěvku „Komise představila reformu azylového systému“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016).

Klíčové a sporné body

  • Obecně mají předložené návrhy zjednodušit a zkrátit azylové řízení a rozhodování, odradit žadatele o azyl od druhotného pohybu a zlepšit vyhlídky na integraci u osob, které mají nárok na mezinárodní ochranu. Návrhy navazují na iniciativu z května 2016 a společně usilují o vytvoření jednotného azylového systému.

Konkrétně Komise navrhuje nahradit směrnici o azylovém řízení nařízením, jež by umožnilo společné řízení na úrovni EU v oblasti mezinárodní ochrany. Cílem je zejména snížit rozdíly v počtech uznaných žádostí o azyl mezi jednotlivými členskými státy. Cílem návrhu nařízení by mělo být:

  • Zjednodušení, vyjasnění a zkrácení azylového řízení – v běžných případech by měla být rozhodnutí přijata nejpozději do 6 měsíců.
  • Zajištění společných záruk pro žadatele o azyl – žadatelům o azyl by mělo být zaručeno právo na osobní pohovor a bezplatnou právní pomoc a zastoupení již v průběhu správního řízení.
  • Přísnější pravidla pro boj proti zneužívání – nové povinnosti spolupracovat s příslušnými orgány a přísnější následky v případě, že tyto povinnosti nebudou splněny.
  • Harmonizace pravidel týkajících se bezpečných zemí – zavedení povinného používání pojmů bezpečné země a do 5 let od případného vstupu nařízení by měl být vytvořen společný evropský seznam bezpečných zemí.

Představená reforma počítá také s nahrazením stávající kvalifikační směrnice novým nařízením, které by mělo přiznat ochranu jen po dobu nezbytně nutnou; posílit pobídky k integraci; zavést přísnější pravidla postihující druhotné pohyby a dosáhnout většího sblížení v počtu uznaných žádostí o azyl a ve formě ochrany.

Reforma směrnice o podmínkách přijímání by měla přinést stejné podmínky pro žadatele o azyl. Členské státy by měly uplatňovat normy a ukazatele pro podmínky přijímání vypracované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Dále by měl být také zajištěn rychlejší přístup na pracovní trh.

Předpokládaný další vývoj

Předložené návrhy jsou na začátku legislativního postupu a musí být projednány jak v Radě, tak v EP. Velká Británie a Irsko nejsou povinni účastnit se navrhovaných opatření, ale mohou se rozhodnout, do jaké míry se chtějí zapojit. Dánsko by se v případě přijetí nemělo účastnit stejně jako přidružené státy Schengenského systému (Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko).

Odkazy

Více než 1,4 mld. € na podporu vzdělávání a zdravotní péče pro syrské uprchlíky v Turecku

  • Komise 28. 7. 2016 přijala zvláštní opatření v hodnotě přes 1,4 mld. € na podporu uprchlíků a urychlila plnění v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku. Komise tím plní závazek z prohlášení EU-Turecko z března 2016.

Pozadí

Nástroj pro uprchlíky v Turecku byl zřízen v reakci na výzvu Evropské rady a první podpora byla vyplacena v březnu 2016. Nástroj má celkový rozpočet ve výši 3 mld. € pro léta 2016–2017. Prostředky by měly pocházet z rozpočtu EU (1 mld. €) a z členských států (2 mld. €). Do července 2016 bylo rozděleno více než 2,1 mld. €, a to jak na humanitární, tak nehumanitární pomoc. Podpora není pomocí pro Turecko, ale má za cíl zlepšit podmínky pro uprchlíky na jeho území jako součást komplexního přístupu Unie k řešení krize uprchlíků uvnitř EU i mimo ni (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Komise návrh na poskytnutí podpory představila v červnu 2016.

Klíčové a sporné body

Zvláštní opatření v celkové hodnotě 1,415 mld. € bylo přijato na podporu uprchlíků v Turecku zejména v oblasti školství, zdravotnictví a sociální infrastruktury. Kromě toho by mělo být dalších, již dříve přislíbených, 79 mil. € poskytnuto ze strany smluvních partnerů, mezinárodních organizací, mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN. Z poskytnutých prostředků by měly plynout přímé dotace do školství a do zdravotnictví, které by měly pomoci pokrýt provozní náklady a podpořit přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči pro syrské uprchlíky a jejich děti.

Odkazy

Krátce…

Výbor IMCO jednal o pravidlech pro kontrolu zbraní

IMCO 13. 7. 2016 projednal návrh směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Legislativní usnesení bylo schváleno poměrem 27:10:1 a v řadě případů se ohradilo vůči původnímu návrhu Komise (více v příspěvku „Rada chce zpřísnit držení zbraní v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016). Původní návrh Komise vyvolal bouřlivou debatu a výbor se musel zabývat asi 900 pozměňovacími návrhy. IMCO schválil řadu výjimek speciálně pro muzea, sběratele apod. Výbor podpořil kontrolu zbraní upravených ke střelbě slepými náboji tak, aby se z nich nemohly stát opětovně funkční zbraně. Návrh, který IMCO schválil, bude základem pro jednání mezi Radou a EP, které by mělo probíhat po prázdninách.

Systém přemístění a přesídlení se postupně zlepšuje

Komise 13. 7. 2016 představila již 5. zprávu o pokroku v oblasti přemístění a přesídlení. Od března 2016 Komise každý měsíc vydává hodící zprávy a posuzuje plnění stanovených cílů. Komise pozitivně ohodnotila úsilí členských států a postupně zlepšující se tendence. V průběhu sledovaného období od 14. 6. 2016 do 11. 7. 2016 se počet přemístěných osob zvýšil o 776. Celkový počet osob, jež byly přemístěny, dosáhl 3056 (2213 z Řecka a 843 z Itálie). Na základě informací získaných od zúčastněných států bylo celkově přesídleno 8268 osob – především z Turecka, Libanonu a Jordánska do 20 členských států EU (Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie) (více v příspěvku „Komise přijala čtvrtou zprávu o přesídlení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality