Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2017

09.02.2017
Euroskop

Komise se vyjádřila k tomu, jak lépe řídit migraci, Komise vydala hodnotící zprávu k nové Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, Komise navrhla ponechání vnitřních hraničních kontrol další 3 měsíce, Seznam zemí představujících riziko praní peněz je neúplný, tvrdí poslanci, Hodnocení bezpečnostní Unie představeno, MCO hlasoval o revizi směrnice o střelných zbraních

  • Řízení migrace na trase přes centrální Středomoří

  • Komise hodnotila fungování pohraniční a pobřežní stráže a přesídlení

  • Kontroly na hranicích by měly pokračovat

  • EP chce rozšířit černou listinu třetích zemí v rámci boje proti terorismu

  • Komise se zabývala bezpečnostní unií

  • Výbor EP potvrdil dohodu s Radou o střelných zbraních

Komise se vyjádřila k tomu, jak lépe řídit migraci

Joint communication to the European Parliament, the European Council and the Council – Migration on the Central Mediterranean route Managing flows, saving lives (JOIN(2017)4)

  • Komise v čele s vysokou představitelkou 25. 1. 2017 představila dokument o tom, který se zabývá uprchlickými trasami do EU.

Pozadí

EU společně s členskými státy vypracovala konkrétnější politickou reakci zaměřenou na záchranu životů a lepší řízení migračních toků v centrálním Středomoří. V roce 2015 Komise představila rozsáhlý Evropský program pro migraci (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016). Od té doby byla zajištěna stálá přítomnost EU na moři. V listopadu 2015 se konal Vallettský summit o migraci, který měl za cíl podpořit spolupráci s partnery v Africe, stejně jako rámec pro migrační partnerství, který byl vytvořen v červnu 2016. EU svojí činností podporuje další spolupráci s hlavními zeměmi původu nebo tranzitu.

Na podporu tohoto nového přístupu byl rovněž vytvořen plán vnějších investic pro Afriku a země sousedství, který by měl přinést investice ve výši 44 mld. €, resp. až 88 mld. €, v případě, že přispějí i členské státy. EU dále podporuje Libyi prostřednictvím společných bezpečnostních a obranných misí, jako jsou EUNAVFOR MED SOPHIA a EUBAM Libya. Od roku 2015 se zdroje a prostředky EU pro operace na moři ztrojnásobily.

Klíčové a sporné body

Navrhovaná opatření, která jsou součástí komplexní strategie, zohledňují širší regionální kontext (zejména jižní hranici Libye a také Tunisko, Egypt a Alžírsko) a současně kladou velký důraz na Libyi, která představuje výchozí bod pro 90 % příchozích do Evropy. V návaznosti na Evropský program pro migraci a rámec pro migrační partnerství byly Komisí vytyčeny mimo jiné tyto hlavní cíle:

  • snížení počtu přeplutí a záchrana životů posílením podpory libyjské pobřežní stráže a libyjského námořnictva, též prostřednictvím operace EUNAVFOR SOPHIA, včetně rozšíření odborné přípravy okamžitým poskytnutím dalších prostředků ve výši 1 mil. € na program Seahorse, vyčleněním 2,2 mil. € v rámci regionálního programu rozvoje a ochrany v severní Africe a zřízením centra pro koordinaci záchranných akcí na moři,
  • posílení boje proti převaděčům a obchodníkům s lidmi zajištěním provozu středomořské sítě Seahorse do jara 2017,
  • ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení a podpora asistovaných dobrovolných návratů prostřednictvím podpory spolupráce UNHCR
  • zintenzivnění dialogu v oblasti řízení migrace s partnery v severní Africe,
  • navýšení finančních prostředků ze svěřenského fondu EU pro Afriku vyčleněním 200 mil. € na projekty v roce 2017, které jsou zaměřeny na podporu opatření, jako je odborná příprava a vybavení libyjské pobřežní stráže, zlepšení podmínek migrantů a zvýšení počtu asistovaných dobrovolných návratů.

Předpokládaný další vývoj

Pro slnění stanovených cílů je nutná spolupráce všech orgánů EU. Proto bude nezbytné, aby Komise jednala i s ostatními institucemi a dohodla společný postup.

Odkazy

Komise vydala hodnotící zprávu k nové Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council on the operationalisation of the European Border and Coast Guard (COM(2017)42)

  • Komise 25. 1. 2017 představila zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo při uvádění nové Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž do plného provozu, a o krocích, které je třeba podniknout.

Pozadí

Zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které oznámil předseda Komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2015, je jedním z opatření evropského programu pro migraci a jeho účelem je posílit správu a bezpečnost vnějších hranic EU a podpořit jednotky vnitrostátní pohraniční stráže nasazené členskými státy.

Komise v prosinci 2015 představila legislativní návrh na vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která by vycházela ze stávajících struktur agentury Frontex a jež by dokázala reagovat na nové výzvy a politickou situaci, jimž EU čelí jak v oblasti migrace, tak z hlediska vnitřní bezpečnosti. EP a Rada nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži schválily v rekordně krátkém čase 9 měsíců (více v příspěvku „Pohraniční a pobřežní stráž by měla nově chránit hranice EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016).

Evropská pohraniční a pobřežní stráž zahájila svou činnost v říjnu 2016 a je klíčovým prvkem posílení kontroly vnějších hranic EU. Její plné fungování by mělo zajistit návrat k schengenským zásadám volného pohybu bez vnitřních hranic.

Financování agentury ze strany EU bude postupně narůstat z 250 mil. € v roce 2016 na 320 mil. € v roce 2020 a počet zaměstnanců agentury by měl narůst ze 400 v roce 2016 na 1 000 v roce 2020.

Klíčové a sporné body

Zpráva hovoří o pokroku, jehož bylo dosaženo v 5 hlavních prioritních oblastech, v nichž bylo stanoveno urychlené provedení:

  1. Povinné sdružování zdrojů, jež by mělo urychlit reakce agentury
  2. Preventivní posouzení zranitelnosti: Byla přijata společná metodika posouzení zranitelnosti, jejíž pomocí se má každoročně posuzovat schopnost členských států čelit výzvám na vnějších hranicích.
  3. Podpora navracení: Od 7. 1. 2017 jsou dostupné 3 nové rezervní týmy sestávající z 690 osob pověřených sledováním navracení, osob pověřených doprovodem navracených osob a specialistů na navracení. Jejich prostřednictvím může Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž členským státům pomáhat při organizaci a koordinaci navracení a při spolupráci s třetími zeměmi ve věci navracení a zpětného přebírání.
  4. Zřízení mechanismu pro vyřizování stížností: V říjnu 2016 byl zaveden mechanismus pro vyřizování stížností, jehož úkolem je sledovat a zajistit dodržování základních práv při činnostech Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.
  5. Vzorová dohoda o statusu pro operativní spolupráci s prioritními třetími zeměmi: V rámci svého nového mandátu smí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž na základě předchozí dohody provádět operace na území sousedních třetích zemí. Jako prioritní třetí země Komise vybrala Srbsko a Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii.

Členské státy musí zajistit, aby byly na žádost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vždy k dispozici zdroje nutné k probíhajícím a budoucím společným operacím a také nasazení lidí i vybavení z povinných rezerv pro rychlé nasazení na hranicích.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude hodnotící zprávy vydávat pravidelně, aby mohla hodnotit funkčnost agentury. Příští zpráva o pokroku je plánována na březen 2017.

Odkazy

Komise navrhla ponechání vnitřních hraničních kontrol další 3 měsíce

Proposal for a council implementing decision setting out a Recommendation for prolonging temporary internal border control in exceptional circumstances putting the overall functioning of the Schengen area at risk (COM(2017)40)

  • Komise 25. 1. 2017 doporučila, aby Rada členským státům umožnila ponechat dočasné kontroly, které jsou v současnosti zavedeny na některých vnitřních schengenských hranicích v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku, v platnosti další 3 měsíce.

Pozadí

Kombinací závažných nedostatků v řecké správě vnějších hranic a značného počtu neregistrovaných migrantů a žadatelů o azyl v Řecku nastala mimořádná situace představující hrozbu vnitřní bezpečnost. Kvůli tomu byl zahájen ochranný postup podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu a Rada přijala v květnu 2016 doporučení ponechat dočasné přiměřené kontroly na některých vnitřních schengenských hranicích v Německu, Rakousku, Švédsku, Dánsku a Norsku v platnosti na dobu 6 měsíců.

V říjnu 2016 Komise navrhla, aby bylo členským státům umožněno zachovat dočasné kontroly na stejných vnitřních hranicích po dobu dalších tří měsíců, ovšem za přísnějších podmínek a s tím, že dotčené členské státy budou mít povinnost každý měsíc podávat podrobnou zprávu o výsledcích. V listopadu 2016 Rada návrh Komise přijala (více v příspěvku „Kontroly na vnitřních hranicích by měly pokračovat“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016).

I přes postupnou stabilizaci situace a realizaci řady opatření navržených Komisí za účelem lepší správy vnějších hranic a ochrany schengenského prostoru se Komise domnívá, že podmínky Plánu návratu k Schengenu, které umožní obnovu běžného fungování schengenského prostoru, zatím nebyly zcela splněny.

Klíčové a sporné body

V uplynulých měsících bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o zabezpečení a lepší správu vnějších hranic a omezení nelegální migrace. Vliv na to měla i nově vzniklá Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Zřízením hotspotového systému dosáhla míra registrace a snímání otisků prstů migrantů přicházejících do Řecka a Itálie téměř 100 %.

Přes snahy Komise v Řecku stále zůstává značný počet nelegálních migrantů a žadatelů o azyl a situace na západobalkánské trase je i nadále nestabilní. Kromě toho i přes významné zlepšení ve správě vnějších hranic vyžadují některá opatření obsažená v Plánu návratu k Schengenu více času na to, aby mohla být plně realizována a přinesla očekávané výsledky. Od února 2017 by měly operace Evropské pohraniční a pobřežní stráže pomáhat Řecku na jeho severní vnější hranici.

Navzdory tomu se Komise domnívá, že je vhodné umožnit dotčeným členským státům preventivně za přísných podmínek prodloužit stávající omezené kontroly na vnitřních hranicích na další omezenou dobu 3 měsíců. Všechny kontroly musí být omezené co do rozsahu, četnosti a místa.

Tyto kontroly se týkají stejných vnitřních hranic jako kontroly doporučené Radou v listopadu 2016:

  • Rakousko: na rakousko-maďarské a rakousko-slovinské pozemní hranici,
  • Německo: na německo-rakouské pozemní hranici,
  • Dánsko: v dánských přístavech, které mají trajektové spojení do Německa, a na dánsko-německé pozemní hranici,
  • Švédsko: ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund,
  • Norsko: v norských přístavech, které mají trajektové spojení do Dánska, Německa a Švédska.

Předpokládaný další vývoj

Rada musí na základě tohoto návrhu doporučení přijmout rozhodnutí.

Odkazy

Krátce…

Seznam zemí představujících riziko praní peněz je neúplný, tvrdí poslanci

Plénum EP 19. 1. 2017 svým hlasováním v poměru 393:67:210 vrátilo zpět Komisi seznam zemí, které představují riziko praní peněz a financování terorismu. Podle poslanců je návrh nařízení, který Komise předložila v listopadu 2016, neúplný a měl by být rozšířen o teritoria, ve kterých se usnadňují daňové trestné činy. Komise uvádí 11 zemí včetně Afghánistánu, Iráku, Bosny a Hercegoviny a Sýrie, které považuje za nedostatečně bojující proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Lidé a právnické osoby z těchto zemí čelí slabší kontrole, než je obvyklá v případech podnikání v EU. Vzhledem k vrácení seznamu zpět Komisi, bude během jeho revize dále platit stávající seznam třetích zemí představujících riziko praní peněz a financování terorismu.

Hodnocení bezpečnostní Unie představeno

Komise 19. 1. 2016 předložila 2 implementační zprávy o dohodě o program EU-USA pro sledování financování terorismu (TFTP) a dohody mezi EU a USA o jmenné evidenci cestujících (PNR). Komise pozitivně zhodnotila zvýšenou transparentnost amerických orgánů ohledně fungování TFTP a zdůraznila význam dohod, jako nástroje k zajištění včasných, přesných a spolehlivých informací, které mohou pomoci identifikovat a sledovat teroristy, stejně jako ty, kteří je podporují. Obě dohody jsou dle Komise funkční a plní své cíle. Komise rovněž vítá pokračující úsilí o sdílení analytických informací získaných z údajů PNR s členskými státy a případně s Europolem a Eurojustem.

IMCO hlasoval o revizi směrnice o střelných zbraních

Výbor IMCO 26. 1. 2017 podpořil revizi směrnice o střelných zbraních poměrem 25:9:2. Poslanci souhlasili s vyjednaným kompromisem návrhu revize směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Směrnice EU o střelných zbraních stanovuje podmínky, za nichž mohou soukromé osoby zbraně držet a převážet. Revize byla navržena po teroristických útocích v Evropě (více v příspěvku „Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Kompromisní text revize směrnice sice v řadě problematických bodů upravuje návrh Komise, ale dohoda mezi Radou a EP není stále pro ČR přijatelná. Schválená dohoda už nepočítá se zákazy zbraní pro muzea, sportovní střelce či filmaře. K výslednému textu směrnice se ještě musí vyjádřit EP jako celek na plenárním zasedání, které se bude konat v březnu 2017.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality