Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016

08.12.2016
Euroskop

Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz, Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS , Komise představila akční plán vedoucí k posílení unijní obrany, Členské státy stále nedodržují své sliby týkající se relokace a přesídlování, Kontroly na vnitřních hranicích by měly pokračovat, Druhá zpráva o pokroku směrem k bezpečnostní unii, Komise chce bojovat proti násilí na ženách

  • Daňové orgány by měly získat přístup k informacím o skutečných vlastnících

  • Dle předpokladů Komise představila návrh na zřízení systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

  • EU chce vytvořit evropský fond pro obranu

  • 7. zpráva o relokaci a přesídlení zveřejněna

  • Rada doporučila prodloužení kontrol na vnitřních hranicích

  • Druhá zpráva o pokroku směrem k udržitelné bezpečnostní unii byla vydána

  • Stop násilí na ženách, deklarovala Komise

Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council Communication on further measures to enhance transparency and the fight against tax evasion and avoidance (COM(2016)451)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive (EU) 2015/849 on the prevention of the use of the financial system for the purposes of money laundering or terrorist financing and amending Directive 2009/101/EC (COM(2016)450)

  • Rada 8. 11. 2016 souhlasila s návrhem umožňujícím daňovým orgánům přístup k informacím drženým orgány odpovědnými za předcházení praní peněz.

Pozadí

Návrh je jedním z řady opatření stanovených Komisí v červenci 2016 v návaznosti na odhalení panamských dokumentů z dubna 2016. Mediální úniky informací, jako jsou panamské dokumenty, odhalující rozsáhlé zatajování offshorových finančních prostředků, ukázaly oblasti, ve kterých existují mezery, které dostatečně nebrání zneužívání daňového systému a nezákonným finančním tokům.

EU dosáhla v posledních letech pokroku při zvyšování daňové transparentnosti a posilování spolupráce mezi daňovými orgány členských států. Nedávné změny právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz zohledňují souvislost mezi praním peněz a daňovými úniky, jakož i výzvy v oblasti prevence (více v příspěvku „Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016). Byla zavedena nová pravidla pro blokování vykonstruovaných opatření, která jsou vytvářena pouze pro účely danění, dále požadavky na transparentnost finančních účtů, daňová rozhodnutí a činnost nadnárodních společností.

Klíčové a sporné body

  • Daňové orgány potřebují dle Komise lepší přístup zejména k informacím o skutečných vlastnících zprostředkovatelských subjektů a k dalším informacím souvisejícím s náležitou péčí o zákazníky. V současné době však tyto informace daňové orgány členských států v celé EU nemají vždy k dispozici. Směrnice jim má umožnit přístup k informacím při sledování řádného uplatňování pravidel týkajících automatické výměny informací v daňové oblasti.

Pokud je držitel finančního účtu zprostředkovatelskou strukturou, po finančních institucích směrnice č. 107/2014 vyžaduje, aby tento subjekt pečlivě prověřily a podaly zprávu o jeho skutečných vlastnících.

Komise rovněž navrhla změnu směrnice o boji proti praní špinavých peněz. Na stávající i nové účty by se tak vztahovaly hloubkové prověrky. To má umožnit odhalit účty, které by případně mohly být použity k nezákonné činnosti. Větší kontrole a přísnějším pravidlům mají podléhat také pasivní společnosti a svěřenecké fondy, jako jsou ty, které se objevily v panamských dokumentech.

Přístup k těmto informacím má zajistit, aby daňové orgány byly lépe vybaveny pro plnění svých monitorovacích povinností. Tím se má přispět k předcházení vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům.

Předpokládaný další vývoj

EP 22. 11. 2016 přijal své stanovisko v poměru 590:32:64. K přijetí směrnice v Radě je nutná jednomyslnost v návaznosti na konzultaci s EP. Přijatá směrnice by zavázala členské státy k umožnění přístupu k informacím o skutečném vlastnictví podniků s platností od 1. 1. 2018.

Odkazy

Komise chce upravit vstup na území EU pomocí systému ETIAS

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a European Travel Information and Authorisation System (ETIAS) and amending Regulations (EU) No 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/794 and (EU) 2016/1624 (COM(2016)731)

  • Komise 16. 11. 2016 předložila návrh na zřízení systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) s cílem zesílit bezpečnostní kontroly cestujících, na které se nevztahuje vízová povinnost.

Pozadí

Otázky bezpečnosti jsou pro současnou Komisi stěžejní a během svého funkčního období navrhla již řadu kroků. V dubnu 2015 byl představen Evropský program pro bezpečnost stanovující hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii v období 2015–2020. Program byl postupně naplňovat prostřednictvím legislativních aktů a nových iniciativ – v listopadu 2015 navrhla Komise revizi směrnice o střelných zbraních, po které následoval v prosinci 2015 akční plán proti střelným zbraním a výbušninám. V prosinci 2015 přijala Komise novou směrnici o boji proti terorismu a v únoru 2016 zveřejnila zvláštní akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu. V dubnu 2016 navrhla Komise vytvoření systému vstupu/výstupu a vydala sdělení, které má položit základy účinné a skutečné bezpečnostní unie. V září 2016 byl dále schválen jednotný certifikační systém EU pro bezpečnostní zařízení letišť. V září 2016 bylo také přestaveno sdělení Posilování bezpečnosti ve světě mobility deklarující potřebu zjednodušení legálního vstupu osobám bez vízové povinnosti do schengenského prostoru. Vznik ETIAS deklaroval rovněž Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie a pojí se také s prioritami Bratislavského plánu.

Klíčové a sporné body

ETIAS by měl být systém, na základě něhož by cizinci dostali povolení ke vstupu na území EU. Nejedná se ovšem o vízum, ale o mírnější režim pro návštěvníky mimo EU, kteří víza nepotřebují. Státní příslušníci zemí, s nimiž má Unie bezvízový styk, budou stále moci cestovat bez víz, ale před cestou do schengenského prostoru budou mít nejspíše povinnost získat cestovní povolení. Registrace osob vstupujících na území EU by měla pomoci identifikovat prostřednictvím poskytnutých údajů potencionálně nebezpečné osoby. Osobám bez vízové povinnosti by měl dle Komise ETIAS přinést sice vetší byrokratickou zátěž, ale na druhé straně by jim jasně deklarovat, že budou moci vstoupit do schengenského prostoru.

Rozhodnutí, zda osoba bude moci do EU vstoupit či nikoliv, by měl řešit automatizovaný systém předběžné kontroly. Konečné rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí vstupu by nicméně měla vždy přijmout státní pohraniční stráž.

ETIAS by měla spravovat Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která vznikla v říjnu 2016, v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států a Europolem.

Návrh předpokládá, že by systém měl:

  • ověřovat informace předkládané státními příslušníky třetích zemí, na něž se nevztahuje vízová povinnost, prostřednictvím internetové aplikace ještě před cestou na vnější hranice EU. Cílem je posoudit, zda daná osoba představuje riziko z hlediska nelegální migrace, bezpečnosti nebo veřejného zdraví (jde např. o údaje o totožnosti, cestovním dokladu a bydlišti nebo kontaktní údaje);
  • automaticky zpracovat každou žádost podanou prostřednictvím internetových stránek nebo mobilní aplikace a zkontrolovat ji v ostatních informačních systémech EU (jako je SIS, VIS, databáze Europolu a databáze Interpolu, systém vstupu/výstupu, Eurodac, ECRIS) a podle zvláštního seznamu ETIAS (vedeného Europolem), a to na základě cílených, přiměřených a jasně vymezených kontrolních pravidel, aby se zjistilo, zda existují skutkové poznatky nebo opodstatněné důvody k vydání nebo zamítnutí cestovního povolení,
  • vydávat cestovní povolení – nebude-li nalezen žádný záznam nebo prvek vyžadující další analýzu, mělo by cestovní povolení být vydáno automaticky během několika minut po podání žádosti.

Komise přislíbila, že by získání povolení nemělo být složité, zdlouhavé a drahé (5 € pouze žadatelé starší 18 let). Povolení by mělo platit 5 let a lze jej srovnat se systémem ESTA, jenž funguje v USA a který monitoruje osoby vstupující na jejich území.

Pozice ČR

ČR podporuje vznik evropského systému, který by umožňoval kontrolu osob vstupujících na území Unie. Vláda ČR proto vítá návrh na zřízení systému EU pro cestovní informace a povolení.

Předpokládaný další vývoj

Nyní bude zahájen a diskuze mezi orgány EU o předloženém návrhu.

Odkazy

Komise představila akční plán vedoucí k posílení unijní obrany

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – European Defence Action Plan (COM(2016)950)

  • Komise 30. 11. 2016 předložila sdělení k Akčnímu plánu k evropské obraně, které navrhuje evropský fond pro obranu a další akce na podporu efektivnějšího vynakládání prostředků členských států na společnou obranu.

Pozadí

Jean-Claude Juncker již v červnu 2014 ve svých politických směrech zdůraznil potřebu posílení bezpečnosti a obranných kapacit. Následně v září 2016 v rámci projevu o stavu Unie deklaroval, že jsou nutné inovace a že do konce roku 2016 představí návrh Evropského obranného fondu, který by měl výrazně dynamizovat výzkum a inovace v této oblasti (více v příspěvku „Dle předsedy Komise EU čelí existenciální krizi“, Institucionální záležitosti v září 2016).

Členské státy postupně snižují výdaje na obranu a to o téměř 12 % v reálném vyjádření. Navíc spolu dle Komise státy dostatečně nespolupracují.

Akční plán pro evropskou obranu je úzce spojen s prováděcím plánem v oblasti bezpečnosti a obrany globální strategie. Představený plán je spojen rovněž s provedením Společného prohlášení EU a NATO podepsaného předsedou Evropské rady, předsedou Komise a generálním tajemníkem NATO.

Opatření vycházející z navrhovaného Akčního plánu pro evropskou obranu by měla vést k silnější EU, pokud jde o obranu, a tedy v konečném důsledku i k silnější Severoatlantické alianci.

Představený Akční plán se úzce pojí i se společným rámcem pro boj proti hybridním hrozbám z dubna 2016 a s Evropským programem pro bezpečnost (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015 a v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016 a v příspěvku „Evropský program pro bezpečnost byl zhodnocen“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016).

Klíčové a sporné body

Akční plán je třetím prvkem širšího balíku v oblasti obrany a bezpečnosti. V rámci Akčního plánu pro evropskou obranu Komise navrhuje:

  1. Vytvořit evropský fond pro obranu na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranného vybavení a technologií: navrhovaný fond by měl obsahovat 2 části, které by se navzájem doplňovaly, ale lišily by se v právní struktuře a rozpočtovém krytí. Konkrétně se má jednat o (1) „okno pro výzkum“ na financování kooperativního výzkumu inovativních obranných technologií, jako jsou elektronika, metamateriály, šifrovací software nebo robotika. Komise již navrhla v rozpočtu EU na rok 2017 věnovat 25 mil. € na obranný výzkum a očekává, že tento příděl může do roku 2020 narůst až na celkových 90 mil. €. Ve víceletém finančním rámci pro období po roce 2020 plánuje Komise navrhnout zvláštní výzkumný program věnovaný obraně s odhadovanou částkou 500 mil. € ročně. (2) „Okno pro schopnosti“, by mělo umožnit, aby účastnické členské státy nakupovaly určité vybavení společně, a snižovaly tím své náklady. Členské státy by např. mohly snižovat náklady společnými investicemi do technologií dronů nebo hromadným nákupem vrtulníků. Toto okno by mělo mobilizovat řádově zhruba 5 mld. € ročně.

Dále akční plán počítá s podporou investování do malých a středních podniků, začínajících podniků, společností se střední tržní kapitalizací a dalších dodavatelů obranného průmyslu. V rámci návrhu plánu pro odvětvovou spolupráci ohledně dovedností by měla Komise podporovat spolupráci v sektoru obrany.

Třetí částí akčního plánu by mělo být posílení jednotného trhu obrany. Komise by měla zlepšit podmínky pro otevřený a konkurenceschopný obranný trh v Evropě, aby společnosti mohly působit přes hranice. Kvůli tomu by Komise měla prosazovat účinné uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice o transferech EU, usnadňovat přeshraniční účast ve veřejných zakázkách v oblasti obrany, podporovat rozvoj průmyslových norem a podněcovat příspěvek odvětvových politik, například kosmických programů EU, ke společným bezpečnostním a obranným prioritám.

Předpokládaný další vývoj

K návrhu by se měly postupně vyjádřit další orgány EU. Evropská rada by jej měla projednávat na svém zasedání ve dnech 15.–16. 12. 2016.

Odkazy

Krátce…

Členské státy stále nedodržují své sliby týkající se relokace a přesídlování

Komise 9. 11. 2016 přijala již 7. zprávu o pokroku v provádění evropských programů nouzové relokace a přesídlování, v níž hodnotí opatření přijatá po 28. 9. 2016. Od vydání poslední zprávy bylo přesídleno dalších 1 157 osob a členské státy částečně plnily své závazky při zajištění legálních řešení pro lidi, kteří potřebují ochranu. Celkově bylo přesídleno 11 852 osob, tj. více než polovina z počtu 22 504 dohodnutého podle programu z července 2015. U relokace je již delší dobu nastaven pozitivní trend a od sledovaného období bylo relokováno dalších 1 212 osob. Nicméně je dle Komise nutné zdůraznit, že členské státy by měly svoji snahu ještě zvýšit, a to zejména proto, že do Itálie stále proudí další osoby (od 26. 9. 2016 skoro 30 tis. osob) a humanitární situace v Řecku není dobrá. Fungující relokace by tedy mohly těmto dotčeným zemím částečně ulevit. Členské státy, které neučinily žádné závazky ani neprovedly relokaci žádného žadatele o azyl, by tak dle 7. zprávy měly neprodleně učinit (více v příspěvku „Systém přemístění a přesídlení se postupně zlepšuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016 a v příspěvku „Komise hodnotila plnění cílů v oblasti migrace“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016). Vláda ČR dosud relokovala 12 osob z Řecka a učinila příslib relokovat dalších 30 osob z Řecka a 20 osob z Itálie. ČR se zavázala, že celkově relokuje 1 655 osob z Řecka a 1 036 osob z Itálie. V rámci přesídlení se ČR zavázala k přesídlení 400 osob, přičemž dosud realizovala přesídlení 52 osob.

Kontroly na vnitřních hranicích by měly pokračovat

Rada 11. 11. 2016 přijala prováděcí rozhodnutí umožňující prodloužení dočasných kontrol na vnitřních hranicích. Přesto, že EU usiluje o návrat k fungujícímu schengenskému systému, tak kontroly na vnitřních hranicích jsou stále uplatňovány. Rozsah, četnost a doba provádění hraničních kontrol by měla být omezena a to pouze v nezbytně nutné reakci. Ode dne přijetí rozhodnutí by Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko měly po dobu maximálně 3 měsíců prodloužit a pokračovat v přiměřených dočasných hraničních kontrolách na rakousko-maďarské pozemní hranici a rakousko-slovinské pozemní hranici; na německo-rakouské pozemní hranici; v dánských přístavech, které mají trajektové spojení do Německa, a na dánsko-německé pozemní hranici; ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund a v norských přístavech, které mají trajektové spojení do Dánska, Německa a Švédska. Rada přijala prodloužení kontrol, které byly umožněny v květnu 2016 na dobu 6 měsíců (více v příspěvku „5 členských států může na 6 měsíců obnovit kontroly na vnitřních hranicích“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016). Kontroly na hranicích musí být prováděny pouze jako krajní řešení a státy mezi sebou musí úzce spolupracovat. Dotčené státy by měly každý týden provádět monitoring, zda je nutné v kontrolách pokračovat. Komise by od dotčených států měla také jednou za měsíc obdržet hodnotící zprávu.

Druhá zpráva o pokroku směrem k bezpečnostní unii

Komise 16. 11. 2016 představila druhou měsíční zprávu o pokroku, kterého bylo dosaženo v úsilí o vytvoření účinné a udržitelné bezpečnostní unie. Mezi hlavní body zprávy patří intenzivnější boj proti terorismu a organizovanému zločinu. Orgány EU schvalující a projednávající právní předpisy by měli do konce roku 2016 dospět k dohodě týkající se revidované směrnice o střelných zbraních. Komise by v prosinci 2016 měla předložit balík návrhů v rámci akčního plánu proti financování terorismu, včetně návrhů týkajících se kriminalizace praní peněz. Dále se jedná o prevenci a boj proti radikalizaci, kde by mělo dojít k vytvoření společné platformy pro oznamování internetového obsahu a programu zlepšení postavení občanské společnosti. Komise se se dle zprávy aktivně podílí na provádění směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (PNR), která by měla být provedena do května 2018. Komise současně pracuje na vytvoření rozhraní jednotného vyhledávání pro donucovací, pohraniční a imigrační orgány členských států. První zpráva byla přijata v říjnu 2016 (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016).

Komise chce bojovat proti násilí na ženách

Komise 24. 11. 2016 vydala společné prohlášení k Mezinárodnímu dni proti násilí na ženách. Prohlášení shrnuje problematické oblasti, se kterými by EU měla bojovat. Dle čelných představitelů Komise se musí EU více snažit o to, aby byly odstraněny všechny formy násilí na ženách, protože dle dostupných dat téměř 25 % žen v EU po 15. roce věku zažilo fyzické a/nebo sexuální násilí ze strany svého partnera. Problémem je také mentalita Evropanů, kdy si až jedna čtvrtina myslí, že sexuální styk bez souhlasu lze nějakým způsobem ospravedlnit nebo omluvit. Panuje také přesvědčení, že si ženy svá tvrzení o zneužití nebo znásilnění často vymýšlejí. Dalším problém, který prohlášení zmiňuje, je otázka žen, které prchají před násilím ve své zemi původu. Tyto ženy a dívky přes snahu o lidštější přístup zažívají různé formy zneužívání i v uprchlických táborech, kde čelí dalšímu riziku ze strany ostatních migrantů, převaděčů a v neposlední řadě dokonce také ze strany úřadů. Téměř všechny oběti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v EU jsou ženy a dívky přicházející ze třetích zemí. EU v rámci Akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů pro období 2016–2020 ze září 2015 investuje finanční prostředky do boje za práva žen, a to nejen proto, aby nebyly zneužívány, ale také aby měly možnost přístupu ke vzdělávání, na trh práce, do politického života apod. Společně s prohlášením vyhlásila Komise soubor opatření pro rok 2017, jejichž cílem je boj proti všem formám násilí na ženách a dívkách. Na ten boj bylo ze strany Komise vyčleněno 10 mil. €, a to zejména na zlepšení informovanosti o násilí páchaném na ženách u široké veřejnosti, tak u odborníků, např. policistů, učitelů, lékařů a soudců.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality